1 VSPH 104/2011-B-28
MSPH 99 INS 12805/2010 1 VSPH 104/2011-B-28 Usnesení Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Kučery a soudců JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. a JUDr. Ivy Novotné ve věci dlužníka ŠVECAL, s.r.o., sídlem Praha 5, Průchova 1086/23, IČ: 44848374, zastoupeného Mgr. Bronislavem Šerákem, advokátem, sídlem Praha 5, Na Bělidle 2/830, zahájené na návrh navrhovatele UniCredit Bank Czech Republic, a.s., sídlem Praha 1, Na Příkopě 858/20, IČ: 64948242, o odvolání dlužníka proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 4. ledna 2011, č.j. MSPH 99 INS 12805/2010-A-26,

takto:

Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 4. ledna 2011, č.j. MSPH 99 INS 12805/2010-A-26, se v bodě I. výroku potvrzuje.

Odůvodnění:

Městský soud v Praze usnesením ze dne 4.1.2011, č.j. MSPH 99 INS 12805/2010-A-26, v bodě I. výroku zjistil úpadek ŠVECAL, s.r.o. (dále jen dlužník). V navazujících výrocích ustanovil insolvenčním správcem JUDr. Davida Termera, stanovil, že účinky rozhodnutí o úpadku nastávají dne 4.1.2011 ve 15:46 hod. a vyzval věřitele, kteří dosud nepřihlásili své pohledávky, aby tak učinili ve lhůtě 30 dnů ode dne zveřejnění rozhodnutí o úpadku. Věřitele též vyzval, aby insolvenčnímu správci neprodleně sdělili, jaká zajišťovací práva uplatní na dlužníkových věcech, právech, pohledávkách nebo jiných majetkových hodnotách a osobám, které mají závazky vůči dlužníkovi, uložil, aby napříště plnění neposkytovaly dlužníkovi, ale insolvenčnímu správci. V usnesení současně stanovil termín přezkumného jednání, svolal schůzi věřitelů, uložil dlužníkovi a správci ve výroku uvedené povinnosti a konstatoval, že jeho rozhodnutí budou publikována v insolvenčním rejstříku.

V odůvodnění usnesení soud I. stupně zejména uvedl, že se UniCredit Bank Czech Republic, a.s. (dále jen navrhovatel) domáhala insolvenčním návrhem zjištění úpadku dlužníka s tím, že má za ním splatné pohledávky v celkové výši 3.013.818,60 Kč (správně mělo být uvedeno 21.552.660,78 Kč) podle smlouvy o poskytnutí úvěru na financování nemovitostí ze dne 16.3.2005, č. 0056785-011, dle níž poskytla dlužníkovi hypoteční úvěr v celkové výši 29.600.000,-Kč, s jehož splacením je dlužník v prodlení od prosince 2009. Za další věřitele dlužníka označil navrhovatel SIT PRAGUE, a.s. a Michaela Janovského.

Usnesením ze dne 25.11.2010 (A-15), jež mu bylo doručeno dne 29.11.2010, uložil soud I. stupně dlužníkovi, aby se vyjádřil ve věci, předložil důkazy, jichž se bude dovolávat, a seznamy uvedené v § 104 odst. 1 insolvenčního zákona (dále jen IZ), a současně ho vyzval dle § 101 odst. 4 o.s.ř., aby se vyjádřil, zda souhlasí s projednáním věci bez nařízení jednání s tím, že nevyjádří-li se v určené lhůtě, bude se předpokládat, že nemá námitky proti tomu, aby o insolvenčním návrhu bylo rozhodnuto bez jednání. Dlužník se ve věci nevyjádřil a požadované seznamy nepředložil.

Z předložených listin soud I. stupně zjistil, že navrhovatel doložil své splatné pohledávky za dlužníkem smlouvou o poskytnutí úvěru na financování nemovitostí ze dne 16.3.2005, č. 0056785-011, ve znění dodatků ze dne 2.6.2005 a ze dne 2.2.2010, žádostí o čerpání hypotečního úvěru ze dne 17.3.2005 a ze dne 13.6.2005, příkazem k inkasu ze dne 18.3.2005 a příkazem k úhradě ze dne 18.3.2005 a výpisem z účtu dlužníka.

Z podání SIT PRAGUE, a.s. ze dne 3.12.2010 dále zjistil, že tento věřitel má za dlužníkem splatnou pohledávku ve výši 19.422,-Kč na nákladech řízení dle rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 4.11.2008, č.j. 15 C 131/2008-22, a rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 10.6.2009, č.j. 13 Co 243/2009-38, a splatnou pohledávku z titulu bezdůvodného obohacení za neoprávněné užívání pozemku parc. č. 540/21 v kat. ú. Letňany; tato pohledávka byla doložena pravomocnými rozsudky Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 4.11.2008, č.j. 15 C 131/2008-22, a Městského soudu v Praze ze dne 10.6.2009, č.j. 13 Co 243/2009-38, a znaleckým posudkem ze dne 20.6.2010, č. 1964/0028/10.

