1 VSPH 1191/2015-A-19
KSPH 65 INS 13332/2015 1 VSPH 1191/2015-A-19

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Kučery a soudců JUDr. Jiřího Goldsteina a JUDr. Ladislava Derky v insolvenčním řízení dlužnice: Marcela Jovčeská, nar. 30. května 1969, IČO 43163149, bytem Libčice nad Vltavou, Nám. Svobody 90, o odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Praze č.j. KSPH 65 INS 13332/2015-A-7 ze dne 1. června 2015,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Praze č.j. KSPH 65 INS 13332/2015-A-7 ze dne 1. června 2015 se p o t v r z u j e.

Odůvodnění:

Krajský soud v Praze nadepsaným usnesením uložil dlužnici povinnost ve lhůtě 10 dnů ode dne právní moci tohoto usnesení zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 50.000,-Kč.

V odůvodnění usnesení soud zejména uvedl, že k insolvenčnímu návrhu spojenému s návrhem na povolení oddlužení bylo dne 22.5.2015 zahájeno insolvenční řízení. Soud odkázal na § 108 IZ, § 38 odst. 2 IZ, na vyhlášku č. 313/2007 Sb., zjistil, že nezajištěné závazky z podnikání představovaly 12,5 % nezajištěných závazků (1.611.327,10 Kč) a že dalšími závazky z podnikání byly zajištěné závazky ve výši 415.509,40 Kč, že nemůže předjímat hlasování věřitelů o formě úpadku s tím, že může dojít k prohlášení konkursu. Dlužnice sice vlastnila nemovitý majetek, avšak nebylo zřejmé, zda by jeho prodejem došlo k pokrytí nákladů a hotových výdajů insolvenčního správce a že nebyl dán důvod pro zatížení státního rozpočtu těmito výdaji.

Proti tomuto usnesení se dlužnice včas odvolala a namítala, že částkou ve výši 50.000,-Kč nedisponuje a že do insolvence šla s cílem řešit své závazky.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k závěru, že odvolání není opodstatněno.

Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že dne 22.5.2015 byl soudu I. stupně doručen insolvenční návrh dlužnice spojený s návrhem na povolení oddlužení plněním splátkového kalendáře. Dlužnice má celkem 23 věřitelů, celková výše nezajištěných závazků činila podle jejího vyjádření 1.611.327,10 Kč, celková výše zajištěných závazků činila 415.509,40 Kč. V seznamu závazků dlužnice uvedla, že některé její závazky pochází z podnikání (závazek vůči JNT MEDIA, s.r.o. ve výši 21.779,-Kč, Čez Prodej ve výši 11.979,-Kč, Euroclaim Praha, s.r.o. s.r.o. ve výši 143.864,14 Kč, Metro Česká republika ve výši 34.764,60 Kč, STARLIFE, s.r.o. ve výši 302.726,60 Kč, CZECH NEWS CENTER, a.s. ve výši 86.790,80 Kč, MAFRA, a.s. ve výši 25.992,-Kč). Dlužnice vlastní jen běžné vybavení domácnosti a podíl ve výši 1/8 na nemovitosti v k.ú. Chýnov na LV č. 556, na kterém vázne zástavní právo. Dlužnice je podnikatelem, podle výpisu z živnostenského rejstříku má živnostenské oprávnění na dobu neurčitou.

Podle § 108 odst. 1 IZ může insolvenční soud před rozhodnutím o insolvenčním návrhu uložit insolvenčnímu navrhovateli, aby ve stanovené lhůtě zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení, je-li to nutné ke krytí nákladů řízení a prostředky k tomu nelze zajistit jinak; to platí i tehdy, je-li zřejmé, že dlužník nemá žádný majetek. Tuto zálohu nelze uložit insolvenčnímu navrhovateli-zaměstnanci dlužníka, jehož pohledávka spočívá pouze v pracovněprávních nárocích. Povinnost zaplatit zálohu neuloží insolvenční soud dlužníku, o jehož insolvenčním návrhu může rozhodnout bez zbytečného odkladu tak, že vydá rozhodnutí o úpadku, s nímž spojí rozhodnutí o povolení oddlužení.

