1 VSPH 1093/2013-A-12
KSPH 40 INS 14769/2013 1 VSPH 1093/2013-A-12

US NESE N Í

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Kučery a ze soudců Mgr. Luboše Dörfla a JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. ve věci dlužnice: Zuzana anonymizovano , anonymizovano , bytem Wednesbury 2175, 272 01 Kladno, o odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 28. května 2013, č.j. KSPH 40 INS 14769/2013-A-7,

tak to:

Usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 28. května 2013, č.j. KSPH 40 INS 14769/2013-A-7, se mění tak, že se insolvenční návrh dlužnice neodmítá.

Odův odně ní:

Ve výroku uvedeným usnesením Krajský soud v Praze odmítl insolvenční návrh dlužnice Zuzany anonymizovano (dále jen dlužnice).

V odůvodnění usnesení soud I. stupně uvedl, že insolvenční návrh dlužnice spojený s návrhem na povolení oddlužení doručený mu dne 24.5.2013, neobsahoval všechny náležitosti stanovené v § 103 insolvenčního zákona (dále jen IZ), když v něm nebyly uvedeny všechny skutečnosti osvědčující úpadek dlužnice. Konstatoval, že z návrhu nelze posoudit, zda je dán důvod jejího úpadku pro insolvenci, neboť v návrhu dlužnice nejsou její věřitelé ani závazky vůči těmto věřitelům řádně označeny, neboť dlužnice uvedla pouze celkový počet svých věřitelů a součet svých závazků, aniž by věřitele označila jednotlivě a popsala konkrétně své závazky vůči těmto věřitelům. Soud I. stupně poté, co podrobně odůvodnil své skutkové a právní závěry, uzavřel, že z tvrzení dlužnice v insolvenčním návrhu nelze učinit závěr o jejím úpadku a podle § 128 odst. 1 IZ insolvenční návrh dlužnice odmítl.

Proti tomuto usnesení Krajského soudu v Praze se dlužnice včas odvolala, neboť měla za to, že její návrh splňuje požadavky insolvenčního zákona, neboť ve svém návrhu tvrdila svůj úpadek tím, že popsala celkovou výši svých závazků i to, že jsou po splatnosti 3 měsíců a není schopna je plnit. Nesouhlasila proto s rozhodnutím soudu I. stupně a navrhovala, aby odvolací soud napadené usnesení změnil tak, že se insolvenční návrh dlužnice neodmítá.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k následujícím zjištěním a závěrům:

Jak správně uvedl soud I. stupně, z § 97 odst. 1 a 3 IZ plyne, že insolvenční řízení lze zahájit jen na návrh, který je oprávněn podat dlužník nebo jeho věřitel, a jde-li o hrozící úpadek, může insolvenční návrh podat jen dlužník. Náležitosti insolvenčního návrhu stanoví § 103 odst. 1 a 2 IZ shodně pro návrh podávaný (jakožto navrhovatelem) dlužníkem či jeho věřitelem tak, že kromě obecných náležitostí podání (§ 42 odst. 4 o.s.ř.) musí být v insolvenčním návrhu uvedeny rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek. Podá-li insolvenční návrh dlužník, dle § 104 odst. 1 IZ je povinen k němu připojit především seznam svého majetku včetně svých pohledávek s uvedením svých dlužníků a seznam svých závazků s uvedením svých věřitelů, jež musejí být opatřeny náležitostmi stanovenými v § 104 odst. 2 až 4 IZ s tím, že všechny osoby uvedené v seznamech musejí být označeny způsobem uvedeným v § 103 odst. 1 IZ.