Z podání Michaela Janovského ze dne 10.12.2010 soud I. stupně zjistil, že uvedený věřitel má za dlužníkem splatné pohledávky podle smlouvy o zřízení věcného břemene užívání pozemků ze dne 8.3.2005 ve spojení s dodatky č. 1 a 2 ze dne 16.3.2005 a 2.2.2006. Pro jeho pohledávky ve výši 83.881,30 Kč a ve výši 494.237,-Kč již byly u Obvodního soudu pro Prahu 5 nařízeny exekuce usneseními ze dne 15. září 2008, č.j. 14 Nc 1750/2008-4, a ze dne 11.1.2010, č.j. 14 Nc 3/2010-12, pohledávka ve výši 257.803,-Kč byla tomuto věřiteli pravomocně přiznána usnesením Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 21.9.2010, č.j. 20 C 135/2010-30 a pohledávka ve výši 172.914,72 Kč byla dlužníkovi zatím jen vyfakturována. Pohledávky byly doloženy smlouvou o zřízení věcného břemene užívání pozemků ze dne 8.3.2005 včetně dodatků č. 1 a 2, shora citovanými usneseními, sdělením soudního exekutora a fakturami.

Soud I. stupně shrnul, že navrhovatel i jím označení věřitelé (SIT PRAGUE, a.s. a Michael Janovský) doložili své splatné pohledávky za dlužníkem a úpadek dlužníka byl tak osvědčen. Dlužníkovu neschopnost plnit své závazky měl soud I. stupně za osvědčenu i z toho, že dlužník nesplnil povinnost předložit seznamy svému majetku a závazků. Protože insolvenčnímu návrhu nikdo neodporoval, dospěl soud I. stupně k závěru, že lze o něm rozhodnout bez nařízení jednání jen na základě účastníky předložených listinných důkazů. Proto postupoval podle § 136 odst. 1 za použití § 133 odst. 1 IZ a zjistil úpadek dlužníka.

Proti tomuto usnesení Městského soudu v Praze se dlužník včas odvolal a požadoval, aby je odvolací soud zrušil. Tvrdil, že v usnesení, jímž mu bylo uloženo vyjádřit se k insolvenčnímu návrhu, nebyla uvedena lhůta, dokdy tak má učinit, a že byl nespravedlivě poškozen tím, že o insolvenčním návrhu bylo rozhodnuto bez jednání za použití formálního § 115a ve spojení s § 101 odst. 4 o.s.ř. Soudu I. stupně vytýkal, že mu neobjasnil, proč po něm požadoval předložení seznamů majetku a závazků, a toliko odkázal na § 128 odst. 3 IZ, což považoval za nedostatečné. Namítal, že úřední osoba , jež vydala usnesení ze dne 25.11.2010 (A-15), k tomu neměla náležité pověření. Shrnul, že k osvědčení jeho úpadku nedošlo právem aprobovaným způsobem, neboť mu nebylo umožněno vyjádřit se k insolvenčnímu návrhu a k provedeným důkazům.

Navrhovatel ve vyjádření k odvolání krátce poukázal na skutečnost, že zjištěné závazky dlužníka v celkové výši 27.027.671,42 Kč svědčí nejlépe o existenci jeho úpadku.

Vrchní soud v Praze přezkoumal usnesení Městského soudu v Praze, v části napadené odvoláním včetně řízení jeho vydání předcházejícího a dospěl k těmto zjištěním a závěrům:

Podle § 136 odst. 1 IZ vydá insolvenční soud rozhodnutí o úpadku, je-li osvědčením nebo dokazováním zjištěno, že dlužník je v úpadku nebo že mu úpadek hrozí.

Dlužník je podle § 3 odst. 1 a 3 IZ v úpadku, jestliže má více věřitelů, peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a tyto závazky není schopen plnit, a je-li právnickou osobou nebo fyzickou osobou-podnikatelem, je v úpadku i tehdy, je-li předlužen, tj. má-li více věřitelů a souhrn jeho závazků převyšuje hodnotu jeho majetku. Z uvedeného plyne, že pojem úpadku je vymezen dvojím způsobem jako úpadek projevující se platební neschopností (insolvencí) dlužníka a jako úpadek projevující se jeho předlužením, přičemž k vydání rozhodnutí o úpadku postačuje zjištění, že dlužník je buď insolventní, nebo že je předlužen, jinými slovy, zjištění úpadku v obou zákonem vymezených formách není nezbytné.

Ustanovení § 3 odst. 2 IZ vymezuje vyvratitelné právní domněnky, podle nichž se má za to, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, nebo není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníkovi výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo dlužník nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1 IZ, kterou mu uložil insolvenční soud. Pokud bude zjištěno naplnění některé z nich, resp. pokud se dlužníkovi nepodaří některou z nich vyvrátit, platí, že je platebně neschopným ve smyslu § 3 odst. 1 IZ.

