1 VSPH 104/2014-P4-14
KSPA 59 INS 6774/2011 1 VSPH 104/2014-P4-14

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. a soudců JUDr. Františka Kučery a JUDr. Jiřího Goldsteina v insolvenční věci dlužnice Soni anonymizovano , anonymizovano , bytem Choceň, Záměstí 133, o odvolání věřitele č. 4 PROFI CREDIT Czech, a.s., IČO 61860069, sídlem , proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové-pobočka v Pardubicích ze dne 17. prosince 2012, č.j. KSPA 59 INS 2465/2011-P4-4 (správně mělo být uvedeno č.j. KSPA 59 INS 6774/2011-P4-4),

takto:

Usnesení Krajského soudu v Hradci Králové-pobočka v Pardubicích ze dne 17. prosince 2012, č.j. KSPA 59 INS 2465/2011-P4-4 (správně mělo být uvedeno č.j. KSPA 59 INS 6774/2011-P4-4), se v bodech III., IV., V. výroku m ě n í tak, že se přihláška pohledávek P4 v celkové výši 64.410,86 věřitele č. 4 PROFI CREDIT Czech, a.s. neodmítá a jeho účast v insolvenčním řízení nekončí.

Odůvodnění:

Ve výroku uvedeným usnesením Krajský soud v Hradci Králové-pobočka v Pardubicích konstatoval, že se pohledávka věřitele č. 4 PROFI CREDIT Czech, a.s. (dále jen odvolatel) přihlášená ve výši 178.495,-Kč pokládá za dodatečně zjištěnou co do výše 17.057,-Kč (bod I. výroku), vzal na vědomí částečné zpětvzetí přihlášky odvolatele co do částky 51.168,14,-Kč (bod II. výroku), vyslovil, že se nepřihlíží k přihlášce pohledávky odvolatele ve výši 178.495,-Kč (bod III. výroku) a že se přihláška v tomto rozsahu odmítá (bod IV. výroku), a konstatoval, že právní mocí tohoto usnesení končí účast odvolatele v insolvenčním řízení (bod V. výroku).

V odůvodnění usnesení soud I. stupně zejména uvedl, že odvolatel přihlásil do insolvenčního řízení pohledávku v celkové výši 178.495,-Kč, kterou na přezkumném jednání konaném dne 24.8.2011 popřel insolvenční správce (dále jen správce) a dlužnice Soňa anonymizovano (dále jen dlužnice) co do výše 131.141,14 Kč (šlo o příslušenství přirostlé po zjištění úpadku ve výši 68.225,14 Kč a o smluvní pokutu ve výši 62.916,-Kč). Usnesením ze dne 8.12.2011 (P4-3) vzal na vědomí částečné zpětvzetí přihlášky co do částky 62.916,-Kč. Ze spisu sp. zn. 59 ICm 2465/2011 zjistil, že odvolatel podal žalobu na určení popřené pohledávky ve výši 68.225,14 Kč, že správce a dlužnice vzali zpět své popření co do výše 17.057,-Kč, že žalobce vzal zpět žalobu co do výše 51.168,14 Kč a že řízení o určení popřené pohledávky bylo proto zastaveno; rozhodnutí o tom nabylo právní moci dne 11.2.2012. Proto soud I. stupně postupoval podle § 201 odst. 1 písm. c) insolvenčního zákona (dále jen IZ) a rozhodl o dodatečném zjištění pohledávky ve výši 17.057,-Kč (bod I. výroku). Konstatoval, že dle výsledku přezkumného jednání činí nyní skutečná výše přihlášených zjištěných pohledávek méně než 50 % původně přihlášené částky, neboť přihlášeno bylo 178.495,-Kč, avšak zjištěno bylo jen 47.355,86 Kč (správně mělo být uvedeno 47.353,86 Kč) a dodatečně zjištěno pak bylo ještě 17.057,-Kč a když odvolatel vzal následně podáním ze dne 8.9.2011 zpět přihlášku v rozsahu částky 62.916,-Kč a na jednání konaném dne 27.1.2012 vzal zpět ještě částku 51.168,14 Kč. S přihlédnutím k účelovosti jednání odvolatele postupoval soud I. stupně podle § 178 a § 185 IZ rozhodl o tom, že se nepřihlíží k celé přihlášené pohledávce a tato se odmítá a že účast odvolatele v insolvenčním řízení proto končí (body III., IV., V. výroku). Bod II. výroku usnesení nebyl odůvodněn.

