1 VSPH 1085/2013-A-13
KSPL 27 INS 14068/2013 1 VSPH 1085/2013-A-13

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. a ze soudců Mgr. Luboše Dörfla a JUDr. Ivy Novotné ve věci dlužnice Jany anonymizovano , anonymizovano , bytem Sušice, Pod Lesem 1174, zahájené na návrh dlužnice, o odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 29. května 2013, č.j. KSPL 27 INS 14068/2013-A-6

takto:

Usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 29. května 2013, č.j. KSPL 27 INS

14068/2013-A-6, se m ě n í tak, že se insolvenční návrh dlužnice neodmítá.

Odůvodnění:

Ve výroku uvedeným usnesením Krajský soud v Plzni odmítl insolvenční návrh podaný dlužnicí Janou anonymizovano (dále jen dlužnice).

V odůvodnění usnesení soud I. stupně toliko uvedl, že insolvenční návrh dlužnice podaný s využitím formuláře návrhu na povolení oddlužení je zmatečný a nesrozumitelný, neboť v něm nejsou dostatečně vylíčeny okolnosti úpadku dlužnice, a tato tvrzení nelze nahrazovat odkazem na jeho přílohy. Proto postupoval podle § 128 odst. 1 insolvenčního zákona (dále jen IZ) a insolvenční návrh odmítl.

Proti tomuto usnesení Krajského soudu v Plzni se dlužnice včas odvolala a požadovala, aby je odvolací soud zrušil a věc vrátil soudu I. stupně k novému projednání, event. aby je změnil tak, že jí povolí řešení jejího úpadku oddlužením. Uvedla, že insolvenční návrh podala pro hrozící úpadek, avšak během doby se již do úpadku dostala.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k těmto zjištěním a závěrům:

Z § 97 odst. 1 a 3 IZ plyne, že insolvenční řízení lze zahájit jen na návrh, který je oprávněn podat dlužník nebo jeho věřitel, a jde-li o hrozící úpadek, může insolvenční návrh podat jen dlužník. Náležitosti insolvenčního návrhu stanoví § 103 odst. 1 a 2 IZ shodně pro návrh podávaný (jakožto navrhovatelem) dlužníkem či jeho věřitelem tak, že kromě obecných náležitostí podání (§ 42 odst. 4 o.s.ř.) musí být insolvenční navrhovatel a dlužník (není-li sám insolvenčním navrhovatelem) označeni způsobem uvedeným v odstavci 1 (tj. fyzická osoba označena jménem, příjmením a bydlištěm /sídlem/, u podnikatele též identifikačním číslem, a právnická osoba označena obchodní firmou nebo názvem, sídlem a identifikačním číslem). Dále musí být v insolvenčním návrhu uvedeny rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, skutečnosti, ze kterých vyplývá oprávnění podat návrh, není-li insolvenčním navrhovatelem dlužník, označeny důkazy, kterých se insolvenční navrhovatel dovolává, a musí z něj být patrno, čeho se jím insolvenční navrhovatel domáhá. Insolvenční návrh musí být rovněž opatřen úředně ověřeným podpisem osoby, která jej podala, nebo jejím zaručeným elektronickým podpisem; jinak se k němu nepřihlíží (§ 97 odst. 2 IZ). Podá-li insolvenční návrh dlužník, dle § 104 odst. 1 IZ je povinen k němu připojit především seznam svého majetku včetně svých pohledávek s uvedením svých dlužníků a seznam svých závazků s uvedením svých věřitelů, jež musejí být opatřeny náležitostmi stanovenými v § 104 odst. 2 až 4 IZ s tím, že všechny osoby uvedené v seznamech musejí být označeny způsobem uvedeným v § 103 odst. 1 IZ.

Podle § 3 odst. 1 IZ je dlužník v úpadku, jestliže má a) více věřitelů a b) peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a c) tyto závazky není schopen plnit (dále jen "platební neschopnost").

K posledně uvedené podmínce § 3 odst. 2 IZ stanoví, že se má za to, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže a) zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo b) je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, nebo c) není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo d) nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1, kterou mu uložil insolvenční soud.

O hrozící úpadek jde tehdy, lze-li se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že dlužník nebude schopen řádně a včas splnit podstatnou část svých peněžitých závazků (§ 3 odst. 4 IZ).

