1 VSPH 12/2018
č. j. KSPL 58 INS 4660/2017 1 VSPH 12 / 2018 B 13

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy ]UDr. Jiřího Karety a soudců JUDr. Františka Kučery a JUDr. Jiřího Goldsteina ve věci dlužníka: Václav anonymizovano , anonymizovano , IČO 02795973, bytem náměstí Míru 1, 364 71 Bochov, o odvolání insolvenčního správce: Insolvency Project, v. o. 3., IČO 28860993, sídlem Bieblova 1110 / lb, 500 03 Hradec Králové, proti usnesení Krajského soudu vPlzni č. j. KSPL 58 INS 4660/2017 B 5 ze dne

20. listopadu 2017 ve znění opravného usnesení č. j. KSPL 58 INS 4660/2017-B-6 ze dne 21. listopadu 2017 takto: Odvolání se odmítá.

Odůvodnění:

Krajský soud v Plzni usnesením č. j KSPL 58 INS 4660/2017 13 5 ze dne 20. 11. 2017 ve znění opravného usnesení č. j. KSPL 58 INS 4660/2017-B 6 ze dne 21. 11. 2017 rozhodl o tom, že Václav anonymizovano (dále jen dlužník) je oprávněn podat návrh na povolení oddlužení (bod I. výroku), schválil zprávu insolvenčního správce Insolvency Project, v. o. 5. (dále též jen správce) o přezkumu ze dne 11. 9. 2017 (bod II. výroku), schválil oddlužení dlužníka plněním splátkového kalendáře (bod III. výroku) a uložil mu, aby po dobu následujících pěti let od zaplacení první splátky nebo do úplného uspokojení pohledávek nezajištěných věřitelů platil nezajištěným věřitelům prostřednictvím správce nejpozději ke každému poslednímu dni v měsíci z příjmů, které získápo schválení oddlužení, částku ve stejném rozsahu, v jakém z nich mohou být při výkonu rozhodnutí nebo při exekuci uspokojeny přednostní pohledávky, s tím, že z nich správce nejprve vyplatí zálohy na svou odměnu a náhradu hotových výdajů a dále pohledávky za majetkovou podstatou a pohledávky postavené jim naroveň a po jejich uspokojení rozvrhne zůstatek mezi nezajištěné věřitele v poměru dle distribučního schématu zprávy pro oddlužení, a s tím, že první splátka bude zaplacena vměsíci následujícím po uplynutí měsíce, vněmž nastanou účinky schválení oddlužení (bod IV. výroku), správci přiznal 1) zálohu na odměnu ve výši 750 Kč zvýšenou o daň z přidané hodnoty a na náhradu hotových výdajů ve výši 150 Kč zvýšenou o daň z přidané hodnoty za každý započatý měsíc trvání účinků oddlužení plněním splátkového kalendáře, 2) zálohu na odměnu z počtu přezkoumaných přihlášek odpovídající součinu počtu přezkoumaných pohledávek a částky 250 Kč zvýšené o daň z přidané hodnoty a 3) zálohu na odměnu a zálohu na náhradu hotových výdajů odpovídající šestinásobku záloh uvedených pod bodem 1) tohoto bodu výroku (bod V. výroku), tuzemským plátcům mzdy dlužníka (Makro Cash & Carry CR, 5. r. o. a Agentuře Student, s. r. o.) uložil, aby ze mzdy nebo jiného příjmu dlužníka postižitelného výkonem rozhodnutí srážkami ze mzdy prováděli měsíční srážky v rozsahu uvedeném v bodě IV. výroku a vypláceli je správci s tím, že tyto srážky mají charakter záloh, a dlužníkovi přikázal, aby správci hradil z příjmů od zahraničního plátce zálohy

Shodu s prvopisem potvrzuje Jana Vlasáková. ve výši odpovídající měsíčním srážkám vrozsahu uvedeném vbodě IV. výroku a z příjmů z podnikatelské činnosti zálohy nejméně ve výši odpovídající jedné šedesátině 30 0/o zjištěných pohledávek nezajištěných věřitelů a aby bez zbytečného odkladu vydal ostatní příjmy (peněžité dary, výtěžky zpeněžení získané dědictvím či darem, jiné mimořádné příjmy, důchody a jiné obdobné opakující se požitky, jakož i plnění, která dobrovolně poskytne konkrétně zmínil závazek Hany Vonšovské poskytovat dlužníkovi důchod ve výši 1.000 Kč měsíčně) správci (bod VI. výroku), správci, dlužníkovi a věřitelům uložil soud povinnosti spojené s plněním oddlužení (bod VII. až IX. výroku) a konstatoval, že insolvenčním správcem je Insolvency Project, v. o. 5.

