1 VSPH 1018/2013
MSPH 99 INS 17025/2013 1 VSPH 1018/2013 A 11 U S N E S E N Í Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senát' složeném z piedsedy JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. a soudc JUDr. Františka Kuery a JUDr. Ivy Novotné v insolvenní v'ci dlužníka 7sent7, s.r.o. v likvidaci, sídlem Praha 3 - Palác Flora, Vinohradská 2828/151, I+O 26471728, zahájené na návrh dlužníka o odvolání dlužníka proti usnesení M'stského soudu v Praze ze dne 19. ervna 2013, .j. MSPH 99 INS 17025/2013 A 6, t a k t o : Usnesení M'stského soudu v Praze ze dne 19. ervna 2013, .j. MSPH 99 INS 17025/2013 A 6, se z r u š u j e a v'c se vrací tomuto soudu k dalšímu iízení. O d v o d n ' n í : M'stský soud v Praze ve výroku uvedeným usnesením uložil dlužníku 7sent7, s.r.o. v likvidaci (dále jen dlužník) povinnost uhradit zálohu na náklady insolvenního iízení ve výši 50.000, K ve lht' 3 dn ode dne právní moci usnesení. V odvodn'ní usnesení soud I. stupn' zejména uvedl, že se dlužník insolvenním návrhem ze dne 17.6.2013 domáhal zjišt'ní svého úpadku. Soud I. stupn' citoval § 108 insolvenního zákona (dále jen IZ) a vyložil úel zálohy na náklady insolvenního iízení. Konstatoval, že z insolvenního návrhu a z jeho piíloh vyplývá, že dlužník nedisponuje žádným majetkem, avšak postup podle § 144 IZ u dlužníka možný není, neboo jeho likvidátor nepožádal o zamítnutí insolvenního návrhu pro nedostatek majetku. Za situace, kdy úpadek bude iešen konkursem, v n'mž odm'na insolvenního správce bude urena podle § 5 vyhlášky . 313/2007 Sb. (dále jen vyhláška), uložil soud I. stupn' dlužníkovi povinnost zaplatit zálohu na náklady insolvenního iízení v maximální výši, neboo nelze piipustit, aby tyto náklady byly hrazeny z rozpotových prostiedk státu. Proti tomuto usnesení se dlužník vas odvolal a požadoval, aby je odvolací soud zrušil a v'c vrátil soudu I. stupn' k dalšímu iízení. Piedeslal, že je obchodní spoleností, která byla zrušena rozhodnutím soudu a jeho likvidátor byl jmenován ze seznamu insolvenních správc, a že splÜuje podmínky pro postup podle § 144 IZ. Uvedl, že jeho likvidátorovi nebyly piedány žádné doklady, že likvidátor obdržel od soudu na svoji innost zálohu jen ve výši 10.000, K a že podáním insolvenního návrhu plnil svoji zákonnou povinnost podle § 98 IZ. Vyjádiil názor, že k zamítnutí insolvenního návrhu pro nedostatek majetku mže dojít bez ohledu na postup likvidátora. Vrchní soud v Praze piezkoumal napadené usnesení i iízení jeho vydání piedcházející a dosp'l k následujícím zjišt'ním a záv'rm: Povinnost navrhovatele uhradit zálohu na náklady insolvenního iízení vyplývá z § 108 odst. 1 až 3 IZ, podle n'jž insolvenní soud mže pied rozhodnutím o insolvenním návrhu uložit insolvennímu navrhovateli, aby ve stanovené lht' zaplatil zálohu na náklady insolvenního iízení až do ástky 50.000, K, je li to nutné ke krytí náklad iízení a prostiedky k tomu nelze zajistit jinak. Nebude li záloha na náklady insolvenního iízení ve stanovené lht' zaplacena, mže insolvenní soud pied rozhodnutím o insolvenním návrhu insolvenní iízení zastavit, a neuiní li tak, mže