1 VSPH 1061/2013-P9-10
MSPH 99 INS 3183/2013 1 VSPH 1061/2013-P9-10

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Kučery a soudců Mgr. Luboše Dörfla a JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. v insolvenčním řízení dlužníka: FONTANA DEVELOPMENT, s.r.o., se sídlem Praha 6, Vodňanského 1184/1, IČO 27116255, o odvolání věřitele č. 9: REINWASSER, s.r.o., se sídlem Čimelická 957/1, Praha-Lhotka, IČO 24845647, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 23. května 2013, č.j. MSPH 99 INS 3183/2013-P9-3

takto:

Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 23. května 2013, č.j. MSPH 99 INS 3183/2013-P9-3, se v bodu I. a II. výroku, v nichž byla odmítnuta část pohledávky věřitele REINWASSER, s.r.o. ve výši 105.029,30 Kč a rozhodnuto o tom, že v tomto rozsahu účast věřitele REINWASSER, s.r.o. v insolvenčním řízení končí, s e p o t v r z u j e , jinak se toto usnesení v bodu I. a II. výroku z r u š u j e a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Ve výroku uvedeným usnesením Městský soud v Praze v insolvenčním řízení dlužníka FONTANA DEVELOPMENT, s.r.o. (dále jen dlužník) rozhodl, že se přihláška věřitele č. 9, REINWASSER, s.r.o., (dále jen odvolatel) co do části pohledávky ve výši 480.029,30 Kč (pohledávka č. 2) odmítá (bod I. výroku) a právní mocí tohoto usnesení účast odvolatele v insolvenčním řízení v tomto rozsahu končí (bod II. výroku).

V odůvodnění usnesení soud I. stupně zejména uvedl, že insolvenční řízení dlužníka bylo zahájeno u Městského soudu v Praze vyhláškou č.j. MSPH 99 INS 3183/2012-A-2 dne 6.2.2013 a usnesením Městského soudu v Praze ze dne 13. března 2013 č.j. MSPH 99 INS 3183/2013-A-16 byl zjištěn úpadek dlužníka a věřitelé vyzváni k přihlášení pohledávek ve lhůtě do 30 dnů ode dne rozhodnutí o úpadku. Uvedeným usnesením byli věřitelé současně poučeni, že k přihláškám, které jsou podány později, insolvenční soud nepřihlíží a takto uplatněné pohledávky se v insolvenčním řízení neuspokojují. Usnesení bylo zveřejněno v insolvenčním rejstříku dne 16.3.2013, lhůta k podání přihlášek uplynula tedy dne 16.4.2013.

Odvolatel podáním ze dne 11.4.2013 přihlásil u soudu pohledávku za dlužníkem ve výši 563.076,07 Kč (z toho jistina ve výši 450.000,-Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 113.076,07 Kč) vyplývající z rámcové smlouvy o půjčce ze dne 1.2.2008. Následně podáním ze dne 10.5.2013 odvolatel opravil svoji pohledávku s tím, že tato pohledávka činí celkem 562.989,15 Kč (tj. jistina 450.000,-Kč, zákonný úrok z prodlení 112.989,15 Kč) a současně nově uplatnil další pohledávku (pohledávku č. 2) ve výši 480.029,30 Kč (tj. jistina 375.000,-Kč a zákonný úrok z prodlení 105.029,30 Kč), tedy celkem uplatnil pohledávky za dlužníkem ve výši 1.043.018,45 Kč, přičemž druhou přihlášenou pohledávku označil jako alternativu prvé pohledávky pro případ, kdyby soud dospěl k závěru, že jejím právním důvodem nemůže být smlouva o půjčce, ale jednalo se o bezdůvodné obohacení.

Soud I. stupně dospěl k závěru, že odvolatel vyjádřil ve formuláři doplněné přihlášky součtem obou pohledávek to, že dodatečně přihlásil v insolvenčním řízení samostatně i přihlášku č. 2 ve výši 480.029,30 Kč. Učinil tak ale až po lhůtě k přihlášení pohledávek stanovené v usnesení o úpadku dlužníka (A-16). Proto soud I. stupně postupoval podle § 185 insolvenčního zákona (dále jen IZ) a rozhodl, jak uvedeno výše.