Jen proti bodům III., IV., V. výroku usnesení se odvolatel včas odvolal a požadoval, aby je odvolací soud změnil tak, že přihláška pohledávky je zjištěna v rozsahu 64.410,86 Kč a že se v tomto rozsahu se neodmítá a že se mu neukončuje účast v insolvenčním řízení. Zrekapituloval výsledek přezkumu svých pohledávek. Soudu I. stupně vytýkal, že nepřihlédl k částečnému zpětvzetí přihlášky, které včas učinil. Namítal, že mohl vzít zpět svoji přihlášku kdykoliv v průběhu insolvenčního řízení a že ve skutečnosti přihlásil tři dílčí samostatné pohledávky (jistinu ve výši 113.842,-Kč, smluvní pokutu ve výši 62.916,-Kč a smluvní pokutu ve výši 1.737,-Kč), a nikoliv jen jednu pohledávku ve výši 178.495,-Kč, a že popřeny zůstaly jen obě smluvní pokuty (v celkové výši 64.653,-Kč) a hlavní pohledávka na jistině byla zjištěna nejprve do částky 47.353,86 Kč a následně do částky 17.057,-Kč, tedy celkem 64.410,86 Kč).

Vrchní soud v Praze přezkoumal rozhodnutí v napadeném rozsahu i řízení jemu předcházející a dospěl k následujícím zjištěním a závěrům:

Podle § 178 IZ (ve znění do 31.12.2013) bude-li po přezkoumání postupem podle tohoto zákona přihlášená pohledávka zjištěna tak, že skutečná výše přihlášené pohledávky činí méně než 50 % přihlášené částky, k přihlášené pohledávce se nepřihlíží ani v rozsahu, ve kterém byla zjištěna. Věřiteli, který takovou pohledávku přihlásil, může insolvenční soud na návrh insolvenčního správce uložit, aby ve prospěch majetkové podstaty zaplatil částku, kterou určí se zřetelem ke všem okolnostem přihlášení a přezkoumání pohledávky, nejvýše však částku, o kterou přihlášená pohledávka převýšila rozsah, ve kterém byla zjištěna; jde o incidenční spor.

Podle § 185 IZ jestliže v průběhu insolvenčního řízení nastala skutečnost, na základě které se podle tohoto zákona k přihlášce pohledávky nebo k přihlášené pohledávce nepřihlíží, insolvenční soud odmítne přihlášku rozhodnutím, proti kterému je odvolání přípustné a které se doručuje zvlášť přihlášenému věřiteli, dlužníku a insolvenčnímu správci; odvolání proti němu může podat jen přihlášený věřitel. Právní mocí takového rozhodnutí účast tohoto věřitele v insolvenčním řízení končí; o tom insolvenční soud přihlášeného věřitele uvědomí ve výroku rozhodnutí.

Podle § 198 odst. 1 IZ věřitelé nevykonatelné pohledávky, která byla popřena insolvenčním správcem, mohou uplatnit své právo žalobou na určení u insolvenčního soudu do 30 dnů od přezkumného jednání; tato lhůta však neskončí dříve než uplynutím 15 dnů od doručení vyrozumění podle § 197 odst. 2 IZ. Žalobu podávají vždy proti insolvenčnímu správci. Nedojde-li žaloba ve stanovené lhůtě insolvenčnímu soudu, k pohledávce popřené co do pravosti se nepřihlíží; pohledávka popřená co do výše nebo pořadí je v takovém případě zjištěna ve výši nebo pořadí uvedeném při jejím popření.

