1 VSPH 1100/2016-A-53
KSPH 60 INS 22296/2015 1 VSPH 1100/2016-A-53

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Goldsteina a soudců JUDr. Františka Kučery a JUDr. Ivy Novotné ve věci dlužníka Ihora Michajloviče Romanova, bytem Libeř 128, zast. Kateřinou Romanovovou, bytem Frýdecká 853/57, Vratimov, zahájené na návrh navrhovatele AKCENTA, spořitelní a úvěrní družstvo, IČO 64946851, sídlem Gočárova třída 312, Hradec Králové, zast. advokátem Mgr. Ing. Václavem Králem, sídlem Mánesova 808/22, Hradec Králové, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Praze č.j. KSPH 60 INS 22296/2015-A-40 ze dne 27. dubna 2016

takto:

Usnesení Krajského soudu v Praze č.j. KSPH 60 INS 22296/2015-A-40 ze dne 27. dubna 2016 se z r u š u j e a věc se vrací soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Krajský soud v Praze usnesením č.j. KSPH 60 INS 22296/2015-A-40 ze dne 27.4.2016 rozhodl o tom, že se zjišťuje úpadek Ihora Michajloviče Romanova (bod I. výroku; dále dlužník), insolvenčním správcem ustanovil JUDr. Dagmaru Mixovou (bod II. výroku) na majetek dlužníka prohlásil konkurs, jenž bude projednáván jako nepatrný (body III. a IV. výroku), rozhodl, že účinky rozhodnutí o úpadku a prohlášení konkursu nastávají okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku (bod V. výroku), vyzval věřitele k přihlášení pohledávek za dlužníkem a ke sdělení zajišťovacích práv, jež uplatňují na dlužníkových věcech, právech, pohledávkách nebo jiných majetkových hodnotách (bod VI.), na den 28.7.2016 nařídil přezkumné jednání, svolal schůzi věřitelů a stanovil její program (body VII. a VIII. výroku), insolvenčnímu správci uložil povinnosti uvedené v bodě IX. výroku, rozhodl o možnosti započtení pohledávek (bod X. výroku), uložil navrhovateli, aby zaplatil soudní poplatek (bod XI. výroku), uložil dlužníkovi, aby ve lhůtě 15 dnů od doručení tohoto usnesení sestavil a odevzdal insolvenčnímu správci seznamy svého majetku a závazků s uvedením svých dlužníků a věřitelů (bod XII. výroku), určil, že rozhodnutí insolvenčního soudu budou zveřejňována v insolvenčním rejstříku (bod XIII. výroku) a věřitelům, kteří přihlásí své pohledávky do insolvenčního řízení, soud uložil, aby soudu do jednoho týdne od podání přihlášky sdělili, zda souhlasí se svojí volbou za člena voleného věřitelského orgánu (bod XIV. výroku). isir.justi ce.cz

V odůvodnění usnesení soud prvního stupně uvedl, že AKCENTA, spořitelní a úvěrní družstvo (dále navrhovatel) se insolvenčním návrhem doručeným soudu dne 3.9.2015 domáhal zjištění úpadku dlužníka a prohlášení konkursu na jeho majetek. Navrhovatel uvedl, že má za dlužníkem pohledávku ve výši 6.000.000,-Kč s příslušenstvím vyplývající ze smlouvy o úvěru č. 173/2011. Dlužník uvedenou pohledávku podle notářského zápisu ze dne 9.12.2011 uznal co do důvodu a výše, splatnou se stala dne 30.8.2013 pro prodlení dlužníka s hrazením sjednaných splátek. Výše pohledávky ke dni podání insolvenčního návrhu činila 5.988.322,56 Kč. Navrhovatel dále označil dalšího věřitele dlužníka, a to Československou obchodní banku, a.s., vůči ní má dlužník závazek ve výši 484.342,14 Kč, který byl ke dni podání návrhu více jak rok a půl po splatnosti.

Dlužník ve vyjádření uvedl, že mezi ním a navrhovatelem se vede spor o určení platnosti uzavřených smluv. Nárok věřitele tak není potvrzen a není proto oprávněn podat proti němu insolvenční návrh.

Soud prvního stupně za účelem projednání insolvenčního návrhu nařídil ve věci jednání na den 4.2.2016, kterého se dlužník nezúčastnil, neúčast neomluvil. Opětovně soud nařídil ve věci jednání na den 17.3.2016, kterého se dlužník rovněž nezúčastnil, aniž by důvody, pro které se nemohl zúčastnit, řádně doložil.