Proti tomuto usnesení se odvolatel včas odvolal a požadoval, aby je odvolací soud změnil a rozhodl o tom, že se jeho přihláška neodmítá a jeho účast v řízení se nekončí. Ve svém odvolání zejména uváděl, že důvodem podání doplnění přihlášky byla skutečnost, že insolvenční správce sdělil odvolateli svůj názor na důvodnost přihlášené pohledávky, podle kterého nárok ze smlouvy o půjčce mezi dlužníkem a právním předchůdcem odvolatele, na něhož byla pohledávka následně postoupena, nevznikl, neboť smlouva byla uzavřena v rozporu s § 196a obchodního zákoníku. Proto na základě téhož skutkového stavu pouze přepočítal nárok vycházející z práva na vydání bezdůvodného obohacení dlužníka pro případ, kdy by původní právní titul byl shledán neplatným. Nezpochybnil přitom, že nárok je dán pouze alternativně z jednoho z tvrzených právních důvodů a nemůže mu být přiznán při přezkumném jednání dvakrát. Součet obou alternativních pohledávek však byl proveden v elektronickém formuláři automaticky, bez možnosti opravy odvolatelem. Dále uvedl, že zatímco nárok z prvé přihlášené pohledávky se opírá o smlouvu o půjčce uzavřené mezi dlužníkem a právním předchůdcem odvolatele SOVJEN, a.s. ze dne 1.2.2008, na základě které bylo plněno SOVJEN, a.s. dlužníku celkem 1.475.000,-Kč platbami provedenými v období od 17.6.2008 do 31.8.2009 (z nichž bylo vráceno dlužníkem celkem 1.025.000,-Kč) a úroku z prodlení, částka přihlášené pohledávky č. 2 vychází z úvahy, že z titulu vydání bezdůvodného obohacení by nebylo možno přiznat plnění uskutečněná SOVJEN, a.s. v období od 17.6.2008 do 25.9.2008 z důvodu jejich promlčení. Nárokuje proto toliko jistinu ve výši 375.000,-Kč za nevrácené plnění za období od 25.6.2009 do 31.8.2009 a úrok z prodlení běžící již od splatnosti prvého z uvedených neoprávněných plnění, tj. od 27.6.2009 do 12.3.2013 (tedy nikoli až od 11.12.2009, jak by tomu bylo v případě platnosti smlouvy o půjčce) do dne předcházejícímu prohlášení konkursu na majetek dlužníka.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k závěru, že odvolání je opodstatněno pouze částečně.

Podle ust. § 173 odst. 1 IZ věřitelé podávají přihlášky pohledávek u insolvenčního soudu od zahájení insolvenčního řízení až do uplynutí lhůty stanovené rozhodnutím o úpadku. K přihláškám, které jsou podány později, insolvenční soud nepřihlíží a takto uplatněné pohledávky se v insolvenčním řízení neuspokojují. Insolvenčním soudem se dle ust. § 2 písm. b) téhož zákona rozumí soud, před nímž probíhá insolvenční řízení.

Jak dále stanoví § 192 odst. 4 IZ, může věřitel po uplynutí lhůty k podávání přihlášek měnit pouze výši přihlášené pohledávky ale nikoli již její právní důvod.

Dále podle § 174 odst. 2 IZ přihláška pohledávky musí kromě obecných náležitostí podání obsahovat důvod vzniku a výši přihlašované pohledávky. Důvodem vzniku přihlašované pohledávky se rozumí uvedení skutečností, na nichž se pohledávka zakládá.