piikroit k jejímu vymáhání; o tom musí insolvenního navrhovatele pouit. Podle § 169 odst. 1 obanského soudního iádu (dále jen o.s.i.) není li stanoveno jinak, ve vyhotovení usnesení se uvede, který soud je vydal, jména a piíjmení soudc a piísedících, oznaení úastník, jejich zástupc a v'ci, výrok, odvodn'ní, pouení o tom, zda je piípustný opravný prostiedek nepoítaje v to žalobu na obnovu iízení a pro zmatenost, a o lht' a místu k jeho podání, a den a místo vydání usnesení. Podle odstavce druhého téhož ustanovení vyhotovení každého usnesení, kterým se zcela vyhovuje návrhu na piedb'žné opatiení, návrhu na zajišt'ní dkazu, návrhu na zajišt'ní piedm'tu dkazního prostiedku ve v'cech týkajících se práv z duševního vlastnictví nebo jinému návrhu, jemuž nikdo neodporoval, nebo usnesení, které se týká vedení iízení, anebo usnesení podle § 104a, nemusí obsahovat odvodn'ní. Odvodn'ní nemusí obsahovat rovn'ž usnesení, kterým bylo rozhodnuto nikoli ve v'ci samé, piipouští li to povaha této v'ci a je li z obsahu spisu ziejmé, na základ' jakých skuteností bylo rozhodnuto; v tomto piípad' se ve výroku usnesení uvedou zákonná ustanovení, jichž bylo použito, a dvod rozhodnutí. Akoli je usnesení o uložení povinnosti hradit zálohu na náklady insolvenního iízení rozhodnutím nemeritorním, nejde o usnesení, jímž by se upravovalo iízení, ani o usnesení vydávané v rámci dohlédací innosti insolvenního soudu dle § 11 IZ. Tímto usnesením soud ve smyslu § 10 písm. a) IZ rozhoduje o povinnosti insolvenního navrhovatele zaplatit zálohu (ukládá mu platební povinnost a rozhoduje o její výši v mezích zákonného limitu), pokud jsou k tomu vzhledem k okolnostem v'ci spln'ny podmínky vymezené v § 108 odst. 1 IZ. Odtud plyne, že proti tomuto rozhodnutí je piípustné odvolání a že ovšem také - s ohledem na povahu v'ci - nelze dovodit, že jde o rozhodnutí, jež by nebylo nutno odvodnit. Nutno vyjít z toho, že povinnost k zaplacení zálohy na náklady insolvenního iízení lze uložit insolvennímu navrhovateli (který není osobou uvedenou v poslední v't' § 108 odst. 1 IZ, i v § 368 odst. 1 IZ), anebo solidárn' všem navrhovatelm, jedin' pokud v daném piípad' nelze piedpokládat, že budoucí náklady insolvenního iízení bude možno zcela uhradit z majetkové podstaty (tj. prostiedky k jejich krytí nelze zajistit jinak než zálohou). Pro posouzení, zda je namíst' zaplacení zálohy po navrhovateli požadovat a v jaké výši, je tudíž nutné vzít v úvahu skutkové a právní okolnosti dané v'ci, jež jsou podstatné piedevším pro úsudek o tom, jaký zpsob iešení dlužníkova úpadku i hrozícího úpadku lze oekávat, jaké náklady, k jejichž krytí záloha slouží, si tento zpsob pravd'podobn' vyžádá, a zda i do jaké míry lze piedpokládat uspokojení t'chto náklad z majetkové podstaty. Je piitom ziejmé, že výše náklad insolvenního iízení se odvíjí nejen od samotné povahy konkrétního zpsobu iešení dlužníkova úpadku (konkursu, reorganizace nebo zvolené formy oddlužení), ale i v rámci téhož zpsobu iešení úpadku je navíc ješt' ovlivn'na specifickými pom'ry dané v'ci. To platí i pro hotové výdaje a odm'nu insolvenního správce, které vždy patií mezi náklady insolvenního iízení a jejichž výše je pro jednotlivé zpsoby iešení úpadku upravena ve vyhlášce . 