1 VSPH 1106/2015-A-24
KSPH 67 INS 9450/2015 1 VSPH 1106/2015-A-24

U S N E S E NÍ

Vrchní soud v Praze rozhodl jako soud odvolací v senátu složeném z předsedy JUDr. Ladislava Derky a soudců JUDr. Františka Kučery a JUDr. Jiřího Goldsteina v insolvenční věci dlužníků (manželů): a) Jiří anonymizovano , anonymizovano , IČO 69017531, a b) Věra Lattenbergová anonymizovano , anonymizovano , oba bytem 281 44 Zásmuky, Družstevní 434, korespondenční adresa: 251 62 Mukařov 228, oba zastoupeni advokátem JUDr. Martinem Horčicem, se sídlem Kolín, Politických vězňů 27, zahájené návrhem dlužníků, o odvolání dlužníků proti usnesení Krajského soudu v Praze č. j. KSPH 67 INS 9450/2015-A-19 ze dne 20. května 2015,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Praze č. j. KSPH 67 INS 9450/2015-A-19 ze dne 20. května 2015 se p o t v r z u j e.

Odůvodnění:

Krajský soud v Praze usnesením z 20. 5. 2015 uložil dlužníkům zaplatit společně a nerozdílně do 7 dnů od právní moci usnesení zálohu 15.000 Kč na náklady insolvenčního řízení. Rozhodnutí odůvodnil tím, že dne 13. 4. 2015 bylo zahájeno insolvenční řízení na základě insolvenčního návrhu dlužníků, kterým se domáhali zjištění svého úpadku a řešení úpadku oddlužením. Soud odkázal na § 108 zákona č. 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení (dále jen insolvenčního zákona) a uvedl, že upozornil dlužníky, že podle jejich návrhu mají nezajištěné závazky v celkové výši 634.600 Kč. Dlužník má 4 vyživovací povinnosti přičemž 2 jsou stanovené soudním rozhodnutím v celkové výši 5.000 Kč, jeho čistý měsíční příjem činí 8.158 Kč. Dlužnice má 3 vyživovací povinnosti, čistý měsíční příjem činí 17.589 Kč. V případě oddlužení plněním splátkového kalendáře by dlužníci nemohli uspokojit své nezajištěné věřitele (po zaplacení odměny insolvenčního správce) v žádné míře, když minimální hranicí pro povolení oddlužení je 30 %. Oddlužení plněním splátkového kalendáře je tedy v případě dlužníků, bez navýšení jejich příjmů vyloučeno. Insolvenční soud dodal, že i oddlužení zpeněžením majetkové podstaty nepřichází v úvahu, jelikož dlužníci vlastní pouze osobní automobil Renault Laguna, rok výroby 2000, cena 120.000 Kč, pohledávku za Ing. Lenkou Garbovou, bytem Eledrova 559/11, Praha 8, ve výši 45.000 Kč s příslušenstvím a jejich nezajištěné závazky jsou ve výši 634.600 Kč, nezajištění věřitelé by proto byli uspokojeni po odečtení odměny insolvenčního správce v přibližné výši 20 %. Soud proto vyzval dlužníky, aby se měsíční příjem dlužníka a) navýšil alespoň o částku 9.000 Kč nebo měsíční příjem dlužnice b) navýšil alespoň o částku 6.000 Kč, v případě, že tato částka bude kalkulována při výpočtu nezabavitelné částky dlužníků (příjem ze zaměstnání, brigády), případně jim může třetí osoba přispívat částku ve výši alespoň 5.400 Kč (prostřednictvím darovací smlouvy, smlouvy o důchodu). Zároveň byli dlužníci upozorněni, že v případě nemožnosti uspokojení alespoň 30 % svých závazků vůči nezajištěným věřitelům bude na majetek dlužníků prohlášen konkurs, v rámci kterého neuhrazené závazky vůči věřitelům nezanikají.

Dlužníci se neztotožnili s názorem soudu a uvedli, že mají dohromady pouze 4 vyživovací povinnosti. Jejich příjmy jsou dostatečné pro povolení oddlužení formou plnění splátkového kalendáře.

