1 VSPH 105/2015-B-12
KSPL 56 INS 20440/2014 1 VSPH 105/2015-B-12

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze rozhodl jako soud odvolací v senátě složeném z předsedy JUDr. Ladislava Derky a soudců JUDr. Františka Kučery a JUDr. Jiřího Goldsteina v insolvenční věci dlužníků: Vladimír anonymizovano , anonymizovano , podnikající pod IČO 11446838, a Venuše anonymizovano , nar. 22.9.1955, dříve podnikající pod IČO 13326635, oba bytem Kožlany, PSČ 331 44, Za Vrchem 444, zahájené na návrh dlužníků, o odvolání dlužníka Vladimíra anonymizovano proti usnesení Krajského soudu v Plzni č.j. KSPL 56 INS 20440/2014-B-5 ze dne 22. prosince 2014,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Plzni č.j. KSPL 56 INS 20440/2014-B-5 ze dne 22. prosince 2014 se v bodech I. a II. výroku p o t v r z u j e. Odvolání proti bodům III., IV. a V. výroku se odmítá.

Odůvodnění:

Krajský soud v Plzni výše uvedeným usnesením v bodu I. výroku neschválil oddlužení dlužníků Vladimíra anonymizovano a Venuše anonymizovano , v bodu II. výroku prohlásil konkurs na majetek dlužníků. V bodu III. výroku rozhodl, že konkurs bude projednáván jako nepatrný. V bodu IV. výroku vyslovil, že účinky prohlášení konkursu nastávají okamžikem zveřejnění usnesení v insolvenčním rejstříku a v bodu V. výroku soud uložil insolvenčnímu správci, aby do 30 dnů od doručení usnesení předložil zprávu o hospodářské situaci dlužníků ke dni prohlášení konkursu.

V odůvodnění k bodům I. a II. výroku soud uvedl, že usnesením č.j. KSPL 56 INS 20440/2014-A-10 z 6.10.2014 mj. zjistil úpadek dlužníků a povolil řešení úpadku oddlužením. Do insolvenčního řízení se přihlásilo 15 věřitelů s přihláškami pohledávek P-1 až P-17 (pohledávka P-12 byla vyloučena z uspokojení). Insolvenční správce uznal přihlášené pohledávky P-1 až P-11 a P-13 až P-17 v celkové výši 2,186.891,01 Kč jako pohledávky nepodmíněné, přičemž pohledávky P-5 ve výši 817.950,16 Kč a P-8 ve výši 36.220,-Kč uznal jako pohledávky zajištěné, zbývající přihlášené pohledávky jako pohledávky nezajištěné. Žádný z přihlášených věřitelů nepopřel pohledávku jiného věřitele. Dlužníci se přezkumného jednání nezúčastnili, k přihlášeným pohledávkám se nevyjádřili. Při přezkumném jednání dne 8.12.2014 namítl nezajištěný věřitel č. 11 Finanční úřad pro Plzeňský kraj podle § 403 odst. 2 insolvenčního zákona, že zde jsou skutečnosti, které by jinak odůvodňovaly zamítnutí, resp. odmítnutí návrhu na povolení oddlužení, když dlužníci mají vůči věřiteli dluh ve výši přibližně 440.000,-Kč vzniklý z podnikání, dlužník Vladimír anonymizovano je i nadále evidován jako podnikatel. Věřitel hlasoval proti oddlužení plněním splátkového kalendáře i zpeněžením majetkové podstaty.

Soud uvedl, že dlužníci jsou manželé, mají pouze vzájemnou vyživovací povinnost, dlužník pobírá důchod ve výši 7.516,-Kč a dlužnice 5.860,-Kč, jiné příjmy prokázány nebyly.