Podle ust. § 185 IZ nastala-li v průběhu insolvenčního řízení skutečnost, na základě které se podle tohoto zákona k přihlášce pohledávky nebo k přihlášené pohledávce nepřihlíží, insolvenční soud odmítne přihlášku rozhodnutím, proti kterému je odvolání přípustné a které se doručuje zvlášť přihlášenému věřiteli, dlužníku a insolvenčnímu správci; odvolání proti němu může podat jen přihlášený věřitel. Právní mocí takového rozhodnutí účast tohoto věřitele v insolvenčním řízení končí; o tom insolvenční soud přihlášeného věřitele uvědomí ve výroku rozhodnutí.

Z obsahu insolvenčního spisu vyplývá, že ve lhůtě určené věřitelům v rozhodnutí soudu (A-16) k podání přihlášek pohledávek, tj. do 15.4.2013, podal odvolatel přihlášku své pohledávky v celkové výši 563.076,07 Kč (z toho jistina ve výši 450.000,-Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 113.076,07 Kč), jejímž důvodem byl nesplněný závazek dlužníka vrátit půjčku poskytnutou právním předchůdcem odvolatele SOVJEN, a.s. vyplývající z rámcové smlouvy o půjčce ze dne 1.2.2008. Pohledávka byla dle tvrzení odvolatele a jím předložené listiny-smlouvy o postoupení pohledávky z 11.3.2013-postoupena na odvolatele společností SOVJEN, a.s. Dle obsahu přihlášky podané odvolatelem dne 11.4.2013 bylo plněno na základě této smlouvy společností SOVJEN, a.s. dlužníku celkem 1.475.000,-Kč platbami provedenými v období od 17.6.2008 do 31.8.2009, a vráceno dlužníkem 1.025.000,-Kč.

Z obsahu další přihlášky pohledávky odvolatele ze dne 10.5.2013 (tedy podané po uplynutí lhůty k přihlášení pohledávek) dále vyplývá, že část přihlášené pohledávky (jistina ve výši 375.000,-Kč) vychází ze stejného skutkového základu, jako přihláška pohledávky ze dne 11.4.2013 (jistina ve výši 450.000,-Kč), tedy z plnění poskytnutého SOVJEN, a.s. dlužníku, pokrývá však pouze část tohoto plnění v období od 25.6.2009 do 31.8.2009. V přihlášce ze dne 10.5.2013 je dále nově vypočten úrok z prodlení vycházející nikoli z částky 450.000,-Kč a z období od 11.12.2009 do 12.3.2013, ale z částky 375.000,-Kč a za období od 27.6.2009 do 12.3.2013.

Pro posouzení důvodnosti napadeného rozhodnutí soudu I. stupně o odmítnutí části přihlášky odvolatele je rozhodující otázka, zda odvolatel svým podáním ze dne 10.5.2013 přihlásil po uplynutí lhůty k přihlášení pohledávek novou pohledávku

(v rozporu s požadavkem stanoveným ve shora citovaném § 192 odst. 4 IZ), nebo zda se jedná o pouhé doplnění jeho původní přihlášky o nový právní důvod již uplatněného nároku.

Odvolací soud proto posoudil podání odvolatele ze dne 10.5.2013 dle jeho obsahu (§ 41 odst. 2 občanského soudního řádu ve spojení s § 7 odst. 1 IZ) a dospěl k následujícímu závěru:

Odvolatel ve své přihlášce ze dne 10.5.2013 opakovaně poukazuje na alternativnost obou přihlášených nároků a uvádí, že svými přihláškami uplatňuje buď nárok vyplývající ze smlouvy o půjčce, nebo pro případ, kdy bude shledána neplatnou, nárok na vydání bezdůvodného obohacení. V obou případech (přihláška pohledávky pro jistinu ve výši 450.000,-Kč i ve výši 375.000,-Kč) přitom vychází ze stejného skutkového stavu, tedy uskutečněných plnění SOVJEN, a.s. dlužníku v období od 27.6.2009 do 12.3.2013, resp. od 11.12.2009 do 12.3.2013. Z toho ovšem plyne, že odvolatel nemění svá skutková tvrzení o tom, co je důvodem jeho požadavku na vydání tohoto plnění a jedná se v tomto rozsahu toliko o doplnění nového právního hodnocení vyplacené části jistiny uplatněné již přihláškou pohledávky ze dne 11.4.2013. Jakkoli je tedy jeho požadavek o doplnění původní přihlášky pohledávky v podání ze dne 10.5.2013 vyjádřen nepřesně (a nesprávně automaticky sečten elektronickým formulářem), jedná se o pouhé doplnění původní přihlášky pohledávky a náhled soudu I. stupně, který tuto část přihlášky považoval za samostatnou přihlášku pohledávky, odvolací soud nesdílí.

