1 VSOL 97/2013-A-10
KSOS 39 INS 333/2013 1 VSOL 97/2013-A-10

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Anny Hradilové a soudkyň JUDr. Karly Trávníčkové a Mgr. Diany Vebrové v insolvenční věci dlužníka Jiřího anonymizovano , anonymizovano , bytem Karviná-Nové Město, Havířská 1287/19, PSČ 735 06, o insolvenčním návrhu dlužníka spojeném s návrhem na povolení oddlužení, rozhodl o odvolání dlužníka ze dne 23.1.2013 proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 16.1.2013, č.j. KSOS 39 INS 333/2013-A-4,

t a k t o:

Usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 16.1.2013, č.j. KSOS 39 INS 333/2013-A-4, se m ě n í takto: Dlužníkovi se zaplacení zálohy na náklady insolvenčního řízení n e u k l á d á .

O d ů v o d n ě n í:

Shora označeným usnesením Krajský soud v Ostravě s poukazem na ust. § 108, § 395 odst. 2 písm. b), § 396 odst. 1 a § 398 odst. 3 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon-dále jen též IZ ) uložil dlužníkovi, aby ve stanovené lhůtě zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 50.000 Kč na označený účet.

V důvodech soud prvního stupně uvedl, že insolvenčním návrhem, spojeným s návrhem na oddlužení se dlužník domáhal rozhodnutí o jeho úpadku a zároveň povolení oddlužení plněním splátkového kalendáře. V návrhu uvedl, že má 6 věřitelů se závazky ve výši 243.486 Kč, které není schopen splácet déle než 3 měsíce, jeho měsíční příjem činí invalidní důchod ve výši 6.486 Kč, mzda ve výši 6.000 Kč a má uzavřenou darovací smlouvu na měsíční plnění ve výši 2.000 Kč , má 1 vyživovanou osobu-manželku a dále soudně stanovené výživné na 4 děti ve výši 1.500 Kč, 700 Kč, 700 Kč a 400 Kč, celkem 3.300 Kč. V přiloženém seznamu majetku dlužník výslovně uvedl, že nemá žádný hodnotný majetek. Soud zjistil, že návrh dlužníka splňuje náležitosti uvedené v § 103 a 104 IZ a dlužník se nachází v úpadku, když z návrhu a jeho příloh vyplývá, že dlužník má více věřitelů s pohledávkami více než 30 dnů po lhůtě splatnosti, které není schopen plnit. Dále soud dospěl k závěru, že dlužníkově návrhu na povolení oddlužení nelze vyhovět a jediným v úvahu přicházejícím způsobem řešení jeho úpadku je konkurs. Insolvenční zákon rozlišuje 2 způsoby řešení oddlužení, a to oddlužení zpeněžením majetkové podstaty a plněním splátkového kalendáře. Ze seznamu majetku vyplývá, že dlužník nevlastní žádný hodnotnější majetek, plnění oddlužení formou zpeněžení majetkové podstaty proto nepřichází v úvahu. Dlužník rovněž nesplňuje podmínku danou v ust. § 395 odst. 2 písm. b) IZ, to je úhradu 30% pohledávek nezajištěných věřitelů za dobu 5 let. Jak vyplývá z ustanovení § 398 odst. 3 IZ, při oddlužení plněním splátkového kalendáře je dlužník povinen po dobu 5 let měsíčně splácet nezajištěným věřitelům ze svých příjmů částku ve stejném rozsahu, v jakém z nich mohou být při výkonu rozhodnutí nebo při exekuci uspokojeny přednostní pohledávky. Taková částka se určí dle nařízení vlády č. 595/2006 Sb., o nezabavitelných částkách. Dle tohoto nařízení lze ze současné mzdy dlužníka, po zvýšení nezabavitelné částky od 1.1.2013, pro účely oddlužení srážet maximálně 3.248,-Kč a dále má dlužník dar ve výši 2.000 Kč . Z této částky se přednostně hradí odměna insolvenčního správce a jeho náklady v celkové výši 1.089 Kč po zvýšení DPH (§ 168 odst. 2 písm. a/ IZ), dále výživné 3.300 Kč (§ 169 písm. e/ IZ) a teprve zbytek lze využít na uspokojení věřitelů v oddlužení. Z toho vyplývá, že při současné situaci lze očekávat splacení cca 21,17 % závazků dlužníka a pokud bude dlužník na insolvenčním návrhu trvat i za cenu prohlášení konkursu, bude nezbytné zaplacení zálohy, která umožní při prohlášení konkursu zajištění prostředků ke krytí nákladů insolvenčního správce, zejména nákladů souvisejících se zjišťováním (prověřováním) stavu majetku dlužníka, respektive v případě neexistence majetku dlužníka k zaplacení minimální odměny insolvenčího správce, která v konkursu činí 45.000 Kč a jeho hotových výdajů v souladu s vyhláškou č. 313/2007 Sb. Po posouzení majetku dlužníka a s ohledem na absenci disponibilních prostředků dlužníka má soud za nezbytné zaplacení zálohy na náklady konkursu v maximální možné výši 50.000 Kč, když složení této zálohy umožní úhradu aspoň minimálních nákladů konkursu.

