1 VSPH 1171/2010-A-10
KSCB 28 INS 13929/2010 1 VSPH 1171/2010-A-10

Usnesení

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Kučery a soudců JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. a JUDr. Ivy Novotné ve věci dlužnice Ladislavy Šimánkové (dříve Jelínkové nebo Körnerové Jelínkové), RČ 665212/1927, bytem Dačice V, Antonína Dvořáka 228, zahájené na návrh navrhovatele Raiffeisenbank, a.s., sídlem Praha 4, Hvězdova 1716/2b, o odvolání navrhovatele proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 22. listopadu 2010, č.j. KSCB 28 INS 13929/2010-A-5,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 22. listopadu 2010, č.j. KSCB 28 INS 13929/2010-A-5, se mění tak, že se insolvenční návrh neodmítá.

Odůvodnění:

Ve výroku uvedeným usnesením Krajský soud v Českých Budějovicích odmítl insolvenční návrh, jímž se navrhovatel Raiffeisenbank, a.s. (dále jen navrhovatel) domáhal vydání rozhodnutí o úpadku Ladislavy Körnerové Jelínkové (nyní Šimánkové; dále též dlužnice) a prohlášení konkursu na její majetek.

V odůvodnění usnesení soud I. stupně uvedl, že v insolvenčním návrhu označil navrhovatel dlužnici jako Ladislavu Körnerovou Jelínkovou, rodné číslo (RČ) 665212/1927, bytem Dačice V, Antonína Dvořáka 228, a že lustrací v evidenci obyvatel zjistil, že pod uvedeným RČ je v ní zapsána osoba jiného příjmení, a to Ladislava Šimánková, z čehož není zřejmé, zda jde o tutéž osobu. Proto soud I. stupně postupoval podle § 128 odst. 1 insolvenčního zákona (dále jen IZ) a insolvenční návrh odmítl.

Proti tomuto usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích se navrhovatel včas odvolal a požadoval, aby je odvolací soud změnil tak, že zjistí úpadek Ladislavy Šimánkové a na její majetek prohlásí konkurs. Měl zato, že dlužnice byla v insolvenčním návrhu zcela nezaměnitelným způsobem označena a že o změně jejího příjmení se dozvěděl až z napadeného usnesení, když ve své evidenci ji stále vedl pod jejím dřívějším příjmením, neboť do evidence obyvatel-na rozdíl od soudu-nemá přístup. Připomněl, že dlužnici navíc označil též jejím RČ, a pokud u ní došlo ke změně příjmení, nejde o informaci, která by mu byla automaticky sdělována dlužnicí nebo třetí osobou, a proto ji nemohl zjistit.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k těmto zjištěním a závěrům: Podle § 128 odst. 1 IZ odmítne insolvenční soud insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; učiní tak neprodleně, nejpozději do 7 dnů poté, co byl insolvenční návrh podán. Ustanovení § 43 o.s.ř. se nepoužije.

Náležitosti insolvenčního návrhu vymezuje § 103 odst. 1 a 2 IZ. Kromě požadavku, aby obsahoval obecné náležitosti podání, musí insolvenční návrh obsahovat označení insolvenčního navrhovatele a dlužníka-fyzická osoba musí být označena jménem, příjmením, a bydlištěm (sídlem) a v případě, že jde o podnikatele, též identifikačním číslem-musí v něm být uvedeny rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, skutečnosti, ze kterých vyplývá oprávnění podat návrh, není-li insolvenčním navrhovatelem dlužník, musí být označeny důkazy, kterých se insolvenční navrhovatel dovolává, a musí z něj být patrno, čeho se jím insolvenční navrhovatel domáhá.

Z insolvenčního návrhu (A-1) odvolací soud zjistil, že v něm navrhovatel označil dlužnici jako Ladislavu Körnerovou Jelínkovou, RČ 665212/1927, bytem Dačice V, Antonína Dvořáka 228. Z informačního systému evidence obyvatel dále zjistil, že podle navrhovatelem uvedeného RČ je v něm dlužnice evidována jako Ladislava Šimánková, roz. Šimánková, RČ 665212/1927, rozvedená od 9.8.2006, adresa trvalého pobytu Dačice V, Antonína Dvořáka 228, původní příjmení Jelínková do 17.7.1999, původní příjmení Körnerová Jelínková do 2.1.2010. Za popsaného stavu nemá odvolací soud žádné pochybnosti o totožnosti dlužnice označené navrhovatelem s osobou téhož RČ zapsanou v evidenci obyvatel, neboť jde o (stále) stejnou fyzickou osobu. Skutečnost, že navrhovatel označil dlužnici pod jemu známým dřívějším příjmením, nelze dle přesvědčení odvolacího soudu klást k jeho tíži, neboť do informačního systému evidence obyvatel nemá navrhovatel legální přístup (srov. § 8 a § 8b zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů).

Na rozdíl od soudu I. stupně je odvolací soud toho názoru, že insolvenční návrh navrhovatele ze dne 19.11.2010 nepostrádá žádnou z obecných náležitostí soudního podání dle § 42 odst. 4 o.s.ř. ani ze zvláštních náležitostí insolvenčního návrhu dle § 103 odst. 1 a 2 IZ.

Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora postupoval odvolací soud podle § 220 odst. 3 o.s.ř. a napadené usnesení změnil.

Pro potřebu dalšího vedení insolvenčního řízení je odvolací soud přesvědčen o tom, že do seznamu dlužníků (§ 420 IZ) je třeba u dlužnice zapsat též všechna její dřívější příjmení, pod nimiž mohou věřitelé dlužnici identifikovat, aby se předešlo přihláškám pohledávek podaným po přihlašovací lhůtě jen proto, že dlužnice neprochází pod svým současným příjmením informačními systémy věřitelů.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.

V Praze dne 17. prosince 2010 JUDr. František Kučera, v.r. předseda senátu Za správnost vyhotovení: Borodáčová