1 VSPH 1003/2016-B-43
KSUL 79 INS 10541/2014 1 VSPH 1003/2016-B-43

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Kučera a soudců JUDr. Jiřího Goldsteina a JUDr. Ivy Novotné v insolvenčním řízení dlužníků: a) Jaroslava Nochtová, nar. 16. ledna 1978, bytem Krupka, Rohová 93, b) Pavel Nochta, nar. 20. září 1981, bytem Krupka, Karla Čapka 417, o odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem č.j. KSUL 79 INS 10541/2014-B-27 ze dne 12. dubna 2016,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem č.j. KSUL 79 INS 10541/2014-

B-27 ze dne 12. dubna 2016 se z r u š u j e a věc se vr a c í tomuto soudu

k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Krajský soud v Ústí nad Labem nadepsaným usnesením v bodě I. výroku zrušil oddlužení dlužníků povolené usnesením ze dne 21.7.2014 č.j. KSUL 79 INS 10541/2014-A-12 a schválené usnesením ze dne 16.9.2014 č.j. KSUL 79 INS 10541/2014-B-7, řízení dlužníka Pavla Nochty vyloučil k samostatnému projednání (bod II. výroku), na majetek dlužnice prohlásil nepatrný konkurs (body III. a IV. výroku), na majetek dlužníka Pavla Nochty prohlásil nepatrný konkurs (body V. a VI. výroku) s tím, že účinky prohlášení konkursu nastávají okamžikem zveřejnění usnesení v insolvenčním rejstříku (bod VII. výroku).

V odůvodnění usnesení soud zejména uvedl, že podáním doručeným soudu dne 15.4.2014 se dlužníci domáhali zjištění svého úpadku a povolení jeho řešení oddlužení. Návrh podali jako manželé, řízení bylo vedeno společně. isir.justi ce.cz

Usnesením ze dne 21.7.2014 (č.d. A-12) soud zjistil úpadek dlužníků a usnesením ze dne 16.9.2014 (č.d. B-7) schválil oddlužení plněním splátkového kalendáře.

Z průběžných zpráv insolvenčního správce vyplynulo, že dlužníci neplnili splátkový kalendář, měli dluhy na odměně vůči správci, poslední splátky uhradili dne 31.12.2015. Podle sdělení dlužnice, která omluvila dlužníka na jednání, vznikly dlužníkovi nové závazky z titulu pokut v zahraničí, které mu byly strženy ze mzdy, a nabídla možnost, že dlužník bude zasílat diety a přestane dostávat pokuty.

Soud měl za to, že dlužník neprojevil snahu plnit řádně splátkový kalendář, neplnili ani dárci na základě darovací smlouvy.

Soud dospěl k závěru, že dlužníci neplnili své povinnosti podle schváleného způsobu oddlužení a nebyli schopni uhradit nezajištěným věřitelům ani 30 % pohledávek, vznikly jim nové dluhy.

Protože společné jmění manželů dnem prohlášení konkursu zaniká, vyloučil soud řízení k samostatnému projednání.

Proti tomuto usnesení se dlužníci včas odvolali a namítali, že měli problém splácet, protože dlužník nedostal diety, když změnil zaměstnání, dostal dvakrát pokutu, ty byly hrazeny z diet. Insolvenčnímu správci vytýkali nekontaktnost a že byli poškozeni ze strany Českomoravské stavební spořitelny, která v rámci prvně zahájeného insolvenčního řízení dlužníků přihlásila pohledávku jako zajištěnou, posléze jako nezajištěnou. Prodejní cena nemovitosti dlužníků se snížila o 400.000,-Kč, Českomoravská stavební spořitelna tuto částku stále požaduje. Účet dlužníků byl zablokován, týden trvalo, než bylo dlužníkům vyplaceno životní minimum, správkyně stále jim zadržela příspěvek na bydlení ve výši 5.719,-Kč. Životní minimum každého z dlužníků činí asi 11.000,-Kč, správkyně zaslala každému jen 6.820,-Kč.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jemu vydání předcházející a dospěl k následujícím zjištěním a závěrům:

Podle § 418 odst. 1 IZ insolvenční soud schválené oddlužení zruší a současně rozhodne o způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem, jestliže a) dlužník neplní podstatné povinnosti podle schváleného způsobu oddlužení, nebo b) se ukáže, že podstatnou část splátkového kalendáře nebude možné splnit, nebo c) v důsledku zaviněného jednání vznikl dlužníku po schválení oddlužení peněžitý závazek po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti, anebo d) to navrhne dlužník.

