1 VSPH 1041/2015-A-13
KSUL 89 INS 8768/2015 1 VSPH 1041/2015-A-13

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Kučery a soudců JUDr. Jiřího Goldsteina a JUDr. Ivy Novotné v insolvenčním řízení dlužnice: Lucie Juhová, nar. 9. června 1986, bytem Podbořany, Mírová 820, o odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem č.j. KSUL 89 INS 8768/2015-A-7 ze dne 27. dubna 2015,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem č.j. KSUL 89 INS 8768/2015-

A-7 ze dne 27. dubna 2015, se p o t v r z u j e.

Odůvodnění:

Krajský soud v Ústí nad Labem nadepsaným usnesením odmítl insolvenční návrh dlužnice.

V odůvodnění usnesení soud zejména uvedl, že dne 2.4.2015 mu byl doručen insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení. Soud však zjistil, že dlužnice má splatný závazek vůči CCRB, a.s. k 31.3.2015, který nebyl po splatnosti déle než 30 dnů, závazek vůči druhému věřiteli Provident Financial, s.r.o. je splatný až k 15.4.2016. Proto soud dovodil, že nebylo prokázáno, že by dlužnice měla nejméně dva závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti, a proto insolvenční návrh podle § 128 odst. 1 IZ odmítl.

Proti tomuto usnesení se dlužnice včas odvolala a namítala, že věřitel CCRB, a.s. požadoval dvojnásobek původní výše závazku, což není schopna ovlivnit, že závazek byl zesplatněn k červenci 2011 a že úvěrem od Provident Financial, s.r.o. se snažila řešit svoji situaci samoživitelky a že je schopna svůj příjem navýšit a k odvolání přiložila darovací smlouvu na dar ve výši 3.500,-Kč měsíčně po dobu 60 měsíců.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl přitom k závěru, že odvolání není opodstatněno.

Podle § 3 odst. 1 IZ dlužník je v úpadku, jestliže má a) více věřitelů a b) peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a c) tyto závazky není schopen plnit (dále jen "platební neschopnost").

Má se za to, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže a) zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo b) je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, nebo c) není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo d) nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1, kterou mu uložil insolvenční soud (odst. 2).

Podle § 3 odst. 4 IZ o hrozící úpadek jde tehdy, lze-li se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že dlužník nebude schopen řádně a včas splnit podstatnou část svých peněžitých závazků.

Z obsahu insolvenčního návrhu dlužnice odvolací soud zjistil, že navrhovala, aby soud rozhodl o jejím úpadku, uvedla, že má závazek vůči Provident Financial, s.r.o. ve výši 26.000,-Kč splatný k dubnu 2016 a dále závazek vůči CCRB, a.s. ve výši 295.835,-Kč splatný k březnu 2015. Dlužnice podala insolvenční návrh z důvodu úpadku, nikoli však toliko hrozícího úpadku, přičemž situace dlužnice při existenci jen jednoho splatného závazku dlužnice vůči CCRB, a.s., odpovídá hrozícímu úpadku ve smyslu § 3 odst. 4 IZ. Dlužnice by musela při tvrzení o hrozícím úpadku prokázat důvody, pro které nebude schopna své závazky v budoucnu plnit. Protože však dlužnice podala insolvenční návrh z důvodu úpadku, který u ní v současné době nebyl s ohledem na absenci alespoň dvou věřitelů s pohledávkami po dobu delší 30 dnů po splatnosti prokázán, má odvolací soud za to, že soud I. stupně z důvodů v jeho rozhodnutí uvedených správně insolvenční návrh odmítl.

Proto odvolací soud postupoval podle § 219 o.s.ř. a napadené usnesení jako věcně správné potvrdil.

Jen pro úplnost považuje odvolací soud za vhodné poukázat na to, že pravomocné odmítnutí insolvenčního návrhu, jímž se insolvenční řízení končí, nebrání tomu, aby dlužnice insolvenční návrh (řádný) podala znovu.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí j e dovolání přípustné, jestliže na základě dovolání podaného do dvou měsíců od doručení rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Ústí nad Labem dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.).

V Praze dne 2. července 2015

JUDr. František K u č e r a , v.r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Jana Berná