Soud konstatoval, že novela insolvenčního zákona provedená s účinností od 1.1.2014 zákonem č. 294/2013 Sb. současně se změnou vymezení subjektivní přípustnosti oddlužení (věcné legitimace k podání návrhu na povolení oddlužení) provedenou v § 389 insolvenčního zákona a s ní související změnou ustanovení o podmínkách povolení oddlužení v § 397 insolvenčního zákona vtělila do § 403 odst. 2 insolvenčního zákona poslední větu, podle níž platí, že věřitelé, kteří včas (tj. do skončení schůze věřitelů, která rozhodovala o způsobu oddlužení) neuplatnili námitky o skutečnostech zakládajících nepřípustnost oddlužení, souhlasí s oddlužením bez zřetele k tomu, zda dlužník má dluhy z podnikání. V dané věci soud projednal včasné námitky věřitele č. 11 na schůzi věřitelů a dospěl k závěru, že jsou důvodné. Do insolvenčního řízení přihlásili věřitelé své nároky ve výši 2,186.891,01 Kč, přičemž pohledávky ve výši 1,127.383,96 Kč vznikly dle vyjádření insolvenčního správce, proti čemuž dlužníci ničeho nenamítali, z podnikatelských aktivit dlužníků (výše závazků z podnikání činí 51,55 % celkové výše všech přihlášených pohledávek věřitelů). Soud dovodil, že v dané věci nemůže být úpadek dlužníků řešen oddlužením, neboť dlužníci jsou fyzické osoby, které mají dluhy z podnikání. Návrh na povolení oddlužení podali společně, sdílejí tedy společný osud. Schůze věřitelů hlasovala proti oddlužení plněním splátkového kalendáře i zpeněžením majetkové podstaty a navrhla řešit úpadek dlužníků konkursem.

Soud dovodil, že po povolení oddlužení vyšly najevo skutečnosti, které by odůvodňovaly odmítnutí návrhu na povolení oddlužení podle § 390 odst. 3 insolvenčního zákona. Proto soud dle § 405 odst. 1 a odst. 2 insolvenčního zákona oddlužení neschválil a rozhodl o řešení úpadku konkursem. Bod III. výroku odůvodnil ustanovením § 314 odst. 1 písm. b) insolvenčního zákona. Bod V. výroku byl odůvodněn ustanovením § 281 insolvenčního zákona.

Dlužník Vladimír anonymizovano napadl usnesení včas podaným odvoláním, ve kterém navrhl je zrušit. Odvolání odůvodnil tím, že nesouhlasí s výší dlužných částek; dluhy nezpůsobil on, nýbrž jeho zákazníci, kteří vůči němu neplnili své dluhy. Dlužník odešel v září 2014 do starobního důchodu z důvodu nemožnosti podnikat. Návrh na oddlužení dlužníci podali proto, aby se podle možností dlužníků věřitelé domohli co nejrychleji svých pohledávek.

Odvolací soud bez nařízení jednání (§ 94 odst. 2 písm. c) zákona č. 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení, dále jen insolvenčního zákona) přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně podle § 7 insolvenčního zákona a § 212 o.s.ř. a neshledal odvolání dlužníka důvodným.

V prvé řadě odvolací soud konstatuje, že nesouhlas dlužníka s výší přihlášených a zjištěných pohledávek, vyjádřený v odvolání, nemá žádný vliv na rozhodnutí o způsobu řešení úpadku.

Podle § 405 odst. 1 insolvenčního zákona Insolvenční soud oddlužení neschválí, jestliže v průběhu insolvenčního řízení vyšly najevo skutečnosti, které by jinak odůvodňovaly odmítnutí nebo zamítnutí návrhu na povolení oddlužení. Podle odst. 2 Jestliže insolvenční soud oddlužení neschválí, rozhodne současně o způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem.

Podle § 389 odst. 1 písm. b) insolvenčního zákona Dlužník může insolvenčnímu soudu navrhnout, aby jeho úpadek nebo jeho hrozící úpadek řešil oddlužením, jde-li o fyzickou osobu, která nemá dluhy z podnikání. Podle odst. 2 písm. a) Dluh z podnikání nebrání řešení dlužníkova úpadku nebo hrozícího úpadku oddlužením, jestliže s tím souhlasí věřitel, o jehož pohledávku jde.

