1 VSPH 1183/2013-B-74
MSPH 94 INS 1151/2013 1 VSPH 1183/2013-B-74

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. a soudců JUDr. Františka Kučery a Mgr. Luboše Dörfla ve věci dlužníka Novinová a poštovní, s.r.o., sídlem Praha 9, Špitálská 885/2a, IČO 25773801, zast. JUDr. Filipem Chytrým, advokátem, sídlem Praha 2, Rubešova 83/10, o odvolání věřitele č. 26: Česká pošta, s.p., IČO 47114983, sídlem Praha 1, Politických vězňů 909/4, zast. Mgr. Ing. Josefem Davidem, advokátem, BBH, advokátní kancelář, v.o.s., sídlem Praha 1, Klimentská 1207/10, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 13. června 2013, č.j. MSPH 94 INS 1151/2013-B-50,

takto:

Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 13. června 2013, č.j. MSPH 94 INS 1151/2013-B-50, se v bodě III. výroku zrušuje a věc se v tomto rozsahu vrací insolvenčnímu soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Napadeným usnesením ze dne 13.6.2013, č.j. MSPH 94 INS 1151/2013-B-50, Městský soud v Praze rozhodl takto: I. Soud hlasování o členech věřitelského výboru končí a vychází z toho, že v řízení byl dán dostatek času i prostoru k vyjádření všech stanovisek a nyní je nutno vzít v úvahu také reálný přístup, aby se vytvořily technické a právní náležitosti pro řízení, aby řízení mohlo postupy podle zákona vyvíjet. II. Soud potvrzuje věřitelský výbor v řízení ve složení věřitele č. 30, č. 86 a č. 89. III. Soud nepotvrzuje ve funkci věřitelského výboru výbor ve složení členů dosavadního prozatímního věřitelského výboru doplněného o věřitele č. 86, tak, jak to v řízení navrhl věřitel č. 26.

Soud I. stupně své usnesení neodůvodnil a účastníky poučil o tom, že proti němu není odvolání přípustné.

Jen proti bodu III. výroku usnesení se věřitel č. 26: Česká pošta, s.p. (dále jen odvolatel) včas odvolal a požadoval, aby ho odvolací soud změnil tak, že ho potvrdí za člena věřitelského výboru. V odvolání obsáhle brojil především proti námitkám některých věřitelů, že je tu důvod pochybovat o jeho nepodjatosti, vzhledem k jeho vztahu k dlužníkovi.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jemu předcházející a dospěl k následujícím zjištěním a závěrům:

Podle § 59 odst. 1, 2 insolvenčního zákona (dále jen IZ) členy a náhradníky věřitelského výboru mohou být jen přihlášení věřitelé, kteří se svým zvolením souhlasí. Stane-li se členem nebo náhradníkem věřitelského výboru právnická osoba, oznámí neprodleně insolvenčnímu soudu fyzickou osobu, která bude jejím jménem ve věřitelském výboru jednat. Členy ani náhradníky věřitelského výboru nemohou být osoby, u kterých je vzhledem k jejich vztahu k dlužníkovi důvod pochybovat o jejich nepodjatosti, zejména osoby dlužníkovi blízké, vedoucí zaměstnanci dlužníka, podle § 33 odst. 3 a § 73 odst. 3 zákoníku práce, společníci dlužníka, s výjimkou akcionářů, pokud nepůsobí v orgánech dlužníka nebo nevlastní dlužníkovy akcie anebo jiné jím vydané účastnické cenné papíry v souhrnné hodnotě více než desetiny základního kapitálu dlužníka, a osoby tvořící s dlužníkem koncern.

Podle třetího odstavce téhož ustanovení insolvenční soud nepotvrdí volbu člena nebo náhradníka věřitelského výboru, je-li tu důvod pochybovat o jejich důvěryhodnosti nebo o tom, že budou k výkonu funkce způsobilí. Toto rozhodnutí musí insolvenční soud vyhlásit do skončení schůze věřitelů, na které k volbě došlo.

Po vyhlášení rozhodnutí podle odstavce 3 insolvenční soud vyzve každého z přítomných věřitelů, kteří hlasovali pro zvolení, aby uvedl, zda se vzdává odvolání, současně je poučí, že odvolání, které nebude podáno do skončení schůze věřitelů, již nelze podat. Vyjádření věřitelů a jejich poučení se uvede v protokolu o jednání. Rozhodnutí insolvenční soud doručí pouze osobám, které proti němu podaly odvolání (odstavec 4).

Z textu výše uvedeného ustanovení je patrné, jak mají postupovat insolvenční věřitelé, kteří se složením věřitelského orgánu nejsou srozuměni, přičemž jen těm, kteří je napadli odvoláním, své rozhodnutí soudu insolvenční soud doručuje. Protože žádnou zvláštní úpravu již insolvenční zákon nestanoví, musí i usnesení, jímž insolvenční soud nepotvrdí volbu člena nebo náhradníka věřitelského výboru, splňovat náležitosti vyžadované občanským soudním řádem v § 169 občanského soudního řádu (§ 59 odst. 3 IZ). Tak tomu ale v daném případě nebylo, neboť insolvenční soud na vysvětlení svého náhledu na věc rezignoval, maje zjevně (nesprávně) za to, že postačí rozhodnutí pouze vyhlásit. Takový postup však nemá oporu ani v insolvenčním zákoně, ani v občanském soudním řádu, neboť v jeho důsledku odvolací soud vlastně nemá, co by přezkoumal. Na rozdíl od rozhodnutí, jímž je potvrzena volba člena nebo náhradníka věřitelského výboru (§ 57 odst. 3 IZ), které má povahu rozhodnutí vydaného v rámci výkonu dohlédací činnosti (§ 11 odst. 1 IZ) a nelze je napadnout odvoláním (§ 91 IZ), je totiž proti rozhodnutí, jímž insolvenční soud nepotvrdí volbu člena nebo náhradníka věřitelského výboru (§ 59 odst. 3,4 IZ), odvolání naopak přípustné (blíže k tomu viz usnesení VS ze dne 30.11.2009, sp.zn. KSPH 37 INS 1460/2009, 2 VSPH 367/2009-B), takže je třeba případným odvolatelům zpřístupnit důvody, které insolvenční soud vedly k vydání rozhodnutí, s nímž nesouhlasí, aby s nimi mohli kvalifikovaně polemizovat.

Z uvedených důvodů je namístě závěr, že i rozhodnutí dle § 59 odst. 3 IZ musí být odůvodněno, a to způsobem zákonem předepsaným (dle § 157 odst. 2 ve spojení s § 167 odst. 2 o.s.ř.) tak, aby z něj bylo patrné, z jakých konkrétních skutkových a právních závěrů soud při svém závěru o důvodech nepotvrzení volby člena věřitelského orgánu (či náhradníka) vycházel, a na jakém podkladě tyto závěry učinil.

Těmto požadavkům však soud I. stupně v napadeném usnesení zjevně nedostál, a proto je odvolací soud jako nepřezkoumatelné podle § 219a odst. 1 písm. b) o.s.ř. zrušil a věc dle § 221 odst. 1 písm. a) téhož zákona vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení.

Pouče ní: Proti tomuto rozhodnutí je dovolání přípustné, jestliže na základě dovolání podaného do dvou měsíců od doručení rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Městského soudu v Praze dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.).

V Praze dne 29. července 2013

JUDr. Ing. Jaroslav Zelenka, Ph.D., v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Borodáčová