1 VSPH 1073/2013-B-20
KSPL 27 INS 9697/2012 1 VSPH 1073/2013-B-20

USNESENÍ Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátČ složeném z p edsedy JUDr. Františka Kuery a soudc JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. a Mgr. Luboše Dörfla v insolvenní vČci dlužníka: Marek Krofta, nar. 15. ervna 1986, bytem Líš any 79, zast. Mgr. Martinem Janou, advokátem se sídlem v Plzni, Mikulášské nám. 11, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Plzni .j. KSPL 27 INS 9697/2012-B-8 ze dne 22. b ezna 2013 ve znČní usnesení .j. KSPL 27 INS 9697/2012-B-15 ze dne 14. kvČtna 2013,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Plzni .j. KSPL 27 INS 9697/2012-B-8 ze dne 22. b ezna 2013 ve znČní usnesení .j. KSPL 27 INS 9697/2012-B-15 ze dne 14. kvČtna 2013 se v bodČ III. výroku potvrzuje.

Od vodnČní:

Krajský soud v Plzni nadepsaným usnesením ze dne 22. b ezna 2013 ve znČní opravného usnesení ze dne 14. kvČtna 2013 v bodČ I. výroku schválil oddlužení plnČním splátkového kalendá e, v bodČ II. výroku p iznal insolvennímu správci odmČnu a náhradu hotových výdaj v celkové výši 7.200,-K plus DPH, v bodČ III. výroku uložil dlužníkovi povinnost hradit nezajištČným vČ itel m prost ednictvím insolvenního správce ástku nejvýše 4.700,-K a uril procentní pomČr uspokojení nezajištČných vČ itel , v bodČ IV. výroku plátc m p íjm dlužníka uložil provádČt stanovené mČsíní srážky a vyplácet je insolvennímu správci, v bodČ V. výroku uložil povinnosti insolvennímu správci a v bodČ VI. výroku uložil subjekt m uvedeným v bodČ III. písm. c) výroku sdČlit insolvennímu správci ísla út pro zasílání splátek.

V od vodnČní usnesení soud zejména uvedl, že usnesením ze dne 11. ervence 2012 soud rozhodl o úpadku dlužníka a povolil jeho ešení oddlužením (A-7). OhlednČ žádosti dlužníka o stanovení nižších mČsíních splátek ve výši 2.500,-K se soud ztotožnil s názorem insolvenního správce, že p i úpravČ splátek na ástku 4.700,-K mČsínČ by vČ itelé byli uspokojeni rovnČž na 100 %, avšak po celou dobu splátkového kalendá e, tj. 5-ti let . Právní zástupce dlužníka navrhoval snížení mČsíních splátek na 3.000,-K, na vČ itele by mČsínČ p ipadala ástka 1.920,-K, obdrželi by více než 50 % pohledávek, návrh zd vodnil úmyslem dlužníka založit rodinu. Insolvenní správce trval na ástce 4.700,-K mČsínČ. Soud posoudil žádost dlužníka podle § 398 odst. 4 IZ a ztotožnil se s návrhem insolvenního správce.

Proti tomuto usnesení se dlužník vas odvolal do bodu III. výroku, namítal, že p i jím navržené splátce budou vČ itelé zcela uspokojeni, že peuje o nemocnou matku, které pobírá invalidní d chod ve výši 3.000,-K mČsínČ, že platí veškeré platby za matku, se stanovenou mČsíní splátkou vČ itel m není schopen vyžít a musel by i s matkou na ubytovnu. Proto navrhoval, aby odvolací soud napadené usnesení zrušil, nebo stanovenou splátku zmČnil a snížil tak, jak u p ezkumného jednání navrhoval.

Vrchní soud v Praze v odvoláním doteném rozsahu p ezkoumal napadené usnesení i ízení jemu p edcházející a dospČl k závČru, že odvolání není opodstatnČno.

Podle § 398 odst. 3 IZ p i oddlužení plnČním splátkového kalendá e je dlužník povinen po dobu 5 let mČsínČ splácet nezajištČným vČ itel m ze svých p íjm ástku ve stejném rozsahu, v jakém z nich mohou být p i výkonu rozhodnutí nebo p i exekuci uspokojeny p ednostní pohledávky. Tuto ástku rozvrhne dlužník prost ednictvím insolvenního správce mezi nezajištČné vČ itele podle pomČru jejich pohledávek zp sobem ureným v rozhodnutí insolvenního soudu o schválení oddlužení. ZajištČní vČ itelé se uspokojí jen z výtČžku zpenČžení zajištČní; p i tomto zpenČžení se postupuje obdobnČ podle ustanovení o zpenČžení zajištČní v konkursu.