Podle § 141 odst. 1 a 2 IZ se proti rozhodnutí o úpadku vydanému na základě insolvenčního návrhu věřitele může odvolat pouze dlužník; odvoláním však lze namítat pouze to, že rozhodnutí nemělo být vydáno proto, že úpadek není osvědčen, nebo proto, že tomu brání překážka stanovená v tomto zákoně. Ke skutečnostem, které nastaly nebo vznikly po vydání rozhodnutí soudu I. stupně, se v odvolacím řízení nepřihlíží. Je-li osvědčen úpadek dlužníka, není důvodem k tomu, aby odvolací soud zrušil nebo změnil rozhodnutí o úpadku, skutečnost, že insolvenční navrhovatel nedoložil, že má proti dlužníkovi splatnou pohledávku, ani skutečnost, že insolvenční navrhovatel ztratil v průběhu odvolacího řízení způsobilost být účastníkem řízení.

Pokud jde o úpadek dlužníka ve formě platební neschopnosti, má ho odvolací soud shodně se závěry soudu I. stupně za osvědčený jednak z toho, že dlužník nesplnil povinnost předložit seznamy svého majetku a závazků podle § 104 odst. 1 IZ, ač k tomu byl řádně vyzván usnesením ze dne 25.11.2010 (A-15), jež mu bylo doručeno dne 29.11.2010, a jednak z existence splatných pohledávek navrhovatele a věřitelů dlužníka SIT PRAGUE, a.s. a Michaela Janovského. Ostatně úpadek dlužníka vyplývá též z obsahu jeho odvolání, v němž dlužník ničím nezpochybňoval splatné pohledávky navrhovatele a dalších věřitelů a o svém majetku ničeho neuvedl.

Pokud jde o tvrzení dlužníka, že v usnesení ze dne 25.11.2010 (A-15) nebyla uvedena lhůta, dokdy se má k insolvenčnímu návrhu vyjádřit, zjistil odvolací soud z citovaného usnesení, že opak je pravdou, totiž že dlužníkovi byla stanovena lhůta 10 dnů ode dne jeho doručení (bod I. výroku). Důvodným neshledal odvolací soud ani námitku dlužníka, že o insolvenčním návrhu bylo rozhodnuto bez jednání za použití § 115a-resp. § 133 odst. 1 IZ-ve spojení s § 101 odst. 4 o.s.ř., neboť zákon takový postup soudu I. stupně umožňuje. Pokud dlužník hodlal svůj úpadek projednat na jednání, nic mu nebránilo v tom, aby jakkoliv zareagoval na usnesení ze dne 25.11.2010 (A-15), jež mu bylo řádně doručeno dne 29.11.2010 do jeho datové schránky. Jestliže je však dlužník nechal bez odezvy, nemůže pak důvodně kritizovat soud I. stupně za to, že o insolvenčním návrhu rozhodl bez jednání jen na základě účastníky předložených listinných důkazů. Relevantní neshledal odvolací soud ani výtku dlužníka, že v citovaném usnesení soud I. stupně odůvodnil uložení povinnosti předložit seznamy majetku a závazků odkazem na § 128 odst. 3 IZ, neboť to-v dané fázi řízení-zcela postačovalo. Pokud jde o to, že citované usnesení vydal asistent soudce insolvenčního soudu Mgr. Ondřej Platil, zjistil ze spisu odvolací soud, že jmenovaný byl k tomu řádně pověřen insolvenčním soudcem JUDr. Jaroslavem Suchým v souladu s § 13 IZ v pověření ze dne 1.11.2010 (A-4).

Závěrem shrnuto, soud I. stupně postupoval procesně perfektním způsobem a úpadek dlužníka měl správně osvědčen podle § 3 odst. 2 písm. d) IZ (z důvodu nepředložení seznamů majetku a závazků) a též podle § 3 odst. 1 IZ (z důvodu existence splatných pohledávek navrhovatele a dalších známých věřitelů dlužníka).

Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora dospěl též odvolací soud k závěru, že v řízení bylo prokázáno, že dlužník je v úpadku ve formě insolvence, neboť je po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti (v daném případě po dobu několika let) v prodlení s plněním svých splatných závazků (ve výši několika milionů Kč) vůči více věřitelům (tj. vůči navrhovateli a dalším známým věřitelům), přičemž ničím nedoložil, že má (a měl) k dispozici finanční prostředky potřebné na jejich úhradu. Protože úpadek dlužníka ve formě insolvence byl nepochybně osvědčen, zatímco žádná překážka bránící vydání rozhodnutí o úpadku zjištěna nebyla, postupoval odvolací soud proto podle § 219 o.s.ř. a usnesení insolvenčního soudu v části napadené odvoláním jako věcně správné potvrdil.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není přípustné dovolání, ledaže na základě dovolání podaného do dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu v Brně prostřednictvím Městského soudu v Praze dospěje dovolací soud k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam.

V Praze dne 24. března 2011 JUDr. František K u č e r a , v. r. předseda senátu Za správnost vyhotovení: Borodáčová