1 VSPH 1202/2015-P31-8
MSPH 96 INS 32486/2013 1 VSPH 1202/2015-P31-8

USNESENÍ Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Goldsteina a soudců JUDr. Františka Kučery a JUDr. Ladislava Derky v insolvenční věci dlužníka: HB AUTO PRAHA, s.r.o., IČO: 24772160, sídlem Marešova 643/6, Praha 9, o odvolání věřitele č. 31 BPW, s.r.o., IČO: 46348085, sídlem Průmyslová 1842, Brandýs nad Labem, zast. advokátkou Mgr. Janou Čižmárovou, sídlem Haštalská 27, Praha 1, proti usnesení Městského soudu v Praze č.j. MSPH 96 INS 32486/2013-P31-3 ze dne 13. dubna 2015

takto:

Usnesení Městského soudu v Praze č.j. MSPH 96 INS 32486/2013-P31-3 ze dne 13. dubna 2015 se m ě n í tak, že se přihláška pohledávky věřitele č. 31 BPW, s.r.o. v celkové výši 78.634,-Kč neodmítá a jeho účast v insolvenčním řízení nekončí.

Odůvodnění:

Městský soud v Praze napadeným usnesením č.j. MSPH 96 INS 32486/2013-P31-3 ze dne 13.4.2015 rozhodl, že se k přihlášce pohledávek věřitele č. 31 BPW, s.r.o. (dále odvolatel) nepřihlíží a jeho pohledávka se odmítá (bod II. výroku), dále rozhodl, že právní mocí usnesení účast věřitele v insolvenčním řízení končí (bod III. výroku).

V odůvodnění usnesení soud prvního stupně zejména uvedl, že usnesením č.j. MSPH 96 INS 32486/2013-A-13 ze dne 20.6.2014, které bylo téhož dne zveřejněno v insolvenčním rejstříku, rozhodl o úpadku dlužníka, stanovil lhůtu pro podání přihlášek věřitelů do dvou měsíců ode dne zveřejnění usnesení v insolvenčním rejstříku a poučil věřitele o následcích zmeškání této lhůty. Věřitelé tedy mohli své pohledávky do insolvenčního řízení přihlásit nejpozději dne 20.8.2014, avšak přihláška věřitele byla soudu prvního stupně doručena prostřednictvím datové schránky dne 21.8.2014. Vzhledem k tomu, že se k opožděně podané přihlášce nepřihlíží, rozhodl soud o jejím odmítnutí.

Proti tomuto usnesení Městského soudu v Praze se odvolatel včas odvolal a požadoval, aby je odvolací soud změnil tak, že se neodmítá a jeho účast se v insolvenčním řízení neukončuje.

Argumentoval zejména tím, že přihláška pohledávky byla podána včas, protože rozhodnutí o zjištění úpadku dlužníka bylo v insolvenčním rejstříku zveřejněno až dne 23.6.2014 a předmětná přihláška byla soudu prvního stupně doručena již 21.8.2014.

Vrchní soud v Praze podle ust. § 212 a ust. § 212a o.s.ř. přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející, a aniž dle ust. § 94 odst. 2 písm. c) insolvenčního zákona nařizoval jednání, dospěl k závěru, že je odvolání důvodné.

Podle ust. § 173 odst. 1 insolvenčního zákona věřitelé podávají přihlášky pohledávek u insolvenčního soudu od zahájení insolvenčního řízení až do uplynutí lhůty stanovené rozhodnutím o úpadku. K přihláškám, které jsou podány později, insolvenční soud nepřihlíží a takto uplatněné pohledávky se v insolvenčním řízení neuspokojují.

Podle ust. § 136 odst. 2 písm. d) insolvenčního zákona musí rozhodnutí o úpadku obsahovat také výzvu, aby věřitelé, kteří dosud nepřihlásili své pohledávky, tak učinili ve lhůtě 2 měsíců, s poučením o následcích jejího zmeškání (dle ust. § 173 odst. 1 insolvenčního zákona). Je-li s rozhodnutím o úpadku spojeno rozhodnutí o povolení oddlužení, činí lhůta k přihlášení pohledávek 30 dnů (ust. § 136 odst. 3 insolvenčního zákona).