Základem pro rozhodnutí o úpadku dlužníka je pouze srozumitelný a určitý insolvenční návrh opatřený náležitostmi dle § 103 IZ a zákonem požadovanými přílohami obsahujícími údaje uvedené v § 104 IZ (zejména řádnými seznamy svého majetku a závazků). Soudní praxe dovodila (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27.1.2010 sen.zn. 29 NSČR 1/2008 publikované pod č. 88/2010 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), že-vzhledem k závažnosti dopadů, jež může i vadný insolvenční návrh vyvolat v poměrech dlužníka nebo třetích osob-je nutno i v případě insolvenčního návrhu podávaného dlužníkem trvat na zákonem předepsaném řádném vylíčení rozhodujících skutečností, které osvědčují jeho úpadek nebo hrozící úpadek (§ 103 odst. 2 IZ), mezi něž patří mimo jiné i konkrétní údaje o věřitelích, kteří mají za dlužníkem splatnou pohledávku. Tuto povinnost nelze mít proto za splněnou tím, že insolvenční navrhovatel ohledně těchto skutečností odkáže na listinný důkaz, který připojí k insolvenčnímu návrhu jako přílohu, ledaže jde o řádný seznam majetku a závazků připojený k insolvenčnímu návrhu dlužníka. Jinak řečeno, co do povinných rozhodných tvrzení o dlužníkově úpadku či hrozícím úpadku, jež jeho insolvenční návrh postrádá, lze vzít v potaz (jako součást tvrzení o úpadku akceptovat) údaje o věřitelích dlužníka a jejich pohledávkách a o majetkových poměrech dlužníka obsažené v seznamech majetku a závazků, které spolu s insolvenčním návrhem (co jeho obligatorní přílohu) předložil. To však za předpokladu, že tyto seznamy jsou řádné-tj. opatřené náležitostmi předepsanými v § 104 odst. 2 až 4 IZ, a že tedy k nim lze (i v uvedeném směru) přihlížet.

Podle § 128 odst. 1 IZ insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý, insolvenční soud odmítne, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; učiní tak neprodleně, nejpozději do 7 dnů poté, co byl insolvenční návrh podán. Protože insolvenční zákon obsahuje samostatnou úpravu postupu soudu při posuzování náležitostí insolvenčního návrhu, ustanovení § 43 o.s.ř. (výzva k odstranění vad podání) se nepoužije.

Z insolvenčního návrhu a příloh tohoto návrhu, seznamu závazků dlužnice, plyne, že dlužnice tvrdí svůj úpadek, který spatřuje v existenci svých splatných závazků u 6 věřitelů v celkové výši 717.772,81 Kč, které není schopna plnit. Dlužnice v kolonce č. 6 společného formuláře pro povolení oddlužení a zahájení insolvenčního řízení uvedla, že všechny její závazky jsou po lhůtě splatnosti déle než 3 měsíce. V kolonce č. 20 formuláře dále dlužnice vyznačila své jednotlivé závazky u konkrétních věřitelů a doplnila je o údaje o důvodu závazku, jeho výši a odkazem na konkrétní exekuční tituly a rozhodnutí soudního exekutora zpravidla z let 2010-2012. U každého z takto označených závazků vyznačila jeho původní výši i nesplacenou částku k datu podání insolvenčního návrhu. Shodné údaje uvedla dlužnice též v seznamu svých závazků v příloze svého insolvenčního návrhu. Seznamy dlužnice opatřila prohlášením o jejich správnosti a úplnosti. Ve svém návrhu dlužnice popsala svou majetkovou situaci i výhled svých příjmů potřebných k plnění splátkového kalendáře.

Z uvedeného je zřejmé, že dlužnice ve svém návrhu, jímž zahájila insolvenční řízení, uvedla (byť ne zcela standardně) konkrétní skutečnosti o svých celkových majetkových poměrech a o výši a důvodu svých dluhů. Dlužnice označila nepochybně i své věřitele a své závazky označila pomocí odkazů na vydané exekuční tituly a rozhodnutí o nařízení exekucí takovým způsobem, z něhož nevyplývají žádné pochybnosti o tom, že tyto závazky jsou déle než 3 měsíce po lhůtě splatnosti a jaká je jejich aktuální výše. Dlužnice tak v insolvenčním návrhu a k němu připojených seznamech majetku a závazků vylíčila skutečnosti, na základě kterých lze důvody jejího tvrzeného úpadku dle § 3 odst. 1 IZ posoudit. Z návrhu podaného dlužnicí tak vyplývá jednoznačně mnohost věřitelů dlužnice i to, že dlužnice konkrétně označené závazky neplní po dobu delší než 3 měsíců, což je tvrzení směřující k naplnění zákonné domněnky její neschopnosti splatné závazky svých věřitelů plnit (§ 3 odst. 2 písm. b/ IZ).

Závěr soudu o vadách insolvenčního návrhu, pro něž není možno v řízení pokračovat, proto odvolací soud nesdílí. Z těchto důvodů odvolací soud postupoval podle § 220 odst. 1 za použití § 167 odst. 2 o.s.ř. a napadené usnesení změnil.

Poučení : Proti tomuto rozhodnutí je dovolání přípustné, jestliže na základě dovolání podaného do dvou měsíců od doručení rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Praze dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.).

V Praze dne 26. července 2013

JUDr. František Kučera, v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Borodáčová