Podle § 403 odst. 2 insolvenčního zákona Věřitelé, kteří hlasovali o přijetí způsobu oddlužení, mohou namítat, že zde jsou skutečnosti, které by jinak odůvodňovaly odmítnutí nebo zamítnutí návrhu na povolení oddlužení. Tyto námitky mohou uplatnit nejpozději do skončení schůze věřitelů, která rozhodovala o způsobu oddlužení, a v případě uvedeném v § 399 odst. 3 do 10 dnů po zveřejnění výsledků hlasování v insolvenčním rejstříku. K později vzneseným námitkám a k námitkám uplatněným věřiteli, kteří nehlasovali o přijetí způsobu oddlužení, se nepřihlíží. Platí, že věřitelé, kteří včas neuplatnili námitky podle věty první, souhlasí s oddlužením bez zřetele k tomu, zda dlužník má dluhy z podnikání.

V dané věci nesouhlasil věřitel č. 11, o jehož pohledávku vzniklou z podnikání dlužníka se jednalo (a to včas na schůzi věřitelů), aby úpadek dlužníků byl řešen oddlužením. Naplnily se proto podmínky ustanovení § 389 odst. 2 písm. a) insolvenčního zákona a contrario-v tomto případě dluh z podnikání dlužníka, fyzické osoby, brání řešení úpadku oddlužením. Schůze věřitelů v souladu s § 399 odst. 1 a § 402 insolvenčního zákona hlasovala proti oddlužení plněním splátkového kalendáře i zpeněžením majetkové podstaty.

Vzhledem k uvedeným závěrům soud prvního stupně postupoval po právu, když neschválil oddlužení dlužníků a prohlásil na jejich majetek konkurs. Odvolací soud proto v souladu s § 219 o.s.ř. potvrdil body I. a II. výroku usnesení jako věcně správné potvrdil.

Nad rámec odvolacího řízení odvolací soud poznamenává, že dojde-li ke zrušení konkursu na majetek dlužníků po splnění rozvrhového usnesení nebo z důvodu, že majetek dlužníků je pro uspokojení věřitelů zcela nedostačující, mohou dlužníci podat nový návrh na povolení oddlužení, neboť dluh z podnikání již nebrání řešení úpadku dlužníků oddlužením (viz § 389 odst. 2 písm. b) insolvenčního zákona.

S ohledem na § 314 odst. 4 insolvenčního zákona není přípustné odvolání proti rozhodnutí o nepatrném konkursu. Rozhodnutí obsažené v bodu V. výroku spadá do dohlédací činnosti soudu dle § 11 insolvenčního zákona, proti kterému není odvolání přípustné dle § 91 insolvenčního zákona. Z toho důvodu bylo odvolání proti bodům III. a V. výroku usnesení odmítnuto dle § 218 písm. c) o.s.ř.

V bodu IV. výroku soud pouze seznámil účastníky s účinky prohlášení konkursu (tato informace mohla být obsažena i jen v odůvodnění usnesení a jedná se o doslovný text ustanovení § 245 insolvenčního zákona. V bodu IV. výroku nebylo rozhodnuto o právech či povinnostech dlužníků. Podle § 201 o.s.ř. může účastník napadnout rozhodnutí soudu prvního stupně odvoláním, pokud to zákon nevylučuje. Ve smyslu tohoto ustanovení je odvoláním pouze takové podání účastníka, které směřuje proti rozhodnutí, kterým bylo rozhodnuto o jeho právech a povinnostech. Odvoláním dlužníka není proto dotčen bod IV. výroku předmětného usnesení. Z uvedeného důvodu bylo odvolání dlužníka proti bodu IV. výroku podle § 218 písm. b) o. s. ř. odmítnuto.

P o u č e n í : Proti první větě výroku usnesení j e dovolání přípustné k Nejvyššímu soudu ČR, jestliže Nejvyšší soud ČR jako soud dovolací dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.). Dovolání se podává u soudu, který rozhodoval v prvním stupni, a to do dvou měsíců od doručení usnesení odvolacího soudu. Proti druhé větě výroku usnesení není dovolání přípustné.

V Praze dne 23. července 2015

JUDr. Ladislav D e r k a , v.r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Jana Berná