Podle § 391 odst. 2 IZ dlužník, který navrhuje oddlužení plnČním splátkového kalendá e, m že v návrhu na povolení oddlužení požádat insolvenní soud o stanovení nižších než zákonem urených mČsíních splátek. V takovém p ípadČ musí v návrhu na povolení oddlužení uvést také výši navrhovaných mČsíních splátek nebo zp sob jejich urení a vysvČtlit d vody, které vedly k jeho úpadku. Ustanovení § 395 tím není doteno. Podle § 391 odst. 3 IZ návrh na povolení oddlužení lze podat pouze na formulá i; náležitosti formulá e stanoví provádČcí právní p edpis. Podobu formulá e zve ejní ministerstvo zp sobem umož ujícím dálkový p ístup; tato služba nesmí být zpoplatnČna.

Podle § 398 odst. 4 IZ dlužníku, který o to požádal v návrhu na povolení oddlužení, m že insolvenní soud stanovit jinou výši mČsíních splátek. Uiní tak jen tehdy, lze-li se z etelem ke všem okolnostem d vodnČ p edpokládat, že hodnota plnČní, které p i oddlužení obdrží nezajištČní vČ itelé, bude stejná nebo vyšší než 50 % jejich pohledávek, anebo stejná nebo vyšší než hodnota plnČní, na které se tito vČ itelé s dlužníkem dohodli. P itom dále p ihlédne k d vod m, které vedly k dlužníkovu úpadku, k celkové výši dlužníkových závazk , k dosavadní a oekávané výši dlužníkových p íjm , k opat ením, která dlužník iní k zachování a zvýšení svých p íjm a ke snížení svých závazk , a k doporuení vČ itel . Dlužníkovým návrhem jiné výše mČsíních splátek není insolvenní soud vázán. K opoždČné žádosti insolvenní soud nep ihlíží.

VČ itelé své stanovisko ke vas podané dlužníkovČ žádosti o stanovení jiné výše mČsíních splátek p i oddlužení splátkovým kalendá em, tj. zda doporuují této žádosti vyhovČt i nikoli, zaujímají svým hlasováním na sch zi vČ itel svolané k projednání zp sobu oddlužení (viz § 399 odst. 1, § 400 odst. 1, § 401 odst. 4 a § 402 odst. 4 IZ) s tím, že se tu obdobnČ uplatní pravidla stanovená pro hlasování a platnost usnesení sch ze vČ itel o zp sobu oddlužení uvedená v § 399 až § 402 IZ.

Podle § 406 odst. 1 IZ neshledá-li d vody k vydání rozhodnutí podle § 405, insolvenní soud oddlužení schválí. Schválením oddlužení jsou vázáni jak dlužník, tak vČ itelé, vetnČ vČ itel , kte í s oddlužením nesouhlasili nebo o nČm nehlasovali. Obsah rozhodnutí, jímž soud schválil oddlužení plnČním splátkového kalendá e, stanoví § 406 odst. 3 IZ.

Z výše uvedené úpravy vyplývá, že hodlá-li dlužník využít možnosti, aby mu soud v p ípadČ schválení oddlužení plnČním splátkového kalendá e stanovil nižší mČsíní splátky než ty, k nimž by byl jinak povinen podle § 398 odst. 3 IZ, je t eba, aby o to požádal již v návrhu na povolení oddlužení, s náležitostmi stanovenými v § 391 odst. 2 IZ. Pokud soud prvního stupnČ dlužníkovČ žádosti jiné výše mČsíních splátek po jejím projednání (zcela) nevyhovČl, je dlužník podle § 406 odst. 4 poslední vČty IZ oprávnČn podat proti rozhodnutí o schválení oddlužení plnČním splátkového kalendá e odvolání.

V daném p ípadČ dlužník s insolvenním návrhem spojil návrh na povolení oddlužení, které navrhl provést plnČním splátkového kalendá e. Ve formulá i návrhu na povolení oddlužení uplatnil požadavek stanovení nižších než zákonem urených mČsíních splátek na ástku 2.500,-K, když vyjád il obavu, že jinak budou vČ itelé uspokojeni v rozsahu 302 %.

Po rozhodnutí o úpadku a povolení oddlužení (usnesení A-7) ustanovený insolvenní správce JUDr. Martin Aleš ve své zprávČ ze dne 11. zá í 2012 nechal úvahu o snížení splátek na soudu, na p ezkumném jednání konaném dne 18. zá í 2012 vysvČtlil, že p i snížení splátky na 4.697,20 K by sice byli vČ itelé zcela uspokojeni, ale za celou dobu trvání splátkového kalendá e a na svém stanovisku setrval i p es další návrh dlužníka na snížení splátek na ástku 3.000,-K. P ihlášení nezajištČní vČ itelé se na sch zi vČ itel nedostavili a k jejich hlasování o podané žádosti (a o zp sobu oddlužení) tudíž nedošlo.

