1 VSPH 12/2014-A-12
KSLB 54 INS 30768/2013 1 VSPH 12/2014-A-12

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Kučery a soudců JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. a JUDr. Jiřího Goldsteina v insolvenčním řízení dlužníka: Aleš Matiaš, nar. 28. prosince 1977, bytem Stráž pod Ralskem, Jižní 367, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem-pobočka v Liberci č.j. KSLB 54 INS 30768/2013-A-7 ze dne 27. listopadu 2013,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem-pobočka v Liberci č.j. KSLB 54 INS 30768/2013-A-7 ze dne 27. listopadu 2013 se m ě n í tak, že povinnost zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení se dlužníkovi neukládá.

Odůvodnění:

Krajský soud v Ústí nad Labem-pobočka v Liberci nadepsaným usnesením uložil dlužníkovi povinnost uhradit zálohu ve výši 3.000,-Kč ve lhůtě 7 dnů ode dne právní moci usnesení.

V odůvodnění usnesení soud zejména vyložil účel zálohy s tím, že povinnost hradit zálohu je ukládána ve fázi řízení, kdy není jisté, zda bude oddlužení povoleno nebo zda bude na majetek dlužníka prohlášen konkurs, odkázal na vyhlášku č. 313/2007 Sb., podle které odměna insolvenčního správce v případě řešení úpadku dlužníka konkursem činí minimálně 45.000,-Kč, vyjádřil srozumění s tím, že ve věci dlužníka připadalo v úvahu řešení jeho úpadku oddlužením plněním splátkového kalendáře a s ohledem na to, že majetek dlužníka je tvořen toliko běžným vybavením domácnosti a věcmi osobní povahy, uložil dlužníkovi povinnost uhradit shora uvedenou zálohu.

Proti tomuto usnesení se dlužník včas odvolal a namítal, že v době od rozhodnutí o úpadku do rozhodnutí o způsobu jeho řešení budou předpokládané náklady insolvenčního správce nižší než požadovaná částka 3.000,-Kč, odkázal na usnesení Vrchního soudu v Olomouci č.j. 2 VSOL 264/2009-A-10 ze dne 29.10.2010 a č.j. 2 VSOL 347/2009-A-11 ze dne 30.10.2009, dále na usnesení Vrchního soudu v Praze č.j. 1 VSPH 620/2010-B-19, namítal, že uložená záloha je nad jeho finanční možnosti, a navrhoval, aby odvolací soud napadené usnesení změnil a uložil mu povinnost uhradit zálohu ve výši 2.000,-Kč nebo napadené usnesení zrušil.

Vrchní soud v Praze, aniž nařizoval jednání [ustanovení § 94 odst. 2 písm. c) IZ], přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl přitom k závěru, že odvolání je opodstatněno.

Z obsahu spisu se podávají skutkové okolnosti věci, na nichž soud I. stupně vystavěl předběžný závěr o tom, že úpadek dlužníka lze řešit oddlužením plněním splátkového kalendáře s ohledem na výši jeho splatných nezajištěných závazků v celkové výši 574.731,84 Kč a ekonomickou nabídku představovanou příjmem od zaměstnavatele PRAKTIK system, s.r.o. ve výši 12.389,-Kč čistého měsíčně, dále příjem na základě smlouvy o důchodu uzavřené s Davidem Danzerem ve výši 700,-Kč měsíčně. Dlužník má uloženu vyživovací povinnost ve výši 800,-Kč měsíčně vůči nezletilým dětem.

Pro posouzení důvodnosti odvolání je však dle odvolacího soudu podstatné, že s účinností ode dne 1.1.2014 byl zákonem č. 294/2013 Sb. (tzv. revizní novela) novelizován IZ, přičemž dle čl. II. přechodných ustanovení tohoto zákona platí, že IZ ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona platí i pro insolvenční řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, právní účinky úkonů, které v insolvenčním řízení nastaly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají zachovány.

Podle § 108 odst. 1 IZ (ve znění účinném od 1.1.2014) může insolvenční soud před rozhodnutím o insolvenčním návrhu uložit insolvenčnímu navrhovateli, aby ve stanovené lhůtě zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení, je-li to nutné ke krytí nákladů řízení a prostředky k tomu nelze zajistit jinak; to platí i tehdy, je-li zřejmé, že dlužník nemá žádný majetek. Tuto zálohu nelze uložit insolvenčnímu navrhovateli-zaměstnanci dlužníka, jehož pohledávka spočívá pouze v pracovněprávních nárocích. Povinnost zaplatit zálohu neuloží insolvenční soud dlužníku, o jehož insolvenčním návrhu může rozhodnout bez zbytečného odkladu tak, že vydá rozhodnutí o úpadku, s nímž spojí rozhodnutí o povolení oddlužení.

Podle § 136 odst. 4 IZ (ve znění účinném od 1.1.2014) v rozhodnutí o úpadku rozhodne insolvenční soud také o žádosti dlužníka o prodloužení lhůty k předložení reorganizačního plánu (§ 316 odst. 5 a 6). V rozhodnutí o úpadku, s nímž je spojeno rozhodnutí o povolení oddlužení, uloží insolvenční soud dále dlužníku, aby platil zálohy na odměnu a hotové výdaje insolvenčního správce.

Z citovaných ustanovení vyplývá, že lze-li bez zbytečného odkladu očekávat vydání rozhodnutí o úpadku, s nímž bude spojeno též rozhodnutí o povolení oddlužení, nelze dlužníkovi uložit povinnost zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení před vydáním takového rozhodnutí, ale až v takovém rozhodnutí samém, a to jen ve formě záloh.

V dané věci je odvolací soud ve shodě se soudem I. stupně v tom, že úpadek dlužníka lze řešit oddlužením plněním splátkového kalendáře. Protože však rozhodnutí o úpadku, s nímž by bylo spojeno též rozhodnutí o povolení oddlužení, dosud vydáno nebylo, nelze dlužníkovi uložit-při změněné právní úpravě-povinnost k úhradě zálohy na náklady insolvenčního řízení.

Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora postupoval odvolací soud podle § 220 odst. 1 za použití § 167 odst. 2 o.s.ř. a napadené usnesení změnil, jak shora uvedeno.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí n e n í dovolání přípustné.

V Praze dne 27. ledna 2014

JUDr. František Kučera, v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Borodáčová