1 VSPH 1058/2015-P11-10
KSUL 69 INS 12764/2013 1 VSPH 1058/2015-P11-10

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze rozhodl jako soud odvolací v senátu složeném z předsedy JUDr. Jiřího Goldsteina a soudců JUDr. Františka Kučery a JUDr. Ladislava Derky v insolvenční věci dlužníka Alberta Šídy, bytem Kapelní 378/8, Teplice, o odvolání věřitele č. 11 Mgr. Petra Jaroše, soudního exekutora, IČO 75066874, sídlem Sázava 67, proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem č.j. KSUL 69 INS 12764/2013-P11-2 ze dne 2. června 2015,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem č.j. KSUL 69 INS 12764/2013-P11-2 ze dne 2. června 2015 se m ě n í tak, že se toto usnesení nevydává.

Odůvodnění:

Krajský soud v Ústí nad Labem výše uvedeným usnesením v bodu I. výroku odmítl přihlášku pohledávky věřitele č. 11 soudního exekutora Mgr. Petra Jaroše (dále odvolatel), v bodě II. výroku rozhodl, že právní mocí rozhodnutí končí účast odvolatele v insolvenčním řízení uvedeného věřitele.

Usnesení odůvodnil tím, že na zvláštním přezkumném jednání konaném dne 6.11.2014 byla přihláška odvolatele ve výši 7.865,-Kč popřena insolvenčním správcem. Ten podle ust. § 197 odst. 2 insolvenčního zákona vyrozuměl odvolatele o popření pohledávky a poučil ho, že jako věřitel nevykonatelné pohledávky může podat žalobu o určení pohledávky, a to do třiceti dnů od přezkumného jednání, přičemž tato lhůta neskončí dříve než uplynutím patnácti dnů od doručení vyrozumění. Současně v poučení insolvenční správce uvedl, že nepodá-li odvolatel ve stanovené lhůtě uvedenou žalobu, k popřené pohledávce co do pravosti se nepřihlíží; pohledávka popřená co do výše nebo pořadí je v takovém případě zjištěna ve výši anebo pořadí uvedeném při jejím popření (ust. § 198 odst. 1 insolvenčního zákona). Odvolatel ve stanovené lhůtě (ani později) nepodal žalobu o určení pravosti pohledávky, soud proto v souladu s ust. § 185 insolvenčního zákona přihlášku pohledávky odmítl a vyrozuměl odvolatele, že jeho účast v insolvenčním řízení končí.

Odvolatel, se proti tomuto usnesení včas odvolal a požadoval, aby odvolací soud napadené usnesení zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Argumentoval zejména tím, že pohledávku přihlásil jako vykonatelnou a doložil ji příslušnými listinami. V protokolu o zvláštním přezkumném jednání nejsou uvedeny důvody popření jeho pohledávky. Soud prvního stupně se nevypořádal s tím, zda jeho přihlášená pohledávka je pohledávkou vykonatelnou či nikoliv. Přitom podle seznamu přihlášených věřitelů je jeho pohledávka uvedena jako vykonatelná. Teprve v seznamu přihlášených pohledávek, která je přílohou protokolu o zvláštním přezkumném jednání, nikoliv jeho součástí, je uvedeno, že důvodem popření je to, že pohledávka nevznikla, neboť exekuční příkaz k úhradě nákladů exekuce byl vydán až po zahájení insolvenčního řízení. V protokolu o zvláštním přezkumném jednání není uveden žádný důvod popření. Insolvenční správce používá terminologii neodpovídající exekučnímu řízení, neboť neexistuje exekuční příkaz k úhradě exekuce, ale existuje buď exekuční příkaz, kterým je volen způsob vedení exekuce, nebo příkaz k úhradě nákladů exekuce, kterým jsou stanoveny náklady exekuce. Odvolatel byl pověřen provedením exekuce Okresním soudem v Teplicích pověřením č.j. 45 EXE 841/2012-3 ze dne 8.11.2012. Do insolvenčního řízení odvolatel přihlásil vykonatelnou pohledávku podle příkazu k úhradě nákladů exekuce č.j. 129 EX 9113/12-32 ze dne 29.4.2014, obě rozhodnutí nabyla právní moci. Tvrzení, že přihlášená pohledávka nevnikla, je zavádějící a fakticky by to znamenalo vyloučení exekutora z účasti v insolvenčním řízení.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k těmto zjištěním a závěrům:

Podle ust. § 191 odst. 2 insolvenčního zákona ve znění účinném od 1.1.2014, při přezkumném jednání se pokládá za vykonatelnou každá přihlášená pohledávka, ohledně které věřitel prokáže, že se stala vykonatelnou nejpozději ke dni rozhodnutí o úpadku. Při přezkumném jednání nelze považovat vykonatelnou pohledávku za nevykonatelnou z důvodů, pro které byla popřena. V pochybnostech rozhodne o tom, zda se pohledávka považuje pro účely jejího přezkoumání za vykonatelnou, do skončení přezkumného jednání insolvenční soud; učiní tak usnesením, které se nedoručuje a proti němuž není přípustný opravný prostředek.

