1 VSPH 1156/2015-B-30
KSHK 35 INS 12170/2013 1 VSPH 1156/2015-B-30

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Kučery a soudců JUDr. Jiřího Goldsteina a JUDr. Ivy Novotné v insolvenčním řízení dlužníků: a) Ludvík Špičan, nar. 23. února 1975, IČO 72853638, b) Dagmar Špičanová, nar. 9. prosince 1964, oba bytem Meziměstí, Školní 210, o odvolání dlužníků proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové č.j. KSHK 35 INS 12170/2013-B-13/celk.3 ze dne 20. října 2014,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Hradci Králové č.j. KSHK 35 INS 12170/2013-B-13/celk.3 ze dne 20. října 2014 se p o t v r z u j e .

Odůvodnění:

Krajský soud v Hradci Králové nadepsaným usnesením zamítl návrh dlužníků na zproštění insolvenčního správce funkce.

V odůvodnění usnesení soud zejména uvedl, že usnesením ze dne 24.3.2014 (A-12) byl zjištěn úpadek dlužníků a bylo jim povoleno oddlužení, usnesením ze dne 8.9.2014 (B-10) bylo schváleno oddlužení zpeněžením majetkové podstaty.

V podání ze dne 3.9.2013 označeném jako odvolání, které bude odvolacím soudem samostatně řešeno, dlužníci mimo jiné navrhli zproštění správce funkce. Tvrdili zejména, že správce jejich majetek podhodnotil, nekomunikuje s nimi, že je ujišťoval o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře, ale na přezkumném jednání sdělil, že se rozhodl splnit závazky dlužníků prodejem jejich nemovitosti (bytu). Dlužníci namítali, že v bytě mají nízké měsíční náklady, kterých by v jiném bytě nedosáhli, a že dlužnice v místě bydliště pracuje a v jejím věku by bylo složité hledat jiné zaměstnání, dlužník čeká na operaci.

Insolvenční správce v podání ze dne 22.9.2014 namítal, že dlužníky o schválení oddlužením plněním splátkového kalendáře neujišťoval, naopak je seznámil s nedostatečností dosavadních příjmů a upozornil je na nutnost navýšení příjmů. S ohledem na problém v komunikaci s dlužníky správce preferoval písemnou formu komunikace. Dodal, že byt prodává na portálu www.sreality.cz za cenu o 90.000,-Kč vyšší než kolik činila v soupisu majetkové podstaty a že dlužníci se již dříve pokoušeli byt neúspěšně prodat za cenu 300.000,-Kč.

Soud dospěl k závěru, že hlavním důvodem pro podání návrhu na zproštění správce funkce bylo schválení oddlužení nikoli ve formě navrženého plnění splátkového kalendáře, nýbrž zpeněžením majetkové podstaty, což bylo zapříčiněno tím, že do řízení se přihlásili věřitelé s pohledávkami přesahujícími celkovou výši pohledávek tvrzenou ze strany dlužníků, přičemž míra uspokojení věřitelů by v případě řešení úpadku oddlužením plněním splátkového kalendáře činila asi 11 %. Soud dodal, že správce se k námitkám dlužníků dostatečně vyjádřil, provedl osobní setkání, účastnil se přezkumného jednání, v řízení postupoval v souladu s insolvenčním zákonem, a proto dospěl k závěru, že správce své povinnosti řádně plnil a nebyl dán důvod pro zproštění správce funkce.

Proti tomuto usnesení se dlužník včas odvolal a namítal, že správce jej ani jeho manželku dostatečně neinformoval, že má nahraný telefonní rozhovor se správcem i sms, že na správce bylo již v minulosti podáno několik stížností, že správce byl veden jen svým ziskuchtivým chováním, a proto se dlužník domáhal zproštění správce funkce. Namítal nekomunikaci správce s dlužníky a likvidační podmínky, které jim správce připravil.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k následujícím zjištěním a závěrům:

Podle § 32 IZ insolvenčního správce, který neplní řádně své povinnosti nebo který nepostupuje při výkonu své funkce s odbornou péčí anebo který závažně porušil důležitou povinnost, uloženou mu zákonem nebo soudem, může insolvenční soud na návrh věřitelského orgánu nebo dlužníka anebo i bez tohoto návrhu jeho funkce zprostit. Učiní tak zpravidla po slyšení insolvenčního správce; o podaném návrhu rozhodne neprodleně (odst. 1). Proti rozhodnutí podle odstavce 1 se mohou odvolat insolvenční správce a osoby oprávněné podat návrh podle odstavce 1. Ustanovení § 29 odst. 4 a § 31 odst. 5 a 6 platí obdobně (odst. 2).

