1 VSPH 1004/2015-A-15
KSPA 56 INS 8054/2015 1 VSPH 1004/2015-A-15

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Kučery a soudců JUDr. Jiřího Goldsteina a JUDr. Ivy Novotné v insolvenčním řízení dlužníka: TENET CZ, s.r.o., v likvidaci, IČO 25960377, sídlem Polička, Střítežská 584, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové-pobočka v Pardubicích č.j. KSPA 56 INS 8054/2015-A-9 ze dne 14. května 2015,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Hradci Králové-pobočka v Pardubicích č.j. KSPA 56 INS 8054/2015-A-9 ze dne 14. května 2015 se p o t v r z u j e .

Odůvodnění:

Krajský soud v Hradci Králové-pobočka v Pardubicích nadepsaným usnesením odmítl insolvenční návrh dlužníka.

V odůvodnění usnesení soud zejména uvedl, že dne 26.3.2015 mu byl doručen insolvenční návrh dlužníka, který nesplňoval zákonem stanovené náležitosti, a proto soud dlužníka vyzval usnesením ze dne 13.4.2015 (A-5) k jeho doplnění, avšak dlužník návrh řádně nedoplnil, když nereagoval na všechny body výzvy-usnesení ze dne 13.4.2015. Proto soud insolvenční návrh podle § 128 odst. 2 IZ odmítl.

Proti tomuto usnesení se dlužník včas odvolal a namítal, že výzvě soudu I. stupně ze dne 13.4.2015 (A-5) vyhověl s tím, že mezi listiny prokazující úpadek je třeba zahrnout seznamy podle § 104 IZ a že požadavek soudu I. stupně, aby dlužník předložil účetní závěrku a další nespecifikované listiny či rozvahu, se jeví jako přepjatý formalismus. Z rozvahy ani z výsledovky nelze zjistit splatnost závazků a při zjednodušeném rozsahu ani strukturu a výši jednotlivých pohledávek. Pro prokázání úpadku měl tyto listiny za irelevantní. Proto navrhoval, aby odvolací soud napadené usnesení zrušil a věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k těmto zjištěním a závěrům:

Podle § 128 odst. 2 IZ nejsou-li k insolvenčnímu návrhu připojeny zákonem požadované přílohy, nebo neobsahují-li tyto přílohy stanovené náležitosti, určí insolvenční soud navrhovateli lhůtu k doplnění insolvenčního návrhu. Tato lhůta nesmí být delší než 7 dnů; to neplatí, jde-li o insolvenční návrh podle § 98 odst. 1. Nebude-li insolvenční návrh ve stanovené lhůtě doplněn, insolvenční soud jej odmítne.

Podle § 104 odst. 1 IZ podá-li insolvenční návrh dlužník, je povinen k němu připojit a) seznam svého majetku včetně svých pohledávek s uvedením svých dlužníků (dále jen "seznam majetku"), b) seznam svých závazků s uvedením svých věřitelů (dále jen "seznam závazků"), c) seznam svých zaměstnanců, d) listiny, které dokládají úpadek nebo hrozící úpadek.

V seznamu majetku je dlužník povinen označit jednotlivě svůj majetek, včetně pohledávek. U pohledávek stručně uvede skutečnosti, na kterých se zakládají, a uvede jejich výši; výslovně se dále vyjádří k jejich dobytnosti. U majetku, včetně pohledávek, o kterých probíhá soudní nebo jiné řízení, nebo ohledně nichž již bylo příslušným orgánem rozhodnuto, dlužník tato řízení (rozhodnutí) označí (odst. 2).

V seznamu závazků je dlužník povinen jako své věřitele označit všechny osoby, o kterých je mu známo, že vůči němu mají pohledávky nebo jiná majetková práva, nebo které vůči němu pohledávky nebo jiná majetková práva uplatňují. Jsou-li věřiteli dlužníka osoby dlužníkovi blízké nebo osoby, které tvoří s dlužníkem koncern21), musí dlužník tyto skutečnosti výslovně uvést. Dlužník v seznamu závazků uvede údaj o výši a splatnosti jednotlivých závazků a stručně uvede, které z pohledávek svých věřitelů popírá co do důvodu nebo co do výše a proč. Má-li dlužník věřitele, o kterých je mu známo, že proti němu mají právo na uspokojení ze zajištění, nebo kteří toto právo proti němu uplatňují, uvede je odděleně. U pohledávek těchto věřitelů dále označí věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty, u kterých se uplatňuje uspokojení ze zajištění, včetně údaje o tom, které movité věci se nacházejí v držení věřitele nebo třetí osoby, dále označení druhu zajištění a důvodu jeho vzniku. Dále dlužník uvede, zda a v jakém rozsahu právo na uspokojení ze zajištění popírá a proč (odst. 3).

Nemá-li dlužník žádné zaměstnance nebo žádné dlužníky, uvede to v seznamech výslovně. Pro označení osob v seznamech platí § 103 odst. 1 obdobně. Předložené seznamy musí dlužník podepsat a výslovně v nich uvést, že jsou správné a úplné (odst. 4).

Z obsahu spisu plyne, že k insolvenčnímu návrhu dlužníka spojenému s návrhem na prohlášení konkursu bylo dne 26.3.2015 zahájeno insolvenční řízení. Protože dlužník k insolvenčnímu návrhu předložil neúplné seznamy, soud jej vyzval usnesením ze dne 13.4.2015 (A-5) k předložení seznamu majetku, seznamu závazků a listin prokazujících úpadek jako např. rozvahy, výkazu zisků a ztrát, listin týkajících se jednotlivých závazků.

K výzvě soudu I. stupně dlužník předložil seznam majetku a závazků a prohlásil, že tyto seznamy jsou úplné a správné. Odvolací soud však zjistil, že v rámci závazků dlužník neuvedl přesné označení věřitele u daňových nedoplatků ani splatnost těchto závazků a dále přesně neoznačil věřitele ČSSZ a VZP ČR, především však u těchto věřitelů, stejně jako u zaměstnanců, neuvedl data splatnosti závazků. Podobně u závazku z titulu rozhodnutí Krajského soudu v Praze č.j. 29 Co 24/2015-295 neuvedl datum splatnosti. Stran toho nevyhověl výzvě soudu I. stupně ani v tom, aby předložil listiny dokládající jeho úpadek, přičemž jde o listiny, ze kterých sice neplyne splatnost závazků, ale lze z nich zjisti ekonomický stav dlužníka.

Ze shora uvedených skutečností odvolací soud dovodil, že soud I. stupně postupoval správně, když vadný insolvenční návrh, který dlužník řádně nedoplnil, odmítl. Věcně správné rozhodnutí soudu I. stupně odvolací soud podle § 219 o.s.ř. potvrdil.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí j e dovolání přípustné, jestliže na základě dovolání podaného do dvou měsíců od doručení rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Hradci Králové-pobočka v Pardubicích dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.).

V Praze dne 2. července 2015

JUDr. František K u č e r a , v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Kateřina Vaněčková