1 VSPH 1168/2015-B-292
KSCB 28 INS 1350/2014 1 VSPH 1168/2015-B-292

USNESENÍ Vrchní soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Goldsteina a soudců JUDr. Františka Kučery a JUDr. Ladislava Derky v insolvenčním řízení dlužníka Via Chem Group, a.s., IČO 26694590, Rudolfovská tř. 303/113, České Budějovice, o odvolání věřitele Městské části Praha 6, IČO 00063703, sídlem Čs. Armády 601/23, zast. advokátem JUDr. Mojmírem Ježkem, Ph.D., sídlem Betlémské náměstí 6, Praha 1, proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích č.j. KSCB 28 INS 1350/2014-B-198 ze dne 26. května 2015

takto:

Odvolání s e o d m í t á.

Odůvodnění:

Krajský soud v Českých Budějovicích usnesením KSCB 28 INS 1350/2014-B-198 ze dne 26. 5. 2015 zamítl návrh věřitele Městské části Praha 6, (dále odvolatel) na zproštění insolvenčního správce povinnosti mlčenlivosti.

V odůvodnění soud prvního stupně uvedl, že návrhem doručeným dne 4. 3. 2015 odvolatel navrhl, aby soud uložil insolvenčnímu správci v rámci výkonu dohlédací činnosti povinnost bez zbytečného odkladu založit do insolvenčního spisu právní stanovisko advokátní kanceláře, týkající se analýzy vybraných právních úkonů dlužníka a kopii smlouvy o úplatném převodu cenných papírů Spolku pro chemickou a hutní výrobu, a.s., uzavřenou dlužníkem jako prodávajícím a Kingwater Holdings Limited jako kupujícím ze dne 30. 4. 2012 (dále též předmětná smlouva). Insolvenční správce ve svém vyjádření z 19. 3. 2015 k této žádosti uvedl, že tomuto požadavku nemůže vyhovět, neboť insolvenční správce, účastníci smlouvy, tj. příslušná advokátní kancelář, jsou pod smluvní sankcí zavázáni zachovávat mlčenlivost o informacích, obsažených ve smlouvě, přičemž tyto informace jsou současně obsaženy ve vyhotoveném stanovisku. Členové věřitelského výboru mají ze zákona povinnost zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dozvěděli při výkonu své funkce. Zveřejnění předmětné smlouvy a stanoviska nemůže být s ohledem na hrozící sankci, která by nešla na vrub majetkové podstaty, ve společném zájmu věřitelů. Zveřejněním předmětné smlouvy v insolvenčním rejstříku by tak nepochybně došlo k poškození jejích účastníků, případně třetích isir.justi ce.cz osob. V důsledku této smluvní povinnosti bylo i právní stanovisko advokátní kanceláře vypracováno pouze a výhradně pro potřeby insolvenčního správce s tím, že stanovisko nesmí být pod smluvní sankcí bez výslovného předchozího písemného souhlasu advokátní kanceláře zpřístupněno jakékoliv třetí osobě, s výjimkou jejího poskytnutí členům věřitelského výboru dlužníka. Smluvním ujednáním se tak insolvenční správce zavázal, že stanovisko advokátní kanceláře zpřístupní pouze jasně vymezenému okruhu osob.

Na základě tohoto vyjádření odvolatel podáním ze dne 6. 5. 2015 navrhl, aby soud prvního stupně zprostil insolvenčního správce podle ust. § 45 insolvenčního zákona povinnosti mlčenlivosti, protože je přesvědčen o tom, že zveřejnění předmětných dokumentů je beze sporu ve společném zájmu všech věřitelů.

Soud prvního stupně důvod pro zproštění povinnosti mlčenlivosti insolvenčního správce na základě návrhu odvolatele neshledal. Podle soudu prvního stupně dohled soudu nad činností insolvenčního správce ve smyslu § 10 a § 11 insolvenčního zákona spočívá v tom, zda postup insolvenčního správce jako procesního subjektu v souladu s insolvenčním zákonem a ostatními právními předpisy. Soud nijak neposuzuje a tudíž ani nemůže jakkoliv hodnotit právní důvody postupu insolvenčního správce při plnění jeho povinností, když opak by znamenal porušení ústavně chráněných práv, týkajících se rovnosti účastníků. Insolvenční správce i soud jako procesní subjekty naopak musí vycházet z ust. § 5 písm. a) insolvenčního zákona a postupovat tak, aby žádný z účastníků nebyl nespravedlivě poškozen nebo nedovoleně zvýhodněn, tzn. respektovat ust. § 45 insolvenčního zákona.

Vzhledem k těmto skutečnostem soud prvního stupně neshledal žádné důvody pro to, aby insolvenčnímu správci uložil zveřejnit příslušné dokumenty, jejichž obsah je chráněn ust. § 45 insolvenčního zákona. Z tohoto důvodu neshledal soud ani žádné důvody pro zbavení povinnosti mlčenlivosti insolvenčního správce. Z vyjádření insolvenčního správce vyplývá, že s příslušnými dokumenty byl seznámen věřitelský výbor a soud je případně připraven této mlčenlivosti insolvenčního správce zbavit ve vztahu k orgánům činným v trestním řízení.

