1 VSPH 1012/2014-B-15
KSUL 81 INS 33868/2013 1 VSPH 1012/2014-B-15

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Kučery a soudců JUDr. Jiřího Goldsteina a JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D., v insolvenčním řízení dlužnice Milady Reichelové, IČO 65637658, bytem Sídliště 586, Krupka, o odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem č.j. KSUL 81 INS 33868/2013-B-5 ze dne 3. dubna 2014,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem č.j. KSUL 81 INS 33868/2013-B-5 ze dne 3. dubna 2014 se v bodě VII. výroku mění tak, že se dlužnici neukládá povinnost vydat v režimu § 412 odst. 1 písm. b) zákona č. 182/2006 Sb. insolvenčnímu správci ke zpeněžení členský podíl v bytovém družstvu Malé bytové družstvo U Stadionu, Sídliště 585-586, Krupka, který neuvedla v seznamu svého majetku.

Odůvodnění:

Krajský soud v Ústí nad Labem nadepsaným usnesením v bodě I. výroku schválil oddlužení dlužnice plněním splátkového kalendáře, dlužnici uložil po dobu následujících pěti let platit nezajištěným věřitelům prostřednictvím insolvenčního správce částku, v jaké mohou být při výkonu rozhodnutí či exekuci uspokojeny přednostní pohledávky, a určil procentní poměry částek, s tím, že první splátka bude zaplacena 31.5.2014 (body II. a III. výroku), věřitelům uložil povinnost sdělit insolvenčnímu správci čísla účtů pro zasílání částek podle bodu II. výroku (bod IV. výroku), přikázal plátci starobního důchodu dlužnice ČSSZ provádět z důchodu zabavitelné srážky a zasílat je na účet insolvenčního správce (bod VI. výroku), dlužnici uložil povinnost podle § 412 odst. 1 písm. b) insolvenčního zákona vydat insolvenčnímu správci ke zpeněžení členský podíl v bytovém družstvu Malé bytové družstvo U Stadionu, Sídliště 585-586, Krupka, který neuvedla v seznamu majetku (bod VII. výroku), uložil dlužnici povinnosti za účelem plnění splátkového kalendáře (body V. a VIII. až X. výroku) výkon funkce prozatímního věřitelského výboru vykonává insolvenční soud (bod XI. výroku), insolvenčnímu správci uložil další povinnosti (bod XII. výroku).

V odůvodnění usnesení soud zejména uvedl, že usnesením č.j. KSUL 81 INS 33868/2013-A-10 ze dne 6.2.2014 zjistil úpadek dlužnice a povolil jeho řešení oddlužením. Celkový objem přihlášených pohledávek nezajištěných věřitelů činí

282.152,09 Kč. Z této částky činí 30 % částku 84.645,63 Kč. Pravidelný měsíční příjem dlužnice představuje důchod ve výši 10.892,-Kč. Z tohoto příjmu dlužnice byl soudem proveden výpočet zabavitelné částky důchodu dlužníka, který nemá žádnou zákonnou vyživovací povinnost. Nezabavitelná část příjmu dlužnice činí částku 7.758,-Kč, zabavitelná částku 3.134,-Kč. Po odečtení částky 1.089,-Kč (750,-Kč + 150,-Kč + DPH) připadající na odměnu a náhradu hotových výdajů insolvenčního správce by měla dlužnice k dispozici k úhradě pohledávek nezajištěných věřitelů částku 2.045,-Kč, za 60 měsíců by měl uhradit nezajištěným věřitelům celkem 122.700,-Kč. Z uvedeného je zřejmé, že v případě oddlužení plněním splátkového kalendáře při zachovaných příjmech dlužnice budou nezajištění věřitelé uspokojeni v částce převyšující 30 % jejich pohledávek.

O způsobu oddlužení plněním splátkového kalendáře rozhodl insolvenční soud podle § 402 odst. 5 insolvenčního zákona, neboť na řádně a čas svolanou schůzi věřitelů, na které měli věřitelé hlasovat o způsobu oddlužení, se nedostavil žádný věřitel. S ohledem na rozsah majetku dlužníka a výši jeho příjmů je zřejmé, že jediným smysluplným způsobem, jak oddlužení dosáhnout, je oddlužení formou splátkového kalendáře. Dlužnice o seznamu majetku (na č.l. A-2/2) prohlásila, že je úplný a správný. Ze zprávy insolvenčního správce a soupisu majetkové podstaty (na č.l. B-3/4 ins. spisu) soud ale zjistil, že dlužnice je také vlastníkem členského podílu bytového družstva Malé bytové družstvo U Stadionu, Sídliště 585-586, Krupka, s nímž je spojeno právo užívat byt o velikosti 2+1. Tento majetek však dlužnice v seznamu majetku neuvedla. K této skutečnosti dlužnice při jednání uvedla, že nebylo jejím úmyslem nic zamlčovat a tvrdila, že členský podíl není uveden v seznamu majetku zřejmě omylem, neboť vlastnictví bytu vždy uvádí. Z tohoto důvodu soud prvního stupně v souladu s ust. § 412 odst. 1 písm. b) insolvenčního zákona uložil dlužnici, aby majetek, který neuvedla v seznamu majetku vydala insolvenčnímu správci ke zpeněžení s tím, že výtěžek zpeněžení tohoto majetku bude použit jako mimořádná splátka nad rámec splátkového kalendáře.

