1 VSPH 1180/2010-B-16
KSLB 76 (57) INS 2552/2010 1 VSPH 1180/2010-B-16

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Kučery a soudců JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. a JUDr. Ivy Novotné v insolvenčním řízení ve věci dlužníka Josefa Svobody, nar. 5. listopadu 1967, bytem v Liberci 14, Kateřinská 136, o odvolání insolvenčního správce IREKON, v.o.s., sídlem v Turnově, Palackého 211, identifikační číslo 28781309, proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočky v Liberci č.j. KSLB 57 INS 2552/2010-B-11 ze dne 12. listopadu 2010

takto:

Usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočky v Liberci č.j. KSLB 57 INS 2552/2010-B-11 ze dne 12. listopadu 2010 se mění tak, že insolvenčnímu správci IREKON, v.o.s. se přiznává odměna a náhrada nákladů v celkové výši 3.072,-Kč.

Odůvodnění:

Krajský soud v Ústí nad Labem, pobočka v Liberci nadepsaným usnesením nepřiznal insolvenčnímu správci IREKON, v.o.s. odměnu a náhradu hotových výdajů od rozhodnutí o úpadku do rozhodnutí o schválení oddlužení ve výši 3.072,-Kč.

V odůvodnění usnesení soud zejména uvedl, že usnesením ze dne 12.7.2010 (B-7) schválil oddlužení dlužníka plněním splátkového kalendáře a určil, aby si insolvenční správce každý měsíc z částky sražené dlužníku ponechal za každý započatý kalendářní měsíc trvání účinků schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře částku 900,-Kč, z toho jako odměnu insolvenčního správce částku 750,-Kč a částku 150,-Kč jako paušální náhradu hotových výdajů, a dále v případě, že je insolvenční správce plátcem daně z přidané hodnoty (dále též DPH), částku odpovídající příslušné sazbě DPH. Podáním ze dne 16.10.2010 správce vyúčtoval svoji odměnu a náhradu hotových výdajů a požadoval, aby soud správci přiznal odměnu ve výši 3 x 900,-Kč, poštovné ve výši 2 x 26,-Kč a jízdné na přezkumné jednání ve výši 320,53 Kč. Soud konstatoval, že schválení oddlužení dlužníka bylo zveřejněno v insolvenčním rejstříku dne 13.7.2010 v 7:14 hodin, od tohoto okamžiku náleží insolvenčnímu správci odměna a paušální náhrada hotových výdajů v celkové výši 900,-Kč zvýšená o příslušnou sazbu DPH za každý započatý kalendářní měsíc, po který trvají účinky schváleného oddlužení plněním splátkového kalendáře. Z toho dovodil, že se správce domáhal odměny za 3 měsíce (duben, květen a červen), když byl do funkce správce ustanoven 22.4.2010. Soud odkázal na usnesení Vrchního soudu v Praze vydané v obdobném případě pod č.j. 1 VSPH 373/2010-B-11 ze dne

16.7.2010, ze kterého dovozoval, že náklady správce jsou paušálně kryty náhradou nákladů přiznanou od účinků schváleného oddlužení, a že z toho důvodu nelze správci přiznat náhradu nákladů za období předcházející měsíci, kdy nastaly účinky oddlužení. Z toho soud dovodil, že obdobně by se mělo postupovat v případě odměny za činnost správce předcházející rozhodnutí o schválení oddlužení, tedy že paušálně stanovená výše odměny kryje i činnost správce před rozhodnutím o schválení oddlužení. Soud poukázal na nejednotnost rozhodovací praxe, když výše uvedené usnesení Vrchního soudu v Praze nekorespondovalo s usnesením č.j. 1 VSPH 620/2010-B-19, dovozoval, že závěry tohoto rozhodnutí jsou v rozporu s § 39 odst. 2 IZ a z § 7 vyhl.č. 313/2007 Sb. Proto správci požadovanou odměnu a náhradu výdajů za požadované období měsíců dubna, května a června 2010 nepřiznal.