Na základě provedeného dokazování soud dospěl ke zjištění, že mezi navrhovatelem a dlužníkem a jeho manželkou byla uzavřena dne 23.11.2011 smlouva o úvěru, na základě které poskytl věřitel dlužníkům úvěr ve výši 6.000.000,-Kč, který se dlužníci zavázali vrátit do 31.12.2041. Dlužník poskytnutí úvěru a jeho závazek úvěr vrátit uznal co do důvodu a výše písemně v rámci notářského zápisu ze dne 9.12.2011. Dlužník má další závazek vůči věřiteli Františku Polanskému, jako nabyvateli pohledávky od původního věřitele Československé obchodní banky, a.s. z titulu nezaplacené směnky vlastní ze dne 18.5.2010 na částku 484.342,14 Kč se splatností 4.4.2013, kterou dlužník avaloval, jak soud zjistil z rozsudku Městského soudu v Praze ve věci sp. zn. 24 Cm 89/2013, listiny exekučního spisu vedeného exekutorem Mgr. Ing. Jiřím Proškem ve věci sp. zn. 134 EX 05894/14 včetně návrhu na vstup právního nástupce oprávněného do řízení ze dne 19.11.2015, smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 30.10.2015, usnesení o záměně účastníků ze dne 25.2.2016.

Na základě těchto zjištění dospěl soud prvního stupně k závěru, že dlužník se nachází v úpadku, když navrhovatel osvědčil, že má za dlužníkem splatnou pohledávku a rovněž osvědčil, že věřitelem dlužníka je také František Polanský, když jejich pohledávky jsou více jak 30 dnů po splatnosti. Jelikož se jedná o závazky více jak tři měsíce po splatnosti a dlužník rovněž nepředložil řádný seznam svých závazků, svědčí dlužníku vyvratitelná domněnka platební neschopnosti ve smyslu ust. § 3 odst. 2 písm. b) a d) insolvenčního zákona. Soud prvního stupně proto postupoval podle ust. § 136 insolvenčního zákona a rozhodl o úpadku dlužníka, zároveň spojil s rozhodnutím o úpadku i rozhodnutí o prohlášení konkursu podle ust. § 148 odst. 1 insolvenčního zákona, neboť u dlužníka nepřichází jiné řešení v úvahu, když návrh na povolení oddlužení ani přes poučení o této možnosti nepodal a reorganizace nepřichází v úvahu. Konkurs bude projednán jako nepatrný, neboť nebyly zjištěny žádné skutečnosti, které by postup podle ust. § 314 insolvenčního zákona vylučovaly.

Proti tomuto usnesení Krajského soudu v Praze se dlužník včas odvolal a požadoval, aby je odvolací soud zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Argumentoval především tím, že nemá závazek vůči Františku Polanskému, jako nabyvateli pohledávky od původního věřitele Československé obchodní banky, a.s. z titulu nezaplacené směnky vlastní ze dne 18.5.2010 na částku 484.342,14 Kč se splatností 4.4.2013. K odvolání připojil kopii dohody o novaci ze dne 30.8.2016, uzavřenou mezi GOOD STUFF, s.r.o. jako věřitelem a XERULA, a.s. jako dlužníkem a dlužníkem a jeho manželkou a KNOW HOW, s.r.o. jako ručiteli, podle níž se účastníci dohodli, že pohledávku uhradí společnost XERULA, a.s. do 30.8.2016. Při jednání před odvolacím soudem dlužník doplnil, že závazek vůči věřiteli Františku Polanskému zanikl, vzhledem k tomu, že byl zčásti uhrazen věřiteli ze směnky a zčásti se povinný s Františkem Polanským dohodl, že již neexistuje jejich ručitelský závazek, který zanikl ke dni 30.8.2016. Za účelem doložení uvedeného tvrzení dlužník předložil usnesení č.j. 134 EX 05894/14-971 ze dne 29.4.2016, podle něhož byla exekuce vůči němu zastavena.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k těmto zjištěním a závěrům:

Dlužník je podle ust. § 3 odst. 1 a 3 insolvenčního zákona v úpadku, jestliže má více věřitelů, peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a tyto závazky není schopen plnit, a je-li právnickou osobou nebo fyzickou osobou-podnikatelem, je v úpadku i tehdy, je-li předlužen, tj. má-li více věřitelů a souhrn jeho závazků převyšuje hodnotu jeho majetku. Z uvedeného plyne, že pojem úpadku je vymezen dvojím způsobem jako úpadek projevující se platební neschopností (insolvencí) dlužníka a jako úpadek projevující se jeho předlužením, přičemž k vydání rozhodnutí o úpadku postačuje zjištění, že dlužník je buď insolventní, nebo že je předlužen, jinými slovy, zjištění úpadku v obou zákonem vymezených formách není nezbytné.

Podle ust. § 136 odst. 1 insolvenčního zákona vydá insolvenční soud rozhodnutí o úpadku, je-li osvědčením nebo dokazováním zjištěno, že dlužník je v úpadku nebo že mu úpadek hrozí.