Podle § 36 IZ insolvenční správce je povinen při výkonu funkce postupovat svědomitě a s odbornou péčí; je povinen vyvinout veškeré úsilí, které lze po něm spravedlivě požadovat, aby věřitelé byli uspokojeni v co nejvyšší míře. Společnému zájmu věřitelů je povinen dát při výkonu funkce přednost před zájmy vlastními i před zájmy jiných osob (odst. 1). Insolvenční správce poskytuje věřitelským orgánům součinnost nezbytnou k řádnému výkonu jejich funkce; zejména se na žádost věřitelského orgánu účastní jeho jednání. Neurčí-li insolvenční soud jinak, předkládá insolvenční správce věřitelskému orgánu a insolvenčnímu soudu nejméně jednou za 3 měsíce písemnou zprávu o stavu insolvenčního řízení (odst. 2).

Za relevantní důvody, pro něž může insolvenční soud zprostit insolvenčního správce funkce, považuje odvolací soud zejména skutečnost, že při výkonu své funkce řádně neplní povinnosti vyplývající pro něj z § 36 IZ, podle něhož je při výkonu funkce povinen postupovat svědomitě a s odbornou péčí, vyvinout veškeré úsilí, které po něm lze požadovat, aby věřitelé byli uspokojeni v co nejvyšší míře, dát přednost společnému zájmu věřitelů před zájmy svými i před zájmy jiných osob, věřitelským orgánům poskytovat součinnost nezbytnou k řádnému výkonu jejich funkce, na žádost věřitelského orgánu se účastnit jeho zasedání a věřitelskému orgánu a insolvenčnímu soudu předkládat nejméně jednou za 3 měsíce písemnou zprávu o stavu insolvenčního řízení, že liknavě provádí soupis majetkové podstaty či zpeněžuje majetek podstaty v rozporu s § 225 odst. 4 nebo § 226 odst. 5 IZ, že nesplní povinnost uzavřít smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu, která by mohla vzniknout v souvislosti s výkonem funkce správce, nebo ve věci postupuje nekvalifikovaně. Důležitým důvodem pro zproštění funkce správce může být také skutečnost, že bezdůvodně nesplní závazný pokyn insolvenčního soudu nebo zajištěného věřitele anebo vykonatelný rozsudek týkající se vyloučení majetku z majetkové podstaty. V závislosti na míře a intenzitě pochybení správce může vést soud i zjištění ojedinělého, leč závažného porušení důležité povinnosti stanovené zákonem nebo uložené soudem k tomu, že rozhodne o jeho zproštění funkce, ale-obvykle jedná-li se o pochybení méně závažné-omezuje se na to, že využije svého oprávnění uložit správci pořádkovou pokutu.

Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že v rámci odvolání podaného dlužníky proti usnesení ze dne 8.9.2014 (B10-1/celk.2) plyne, že dlužníci namítali nespolupráci ze strany správce, podvodné jednání správce s cílem zisku, absenci právního vzdělání. Správce měl dlužníky ujistit o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře, že správce s domovníkem ujednali prodej bytu dlužníků, že se se správcem pokoušeli několikrát spojit. Na jednání soudu dne 11.8. správce dlužníky nabádal, aby nic neříkali, že správce uvedl osobní vůz, ohledně kterého byl vydán likvidační protokol, a že správce uvedl výši výživného, ačkoli mu dlužníci sdělili, že je zastupoval v této věci JUDr. Hencl. Dlužníky zaskočilo, že správce učinil rozhodnutí plnit jejich závazky prodejem jejich nemovitosti. Dlužníci zjistili, že jejich byt byl nabízen na realitních serverech za nízkou cenu a že správce jim sdělil, že jejich byt může prodat i za 150.000,-Kč. Dlužníci namítali, že prodejem bytu by se dostali do problémů, protože bydlení za stejné náklady by již nesehnali, že dlužnice má v místě bydliště práci a v jejím věku by bylo složité hledat práci jinou.

Z obsahu návrhu na zproštění správce funkce plyne, že hlavním důvodem bylo, že úpadek dlužníků byl řešen oddlužením zpeněžením majetkové podstaty, nikoli plněním splátkového kalendáře, jak dlužníci navrhovali.

Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že správce se účastnil přezkumného jednání a schůze věřitelů, jak plyne z protokolu ze dne 11.8.2014, že dne 6.5.2014 zhotovil zprávu o dosavadní činnosti, v rámci které provedl prošetření příjmových a majetkových poměrů dlužníků, na základě které mimo jiné zjistil existenci vlastnického práva dlužníků k vozu Toyota Corola, a dále nezajištěné závazky v celkové výši 509.576,-Kč a zajištěné závazky v celkové výši 12.576,-Kč a odhadl,

že v případě oddlužení plněním splátkového kalendáře by nezajištění věřitelé byli uspokojeni jen v rozsahu 5,2% jejich pohledávek, ale v případě oddlužení zpeněžením majetkové podstaty by byli nezajištění věřitelé uspokojeni v rozsahu 38,4 % pohledávek. Proto správce navrhoval oddlužení zpeněžením majetkové podstaty.

Správce v podání ze dne 22.9.2014 v reakci na tvrzení dlužníků uvedl, že dlužníky neujišťoval o oddlužení plněním splátkového kalendáře, naopak je při osobním setkání dne 22.5.2014 obeznámil s tím, že v případě oddlužení plněním splátkového kalendáře by byli schopni nezajištěným věřitelům uhradit jen asi 5 % jejich pohledávek a upozornil je na nutnost příjmy navýšit. Správce ohledně tvrzené nekomunikace vysvětlil, že dne 22.8.2014 dopoledne dlužník volal do jeho kanceláře ohledně prodeje bytu a že mu ze strany zaměstnankyně bylo sděleno, že správce čerpal dovolenou a téhož dne od dlužníka obdržel správce sms o tom, že se mu zapíral a že jeho jednání bylo podivné. Dne 25.8.2014 správce telefonicky dlužníkovi sdělil vývoj řízení, dlužník jen telefonicky napadal a vyhrožoval mu stížností a trestním oznámením. Správce dlužníkovi sdělil, že s ním bude proto komunikovat jen písemně, a to z důvodu průkaznosti komunikace. Ohledně prodejní ceny bytu správce uvedl, že prodejní cena je o 90.000,-Kč vyšší než kolik činil odhad ceny. V jednání dlužníků viděl správce snahu mařit účel insolvenčního řízení.

Ze shora uvedených skutečností odvolací soud shodně jako soud I. stupně dovodil, že insolvenční správce v řízení postupoval přiměřeně okolnostem, výkonu své funkce se nevyhýbal a hlavním důvodem nesouhlasu dlužníků s postupem správce byla skutečnost, že jim nebylo schváleno oddlužení plněním splátkového kalendáře, nýbrž zpeněžením majetkové podstaty, avšak tato skutečnost byla zapříčiněna nedostatkem příjmů dlužníků, které by bylo možno pro plnění splátkového kalendáře využít, nikoli postupem správce v řízení. Nadto, jak je zřejmé z textu § 402 IZ, jakož i z ustálené rozhodovací praxe soudů (viz například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30.1.2014, jež bylo publikováno ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod číslem 47/2014 s právní větou: Podáním návrhu na povolení oddlužení dlužník dává najevo, že souhlasí s oddlužením jedním ze dvou zákonem stanovených způsobů, o čemž rozhodují věřitelé a nepřijmou-li rozhodnutí, pak insolvenční soud. To, že dlužník upřednostňuje oddlužení plněním splátkového kalendáře před oddlužením zpeněžením majetkové podstaty, které zvolili věřitelé (respektive insolvenční soud), jeho právo podat odvolání proti usnesení o schválení oddlužení zpeněžením majetkové podstaty nezakládá ), rozhodnutí o tom, zda v případě řešení úpadku dlužníků formou oddlužení se tak stane splátkovým kalendářem, či zpeněžením majetkové podstaty není v rukou dlužníků ani insolvenčního správce, nýbrž jde výlučně o záležitost věřitelů, a pokud tito nerozhodnou pak insolvenčního soudu, přičemž proti jeho rozhodnutí odvolání přípustné není.

Protože odvolací soud shodně se soudem I. stupně dospěl k závěru, že nebylo prokázáno porušení povinností správce při výkonu jeho funkce (za porušení nelze pokládat sdělení výsledků vlastního šetření poměrů dlužníků a vyjádření postoje k oběma způsobům oddlužení), postupoval podle § 219 o.s.ř. a napadené usnesení jako věcně správné potvrdil.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí j e dovolání přípustné, jestliže na základě dovolání podaného do dvou měsíců od doručení rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Hradci Králové dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.).

V Praze dne 3. srpna 2015

JUDr. František K u č e r a , v. r. předseda senátu

Za správnost vyhovení: Kateřina Vaněčková