1 VSPH 1095/2013-A-16
KSCB 26 INS 15715/2013 1 VSPH 1095/2013-A-16

US NESE N Í

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Kučery a soudců Mgr. Luboše Dörfla a JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. v insolvenční věci dlužníka: Drav Trans, s.r.o., IČO 26016761, sídlem Žižkova tř. 309/12, 370 01 České Budějovice, zast. JUDr. Petrem Stoklasem, advokátem, sídlem Masná 1324/1, Ostrava, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 20. června 2013, č.j. KSCB 26 INS 15715/2013-A-10,

tak to:

Usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 20. června 2013, č.j. KSCB 26 INS 15715/2013-A-10, se mění tak, že se dlužníkovi ukládá povinnost uhradit zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 30.000,-Kč ve lhůtě 15 dnů ode dne právní moci tohoto rozhodnutí.

Odův odně ní:

Ve výroku uvedeným usnesením Krajský soud v Českých Budějovicích uložil Drav Trans, s.r.o. (dále jen dlužník) domáhajícímu se vydání rozhodnutí o úpadku a prohlášení konkursu, aby ve lhůtě 7 dnů od doručení usnesení zaplatil na uvedený účet soudu zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 50.000,-Kč.

V odůvodnění usnesení soud I. stupně stručně vyložil účel zálohy a konstatoval, že dlužník nemá žádný majetek, který by bylo lze v insolvenčním řízení zpeněžit, ani dlužníky. Proto usoudil, že dlužníkovi je třeba uložit povinnost zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení v předepsané výši, neboť odměna insolvenčního správce při způsobu řešení úpadku prohlášením konkursu činí dle vyhl. č. 313/2007 Sb. minimálně 45.000,-Kč a nebude moci být hrazena z prostředků získaných zpeněžením majetkové podstaty.

Proti tomuto usnesení se dlužník včas odvolal, neboť na zaplacení částky 50.000,-Kč nemá potřebné prostředky. Tvrdil, že podáním svého návrhu na zjištění úpadku plní jen svou zákonnou povinnost a vyslovil názor, že uložení zálohy, kterou dlužník není schopen uhradit, nemůže vytvořit v takovém případě překážku projednání jeho insolvenčního návrhu.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k následujícím zjištěním a závěrům:

Povinnost navrhovatele uhradit zálohu na náklady insolvenčního řízení vyplývá z ust. § 108 odst. 1 až 3 insolvenčního zákona, podle nějž může insolvenční soud před rozhodnutím o insolvenčním návrhu uložit insolvenčnímu navrhovateli, aby ve stanovené lhůtě zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení až do částky 50.000,-Kč. Nebude-li záloha na náklady insolvenčního řízení ve stanovené lhůtě zaplacena, může insolvenční soud před rozhodnutím o insolvenčním návrhu insolvenční řízení zastavit, a neučiní-li tak, může přikročit k jejímu vymáhání; o tom musí insolvenčního navrhovatele poučit.

Ze spisu odvolací soud zjistil, že dlužník má v současné době celkem 43 věřitelů s pohledávkami v celkové výši 4.628.178,-Kč, že nemá v pokladně ani na účtu žádné finanční prostředky, v seznamu majetku neeviduje žádný majetek a nezaměstnává žádné zaměstnance.

Účelem institutu zálohy je především překlenout nedostatek finančních prostředků po rozhodnutí o úpadku, umožnit insolvenčnímu správci výkon jeho funkce a rovněž poskytnout záruku úhrady odměny a hotových výdajů insolvenčního správce pro případ, že je nebude možno uhradit z majetkové podstaty.

V daném případě nebude možné řešit dlužníkův úpadek jiným způsobem než konkursem (popř. nepatrným konkursem dle ust. § 314, 315 insolvenčního zákona), a insolvenčnímu správci je proto třeba zajistit dostatek prostředků na hotové výdaje související s jeho činností (přezkum pohledávek a zjišťování rozsahu majetkové podstaty dlužníka) a náklady spojené se správou a zpeněžením nemovitostí dlužníka. Vzhledem k tomu, že dlužník nedisponuje likvidními prostředky, z nichž by bylo možno počáteční náklady insolvenčního správce hradit, je uložení povinnosti zaplatit zálohu namístě.

Jelikož dosavadní výsledky řízení nasvědčují tomu, že v průběhu řízení nebude možno ze zpeněžení majetku dlužníka získat prostředky pro krytí nezbytných nákladů insolvenčního správce a nákladů insolvenčního řízení, dospěl odvolací soud k závěru, že bude postačovat ke krytí prvotních nákladů insolvenčního správce uložení zálohy ve výši 30.000,-Kč. V případě, že nedojde ke zpeněžení majetku dlužníka, vypočítává se odměna insolvenčního správce podle ustanovení § 5 vyhl. č. 313/2007 Sb., a to podle kritérií v něm stanovených, tj. zpravidla v podstatně nižší výši, než 45.000,-Kč minimální odměny vypočtené dle § 1 uvedené vyhlášky (blíže k tomu viz např. usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 19.10.2010, sp.zn. MSPH 59 INS 8470/2009, 3 VSPH 317/2010-B, ze dne 5.10.2009, sp.zn. MSPH 91 INS 1160/2009, 2 VSPH 551/2009-B, ze dne 26.8.2010, sp.zn. MSPH 99 INS 5341/2009, 3 VSPH 542/2010-B nebo usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 30.9.2010, sp.zn. MSPH 59 INS 3/2010, 29 NSČR 27/2010-B).

Proto odvolací soud postupoval podle ust. § 220 odst. 1 písm. a) a ust. § 167 odst. 2 občanského soudního řádu a napadené usnesení změnil, jak je ve výroku uvedeno.

K žádosti dlužníka, aby odvolací soud přihlédl k nedostatku jeho prostředků na úhradu zálohy, odvolací soud doplňuje, že dlužník, jako podnikatel, má zákonnou povinnost podat na sebe insolvenční návrh v případě, že se nachází v úpadku dle § 98 odst. 1 insolvenčního zákona. Odvolací soud k jeho žádosti proto přihlédnout nemohl, neboť bylo povinností dlužníka, jako podnikatele, aby si pro podání insolvenčního návrhu sám připravil podmínky.

Poučení : Proti tomuto rozhodnutí je dovolání přípustné, jestliže na základě dovolání podaného do dvou měsíců od doručení rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Českých Budějovicích dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.).

V Praze dne 25. července 2013

JUDr. František Kučera, v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Borodáčová