V důvodové zprávě k uvedené novele, provedené zákonem č. 294/2013 Sb., obsažené v ust. § 191 odst. 2 insolvenčního zákona, se uvádí, že Ustanovení § 191 odst. 2 insolvenčního zákona posiluje právní jistotu přihlašovatelů pohledávek v insolvenčním řízení potud, aby posouzení, zda pohledávka bude popřena jako vykonatelná, nebylo ponecháno na libovůli insolvenčního správce, a aby bylo postaveno najisto, že konečné posouzení, zda pohledávka se přezkoumává jako vykonatelná, je v rukou insolvenčního soudu, který vede přezkumné jednání a jehož rozhodnutí má "povahu" rozhodnutí, jímž se upravuje vedení řízení.

Odvolací soud konstatuje, že již ve svém rozhodnutí vydaného pod sp. zn. KSUL 79 INS 15463/2014, 1 VSPH 362/2015 ze dne 8.9.2015 přijal závěr, že věřitel, jehož přihlášenou pohledávku označenou věřitelem jako vykonatelnou popřel insolvenční správce jako nevykonatelnou (přičemž při přezkumném jednání insolvenční soud do skončení přezkumného jednání nerozhodl, že se pohledávka považuje pro účely jejího přezkoumání za nevykonatelnou), nemá ve smyslu ust. § 191 odst. 2 insolvenčního zákona ve znění účinného od 1.1.2014 povinnost podat žalobu o určení pohledávky, neboť tuto povinnost má podle § 199 odst. 1 insolvenčního zákona insolvenční správce.

Odvolací soud ze spisu zjistil, že odvolatel přihlásil do insolvenčního řízení nezajištěnou vykonatelnou pohledávku ve výši 7.865,-Kč a jako důvod vzniku uvedl příkaz k úhradě nákladů exekuce č.j. 129 EX 9113/12-32 z 29.4.2014, který nabyl právní moci dne 10.5.2014, vedené na základě pověření Okresního soudu v Teplicích č.j. 45 EXE 841/2012-3, které nabylo právní moci dne 28.12.2012. Podle seznamu přihlášených pohledávek předložených insolvenčním správcem soudu dne 16.6.2014 (B-2) insolvenční správce ohledně pohledávky odvolatele uvedl, že důvodem jeho pohledávky je příkaz k úhradě nákladů exekuce č.j. 129 EX 9113/12-32 z 29.4.2014, který nabyl právní moci dne 10.5.2014, vedené na základě pověření Okresního soudu v Teplicích č.j. 45 EXE 841/2012-3. Podle seznamu přihlášených pohledávek ze dne 4.8.2014 (B-15) insolvenční správce uvádí, že pohledávka odvolatele nevznikla, neboť exekuční příkaz byl vydán až po zahájení insolvenčního řízení. Podle protokolu o zvláštním přezkumném jednání, které se konalo dne 6.11.2014 (B-17) byla pohledávka odvolatele popřena jako nevykonatelná z důvodu pravosti. Soud prvního stupně žádné usnesení, kterým by rozhodl o tom, zda se pohledávka odvolatele považuje za vykonatelnou, nevydal. Vyrozumění o popření pohledávky odvolatele není v insolvenčním spise založeno.

Odvolací soud uzavírá, že odvolatel, jehož přihlášenou pohledávku označenou jako vykonatelnou popřel insolvenční správce jako nevykonatelnou (přičemž při přezkumném jednání insolvenční soud do skončení přezkumného jednání nerozhodl, že se pohledávka považuje pro účely jejího přezkoumání za nevykonatelnou), nemá povinnost podat žalobu o určení pohledávky, neboť tuto povinnost má podle ust. § 199 odst. 1 insolvenčního zákona insolvenční správce.

Insolvenční správce nepodal žalobu o popření pohledávky, z toho důvodu je podle ust. § 201 odst. 2 insolvenčního zákona pohledávka odvolatele zjištěna. Proto nebylo namístě postupovat dle ust. § 185 a ust. § 198 odst. 1 druhé věty insolvenčního zákona a rozhodovat o odmítnutí přihlášky. Odvolací soud z tohoto důvodu postupoval podle ust. § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. za použití ust. § 167 odst. 2 o. s. ř. a napadené usnesení změnil ve výroku uvedeným způsobem, neboť soud neměl předmětné usnesení vydat.

Poučení: Proti tomuto usnesení j e dovolání přípustné k Nejvyššímu soudu, jestliže Nejvyšší soud jako soud dovolací dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (ust. § 237, § 239 a § 240 odst. 1 o. s. ř.). Dovolání se podává u soudu, který rozhodoval v prvním stupni, a to do dvou měsíců od doručení usnesení odvolacího soudu.

V Praze dne 27. ledna 2016 JUDr. Jiří G o l d s t e i n , v. r. předseda senátu Za správnost vyhotovení: K. Vaněčková