1 VSOL 978/2013-A-8
KSOS 14 INS 18869/2013 1 VSOL 978/2013-A-8

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Karly Trávníčkové a soudkyň Mgr. Diany Vebrové a JUDr. Anny Hradilové v insolvenční věci dlužnice Marie anonymizovano , anonymizovano , bytem Úvalno 106, PSČ 793 91, IČ 64072223, o insolvenčním návrhu dlužnice spojeném s návrhem na povolení oddlužení, o odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 6.8.2013, č.j. KSOS 14 INS 18869/2013-A-3,

takto:

Usnesení soudu prvního stupně se p o t v r z u j e .

Odůvodnění:

Usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí soud prvního stupně dle ust. § 128 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen IZ ), odmítl insolvenční návrh dlužnice.

V odůvodnění rozhodnutí soud prvního stupně uvedl, že dlužnice v insolvenčním návrhu netvrdila dle ust. § 103 odst. 2 IZ rozhodující skutečnosti osvědčující její úpadek, neboť pouze uvedla, že má 6 peněžitých závazků, které není schopna splácet po dobu delší 3 měsíců a proto je v úpadku, aniž by řádně označila své věřitele, rovněž u žádného ze závazků neuvedla jeho splatnost ani údaj o tom, zda je závazek zajištěný či nikoliv, zda je vykonatelný či nikoliv. Konstatoval, že za situace, kdy dlužnice netvrdila splatnost jednotlivých závazků ani neuvedla, kdy uhradila poslední splátku, nelze mít za osvědčené, zda a kdy nastala splatnost jednotlivých závazků a nelze tedy mít za osvědčené, že dlužnice má závazky po dobu delší 30 dnů po splatnosti (§ 3 odst. 1, písm. b/ IZ) a že tyto závazky není schopna platit (§ 3 odst. 1, písm. c) IZ). Tyto skutečnosti nelze zjistit ani z povinných příloh k insolvenčnímu návrhu, neboť neobsahují zákonem předepsané náležitosti, tj. podpis dlužnice a prohlášení o jejich správnosti a úplnosti, a proto k nim nelze přihlížet. Jelikož vady insolvenčního návrhu brání pokračování v řízení, soud prvního stupně insolvenční návrh dlužnice odmítl.

Proti tomuto usnesení podala dlužnice odvolání, v němž namítala, že insolvenční návrh podala přesně tak, jak bylo napsáno v pokynech pro jeho vyplnění a proto si není vědoma, že by v insolvenčním návrhu něco chybělo. Uvedla, že ji soud prvního stupně měl požádat o doplnění návrhu s tím, že by na tuto výzvu reagovala a požadované dokumenty by předložila. Navrhla, aby odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně zrušil a umožnil jí insolvenční návrh doplnit.

Podle ustanovení § 7 odst. 1 IZ, pro insolvenční řízení a pro incidenční spory se použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ), nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně, jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 212 a § 212a odst. 1 a odst. 6 o.s.ř.), aniž ve věci nařizoval odvolací jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ) a dospěl k závěru, že odvolání dlužnice není důvodné.

Z obsahu spisu se podává, že insolvenční řízení v posuzované věci bylo zahájeno dne 4.7.2013 insolvenčním návrhem dlužnice spojeným s návrhem na povolení oddlužení, jímž se dlužnice domáhala rozhodnutí o svém úpadku a jeho řešení oddlužením ve formě plnění splátkového kalendáře. Dlužnice uvedla, že má 6 peněžitých závazků, které není schopna splácet po dobu delší než 3 měsíce. Někteří věřitelé souhlasili se splátkami, které se snažila platit, někteří věřitelé však trvají na zaplacení celé částky najednou, což není v jejích finančních možnostech. Závazky je schopna splácet s pomocí rodiny, nikoliv však více jak 30 % z celkových závazků. Dále tvrdila, že má dvě vyživovací povinnosti a je vedena u úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání s příjmem 7.500 Kč měsíčně. V bodu 18 návrhu (závazky, ze kterých nevyplývá právo na uspokojení ze zajištění-nevykonatelné) uvedla 6 závazků vůči 6 věřitelům, závazky popsala výší a obecným důvodem vzniku, aniž by uvedla splatnost kteréhokoliv z nich, věřitele označila obchodní firmou, ve všech případech neúplně (bez uvedení právní formy), u žádného věřitele neuvedla sídlo ani identifikační číslo. K návrhu připojila seznam majetku a seznam závazků, oba seznamy bez podpisu a bez prohlášení o jejich správnosti a úplnosti.

Podle ustanovení § 3 odst. 1 IZ, dlužník je v úpadku, jestliže má: a) více věřitelů a b) peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a c) tyto závazky není schopen plnit (dále jen platební neschopnost ).

Podle ustanovení § 3 odst. 2 IZ, má se za to, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže a) zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo je b) neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, nebo c) není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníkovi výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo d) nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1, kterou mu uložil insolvenční soud.