Proti tomuto usnesení podal dlužník včasné odvolání, v němž namítal, že má skutečně 6 splatných závazků ve výši celkem 243.486 Kč a v návrhu uvedl příjmy, které zmínil v napadeném usnesení soud prvního stupně. (invalidní důchod 6.486 Kč, ze zaměstnání 6.000 Kč, dar 2.000 Kč ). Je rovněž pravdou, že má vyživovací povinnost k manželce a soudně stanovené výživné na 4 děti v celkové výši 3.300 Kč měsíčně. Nicméně se odvolatel domnívá, že soud jej měl vyzvat k doplnění návrhu na oddlužení zejména k doplnění údajů o jeho příjmech, které se u něj změnily. Dle důchodového výměru má totiž od ledna 2013 invalidní důchod 6.566 Kč měsíčně a má rovněž zajištěn příjem z další darovací smlouvy na 500 Kč, kterou uzavřel dne 23.1.20132 s Ludmilou Žváčkovou. Domnívá se proto, že za daných okolností bude nyní podmínky oddlužení splňovat. Ke svému odvolání doložil nový výměr invalidního důchodu na shora uvedenou částku, další darovací smlouvu na 500,-Kč měsíčně po dobu oddlužení.

Podle ust. § 7 odst. 1 IZ se pro insolvenční řízení a incidenční spory použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen též o.s.ř ), nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou k tomuto úkonu oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 206, § 212, § 212a odst. 1, 5 a 6 o.s.ř.) a aniž musel ve věci nařizovat jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ), dospěl k závěru, že odvolání dlužníka je důvodné.

Co se týče projednatelnosti insolvenčního návrhu dlužníka, výše dlužníkových splatných závazků, dále závěrů, že dlužník se nachází v úpadku, že má soudem stanovenou vyživovací povinnost na 4 děti v celkové výši 3.300 Kč měsíčně, dále, že má vyživovací povinnost k manželce a kromě invalidního důchodu další příjem ze zaměstnání ve výši cca 6.000 Kč, potud odvolací soud se skutkovými zjištěními soudu prvního stupně souhlasí. Nicméně soud prvního stupně zřejmě přehlédl, že dlužník předložil darovací smlouvu uzavřenou dne 20.12.2012 s dárkyní Terezou Doleželovou nikoliv na 2.000 Kč měsíčně, nýbrž na 3.000 Kč měsíčně po dobu oddlužení. V rámci odvolání dlužník dále doložil zvýšení invalidního důchodu na 6.566 Kč a další darovací smlouvu na 500 Kč. Celkové příjmy dlužníka proto činí (na důchodu 6.566, z pracovního poměru 6.000 Kč) celkem 12.566 Kč, dále si pro oddlužení zajistil dary v celkové výši 3.500 Kč. Je proto schopen pro oddlužení poskytnout, po odpočtu nezabavitelných částek a výživného stanoveného soudem (ve výši 3.300 Kč) celkovou částku 3.522 Kč a po odpočtu odměny a výdajů insolvenčního správce ve výši 1.089 Kč je ze zbývajícího příjmu schopen uhradit nezajištěným věřitelům cca 59% za dobu 5 let z celkové dlužné částky 243.486 Kč. Z uvedeného vyplývá, že dlužník by mohl podmínky pro oddlužení v roce 2013 splňovat, když jiné překážky na straně dlužníka, které by bránily jeho oddlužení, odvolací soud na základě dosavadního obsahu spisu neshledal.

Proto postupoval odvolací soud dle ustanovení § 220 odst. 1 o.s.ř. a napadené usnesení soudu prvního stupně změnil tak, že se dlužníku zaplacení zálohy na náklady insolvenčního řízení neukládá.

V dalším řízení bude proto na soudu prvního stupně, aby se návrhem dlužníka na oddlužení opětovně zabýval, a shledá-li shodně s odvolacím soudem, že dlužník podmínky pro oddlužení splňuje, aby znovu zvážil, zda bude záloha na náklady insolvenčního řízení potřebná a v jaké výši.

P o u č e n í: Proti tomuto usnesení j e dovolání přípustné, jestliže dovolací soud dospěje k závěru, že rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Dovolání lze podat ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě (§ 237, § 240 odst. 1 o.s.ř.).

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníku se však doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne zvláštního doručení usnesení (§ 71, § 74 odst. 1, § 75 odst. 2 IZ).

V Olomouci dne 28. února 2013

Za správnost vyhotovení : JUDr. Anna Hradilová, v.r. Jitka Jahodová předsedkyně senátu