Nutno zdůraznit, že oddlužení je způsobem řešení dlužníkova úpadku, který za zákonem stanovených podmínek vede k osvobození dlužníka od placení zbytku jeho dluhů dle § 414 a násl. insolvenčního zákona. K tomu však může dojít, jen pokud dlužník všechny své povinnosti podle schváleného způsobu oddlužení řádně a včas splnil. Při oddlužení formou splátkového kalendáře je přitom soud již v jeho průběhu povinen zohlednit zjištění, že dlužník s ním spojené povinnosti v podstatné míře neplní, a že z tohoto důvodu nelze očekávat završení oddlužení osvobozením dlužníka od placení zbytku jeho dluhů. Pak není důvodu vyčkávat splnění celého splátkového kalendáře a naopak je třeba proces oddlužení za podmínek stanovených v § 418 insolvenčního zákona ukončit. K takovému rozhodnutí učiněnému ve prospěch všech věřitelů nepotřebuje insolvenční soud jako strážce jejich společného zájmu ani návrh žádného z věřitelů.

Z obsahu spisu plyne, že na základě výzvy soudu I. stupně ze dne 1.2.2016 (č.d. B-22) insolvenční správkyně navrhovala v podání ze dne 8.2.2016 zrušení oddlužení dlužníků s poukazem na jejich nepoctivý záměr, na neplnění podstatných povinností podle schváleného způsobu oddlužení a měla za zjevné, že podstatnou část splátkového kalendáře nebudou dlužníci schopni plnit ani co do minimální výše zákonem stanoveného uspokojení nezajištěných věřitelů.

V mimořádné zprávě o činnosti ze dne 3.4.2016 insolvenční správkyně sdělila, že poslední splátka byla uhrazena dne 31.12.2015, nezajištění věřitelé dosud obdrželi částku 74.482,92 Kč, tedy 2,43 % a odhad míry uspokojení nezajištěných věřitelů činil 10,43 %.

Na jednání před odvolacím soudem konaným dne 23.6.2016 dlužnice tvrdila, že je schopna spolu s manželem dostát povinnostem plynoucím z oddlužení a žádala o poskytnutí šance, aby tak učinila. Insolvenční správkyně sdělila, že došlo k výpadku v plnění ze strany dlužníků a že aby byli věřitelé uspokojeni alespoň v rozsahu 30 %, museli by dlužníci počínaje červencem 2016 platit měsíčně alespoň 30.000,-Kč. Dlužnice měla za to, že je to reálné.

Na jednání konaném před odvolacím soudem dne 6.10.2016 insolvenční správkyně sdělila, že dlužníci plnili tak, jak přislíbili na jednání před odvolacím soudem konaném dne 23.6.2016, předložila potvrzení banky o třech platbách za měsíce červenec až září 2016. Dlužnice ujistila, že budou schopni s dlužníkem pokračovat v plnění splátkového kalendáře.

Odvolací soud na základě shora uvedených skutečností dospěl k závěru, že oproti stavu ke dni 12.4.2016 došlo na straně dlužníků ke změně poměrů a v době rozhodování odvolacího soudu o odvolání proti napadeném usnesení byly dány předpoklady pro další trvání oddlužení, když dlužníci jsou zjevně v současné době schopni hradit svým pohledávky v souladu se schváleným splátkovým kalendářem, zrušení oddlužení proto v současné době není opodstatněno.

Proto odvolací soud postupoval podle § 219a odst. 1 písm. a) o.s.ř. ve spojení s § 221 odst. 1 písm. a) o.s.ř., napadené usnesení zrušil a věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí j e dovolání přípustné, jestliže na základě dovolání podaného do dvou měsíců od doručení rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Ústí nad Labem dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.).

V Praze dne 6. října 2016

JUDr. František K u č e r a , v.r. předseda senátu

Za správnost: J. Vlasáková