Odvolací soud je toho názoru, že citovaná ustanovení § 178, § 185 a § 198 odst. 1 IZ je třeba aplikovat jednotlivě na každou přihlášenou pohledávku a nikoliv na přihlášku pohledávek jako celek, neboť každá pohledávka je individuálním nárokem specifikovaným konkrétním důvodem a výší, jenž lze uplatnit samostatnou přihláškou. Aby tak věřitelé nemuseli (formálně) činit, tedy aby nemuseli každý svůj nárok samostatně přihlašovat, umožňuje jim předepsaný formulář přihlášky pohledávek (§ 176 IZ), jehož podoba je bezplatně zveřejněna Ministerstvem spravedlnosti ČR na adrese www.insolvencni-zakon.cz, uvést jednotlivě své pohledávky na vložených listech toliko jedné přihlášky a na její závěrečné straně pak mají všechny přihlášené pohledávky sečíst. Z toho však nelze dovozovat, že suma všech přihlášených pohledávek představuje v insolvenčním řízení pohledávku jedinou, neboť pokud by v průběhu insolvenčního řízení nastala skutečnost, na základě které by se podle IZ k některé z přihlášených pohledávek nebo její části nepřihlíželo, mělo by to (nesprávně) následek pro přihlášku jako celek, tedy i pro pohledávky, ohledně nichž taková skutečnost nenastala; takový postup by byl zjevně v rozporu s dikcí ustanovení § 178, § 185 a § 198 odst. 1 IZ.

Z obsahu insolvenčního spisu odvolací soud zjistil tyto rozhodné skutečnosti: -přihláškou (P4-1) přihlásil odvolatel za dlužníkem pohledávky v původní celkové výši 178.495,-Kč, a to pohledávku č. 1 ve výši 113.842,-Kč (nedoplatek na zesplatněné jistině úvěru včetně příslušenství) a pohledávku č. 2 ve výši 64.653,-Kč (smluvní pokuty bez dalšího bližšího rozlišení); -na přezkumném jednání konaném dne 24.8.2011 (B-4) popřel insolvenční správce shodně s dlužnicí celkem 131.141,14 Kč sestávajících z částky 68.225,14 Kč (šlo o pohledávku č. 1-o příslušenství jistiny; tedy ji popřel v rozsahu přesahujícím 50 % její hodnoty) a z částky 62.916,-(šlo o pohledávku č. 2-o smluvní pokutu; tedy ji rovněž popřel v rozsahu přesahujícím 50 % její hodnoty); celkem tedy bylo popřeno 131.141,14 Kč o uznáno 47.353,86 Kč; -podáním ze dne 7.9.2011 (P4-2; tedy ještě v průběhu lhůty určené k podání určovací žaloby) vzal odvolatel zčásti zpět přihlášku v rozsahu pohledávky č. 2 (popřené smluvní pokuty) ve výši 62.916,-Kč, což vzal soud I. stupně na vědomí usnesením ze dne 8.12.2011 (P4-3); nadále tedy odvolatel uplatňoval jen pohledávky v celkové výši 115.579,-Kč, a to pohledávku č. 1 ve výši 113.842,-Kč a pohledávku č. 2 ve výši 1.737 Kč; -včasnou incidenční žalobou ze dne 13.9.2011 (C1-1; tedy ještě v průběhu lhůty určené pro její podání; věc byla vedena pod sp. zn. 59 ICm 2465/2011)

se odvolatel domáhal určení pravosti popřené pohledávky č. 1 ve výši 68.225,14 Kč; -usnesením ze dne 27.1.2012 (C1-10; č.j 59 ICm 2465/2011-33) soud I. stupně řízení o určovací žalobě zastavil, neboť ještě před zahájením jednání o ní nařízeným na den 27.1.2012 vzal odvolatel částečně zpět přihlášku své pohledávky č. 1, a to do výše 51.168,14 Kč a žalovaný správce s dlužnicí dodatečně uznali pohledávku odvolatele č. 1 ve výši 17.057,-Kč; -napadeným usnesením ze dne 17.12.2012 (P4-4) bylo pod body I. a II. výroku (jež odvoláním napadeny nebyly a jsou v právní moci) rozhodnuto o tom, že se pohledávka č. 1 pokládá za dodatečně zjištěnou co do výše 17.057,-Kč, a o tom, že soud I. stupně vzal na vědomí částečné zpětvzetí přihlášky odvolatele co do částky 51.168,14 Kč; nadále tedy odvolatel uplatňoval jen pohledávky v celkové výši 64.410,86 Kč, a to pohledávku č. 1 ve výši 62.673,86 Kč a pohledávku č. 2 ve výši 1.737,-Kč.