Základem pro rozhodnutí o úpadku dlužníka je pouze srozumitelný a určitý insolvenční návrh opatřený náležitostmi dle § 103 IZ a zákonem požadovanými přílohami obsahujícími údaje uvedené v § 104 IZ (zejména řádnými seznamy svého majetku a závazků). Soudní praxe dovodila, že-vzhledem k závažnosti dopadů, jež může i vadný insolvenční návrh vyvolat v poměrech dlužníka nebo třetích osob-je nutno i v případě insolvenčního návrhu podávaného dlužníkem trvat na zákonem předepsaném řádném vylíčení rozhodujících skutečností, které osvědčují jeho úpadek nebo hrozící úpadek (§ 103 odst. 2 IZ), mezi něž patří mimo jiné i konkrétní údaje o věřitelích, kteří mají za dlužníkem splatnou pohledávku. Tuto povinnost nelze mít proto za splněnou tím, že insolvenční navrhovatel ohledně těchto skutečností odkáže na listinný důkaz, který připojí k insolvenčnímu návrhu jako přílohu, ledaže jde o řádný seznam majetku a závazků připojený k insolvenčnímu návrhu dlužníka. Jinak řečeno, co do povinných rozhodných tvrzení o dlužníkově úpadku či hrozícím úpadku, jež jeho insolvenční návrh postrádá, lze vzít v potaz (jako součást tvrzení o úpadku akceptovat) údaje o věřitelích dlužníka a jejich pohledávkách a o majetkových poměrech dlužníka obsažené v seznamech majetku a závazků, které spolu s insolvenčním návrhem (co jeho obligatorní přílohu) předložil. To však za předpokladu, že tyto seznamy jsou řádné-tj. opatřené náležitostmi předepsanými v § 104 odst. 2 až 4 IZ, a že tedy k nim lze (i v uvedeném směru) přihlížet.

Podle § 128 odst. 1 IZ insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý, insolvenční soud odmítne, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; učiní tak neprodleně, nejpozději do 7 dnů poté, co byl insolvenční návrh podán. Ustanovení § 43 o.s.ř. (výzva k odstranění vad podání) se nepoužije.

Podle § 128 odst. 2 IZ nejsou-li k insolvenčnímu návrhu připojeny zákonem požadované přílohy, nebo neobsahují-li tyto přílohy stanovené náležitosti, určí insolvenční soud navrhovateli lhůtu k doplnění insolvenčního návrhu. Tato lhůta nesmí být delší než 7 dnů; to neplatí, jde-li o insolvenční návrh podle § 98 odst. 1. Nebude-li insolvenční návrh ve stanovené lhůtě doplněn, insolvenční soud jej odmítne.

Z obsahu spisu plyne, že dlužnice spojila insolvenční návrh s návrhem na povolení oddlužení podaným na předepsaném formuláři (A-1), v němž v kolonce č. 6 vyznačila, že se domáhá vydání rozhodnutí o svém hrozícím úpadku, uvedla, že má 5 nezajištěných peněžitých závazků u 5 věřitelů v celkové výši 479.187,34 Kč a že jí hrozí úpadek, neboť ze svého měsíčního příjmu ve výši 13.201,-Kč má svým věřitelům platit splátky ve výši 11.480,-Kč, vysvětlovala příčiny svého úpadku a svoji obtížnou finanční situaci s tvrzením, že musela zastavit své platby, že se svými splátkami dostane do prodlení a že své věřitele uvedla v kolonce č. 18 návrhu. Z kolonek č. 6, 9, 10, 16, 18 návrhu na povolení oddlužení ve shodě s připojenými seznamy majetku a závazků (A-3) vyplývá, že dlužnice má 5 nezajištěných věřitelů, které řádně označila jejich názvem, sídlem a IČO a jimž dluží celkem 479.187,34 Kč splatných dílem od 10.3.2013, její majetek tvoří televize, lednice, pračka, osobní věci (vše v hodnotě 7,5 tisíc Kč), nemá žádné zaměstnance ani dlužníky a nemá vyživovací povinnost ani manžela. Průměrný měsíční příjem dlužnice činí 13.201,-Kč (starobní důchod). Seznamy opatřila dlužnice prohlášením o jejich správnosti a úplnosti.

Z uvedeného je zřejmé, že dlužnice ve svém návrhu, jímž zahájila insolvenční řízení, a v jeho povinných přílohách uvedla konkrétní skutečnosti o svých celkových majetkových poměrech (o svém majetku), o splatnosti svých dluhů a označila řádně a nepochybně i své věřitele. Dlužnice tak v insolvenčním návrhu a k němu připojených seznamech majetku a závazků dostatečně vylíčila skutečnosti, jež by její tvrzený úpadek dle § 3 odst. 1 IZ osvědčovaly. Okolnost, že veškeré tyto údaje nebyly uvedeny v kolonce č. 6 určené pro podání insolvenčního návrhu, nezpůsobuje dle názoru odvolacího soudu neprojednatelnost (projevující se absencí rozhodných skutečností osvědčujících úpadek dlužnice) jejího insolvenčního návrhu.

Z těchto důvodů odvolací soud postupoval podle § 220 odst. 1 za použití § 167 odst. 2 o.s.ř. a napadené usnesení změnil.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí j e dovolání přípustné, jestliže na základě dovolání podaného do dvou měsíců od doručení rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Plzni dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.).

V Praze dne 8. července 2013

JUDr. Ing. Jaroslav Z e l e n k a, Ph.D., v.r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: I. Kratochvílová