Podle ust. § 173 odst. 4 insolvenčního zákona má přihláška pohledávky pro běh lhůty k promlčení nebo pro zánik práva stejné účinky jako žaloba či jiné uplatnění práva u soudu, a to ode dne, kdy došla insolvenčnímu soudu. Přihlášku pohledávky, která je podána u jiného soudu, postoupí tento soud neprodleně soudu insolvenčnímu, aniž o tom vydává rozhodnutí; účinky spojené s podáním takové přihlášky nastávají dnem, kdy přihláška dojde insolvenčnímu soudu.

Podle ust. § 185 insolvenčního zákona nastala-li v průběhu insolvenčního řízení skutečnost, na základě které se podle tohoto zákona k přihlášce pohledávky nebo k přihlášené pohledávce nepřihlíží, insolvenční soud odmítne přihlášku rozhodnutím, proti kterému je odvolání přípustné a které se doručuje zvlášť přihlášenému věřiteli, dlužníku a insolvenčnímu správci; odvolání proti němu může podat jen přihlášený věřitel. Právní mocí takového rozhodnutí účast tohoto věřitele v insolvenčním řízení končí; o tom insolvenční soud přihlášeného věřitele uvědomí ve výroku rozhodnutí.

K otázce včasnosti přihlášky se soudní praxe ustálila na tom, že k zachování lhůty pro podání přihlášek stanovené insolvenčním soudem v rozhodnutí o úpadku (ust. § 136 insolvenčního zákona) postačí, je-li přihláška posledního dne lhůty odevzdána orgánu, který má povinnost písemnost doručit (ust. § 57 odst. 3 o.s.ř.). Nejde-li o známé věřitele dlužníka, kteří mají své obvyklé místo pobytu, bydliště nebo sídlo v některém z členských států Evropské unie s výjimkou Dánska (ust. § 430 insolvenčního zákona), nedoručuje insolvenční soud známým věřitelům dlužníka zvlášť (jinak než vyhláškou podle ust. § 71 insolvenčního zákona) ani vyhlášku, kterou se oznamuje zahájení insolvenčního řízení, ani rozhodnutí o úpadku (blíže k tomu viz usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 4.9.2008 sp. zn. KSBR 38 INS 735/2008, 29 NSČR 4/2008-P11 (R 25/2009) a usnesení Ústavního soudu ze dne 26.1.2009 sp. zn. I. ÚS 2536/08). V usnesení ze dne 29.2.2012, sen. zn. 29 NSČR 3/2012, publikovaném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. R 84/2012, pak dospěl Nejvyšší soud ČR k následujícím právním závěrům: Insolvenčním soudem ve smyslu ust. § 2 písm. b) insolvenčního zákona je krajský soud, před nímž probíhá insolvenční řízení vedené na majetek konkrétního dlužníka. Přihláška pohledávky podaná u jiného krajského soudu je ve smyslu ust. § 173 odst. 4, věty druhé, insolvenčního zákona přihláškou podanou u jiného než insolvenčního soudu. Přihlásí-li věřitel pohledávku vůči dlužníku u jiného než insolvenčního soudu, je pohledávka přihlášena včas do insolvenčního řízení pouze tehdy, jestliže jiný než insolvenční soud odevzdá přihlášku nejpozději posledního dne lhůty určené k přihlášení pohledávek v rozhodnutí o úpadku orgánu, který má povinnost ji doručit insolvenčnímu soudu .

Jak uvedeno shora, opožděné podání přihlášky má za následek to, že k ní insolvenční soud nepřihlíží a takto uplatněné pohledávky se v insolvenčním řízení neuspokojují (ust. § 173 odst. 1 věta druhá insolvenčního zákona); v takovém případě insolvenční soud postupuje podle § 185 insolvenčního zákona a přihlášku odmítne rozhodnutím, s jehož právní mocí účast tohoto věřitele v insolvenčním řízení končí. Shodně se závěry vyjádřenými v usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 16.12.2009, sp. zn. MSPH 88 INS 3697/2008, 29 NSČR 18/2009-P5 (R 64/2010) prostřednictvím usnesení o odmítnutí přihlášky podle § 185 insolvenčního zákona se v insolvenčním řízení deklaruje již dříve nastalá skutečnost, s jejíž existencí spojuje insolvenční zákon ten důsledek, že se nepřihlíží k přihlášce pohledávky nebo k přihlášené pohledávce.