Napadené usnesení je vystavěno na stanovisku, dle kterého pro posouzení podmínek uvedených v § 178 IZ (ve znění do 31.12.2013) je rozhodující výše pohledávky aktuální v době jejího přezkumu, tedy že skutečná výše přihlášených pohledávek č. 1 a č. 2 činila-podle výsledku jejich přezkumu (bez ohledu na jejich pozdější zpětvzetí učiněné v rozsahu jejich popření)-méně než 50 % přihlášených částek, a proto k nim nelze přihlédnout ani v rozsahu, ve kterém byly zjištěny.

Pro rozhodnutí o odvolání je dle odvolacího soudu podstatné, že s účinností ode dne 1.1.2014 byl zákonem č. 294/2013 Sb. (tzv. revizní novela) novelizován IZ, přičemž dle čl. II. přechodných ustanovení tohoto zákona platí, že IZ ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona platí i pro insolvenční řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, právní účinky úkonů, které v insolvenčním řízení nastaly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají zachovány.

Revizní novela v nově vloženém § 178 odst. 2 IZ již výslovně určuje, že pro účely posouzení, zda jsou splněny podmínky uvedené v § 178 odst. 1 IZ, se nepovažuje za přihlášenou ta část pohledávky, kterou vzal věřitel účinně zpět předtím, než nastal účinek, na základě kterého se podle tohoto zákona nepřihlíží k popřené části pohledávky. Důvodová zpráva k této změně k tomu dodává, že nový text zákona (odstavec 2) je jen výslovným pojmenováním dosud v daných souvislostech takto nevnímaného stávajícího zákonného stavu, když i podle stávajícího znění insolvenčního zákona je totiž zjevné, že výsledek případného incidenčního sporu (nebo účinek popření pohledávky) by měl být poměřován stavem přihlášené pohledávky v době, kdy takový výsledek nebo účinek nastal. Zde se prosazuje zájem na tom, aby věřitel v případě potřeby sám korigoval rozsah přihlašovaných nároků (a tím snížil míru rizika, že bude docházet ke zkreslení výsledků hlasování věřitelů o významných otázkách insolvenčního řízení), jemuž lze přičíst vyšší prioritu než automatickému prosazení sankce podle § 178 odst. 1 věty první, resp. podle § 179 odst. 1 věty první IZ.

Proto odvolací soud přisvědčil argumentaci odvolatele stojící na tom, že pro posouzení podmínek uvedených v § 178 IZ nebyla-ani při dřívější právní úpravě účinné do 31.12.2013-rozhodující výše pohledávky aktuální v době jejího přezkumu, ale v době vymezené okamžikem, než nastal účinek, na základě kterého se nepřihlíží k popřené části pohledávky, kterou vzal ještě předtím věřitel účinně zpět.

Protože v dané věci vzal odvolatel účinně zpět popřené části obou svých pohledávek č. 1 a č. 2 ještě v průběhu běžící lhůty určené pro podání určovací žaloby (před tím, než by nastaly účinky spojené s jejím nepodáním) a v průběhu incidenčního řízení, o čemž soud I. stupně již pravomocně rozhodl usneseními ze dne 8.12.2011 (P4-3) a ze dne 17.12.2012 (P4-4), kterým vzal tato částečná zpětvzetí na vědomí, odvolací soud uzavírá, že pro odmítnutí zjištěného zbytku pohledávek č. 1 a č. 2 v celkové výši 64.410,86 Kč (tj. pohledávky č. 1 ve výši 62.673,86 Kč a pohledávky č. 2 ve výši 1.737,-Kč), na něž je třeba nově hledět jako na 100 % přihlášených pohledávek, není žádný důvod.

Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora postupoval odvolací soud podle § 220 odst. 1 za použití § 167 odst. 2 o.s.ř. a napadené usnesení změnil.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí j e dovolání přípustné, jestliže na základě dovolání podaného do dvou měsíců od doručení rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Hradci Králové-pobočka v Pardubicích dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.).

V Praze dne 7. února 2014

JUDr. Ing. Jaroslav Z e l e n k a , Ph.D., v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Kateřina Vaněčková