(bod X. výroku).

V odůvodnění usnesení soud uvedl, že usnesením ze dne 7. 8. 2017 (č. d. A 17) zjistil úpadek dlužníka, povolil jeho řešení oddlužením a ustanovil správce do funkce. Protože z obsahu spisu nedovodil, že dlužník nebyl osobou oprávněnou k podání návrhu na povolení oddlužení, rozhodl pod bodem I. výroku o tom, že k podání návrhu na povolení oddlužení je dlužník oprávněn. Dále soud uvedl, že do insolvenčního řízení byly přihlášeny nezajištěné pohledávky, které byly následně přezkoumány s výsledkem uvedeným ve výroku II. (v bodě II. výroku ale žádného věřitele ani pohledávku neoznačil- pozn. odvolacího soudu) a po přezkoumání zprávy pro oddlužení a zprávy o přezkumu zprávu o přezkumu schválil. Soud zdůraznil, že z insolvenčního spisu a zejména ze zprávy správce vyplynulo, že čistý měsíční příjem dlužníka od tuzemského plátce činí 23.628 Kč, a dle aktuálních zjištění soudu bude dlužník schopen v průběhu 5 let plně uspokojit pohledávky za majetkovou podstatou a pohledávky postavené jim naroveň a nejméně v rozsahu 30 % jejich hodnoty pohledávky nezajištěných věřitelů. Bez bližšího upřesnění dále zmínil smluvní závazek třetí osoby poskytovat dlužníkovi plnění. Poukazuje na zprávu správce pro oddlužení, uzavřel soud na tom, že správce nezjistil existenci skutečností, které by jinak odůvodňovaly odmítnutí nebo zamítnutí návrhu dlužníka na povolení oddlužení, a soud proto dospěl ke stejnému závěru a schválil oddlužení dlužníka plněním splátkového kalendáře, když věřitelé práva hlasovat o způsobu oddlužení nevyužili. Současně rozhodl o zálohách na nároky správce.

Proti tomuto usnesení Krajského soudu v Plzni se správce odvolal, přičemž v odvolání výslovně uvedl, že je napadá v rozsahu bodů IV. a VI. výroku, a požadoval, aby je odvolací soud změnil tak, že sám určí plátcům mzdy dlužníka, jakou část nezabavitelné částky má každý z nich srážet. V odvolání s poukazem na usnesení Vrchního soudu v Praze č. j. 4 VSPH 1791/2016 B lO ze dne 24. 10. 2016, argumentoval tím, že uložil li mu insolvenční soud povinnost nemající oporu v zákoně, nelze mu upřít právo bránit se jejímu uložení odvoláním a nepřiznat mu právo účastníka řízení. Nesouhlasně se přitom vyjádřil k tomu, že soud uložil tuzemským plátcům mzdy dlužníka, aby prováděli srážky ze mzdy nebo jiného příjmu dlužníka postižitelného výkonem rozhodnutí srážkami ze mzdy povinného v rozsahu uvedeném v bodě IV. výroku a nevypláceli je dlužníkovi, ale správci, přičemž tyto srážky mají charakter záloh. Namítal, že postup určený soudem nemá oporu v insolvenčním zákoně ani občanském soudním řádu, a poukazuje na ust. Š 398 odst. 3 insolvenčního zákona ve spojení s ust. Š 298 občanského soudního řádu, uvedl, že několika plátcům mzdy musí soud jednotlivě určit, jakou část nezabavitelné částky nemají srážet.