Proti tomuto usnesení se dlužnice včas odvolala, a to pouze ohledně bodu VII. výroku. Namítala, že návrh na povolení oddlužení jí zpracovala kancelář a ona již návrh nekontrolovala. Dále zdůraznila, že je již vyššího věku a invalidní a neuvědomila si, že na rozdíl od vlastnictví bytu vlastní členský podíl v bytovém družstvu, který ji opravňuje předmětný byt užívat. Zpeněžením členského podílu by schválení oddlužení splátkovým kalendářem ztratilo smysl, protože by došlo k uspokojení všech věřitelů v celém rozsahu.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k následujícím zjištěním a závěrům:

Podle § 412 odst. 1 písm. b) insolvenčního zákona po dobu trvání účinků schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře je dlužník povinen hodnoty získané dědictvím, darem a z neúčinného právního úkonu, jakož i majetek, který dlužník neuvedl v seznamu majetku, ač tuto povinnost měl, vydat insolvenčnímu správci ke zpeněžení a výtěžek, stejně jako jiné své mimořádné příjmy, použít k mimořádným splátkám nad rámec splátkového kalendáře.

Z protokolu o schůzi věřitelů konané dne 2.4.2014, jíž se žádný z věřitelů nezúčastnil, odvolací soud mimo jiné zjistil, že správce již v té době měl předmětný podíl v bytovém družstvu sepsán do soupisu majetkové podstaty a soud zde vyslovil, že s ohledem na výši přihlášených nezajištěných pohledávek lze zvažovat oba dva způsoby řešení oddlužení. Dlužnice již na tomto jednání vlastnictví uvedeného podílu potvrdila a uvedla, že uvedený podíl v seznamu majetku neuvedla omylem a neměla v úmyslu nic zamlčovat.

Odvolací soud je toho názoru, že povinnost dlužníka plynoucí z ustanovení § 412 odst. 1 písm. b) insolvenčního zákona dopadá na situace, kdy po schválení oddlužení získá dlužník další majetek, popř. vyjde najevo, že dlužník vlastnil majetek, který v rozporu se zákonem neuvedl tedy jde o majetek s nímž nebylo kalkulováno při rozhodování o formě oddlužení, neboť v takovém případě je spravedlivé a v souladu se zásadami insolvenčního řízení (§ 5 insolvenčního zákona) žádat po dlužníkovi, aby věřitelům vydal majetek, který jim zatajil a o němž dosud neměli povědomost, takže ani neměli důvod s ním kalkulovat při úvaze, který způsob oddlužení při svém hlasování zvolí. Jestliže však ale, jak tomu je v souzené věci, v době konání schůze věřitelů již správce předmětné nemovitosti v soupisu měl a soud (při absenci věřitelů na schůzi) neshledal jednání dlužnice do té míry nepoctivým, že by odůvodňovalo řešení jejího úpadku konkursem (§ 395 odst. 1 písm. a/ insolvenčního zákona), ba naopak schválil oddlužení formou splátkového kalendáře, pak existenci tohoto majetku zvažoval, jak je ostatně z protokolu ze dne 2.4.2014 zřejmé. Za takového stavu věci není pro aplikaci § 412 odst. 1 písm. b) insolvenčního zákona prostor.

Jinak řečeno, pokud jako způsob řešení úpadku soud prvního stupně při znalosti věci (že dlužnicí zatajené věci jsou v soupisu majetkové podstaty zahrnuty) určil oddlužení plněním splátkového kalendáře, je uvedené pochybení dlužnice zhojeno , tedy byt zůstává zahrnut v majetkové podstatě, leč nebude v režimu oddlužení insolvenčním správcem zpeněžován, a dispoziční právo k němu svědčí dlužnici (§ 409 odst. 2 insolvenčního zákona), která, pro úplnost to budiž uvedeno, bude plnit i nadále věřitelům prostřednictvím pravidelných splátek.

Ze shora uvedených důvodů odvolací soud napadené usnesení podle § 220 odst. 1 písm. a) o.s.ř. změnil způsobem ve výroku uvedeným.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí j e dovolání přípustné, jestliže na základě dovolání podaného do dvou měsíců od doručení rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Ústí nad Labem dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.).

V Praze dne 8. září 2014 JUDr. František K u č e r a , v. r. předseda senátu Za správnost vyhotovení: Vaněčková