Dle názoru odvolacího soudu se však-jinak pravidelný-postup podle ust. § 185 insolvenčního zákona může aplikovat jen, dokud opožděně přihlášená pohledávka není zjištěna ve smyslu ust. § 201 insolvenčního zákona. Byla-li však již opožděně přihlášená pohledávka (byť nesprávně) zařazena do seznamu přihlášených pohledávek (ust. § 189 odst. 1 věta druhá insolvenčního zákona) a následně byla na přezkumném jednání (řádně) přezkoumána a zjištěna (ust. § 201 odst. 1 písm. a/ insolvenčního zákona, ust. § 410 odst. 2 insolvenčního zákona), pak již nelze její (byť opožděně podanou) přihlášku odmítnout a tomuto věřiteli ukončit účast v insolvenčním řízení (ust. § 185 insolvenčního zákona). Jinak řečeno, účinky zjištění pohledávky (ust. § 201 odst. 1 písm. a/ insolvenčního zákona, ust. § 410 odst. 2 insolvenčního zákona) se prosadí navzdory opožděnosti její přihlášky (ust. § 173 odst. 1 insolvenčního zákona), neboť rozhodnutím vydaným podle ust. § 185 insolvenčního zákona již nelze tyto účinky odklidit. Z uvedeného pak nutně plyne, že pro odmítnutí opožděné přihlášky není rozhodující jen to, zda byla přihláška podána ve lhůtě k tomu určené, či nikoliv, ale též to, zda přihlášená pohledávka nebyla v mezidobí již zjištěna.

Z obsahu insolvenčního spisu plyne, že usnesením MSPH 96 INS 32486/2013-A-13 ze dne 20.6.2014, které bylo v insolvenčním rejstříku zveřejněno dne 23.6.2014 v 8:45 hod., byl zjištěn úpadek dlužníka, věřitelé byli vyzváni k přihlašování svých pohledávek ve lhůtě dvou měsíců ode dne zveřejnění usnesení v insolvenčním rejstříku. Toto usnesení nepostrádá žádnou ze zákonem předepsaných náležitostí, jinými slovy obsahuje vše, co podle ust. § 136 insolvenčního zákona obsahovat má, včetně výzvy k přihlášení pohledávek dle ust. § 136 odst. 2 písm. d), odst. 3 insolvenčního zákona a poučení o následcích jejího zmeškání. Konec stanovené lhůty k přihlašování pohledávek tedy připadl na sobotu 23.8.2014. Na přezkumném jednání konaném dne 27.11.2014 byla uvedená přihláška pohledávky zjištěna, protože ji insolvenční správce a žádný z věřitelů nepopřeli, jak vyplývá z protokolu o přezkumném jednání č.d. B-8.

Z výše uvedených zjištění je zřejmé, že přihláška pohledávky odvolatele byla podána včas, vzhledem k tomu, že soudu prvního stupně byla doručena již ve čtvrtek 21.8.2014 a lhůta pro podání přihlášek pohledávek skončila s ohledem na ust. § 57 o.s.ř. až v pondělí 25.8.2014.

Pro posouzení věcné správnosti napadeného usnesení je však také významné, že přihláška pohledávky věřitele byla ještě před vydáním napadeného usnesení (13.4.2015) přezkoumána na přezkumném jednání konaném dne 27.11.2014, kde byla zjištěna, vzhledem k tomu, že ji žádný z věřitelů a ani insolvenční správce nepopřeli. Protože přihlášená pohledávka byla již dříve zjištěna, nebylo i z tohoto důvodu možné postupovat podle ust. § 185 insolvenčního zákona a přihlášku pohledávky odmítnout.

Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora postupoval odvolací soud podle § 220 odst. 1 za použití § 167 odst. 2 o.s.ř. a napadené usnesení změnil ve výroku uvedeným způsobem.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí j e dovolání přípustné, jestliže na základě dovolání podaného do dvou měsíců od doručení rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Městského soudu v Praze dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.).

V Praze dne 25. ledna 2016

JUDr. Jiří G o l d s t e i n , v. r. předseda senátu Za správnost vyhotovení: Mandáková