1 VSPH 1118/2015-A-15
MSPH 99 INS 9294/2015 1 VSPH 1118/2015-A-15

USNESENÍ Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Kučery a soudců a JUDr. Jiřího Goldsteina a JUDr. Ivy Novotné v insolvenčním řízení dlužníka: Milan Paláček, nar. 9. listopadu 1978, bytem Praha 5, Sluneční nám. 2580, o odvolání dlužníka proti usnesení Městského soudu v Praze č.j. MSPH 99 INS 9294/2015-A-10 ze dne 11. května 2015,

takto:

Usnesení Městského soudu v Praze č.j. MSPH 99 INS 9294/2015-A-10 ze dne 11. května 2015 se p o t v r z u j e .

Odůvodnění:

Městský soud v Praze nadepsaným usnesením odmítl insolvenční návrh dlužníka.

V odůvodnění usnesení soud zejména uvedl, že insolvenčním návrhem spojeným s návrhem na povolení oddlužení ze dne 9.4.2015 se dlužník domáhal zjištění svého úpadku a povolení jeho řešení oddlužením plněním splátkového kalendáře.

Protože dlužník nepřiložil k insolvenčnímu návrhu seznamy majetku, závazků a zaměstnanců, uložil soud dlužníkovi usnesením ze dne 10.4.2015 (A-6) povinnost tyto seznamy předložit. Dlužník sice k výzvě soudu seznamy předložil, avšak seznamy nebyly dlužníkem podepsány a nebyla uvedena doložka jejich úplnosti a správnosti, někteří věřitelé byli označeni jen zkratkou, nikoli plným názvem. Protože insolvenční návrh nebyl řádně doplněn, soud jej podle § 128 odst. 2 IZ odmítl.

Proti tomuto usnesení se dlužník včas odvolal a namítal, že postup soudu I. stupně byl formalistický, formální nedostatky lze dodatečně zhojit, použité zkratky byly běžně požívané a obecně uznávané, ostatně byla uvedena i identifikační čísla věřitelů. Podání obsahující seznamy bylo na posledním listu podepsáno, což podle dlužníka postačovalo a jiným výklad by podle něj měl charakter šikany. Proto dlužník navrhoval, aby odvolací soud napadené usnesení zrušil a věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení nebo aby ve věci sám rozhodl.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k těmto zjištěním a závěrům:

Podle § 128 odst. 2 IZ určí insolvenční soud navrhovateli lhůtu k doplnění insolvenčního návrhu, nejsou-li k insolvenčnímu návrhu připojeny zákonem požadované přílohy, nebo neobsahují-li tyto přílohy stanovené náležitosti. Tato lhůta nesmí být delší než 7 dnů; to neplatí, jde-li o insolvenční návrh podle ust. § 98 odst. 1. Nebude-li insolvenční návrh ve stanovené lhůtě doplněn, insolvenční soud jej odmítne.

Podle § 104 odst. 1 IZ podá-li insolvenční návrh dlužník, je povinen k němu připojit a) seznam svého majetku včetně svých pohledávek s uvedením svých dlužníků (dále jen "seznam majetku"), b) seznam svých závazků s uvedením svých věřitelů (dále jen "seznam závazků"), c) seznam svých zaměstnanců, d) listiny, které dokládají úpadek nebo hrozící úpadek.

Podle odst. 3 téhož ustanovení v seznamu závazků je dlužník povinen jako své věřitele označit všechny osoby, o kterých je mu známo, že vůči němu mají pohledávky nebo jiná majetková práva, nebo které vůči němu pohledávky nebo jiná majetková práva uplatňují. Jsou-li věřiteli dlužníka osoby dlužníkovi blízké nebo osoby, které tvoří s dlužníkem koncern, musí dlužník tyto skutečnosti výslovně uvést. Dlužník v seznamu závazků uvede údaj o výši a splatnosti jednotlivých závazků a stručně uvede, které z pohledávek svých věřitelů popírá co do důvodu nebo co do výše a proč. Má-li dlužník věřitele, o kterých je mu známo, že proti němu mají právo na uspokojení ze zajištění, nebo kteří toto právo proti němu uplatňují, uvede je odděleně. U pohledávek těchto věřitelů dále označí věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty, u kterých se uplatňuje uspokojení ze zajištění, včetně údaje o tom, které movité věci se nacházejí v držení věřitele nebo třetí osoby, dále označení druhu zajištění a důvodu jeho vzniku. Dále dlužník uvede, zda a v jakém rozsahu právo na uspokojení ze zajištění popírá a proč.

Podle odstavce 4 téhož ustanovení nemá-li dlužník žádné zaměstnance nebo žádné dlužníky, uvede to v seznamech výslovně. Pro označení osob v seznamech platí § 103 odst. 1 obdobně. Předložené seznamy musí dlužník podepsat a výslovně v nich uvést, že jsou správné a úplné.

Podle § 3 odst. 4 IZ o hrozící úpadek jde tehdy, lze-li se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že dlužník nebude schopen řádně a včas splnit podstatnou část svých peněžitých závazků.

Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že dne 9.4.2015 byl soudu I. stupně doručen insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení plněním splátkového kalendáře. Protože dlužník k insolvenčnímu návrhu nepřipojil přílohy podle § 104 IZ, byl usnesením ze dne 10.4.2015 (A-6) vyzván k předložení seznamů majetku, závazků a zaměstnanců a byl výslovně poučen o tom, že ve všech přiložených seznamech musí výslovně prohlásit, že jsou úplné a správné, musí je datovat a podepsat.

Přes podrobné poučení soudu I. stupně, jak seznamy zhotovit, dlužník předložil seznam majetku bez uvedení doložky o úplnosti a správnosti seznamu a bez podpisu dlužníka, podobnou vadou byl zatížen i seznam závazků. Odvolací soud má za to, že dlužník byl dostatečně poučen o tom, jak má seznamy zhotovit. Doložka úplnosti a správnosti seznamů neslouží k šikaně dlužníka, ale vyjadřuje, že dlužník poctivě podle svého nejlepšího vědomí uvedl veškeré své závazky a veškerý svůj majetek do příslušných seznamů a nic nezatajil. Podpis dlužníka na každém seznamu zvlášť pod příslušnou doložkou o úplnosti a správnosti seznamu pak představuje nezbytnou náležitost, která má být uvedena na každém seznamu zvlášť.

Dlužník však shora uvedené výzvě soudu I. stupně bez zbytku nevyhověl, když seznam majetku neobsahoval doložku úplnosti a správnosti ani podpis dlužníka, podobné vady měl i seznam závazků a podpis dlužníka byl umístěn až v samotném závěru podání poté, co dlužník uvedl dodatečné údaje jako např. okolnosti o rozvodu a uzavření dohody o výživném. Podpis dlužníka na samotném konci podání proto nelze považovat za podpis náležící k seznamům.

Ze shora uvedených důvodů dospěl rovněž odvolací soud k závěru, že dlužník nesplnil povinnost mu uloženou soudem I. stupně, přičemž pro tuto skutečnost nelze dále v insolvenčním řízení pokračovat, a proto postupoval odvolací soud podle § 219 o.s.ř. a napadené usnesení jako věcně správné potvrdil.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí j e dovolání přípustné, jestliže na základě dovolání podaného do dvou měsíců od doručení rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Městského soudu v Praze dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.).

V Praze dne 2. července 2015

JUDr. František K u č e r a , v.r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Jana Berná