Soud dovodil, že dlužníci nevlastní žádné disponibilní finanční prostředky, které by byly insolvenčnímu správci k dispozici okamžitě po rozhodnutí o úpadku, proto soud uložil dlužníkům povinnost zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení. Její výši stanovil s přihlédnutím k tomu, že insolvenční správce potřebuje mít k dispozici finanční prostředky nezbytné k výkonu své funkce bezprostředně po rozhodnutí o úpadku, resp. po svém ustanovení do funkce (konkrétně se jedná zejména o právní úkony, jimiž insolvenční správce zpeněžuje majetkovou podstatu nebo s ní jinak nakládá a dále jeho úkony v incidenčních sporech, jakož i v dalších sporech, kterých se účastní namísto dlužníka). Dále je nutné, aby byla zaručena úhrada odměny a hotových výdajů insolvenčního správce v případě, že by je nebylo možno uhradit z majetkové podstaty (§ 38 odst. 2 insolvenčního zákona).

Dlužníci podali včas proti usnesení odvolání, ve kterém navrhli napadené usnesení zrušit a věc vrátit soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Dlužníci mají celkem pouze 4 vyživovací povinnosti-oba dlužníci mají vyživovací povinnost vůči nezletilé Nelle anonymizovano , dlužník a) má dále tuto povinnost vůči Jiřímu anonymizovano , nar. 13. 11. 1994 a Elišce anonymizovano , nar. 1. 11. 2006. Dlužnice má vyživovací povinnost ještě vůči Davidu Lattenbergovi, nar. 2. 12. 2001. Z toho důvodu splňují podmínky pro oddlužení plněním splátkového kalendáře, jejich společné příjmy o celkové výši 25.747 Kč měsíčně při 4 vyživovacích povinnostech umožňují měsíční splátku 8.922 Kč, což za 5 let činí celkem 535.320 Kč, přičemž pro uspokojení věřitelů by postačovala částka 299.340 Kč.

Odvolací soud bez nařízení jednání (§ 94 odst. 2 písm. c/ insolvenčního zákona) přezkoumal usnesení soudu prvního stupně podle § 7 insolvenčního zákona a § 212 o. s. ř. a neshledal odvolání dlužníků důvodným.

Podle § 108 odst. 1 insolvenčního zákona Insolvenční soud může před rozhodnutím o insolvenčním návrhu uložit insolvenčnímu navrhovateli, aby ve stanovené lhůtě zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení, je-li to nutné ke krytí nákladů řízení a prostředky k tomu nelze zajistit jinak; to platí i tehdy, je-li zřejmé, že dlužník nemá žádný majetek. Tuto zálohu nelze uložit insolvenčnímu navrhovateli-zaměstnanci dlužníka, jehož pohledávka spočívá pouze v pracovněprávních nárocích. Povinnost zaplatit zálohu neuloží insolvenční soud dlužníku, o jehož insolvenčním návrhu může rozhodnout bez zbytečného odkladu tak, že vydá rozhodnutí o úpadku, s nímž spojí rozhodnutí o povolení oddlužení. Jak plyne z poslední věty uvedeného ustanovení, pro povinnost zaplatit zálohu má podstatný význam okolnost, zda lze úpadek dlužníka řešit oddlužením.

Odvolatelé nevzali v úvahu, že z měsíčních splátek po dobu 5 let nejsou hrazeny jen pohledávky nezajištěných věřitelů, ale i odměna a náklady insolvenčního správce. Není dále správné tvrzení dlužníků, že mají celkem pouze 4 vyživovací povinnosti. Podle tvrzení uvedených v insolvenčním návrhu má dlužník a) sám 4 vyživovací povinnosti (vůči 1. nezletilé dceři Nelle anonymizovano , 2. nezletilé dceři Elišce ve výši 2.000 Kč měsíčně, 3. zletilému synovi Jiřímu ve výši 3.000 Kč měsíčně, 4. dlužnici) a dlužnice má 3 vyživovací povinnosti (vůči 1. nezletilé dceři Nelle anonymizovano , 2. nezletilému synovi Davidovi, 3. dlužníkovi).