Podle ustanovení § 103 odst. 2 IZ, v insolvenčním návrhu musí být dále uvedeny rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, skutečnosti, ze kterých vyplývá oprávnění podat návrh, není-li insolvenčním navrhovatelem dlužník, označeny důkazy, kterých se insolvenční navrhovatel dovolává a musí z něj být patrno, čeho se insolvenční navrhovatel domáhá.

Podle ustanovení § 103 odst. 3 věta druhá IZ, insolvenční navrhovatel je povinen k insolvenčnímu návrhu připojit předepsané přílohy a listinné důkazy, kterých se dovolává; přílohy a listiny však nejsou součástí insolvenčního návrhu.

Podle ustanovení § 104 odst. 4, věta třetí IZ, předložené seznamy musí dlužník podepsat a výslovně v nich uvést, že jsou správné a úplné.

Podle ustanovení § 128 odst. 1 IZ, insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý, insolvenční soud odmítne, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; učiní tak neprodleně, nejpozději do 7 dnů poté, co byl insolvenční návrh podán. Ustanovení § 43 občanského soudního řádu se nepoužije.

Po vyhodnocení obsahu podaného insolvenčního návrhu dospěl odvolací soud ve shodě se soudem prvního stupně k závěru, že insolvenční návrh dlužnice neobsahuje úplné vylíčení rozhodujících skutečností osvědčujících její úpadek.

Při posuzování náležitostí insolvenčního návrhu podaného dlužníkem, který není podnikatelem, nutno vyjít ze závěrů, které Nejvyšší soud ČR formuloval ve svém rozhodnutí ze dne 27.1.2010, sp. zn. 29 NSČR 1/2008, které bylo publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu ČR pod č. 88/2010. V tomto rozhodnutí Nejvyšší soud uzavřel, že v poměrech insolvenčního návrhu podaného dlužníkem, který není podnikatelem, se rozhodujícími skutečnostmi, které osvědčují úpadek dlužníka rozumí vylíčení konkrétních okolností, z nichž insolvenční soud (shledá-li je pravdivými) bude moci uzavřít, že dlužník má více věřitelů (nejméně dva), kteří vůči němu mají pohledávky (vůči nimž má peněžité závazky), jež jsou po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a tyto závazky není schopen plnit. Přitom v otázce (ne) schopnosti dlužníka plnit uvedené závazky (§ 3 odst. 1, písm. c / IZ) může být konkrétní dlužníkovo tvrzení v insolvenčním návrhu, z nějž takový úsudek plyne, nahrazeno tvrzením, z nějž lze dovodit, že dlužník zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo tvrzením, z nějž lze dovodit, že dlužník tyto závazky neplní po dobu delší tří měsíců po lhůtě splatnosti, anebo tvrzením, z nějž lze dovodit, že uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku není možné dosáhnout výkonem rozhodnutí nebo exekucí.

Nutno souhlasit se závěrem soudu prvního stupně, že dlužnice v insolvenčním návrhu neoznačila řádně v souladu s ustanovením § 103 odst. 1 IZ své věřitele, vůči kterým má peněžité závazky, neboť u žádného věřitele neuvedla úplně obchodní firmu ani sídlo a identifikační číslo. Z bodu 18 formulářového návrhu pak vyplývá, že všechny označené závazky dlužnice jsou nevykonatelné. Z toho, aby bylo možno z obsahu podaného insolvenčního návrhu uzavřít, že tyto nevykonatelné závazky dlužnice nejméně vůči dvěma věřitelům jsou více jak 30 dnů po lhůtě splatnosti, chybí v insolvenčním návrhu údaj o splatnosti alespoň dvou závazků dlužnice či uvedení jiného konkrétního údaje, ze kterého lze na to, že závazky jsou více jak 30 dnů po lhůtě splatnosti, alespoň usuzovat. Skutečnosti, z nichž by bylo možno dovodit, že jsou naplněny znaky úpadku podle ustanovení § 3 odst. 1 IZ nevyplývají ani z bodu 06 formulářového návrhu. Soud prvního stupně rovněž správně uvedl, že seznam závazků připojený dlužnicí k insolvenčnímu návrhu nemůže být pokládán za způsobilý zdroj poznání, protože neobsahuje náležitosti dle ustanovení § 104 odst. 3 a 4 IZ (srov. na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 20.5.2010, sp. zn. 29 NSČR 22/2009, publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu ČR pod č. 26/2011).

Soud prvního stupně proto nepochybil, když insolvenční návrh dlužnice odmítl podle ustanovení § 128 odst. 1 IZ proto, že neobsahuje všechny náležitosti a pro tyto nedostatky nemůže být věcně projednán (nelze pokračovat v řízení o něm).

Z výše uvedených důvodů odvolací soud napadené usnesení soudu prvního stupně jako věcně správné podle ustanovení § 219 o.s.ř. potvrdil.

P o u č e n í: Proti tomuto usnesení j e dovolání přípustné ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě, pokud napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má- li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud (§ 237, § 239, § 240 odst. 1 o.s.ř.).

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužnici se však doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne zvláštního doručení usnesení.

Olomouc 22. listopadu 2013

Za správnost vyhotovení: JUDr. Karla Trávníčková v.r. Vladimíra Kvapilová přesedkyně senátu