Ust. § 3 odst. 2 insolvenčního zákona vymezuje vyvratitelné právní domněnky, podle nichž se má za to, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, nebo není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníkovi výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo dlužník nesplnil povinnost předložit seznamy dle ust. § 104 odst. 1 insolvenčního zákona, kterou mu uložil insolvenční soud. Pokud bude zjištěno naplnění některé z nich, resp. pokud se dlužníkovi nepodaří některou z nich vyvrátit, platí, že je platebně neschopným ve smyslu ust. § 3 odst. 1 insolvenčního zákona.

V daném případě odvolací soud ze spisu zjistil, že navrhovatel se insolvenčním návrhem domáhal zjištění úpadku dlužníka s tím, že má za ním pohledávku ve výši 6.000.000,-Kč s příslušenstvím podle smlouvy o úvěru č. 173/2011, kterou dlužník podle notářského zápisu ze dne 9.12.2011 uznal co do důvodu a výše. Splatnou se stala dne 30.8.2013. Za dalšího věřitele dlužníka navrhovatel označil Československou obchodní banku, a.s. s pohledávkou ve výši 484.342,14 Kč ze směnky vlastní ze dne 18.5.2010 se splatností 4.4.2013, za kterou dlužník ručí. Ze zjištění soudu prvního stupně vyplývá, že uvedená pohledávka byla postoupena Františku Polanskému a ohledně ní je i vůči dlužníkovi vedeno exekutorem Mgr. Ing. Jiřím Proškem pod sp. zn. 134 EX 05894/14 exekuční řízení. Na základě těchto zjištění soud prvního stupně usnesením ze dne 27.4.2016 zjistil úpadek dlužníka a na jeho majetek prohlásil konkurs.

Odvolací soud z usnesení soudního exekutora Mgr. Ing. Jiřího Proška, Exekutorského úřadu Plzeň-město č.j. 134 EX 05894/14-971 ze dne 29.4.2016 zjistil, že exekuce vedená pod sp. zn. 134 EX 05894/14 byla v celém rozsahu zastavena, a to z důvodu, že v průběhu řízení dne 26.4.2016 byl soudnímu exekutorovi doručen návrh oprávněného na zastavení exekuce s tím, že žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení. Dále odvolací soud z insolvenčního spisu zjistil, že v průběhu lhůty pro přihlášení pohledávek, která uplynula dnem 27.6.2016, do insolvenčního řízení přihlásil pohledávky pouze navrhovatel, jiný věřitel pohledávky za dlužníkem nepřihlásil.

Na základě těchto zjištění odvolací soud dospěl k závěru, že v průběhu insolvenčního řízení bylo nepochybně osvědčeno, že navrhovatel doložil, že vůči dlužníkovi má pohledávku ve výši 6.000.000,-Kč a je oprávněn podat vůči dlužníkovi insolvenční návrh. Podle tvrzení navrhovatele uvedených v insolvenčním návrhu měl být dalším věřitelem dlužníka František Polanský (původně Československá obchodní banka, a.s.) s pohledávkou ve výši 484.342,14 Kč, která vyplývá ze směnky vlastní ze dne 18.5.2010 se splatností 4.4.2013, kterou dlužník podepsal jako aval. Z citovaného usnesení exekutora Mgr. Ing. Jiřího Proška, Exekutorského úřadu Plzeň-město č.j. 134 EX 05894/14-971 ze dne 29.4.2016 vyplývá, že dne 26.4.2016 byl soudnímu exekutorovi doručen návrh oprávněného na zastavení exekuce, tedy dříve, než soud rozhodl o úpadku dlužníka. Exekuce byla z tohoto důvodu v celém rozsahu zastavena.

Za této situace, kdy oprávněný navrhl dříve, než bylo o úpadku dlužníka rozhodnuto, aby exekuce byla i vůči němu zastavena, je nutné zabývat se tím, zda tato pohledávka dalšího věřitele nezanikla, jak by se dalo dovodit ze skutečnosti, že oprávněný dříve, než soud rozhodl o úpadku dlužníka, navrhl zastavení exekuce a svoji pohledávku do insolvenčního řízení nepřihlásil. Za popsané situace, kdy navrhovatel neoznačil dalšího věřitele dlužníka a do insolvenčního řízení se vyjma navrhovatele jiný věřitel nepřihlásil, nelze dovodit, že dlužník v souladu s ust. § 3 insolvenčního zákona se nachází v úpadku.

Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora odvolací soud postupoval podle ust. § 219a odst. 1 písm. a) a § 221 odst. 1 písm. a) o.s.ř. napadené usnesení zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. V dalším řízení se bude soud prvního stupně zabývat především tím, zda pohledávka dalšího věřitele stále existuje a zda má dlužník více věřitelů.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí j e dovolání přípustné, jestliže na základě dovolání podaného do dvou měsíců od doručení rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Praze, dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.).

V Praze dne 13. října 2016

JUDr. Jiří G o l d s t e i n, v.r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Bc. Jiří Slavík