Proti tomuto usnesení se insolvenční správce včas odvolal. Namítal, že od okamžiku svého ustanovení do funkce učinil řadu úkonů směřujících ke zjištění majetku dlužníka (vlastnictví nemovitostí, motorových vozidel, cenných papírů a finančních prostředků) a uskutečnil setkání s dlužníkem za účelem podání zprávy na schůzi věřitelů, dále provedl přezkum pohledávek. Dovozoval, že na základě těchto úkonů mu měla být v souladu s usnesením č.j. 1 VSPH 620/2010-B-19 přiznána odměna a náhrada výdajů v souvislosti s výkonem činnosti do rozhodnutí o schválení oddlužení. Dovozoval, že názor vyslovený ve výše uvedeném usnesení je aktuálnější než názor vyslovený v 1 VSPH 373/2010-B-11. Proto navrhoval, aby odvolací soud napadené usnesení změnil a odměnu ve výši 2.700,-Kč a náhradu hotových výdajů ve výši 372,53 Kč mu přiznal.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jemu předcházející a dospěl k níže uvedeným zjištěním a závěrům:

Podle § 38 odst. 1 IZ insolvenční správce má právo na odměnu a náhradu hotových výdajů. V případě konkursu se výše odměny určí z výtěžku zpeněžení určeného k rozdělení mezi věřitele. Je-li insolvenční správce plátcem daně z přidané hodnoty, náleží mu k odměně a k náhradě hotových výdajů částka odpovídající této dani, kterou je insolvenční správce povinen z odměny a z náhrady hotových výdajů odvést podle zvláštního právního předpisu. Odměna a náhrada hotových výdajů insolvenčního správce se uspokojují z majetkové podstaty, a pokud k tomu nestačí, ze zálohy na náklady insolvenčního řízení; není-li jejich uspokojení z těchto zdrojů možné, hradí je stát (odst. 2). Vyúčtování odměny a hotových výdajů provede insolvenční správce v konečné zprávě, a není-li jí, ve zprávě o své činnosti. Insolvenční soud může podle okolností případu po projednání s věřitelským výborem odměnu insolvenčního správce přiměřeně zvýšit nebo snížit. Důvodem ke snížení odměny je zejména skutečnost, že insolvenční správce porušil některou ze svých povinností nebo že nenavrhl provedení částečného rozvrhu, ačkoliv to stav zpeněžení majetkové podstaty umožňoval (odst. 3). Insolvenční soud může v průběhu insolvenčního řízení rozhodnout o vyplacení zálohy odměny insolvenčnímu správci, a to i opětovně (odst. 4). Způsob určení odměny a některých hotových výdajů insolvenčního správce, jejich nejvyšší přípustnou výši a podmínky a rozsah hrazení odměny a hotových výdajů státem stanoví prováděcí právní předpis (odst. 5).

Podle § 168 odst. 2 písm. a) IZ ve spojení s odstavcem 3 téhož ustanovení se hotové výdaje a odměna insolvenčního správce uspokojují jako pohledávky za majetkovou podstatou kdykoli po rozhodnutí o úpadku.

Podle § 3 písm. b) vyhl. č. 313/2007 Sb., o odměně insolvenčního správce, o náhradách jeho hotových výdajů, o odměně členů a náhradníků věřitelského výboru a o náhradách jejich nutných výdajů, činí odměna insolvenčního správce při oddlužení plněním splátkového kalendáře 750,-Kč za každý započatý kalendářní měsíc trvání účinků schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře.

Podle § 7 odst. 4 téže vyhlášky insolvenčnímu správci náleží v souvislosti s výkonem jeho činnosti při oddlužení plněním splátkového kalendáře náhrada hotových výdajů ve výši 150,-Kč za každý započatý kalendářní měsíc trvání účinků schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře.

Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že usnesením soudu prvního stupně ze dne 22.4.2010 (A-12) byl zjištěn úpadek dlužníka a bylo povoleno jeho řešení oddlužením. Usnesením ze dne 12.7.2010 (B-7) bylo schváleno oddlužení dlužníka plněním splátkového kalendáře a zároveň mu bylo uloženo hradit od května 2010 věřitelům měsíční splátky a insolvenčnímu správci odměnu a náhradu hotových výdajů. Podáním ze dne 16.10.2010 se insolvenční správce domáhal uhrazení odměny a hotových výdajů vzniklých mu v souvislosti s výkonem funkce za období od ustanovení do funkce do schválení oddlužení v celkové výši 3.072,-Kč.