Do insolvenního ízení byly p ihlášeny nezajištČné pohledávky t í vČ itel , pohledávka vČ itele . 1 Provident Financial, s.r.o. byla insolvenním správcem zcela pop ena, zbývající dvČ pohledávky vČ itel LBBW Bank CZ, a.s. a Komerní banky, a.s. byly zjištČny tak, že celková výše pohledávek vČ itel iní 179.890,-K.

Z obsahu spisu plyne, že dlužník má pr mČrný mČsíní p íjem ve výši 17.500,-K, je svobodný a nemá žádnou vyživovací povinnost. Z insolvenního návrhu plyne, že za nájemné a energie dlužník mČsínČ vydá asi 9.000,-K. Dlužník dále až v odvolání tvrdil, že má zvýšené výdaje v souvislosti s péí o matku, avšak svá tvrzení blíže nekonkretizoval ani nedoložil. Soud I. stupnČ se jimi proto v napadeném usnesení logicky nezabýval a ani odvolací soud je p i svém rozhodování nebral v potaz.

P i rozhodování o žádosti o stanovení nižší splátky je t eba p ihlížet ke konkrétním okolnostem jednotlivého p ípadu i k sociálním pomČr m dlužníka-žadatele. Úelem urení nižších splátek je zabránit (p i respektování kriteria vyššího než 50 % uspokojení nezajištČných vČ itel ) tomu, aby se dlužník ocitl vysokými splátkami v ne ešitelné sociální situaci, hrozící jeho dalším-i pro vČ itele nežádoucím-zadlužením, které by ve výsledku (vznikem dalších penČžitých závazk -viz § 418 odst. 1 písm. c/ a odst. 2 IZ) mohlo vést k neúspČchu oddlužení a jeho p emČnČ v konkurs. Takový postup není v souladu se zásadou insolvenního ízení, které musí být vedeno tak, aby-p i respektování zájmu na dosažení rychlého, hospodárného a co nejvyššího uspokojení vČ itel -žádný z úastník (tedy ani dlužník) nebyl nespravedlivČ poškozen (§ 5 písm. a/ IZ). Insolvenní soud je garantem toho, že zásady insolvenního ízení budou (ve své spravedlivé proporcionalitČ) dodrženy. Z tČchto d vod je odvolací soud p esvČden o tom, že soud I. stupnČ se s žádostí dlužníka dostatenČ vypo ádal, když uvedl, jakými úvahami se p i posouzení žádosti ídil a vcelku logicky se ztotožnil s názorem insolvenního správce, by ten má spíše toliko podp rný význam a vlastní volní úvahu soudce nenahrazuje. NicménČ je t eba vidČt, že dle kalkulátoru splátek pro oddlužení splátkovým kalendá em by z dlužníkovy mzdy ve výši 17.500,-K mČsíní splátka pro oddlužení inila 8.403,-K, takže pokud insolvenní soud dlužníkovy splátky omezil na ástku 4.700,-K, jedná se o sumu nep íliš p evyšující jednu polovinu mČsíní platby, kterou by mČl dlužník p i standardním pr bČhu vČ itel m a na náklady insolvenního ízení poskytovat. To pokládá odvolací soud vzhledem k okolnostem p ípadu za zcela akceptovatelné, p iemž sluší se rozptýlit dlužníkovu obavu a vysvČtlit, že žádnému z insolvenních vČ itel se nedostane plnČní nad 100 % zjištČné pohledávky. Po úplném zapravení nárok obou vČ itel soud rozhodne dle § 413 IZ o splnČní oddlužení, p iemž právní mocí takového usnesení insolvenní ízení koní.

Odvolací soud proto postupoval podle § 219 o.s. . a napadené usnesení ze dne 22. b ezna 2013 (ve znČní usnesení ze dne 14. kvČtna 2013) v bodČ III. výroku jakožto vČcnČ správné potvrdil.

Pouení: Proti tomuto rozhodnutí je dovolání p ípustné, jestliže na základČ dovolání podaného do dvou mČsíc od doruení rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ýR prost ednictvím Krajského soudu v Plzni dovolací soud dospČje k závČru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vy ešení otázky hmotného nebo procesního práva, p i jejímž ešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vy ešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílnČ anebo má-li být dovolacím soudem vy ešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s. .).

V Praze dne 1. srpna 2013

JUDr. František K u e r a, v. r. p edseda senátu

Za správnost vyhotovení: Brožová Eva