Proto u přihlášky pohledávky označené jako č. 2 dospěl odvolací soud v rozsahu tvrzené jistiny ve výši 375.000,-Kč k závěru, že se nejedná o přihlášku nové pohledávky, ale o doplnění právní argumentace k části původní přihlášky pohledávky odvolatele ze dne 11.4.2013. Není proto na místě postup soudu dle § 185 IZ, kterým by bylo nutné takové doplnění přihlášky pohledávky odmítat, ale postačí provedení opravy v seznamu pohledávek uplatněných odvolatelem, kde se ponechá v částce přihlášky, označující jistinu pohledávky, původní částka ve výši 450.000,-Kč a posouzení důvodnosti této jistiny (z obou uplatněných právních důvodů-nevrácené půjčky i bezdůvodného obohacení dlužníka) bude provedeno v rámci přezkumného jednání. Přitom není vyloučeno, aby insolvenční správce vyzval odvolatele k doplnění jeho přihlášky pohledávky v rozsahu jeho tvrzení o podklady osvědčující vznik bezdůvodného obohacení dlužníka, neboť z předložených listin dosud nárok odvolatele na vydání bezdůvodného obohacení není spolehlivě doložen, když plnění poskytla dlužníku jiná osoba.

Pokud se jedná o pohledávku z příslušenství ve výši 105.029,30 Kč přihlášenou odvolatelem v doplněné přihlášce ze dne 10.5.2013, zde je dle názoru odvolacího soudu situace odlišná. V tomto případě odvolatel nedoplňuje pouze alternativní právní hodnocení původně přihlášeného příslušenství pohledávky, ale toto příslušenství nově vypočítává z odlišné výše částek a za odlišné období. Přihlašuje tak zcela novou pohledávku příslušenství, což je po uplynutí lhůty stanovené dle § 173 odst. 1 IZ nepřípustné. V tomto rozsahu proto dle odvolacího soudu soud I. stupně nepochybil, když o přihlášce nově vypočteného příslušenství odvolatele a o ukončení jeho účasti v insolvenčním řízení v tomto rozsahu rozhodl podle § 185 IZ, neboť odvolatel podal přihlášku tohoto příslušenství pohledávky do insolvenčního řízení až dne 10.5.2013, tedy opožděně.

Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora postupoval odvolací soud podle ust. § 219a odst. 1 písm. b) a § 221 odst. 1 písm. a) občanského soudního řádu a napadené usnesení o odmítnutí části přihlášky odvolatele v rozsahu přihlášené jistiny ve výši 375.000,-Kč zrušil a věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení s tím, že se jedná o pouhé doplnění původní přihlášky pohledávky odvolatele a důvodnost jistiny přihlášené z téhož skutkového základu (450.000,-Kč) bude posouzena při přezkumném jednání z obou možných právních důvodů uplatněných odvolatelem.

V části dodatečně přihlášeného příslušenství pohledávky odvolatele podáním ze dne 10.5.2013 ve výši 105.029,30 Kč však odvolací soud shledal odmítnutí této pohledávky důvodným, neboť se jedná o nově uplatněné příslušenství pohledávky po přihlašovací lhůtě. Proto napadené usnesení podle § 219 občanského soudního řádu jako ve výroku věcně správné v tomto rozsahu potvrdil.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí j e dovolání přípustné, jestliže na základě dovolání podaného do dvou měsíců od doručení rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Městského soudu v Praze dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.).

V Praze dne 23. července 2013

JUDr. František K u č e r a, v.r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: I. Kratochvílová