1 VSPH 1028/2015-A-13
KSPH 60 INS 6945/2015 1 VSPH 1028/2015-A-13

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze rozhodl jako soud odvolací v senátu složeném z předsedy JUDr. Ladislava Derky a soudců JUDr. Františka Kučery a JUDr. Jiřího Goldsteina v insolvenční věci dlužnice: Jarmila anonymizovano , anonymizovano , bytem 251 63 Kunice-Vidovice, Sportovní 136, zahájené návrhem dlužnice, o odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Praze č. j. KSPH 60 INS 6945/2015-A-8 ze dne 11. května 2015

takto:

Usnesení Krajského soudu v Praze č. j. KSPH 60 INS 6945/2015-A-8 ze dne 11. května 2015 se p o t v r z u j e .

Odůvodnění:

Krajský soud v Praze usnesením z 11. 5. 2015 odmítl insolvenční návrh dlužnice Jarmily anonymizovano . Rozhodnutí bylo odůvodněno tím, že insolvenčním návrhem doručeným soudu dne 17. 3. 2015 se dlužnice domáhala zjištění svého úpadku a povolení oddlužení plněním splátkového kalendáře. Soud odkázal na § 103 a § 104 zákona č. 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení (dále jen insolvenčního zákona) a uvedl, že v rozporu s § 104 odst. 4 uvedeného zákona dlužnice v připojených seznamech neuvedla výslovně, že nemá žádné dlužníky. Soud proto v souladu s § 128 odst. 2 insolvenčního zákona vyzval dlužnici usnesením z 19. 3. 2015 k doplnění seznamu majetku o údaj, zda má vůči třetím osobám pohledávky, případně doplní výslovné prohlášení, že žádné dlužníky nemá. Výzva byla dlužnici doručena a lhůta k doplnění návrhu uplynula dne 1. 4. 2015, přičemž insolvenční soud dlužnici poučil, že soud odmítne insolvenční návrh, nebude-li ve stanovené lhůtě doplněn. Dlužnice do dne vydání usnesení svůj návrh nedoplnila, soud proto postupoval dle § 128 odst. 2 insolvenčního zákona a insolvenční návrh odmítl.

Dlužnice napadla usnesení včas podaným odvoláním, ve kterém navrhla rozhodnutí zrušit a v insolvenčním řízení pokračovat. Odvolání odůvodnila tím, že předložila soudu všechny potřebné doklady a informace.

Odvolací soud bez nařízení jednání (§ 94 odst. 2 písm. c/ insolvenčního zákona) přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně podle § 7 insolvenčního zákona a § 212 o. s. ř. a neshledal odvolání dlužnice důvodným.

Podle § 3 odst. 1 insolvenčního zákona Dlužník je v úpadku, jestliže má: a) více věřitelů a b) peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a c) tyto závazky není schopen plnit (dále jen "platební neschopnost").

Podle § 128 odst. 1 insolvenčního zákona Insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý, insolvenční soud odmítne, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; učiní tak neprodleně, nejpozději do 7 dnů poté, co byl insolvenční návrh podán. Ustanovení § 43 občanského soudního řádu se nepoužije. Podle odst. 2 Nejsou-li k insolvenčnímu návrhu připojeny zákonem požadované přílohy, nebo neobsahují-li tyto přílohy stanovené náležitosti, určí insolvenční soud navrhovateli lhůtu k doplnění insolvenčního návrhu. Tato lhůta nesmí být delší než 7 dnů; to neplatí, jde-li o insolvenční návrh podle § 98 odst. 1. Nebude-li insolvenční návrh ve stanovené lhůtě doplněn, insolvenční soud jej odmítne.

Podle § 104 odst. 2 insolvenčního zákona V seznamu majetku je dlužník povinen označit jednotlivě svůj majetek, včetně pohledávek. U pohledávek stručně uvede skutečnosti, na kterých se zakládají, a uvede jejich výši; výslovně se dále vyjádří k jejich dobytnosti. U majetku, včetně pohledávek, o kterých probíhá soudní nebo jiné řízení, nebo ohledně nichž již bylo příslušným orgánem rozhodnuto, dlužník tato řízení (rozhodnutí) označí. Podle odst. 4 Nemá-li dlužník žádné zaměstnance nebo žádné dlužníky, uvede to v seznamech výslovně. Pro označení osob v seznamech platí § 103 odst. 1 obdobně. Předložené seznamy musí dlužník podepsat a výslovně v nich uvést, že jsou správné a úplné.

Náležitosti insolvenčního návrhu vymezuje ustanovení § 103 odst. 1 a 2 insolvenčního zákona. Kromě požadavku, aby obsahoval obecné náležitosti podání, musí insolvenční návrh obsahovat označení insolvenčního navrhovatele a dlužníka, musí v něm být uvedeny rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, skutečnosti, ze kterých vyplývá oprávnění podat návrh, není-li insolvenčním navrhovatelem dlužník, musí být označeny důkazy, kterých se insolvenční navrhovatel dovolává, a musí z něj být patrno, čeho se jím insolvenční navrhovatel domáhá.

Náležitosti seznamů, jež je dlužník povinen k návrhu přiložit, pak vymezuje ustanovení § 104 insolvenčního zákona. V odstavci 1 určuje, že je dlužník povinen k návrhu připojit a) seznam svého majetku včetně svých pohledávek s uvedením svých dlužníků, b) seznam svých závazků s uvedením svých věřitelů a c) seznam svých zaměstnanců, v odstavci 2, 3 a 4 konkrétně vyjmenovává náležitosti jednotlivých seznamů a v odst. 4 větě poslední určuje, že dlužník musí předložené seznamy podepsat a výslovně o nich uvést, že jsou správné a úplné.

Dlužnice v rozporu s § 104 odst. 2 a 4 insolvenčního zákona v seznamech připojených k insolvenčnímu návrhu neuvedla, že nemá žádné dlužníky (má-li dlužníky, byla povinna uvést v seznamu majetku též své blíže konkretizované pohledávky včetně údaje o jejich dobytnosti). Soud prvního stupně proto v souladu s § 128 odst. 2 insolvenčního zákona vyzval dlužnici k uvedení těchto údajů ve lhůtě 7 dnů od doručení usnesení a poučil dlužnici o následcích nesplnění této výzvy. Dlužnice obdržela výzvu (dne 25. 3. 2015 byla vhozena do její poštovní schránky) a stanovená 7denní lhůta marně uplynula dne 1. 4. 2015. Soud prvního stupně proto rozhodl po právu dle § 128 odst. 2 insolvenčního zákona, když insolvenční návrh dlužnice odmítl. Z uvedených důvodů odvolací soud v souladu s § 219 o. s. ř. potvrdil napadené usnesení jako věcně správné.

Odvolací soud poznamenává, že i kdyby v rámci odvolacího řízení dlužnice doplnila seznam majetku o požadované údaje (to se nestalo), nemohl by odvolací soud k této skutečnosti, nastalé po vydání rozhodnutí soudu prvního stupně, přihlédnout (viz § 146 odst. 2 insolvenčního zákona).

Poučení: Proti tomuto usnesení j e dovolání přípustné k Nejvyššímu soudu, jestliže Nejvyšší soud jako soud dovolací dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o. s. ř.). Dovolání se podává u soudu, který rozhodoval v prvním stupni, a to do dvou měsíců od doručení usnesení odvolacího soudu.

V Praze dne 16. prosince 2015

JUDr. Ladislav D e r k a , v. r předseda senátu Za správnost vyhotovení: Mandáková