313/2007 Sb. odlišn'. Z uvedených dvod je namíst' záv'r, že rozhodnutí o povinnosti k zaplacení zálohy na náklady insolvenního iízení dle § 108 IZ musí být odvodn'no, a to zpsobem zákonem piedepsaným (dle § 157 odst. 2 ve spojení s § 167 odst. 2 o.s.i.) tak, aby z n'j bylo patrné, z jakých konkrétních skutkových a právních záv'r soud pii svém záv'ru o dvodech k zaplacení zálohy a o její potiebné výši vycházel, a na jakém podklad' tyto záv'ry uinil. T'mto požadavkm však soud I. stupn' v napadeném usnesení zjevn' nedostál. V odvodn'ní neuvedl nieho o rozsahu piedpokládaných náklad insolvenního iízení a rovnou dosp'l k pouze obecnému záv'ru, že piesto je tieba po dlužníku zálohu na náklady insolvenního iízení požadovat ve vazb' na urení výše budoucí odm'ny insolvenního správce podle § 5 vyhlášky, a to v maximální možné výši. Zálohy lze užít (již v prb'hu insolvenního iízení) jen na placení t'ch výdaj (pohledávek za majetkovou podstatou), jež piedstavují náklady insolvenního iízení; k t'm se ovšem soud nijak nevyslovil. Soudem I. stupn' piedpokládaný záv'r, že odm'na insolvenního správce bude dle § 5 vyhlášky init patrn' 50.000, K, odvolací soud nesdílí, neboo v piípad', že by výt'žku piipadajícího na zajišt'ného v'iitele anebo ureného k rozd'lení mezi nezajišt'né v'iitele v konkursu dosaženo žádného nebylo (což je reálné i v této v'ci vzhledem k nemajetnosti dlužníka), bude sice odm'na insolvenního správce urena podle kritérií v § 5 vyhlášky stanovených, avšak v podstatn' nižší výši (blíže k tomu viz napi. usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 26.8.2009, sp.zn. MSPH 59 INS 8470/2009, 3 VSPH 317/2010 B, ze dne 5.10.2009, sp.zn. MSPH 91 INS 1160/2009, 2 VSPH 551/2009 B, ze dne 26.8.2010, sp.zn. MSPH 99 INS 5341/2009, 3 VSPH 542/2010 B 15 nebo usnesení Nejvyššího soudu +R ze dne 30.9.2010, sp.zn. MSPH 59 INS 3/2010, 29 NS+R 27/2010 B). Z uvedených dvod odvolací soud napadené usnesení podle § 219a odst. 1 písm. b) o.s.i. zrušil a v'c dle § 221 odst. 1 písm. a) téhož zákona vrátil soudu I. stupn' k dalšímu iízení. Pro další prb'h iízení považoval odvolací soud za vhodné dodat, že aby bylo lze insolvenní návrh zamítnout pro nedostatek majetku dlužníka, je nezbytné, aby o to likvidátor dlužníka výslovn' požádal (srov. § 144 odst. 1 písm. b) IZ ve zn'ní úinném od 1.11.2012). P o u e n í : Proti tomuto rozhodnutí je dovolání piípustné, jestliže na základ' dovolání podaného do dvou m'síc od doruení rozhodnutí k Nejvyššímu soudu +R prostiednictvím M'stského soudu v Praze dovolací soud dosp'je k záv'ru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyiešení otázky hmotného nebo procesního práva, pii jejímž iešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyiešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdíln' anebo má li být dovolacím soudem vyiešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.i.). V Praze dne 1. ervence 2013 JUDr. Ing. Jaroslav Zelenka, Ph.D., v. r. piedseda senátu Za správnost vyhotovení: Brožová Eva