Odvolací soud se v prvé řadě zabýval tím, zda je ' správce osobou oprávněnou podat proti uvedenému usnesení odvolání, a dospěl k závěru, že tomu tak není.

Podle ust. Š 406 odst. 4 insolvenčního zákona rozhodnutí o schválení oddlužení doručí insolvenční soud zvlášť dlužníku, insolvenčnímu správci a věřitelskému výboru. Odvolání proti tomuto rozhodnutí může podat pouze věřitel, který hlasoval proti přijetí schváleného způsobu oddlužení. Proti rozhodnutí o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře může podat odvolání také dlužník, jehož žádosti o stanovení jiné výše měsíčních splátek insolvenční

Shodu s prvopisem potvrzuje jana Vlasáková. soud nevyhověl, nebo věřitel, který nesouhlasí se stanovením jiné výše měsíčních splátek a který proti tomu hlasoval. Správci tedy insolveční zákon oprávnění podat odvolání proti rozhodnutí o schválení oddlužení tedy insolvenční zákon výslovně nepřiznává.

Co se týče argumentace, z níž správce dovozoval oprávnění podat odvolání, měl odvolací soud za to, že není přiléhavá, nebot povinnosti vymezené pod body IV. a VI. výroku napadeného usnesení (provádět srážky ze mzdy) neuložil soud prvního stupně jemu, ale plátcům mzdy dlužníka.

Vzhledem k tomu, že odvolání bylo podáno osobou, jež k tomu oprávněna nebyla, odvolací soud podle ust. Š 218 písm. b) občanského soudního řádu odvolání odmítl.

Pro úplnost však považoval odvolací soud za nutné uvést, že výhrady vznesené správcem k rozhodnutí soudu o způsobu provádění srážek ze mzdy dlužníka jejich plátci jsou opodstatněné, přičemž v této souvislosti odkazuje na svou ustálenou judikaturu. Vycházeje z ust. Š 398 odst. 3 a Š 406 odst. 3 insolvenčního zákona a z ust. Š 297 odst. 1 a Š 298 občanského soudního řádu, přitom opakovaně dovodil, že při souběhu postižitelných příjmů dlužníka od více plátců se tyto př'jmy (pro účely výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy či jiných příjmů a shodně i pro plnění splátkového kalendáře) při provádění zákonných srážek sčítají. Základní částka, která nesmí být sražená, může být dlužníkovi ponechána jen jednou, i když pobírá mzdu (jiný postižitelný příjem) od více plátců; všechny mzdy (příjmy) musí tvořit jeden celek. ]e přitom na insolvenčním soudu, aby určil, jakou část nezabavitelné částky nemá ten který konkrétní plátce příjmu srážet, apovinnost určit nezabavitelné částky, jež nelze dlužníkovi srážet, nesmí soud přenášet na plátce mzdy, správce ani dlužníka.

Nad rámec toho, co předestřel správce v odvolání, považoval odvolací soud za nutné dále zmínit, že je napadené usnesení nevykonatelné, když jím sice soud schválil oddlužení dlužníka plněním splátkového kalendáře, ale splátkový kalendář, tj. výrok určující kterým věřitelům a na jaké pohledávky je dlužník povinen v průběhu oddlužení prostřednictvím správce pravidelně platit, napadené rozhodnutí neobsahuje. Nutno zmínit, že zákon č. 64/2017 Sb. sice změnil znění ust. Š 406 odst. 3 písm. a) insolvenčního zákona, leč pouze potud, že místo toho, aby soud určil poměr, v němž dlužníkovi uloží, aby pohledávky nezajištěných věřitelů uspokojoval, vyjde podle novelizované úpravy z poměru určeného ve zprávě pro oddlužení. Dlužno poznamenat, že ani odůvodnění napadeného usnesení neobsahuje žádné informace o nezajištěných věřitelích a objemu jejich pohledávek, takže -pokud by bylo napadeno opravným prostředkem podaným osobou k tomu oprávněnou nebylo by je možné pro nedostatek důvodů přezkoumat.

Poučení:

Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.

Praha 2. března 2018

JUDr. Jiří Kareta v. r. předseda senátu



Shodu s prvopisem potvrzuje Jana Vlasáková. f

!