Odvolací soud se ztotožnil s předběžným závěrem soudu prvního stupně, že není splněna nutná podmínka pro oddlužení, a to dosažení hranice pro uspokojení 30 % pohledávek věřitelů (§ 395 odst. 1 písm. b/ insolvenčního zákona). Dlužníci by nebyli schopni plnit podmínku stanovenou v § 395 odst. 1 písm. b) insolvenčního zákona, tj. uhradit během 5 let nezajištěným věřitelům nejméně 30 % jejich pohledávek. S přihlédnutím k případné povinnosti dlužníků plnit měsíční zálohu na náklady insolvenčního řízení a odměnu s výdaji insolvenčního správce 1.125 Kč a 225 Kč dle § 3 písm. c) a § 7 odst. 4 vyhlášky č. 313/2007 Sb., resp. s 21 % DPH celkem 1.633,50 Kč) by se během 5 let jednalo o částku 288.390 Kč (30 % všech nezajištěných pohledávek 634.600 Kč činí 190.380 Kč a k této částce je nutno připočíst odměnu s náklady insolvenčního správce 98.010 Kč, což je částka včetně DPH). Při dlužníky uváděném čistém měsíčním příjmu dlužníka 8.158 Kč a vyživovací povinnosti vůči manželce a třem dětem by nebylo možné srážet ničeho na měsíční splátku pro oddlužení z příjmu dlužníka. U dlužnice se jedná o měsíční čistý příjem 17.589 Kč a při vyživovací povinnosti vůči manželovi a dvěma dětem činí v roce 2015 orientačně měsíční splátka pro oddlužení 4.588 Kč a je nutno odečíst částku 1.633,50 Kč na náklady insolvenčního řízení, tj. jednalo by se o 60 splátek po 2.954,50 Kč ve prospěch věřitelů. Celková částka 177.270 Kč nedosahuje hranice 30 % uspokojení pohledávek nezajištěných věřitelů, tj. částky 190.380 Kč.

Odvolací soud se ztotožnil i se závěrem soudu prvního stupně, že s ohledem na hodnotu movitého majetku dlužníků a též s přihlédnutím k pohledávce dlužníků nepřichází v úvahu ani oddlužení formou ve formě zpeněžení majetkové podstaty. V daném případě přichází v úvahu řešení úpadku dlužníků pouze konkursem (resp. nepatrným konkursem dle § 314, 315 insolvenčního zákona).

Účelem institutu zálohy je především překlenout nedostatek finančních prostředků po rozhodnutí o úpadku, umožnit insolvenčnímu správci výkon jeho funkce a rovněž poskytnout záruku úhrady odměny a hotových výdajů insolvenčního správce pro případ, že je nebude možno uhradit z majetkové podstaty (§ 38 odst. 2 insolvenčního zákona). Složená záloha umožní insolvenčnímu správci výkon jeho funkce bezprostředně poté, kdy bude do ní ustanoven. Prostředky, které získá později-např. zpeněžením majetkové podstaty-v počáteční fázi řízení k dispozici nemá a použít je nemůže.

V konkursu činí odměna insolvenčního správce vždy minimálně 45.000 Kč (§ 1 odst. 5 vyhlášky č. 313/2007 Sb.) a v souladu s § 2a uvedené vyhlášky náleží insolvenčnímu správci odměna 1.000 Kč za každou přezkoumanou přihlášku. Dále se insolvenčnímu správci též nahrazují jeho hotové výdaje (§ 7 vyhlášky). Vzhledem k tomu, že dlužníci nedisponují dostatečnými likvidními prostředky, z nichž by bylo možno počáteční náklady insolvenčního správce hradit, je uložení povinnosti zaplatit zálohu v uvedené výši 15.000 Kč namístě.

Soud prvního stupně správně posoudil podmínky pro uložení zálohy na náklady insolvenčního řízení, a odvolací soud proto jeho rozhodnutí podle § 219 o. s. ř. jako věcně správné potvrdil.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí n e n í dovolání přípustné.

V Praze dne 4. listopadu 2015

JUDr. Ladislav D e r k a , v.r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Jana Berná