Pokud jde o soudem prvního stupně tvrzený rozpor v judikatorní činnosti odvolacího soudu, usnesení č.j. 1 VSPH 373/2010-B-11 ze dne 16.7.2010 se vztahovalo na situaci, kdy se správce odvolal do výroku, kterým mu byla přiznána odměna a náhrada hotových výdajů od okamžiku schválení oddlužení, když v onom napadeném výroku soud prvního stupně stanovil toliko splatnost první splátky, neupřel však správci právo na náhradu odměny a nákladů za měsíc, kdy nastaly účinky schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře. Jinak řečeno, ve věci č.j. 1 VSPH 373/2010-B-11 šlo o to, že splatnost odměny a náhrady hotových výdajů za měsíc, kdy došlo ke schválení oddlužení, byla stanovena až koncem měsíce následujícího. K nároku na náhradu nákladů od rozhodnutí o úpadku se odvolací soud ve výše uvedeném usnesení kvalifikovaně nevyjádřil s ohledem na vymezení odvolacích námitek, proto nelze okrajovou poznámku odvolacího soudu ohledně této skutečnosti považovat za výsledek sjednocující a závazné judikatorní činnosti.

Usnesení odvolacího soudu č.j. 1 VSPH 620/2010-B-19 ze dne 25.8.2010 se vztahuje na odlišnou problematiku, a sice na situaci, kdy mezi ustanovením správce do funkce a schválením oddlužení uplyne i několik měsíců, přičemž správce v tomto mezidobí koná činnost ve prospěch věřitelů i dlužníka, z čehož právem dovozuje nárok na svoji odměnu a náhradu hotových výdajů. Tento názor odvolací soud již několikrát aplikoval, viz např. usnesení odvolacího soudu č.j. 2 VSPH 1086/2010-B-12, KSUL 69 INS 6633/2010 ze dne 29.11.2010 nebo 2 VSPH 1085/2010-B-19, KSUL 69 INS 1368/2010 ze dne 29.11.2010. K otázce nároku správce na odměnu za činnosti vykonávané před schválením oddlužení plněním splátkového kalendáře se již soudní praxe ustálila na tom, že insolvenční správce má právo na odměnu a na náhradu nákladů účelně vynaložených v souvislosti s řádným výkonem funkce též za období od rozhodnutí o úpadku do posledního dne měsíce předcházejícího měsíci, v němž nastaly účinky schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře.

Pokud jde o odměnu a náhradu správcem požadovaných nákladů za období od rozhodnutí o úpadku, kdy správce činil úkony směřující ke zjištění majetkových poměrů dlužníka a zabýval se přihláškami pohledávek věřitelů, do doby, než jsou jeho náklady kryty paušálními částkami pro odměnu a náhradu hotových výdajů, odvolací soud je toho názoru, že tyto náklady v souzené věci vznikly během řádného výkonu funkce správce (poštovné, sestavení seznamu přihlášených pohledávek, přezkum, jízdné přezkumné jednání), jemuž proto v souladu s § 38 odst. 2 ve spojení s § 168 odst. 2 písm. a) IZ úhrada odměny a nákladů náleží. V opačném případě by tyto náklady musel insolvenční správce nést ze svých prostředků a za vykonanou činnost by nedostal odměnu, což však nelze pokládat za žádoucí s ohledem na to, že šlo o činnost v souvislosti s úkony činěnými v zájmu dlužníka i věřitelů. Proto, i když insolvenční zákon na posuzovanou situaci výslovně nepamatuje, je třeba insolvenčnímu správci odměnu a náhradu důvodně vzniklých hotových výdajů přiznat.

Veden názory vyslovenými shora postupoval odvolací soud podle § 220 odst. 3 o.s.ř. a napadené usnesení změnil, jak je ve výroku uvedeno.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí není dovolání přípustné.

V Praze dne 25. února 2011

JUDr. František K u č e r a , v.r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: V. Chalupová