Odvolací soud se ztotožnil se skutkovými i právními závěry soudu prvního stupně, na které pro stručnost odkazuje. Je správný závěr soudu prvního stupně, že s ohledem na nesouhlas věřitelů s oddlužením v případě závazků z podnikání (viz § 389 odst. 2 písm. a/ IZ a contrario) nelze úpadek dlužníka řešit oddlužením. Není splněna podmínka stanovená v § 108 odst. 1 poslední věty insolvenčního zákona, ze které plyne, že povinnost zaplatit zálohu neuloží soud dlužníku, o jehož insolvenčním návrhu lze bez zbytečného odkladu rozhodnout tak, že by zjistil úpadek dlužníka a zároveň by povolil oddlužení. Je proto správný i názor soudu prvního stupně, že případný úpadek dlužnice bude za daného stavu věci (při absenci souhlasu věřitelů s podnikatelskými pohledávkami s oddlužením) nutné řešit konkursem.

Účelem institutu zálohy je především překlenout nedostatek finančních prostředků po rozhodnutí o úpadku, umožnit insolvenčnímu správci výkon jeho funkce a rovněž poskytnout záruku úhrady odměny a hotových výdajů insolvenčního správce pro případ, že je nebude možno uhradit z majetkové podstaty (viz též § 38 odst. 2 IZ).

Eventuální okolnost, že dlužník snad nemá dostatečné prostředky k zaplacení zálohy, není důvodem pro její neuložení, naopak ustanovení § 108 odst. 1 IZ počítá s uložením zálohy i v případě, nemá-li dlužník žádný majetek. Odvolací soud dodává, že podle § 144 IZ insolvenční návrh nelze zamítnout proto, že majetek dlužníka nebude postačovat k úhradě nákladů insolvenčního řízení, i když je to zřejmé. I z tohoto důvodu je namístě uložení povinnosti platit zálohu na náklady insolvenčního řízení dle § 108 odst. 1 IZ.

Odvolací soud zdůrazňuje, že záloha na náklady insolvenčního řízení podle § 108 IZ není soudním poplatkem, proto ustanovení o soudním poplatku obsažená v občanském soudním řádu nebo zákon o soudních poplatcích nelze na tuto zálohu ani přiměřeně použít. To platí jak pro postup soudu při ukládání povinnosti zálohu zaplatit, tak pro případ požadavku na osvobození od placení zálohy.

V konkursu činí odměna insolvenčního správce obvykle minimálně 45.000,-Kč (§ 1 odst. 5 vyhlášky č. 313/2007 Sb.) a v souladu s § 2a uvedené vyhlášky náleží insolvenčnímu správci odměna 1.000,-Kč za každou přezkoumanou přihlášku. Dále se insolvenčnímu správci též nahrazují jeho hotové výdaje (§ 7 vyhlášky). Vzhledem k tomu, že dlužnice nedisponuje dostatečnými likvidními prostředky, z nichž by bylo možno náklady insolvenčního správce hradit v plném rozsahu bezprostředně po ustanovení insolvenčního správce do funkce (nemovitosti v podílovém spoluvlastnictví dlužnice jsou zatíženy zástavním právem, tedy při předběžné úvaze o nákladech spojených s řešením úpadku konkursem tyto nelze brát v potaz), je uložení povinnosti zaplatit zálohu v uvedené výši 50.000,-Kč namístě.

Soud prvního stupně posoudil správně podmínky pro uložení zálohy na náklady insolvenčního řízení, odvolací soud proto jeho rozhodnutí podle § 219 o. s. ř. jako věcně správné potvrdil.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí n e n í dovolání přípustné.

V Praze dne 15. prosince 2015

JUDr. František K u č e r a , v.r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Jana Berná