Proti tomuto usnesení se odvolatel včas odvolal a požadoval, aby odvolací soud napadené usnesení zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Argumentoval zejména tím, že již insolvenční správce zveřejnil právní stanovisko advokátní kanceláře Vyroubal Krajhanzl Školout, advokátní kancelář, s.r.o., jež opakovaně označoval ve svých podáních jako přísně důvěrné. Ve vztahu ke smlouvě o úplatném převodu cenných papírů-1.114.250 ks akcií

Spolku pro chemickou a hutní výrobu, a.s.-uzavřené mezi dlužníkem jako prodávajícím a společností KINGWATER HOLDINGS LIMITED jako kupujícím dne 30. 4. 2012 se odvolatel domnívá, že bez založení této smlouvy do insolvenčního spisu nejsou věřitelé dlužníka schopni posoudit, zda insolvenční správce jednal s odbornou péčí a v jejich společném zájmu, když neodporoval podle § 239 a násl. insolvenčního zákona uzavření této smlouvy dlužníkem. Dlužník se přitom již dne 30. 4. 2012 pravděpodobně nacházel ve stavu materiálního úpadku. Dne 30. 4. 2012 byla navíc uzavřena zástavní smlouva mezi dlužníkem jako zástavcem a společností DINAVERT VENTURES INC. jako zástavním věřitelem, na základě které dlužník zastavil značnou část svého majetku, cca 387.882 ks akcí Spolku pro chemickou a hutní výrobu, a.s. Dlužník tedy fakticky ztratil moc nad zhruba 1.500.000 ks akcií emitovaných Spolkem pro chemickou a hutní výrobu, akciová společnost. Tato skutečnost představuje další nezpochybnitelný důvod pro to, aby smlouva o úplatném převodu cenných papírů ze dne 30. 4. 2012 byla založena do insolvenčního spisu. Odvolatel se obává, že kupní cena za akcie Spolku pro chemickou a hutní výrobu, a.s. byla vypořádána nikoli v penězích, ale například zápočtem proti pochybné pohledávce společnosti KINGWATER HOLDINGS LIMITED za dlužníkem.

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací se nejdříve zabýval tím, zda je proti napadenému usnesení odvolání přípustné, a dospěl k závěru, že zde tomu tak není, neboť je Krajský soud v Českých Budějovicích jakožto soud insolvenční vydal v rámci své dohlédací činnosti.

Podle § 11 odst. 1 insolvenčního zákona při výkonu dohlédací činnosti insolvenční soud rozhoduje o záležitostech, které se týkají průběhu insolvenčního řízení, činí opatření potřebná k zajištění jeho účelu a ukládá povinnosti, týkající se činnosti jednotlivých subjektů řízení.

Obecné pravidlo insolvenčního řízení pak v § 91 insolvenčního zákona stanoví, že proti rozhodnutím, která insolvenční soud učinil při výkonu dohlédací činnosti včetně předběžných opatření, není odvolání přípustné.

Odvolací soud konstatuje, že rozhodnutí zbavit insolvenčního správce mlčenlivosti podle ust. § 45 insolvenčního zákona, náleží svojí povahou mezi rozhodnutí insolvenčního soudu činěná při výkonu dohlédací činnosti dle § 11 insolvenčního zákona, a zákon nestanoví, že toto rozhodnutí je možno odvoláním napadnout. Je proto nutno dovodit, že proti napadenému usnesení dle § 91 insolvenčního zákona není odvolání přípustné. Poučení soudu prvního stupně o přípustnosti opravného prostředku proti napadenému usnesení bylo tedy nesprávné.

Z těchto důvodů postupoval odvolací soud dle § 218 písm. c) občanského soudního řádu a odvolání odmítl.

Vzhledem k tomu, že napadené usnesení bylo učiněno v rámci dohlédací činnosti insolvenčního soudu podle § 10 písm. b) a § 11 insolvenčního zákona, proti němuž dle § 91 téhož zákona není odvolání přípustné, nemohl se odvolací soud věcnou správností předmětného rozhodnutí zabývat. Toliko obecně považoval za vhodné k věci zdůraznit, že podle ust. § 239 odst. 1 insolvenčního zákona odporovat právním úkonům dlužníka může v insolvenčním řízení pouze insolvenční správce, i když nejde o osobu s dispozičními oprávněními. Podle druhého odstavce téhož ustanovení rozhodne-li o tom věřitelský výbor, podá insolvenční správce žalobu vždy. Je tak zřejmé, že v tomto případě není nutné zbavovat insolvenčního správce mlčenlivosti za účelem zveřejnění předmětné smlouvy, protože odvolatel, který jako věřitel není členem věřitelského výboru, není oprávněn odporovat právním úkonům dlužníka. Odvolatel se může proto obrátit na věřitelský výbor, který byl s předmětnou smlouvou seznámen, a ve smyslu ust. 58 odst. 1 insolvenčního zákona chrání společný zájem věřitelů, aby se zabýval tím, zda je nutné rozhodnout o tom, že insolvenční správce je povinen odporovat předmětné smlouvě.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí n e n í dovolání přípustné.

V Praze dne 24. května 2016

JUDr. Jiří G o l d s t e i n, v.r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Bc. Jiří Slavík