1 VSOL 954/2013-A-17
KSOS 38 INS 23851/2013 1 VSOL 954/2013-A-17

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Anny Hradilové a soudkyň JUDr. Karly Trávníčkové a Mgr. Diany Vebrové v insolvenční věci dlužnice Květoslavy anonymizovano , anonymizovano , identifikační číslo: 649 93 281, bytem Slatina-Nový Svět 37, PSČ 743 01, o insolvenčním návrhu dlužnice spojeném s návrhem na povolení oddlužení, rozhodl o odvolání dlužnice ze dne 10.10.2013 proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 23.9.2013, č.j. KSOS 38 ONS 23851/2013-A-8

t a k t o:

Usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 23.9.2013, č.j. KSOS 38 ONS 23851/2013-A-8, se z r u š u j e a věc se v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

O d ů v o d n ě n í:

Shora označeným usnesením Krajský soud v Ostravě s poukazem na ustanovení § 395 odst. 1 písm. b), § 398 odst. 3 a § 108 odst. 1, odst. 2 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon-dále jen též IZ ) uložil dlužnici, aby ve stanovené lhůtě po právní moci tohoto usnesení zaplatila na označený účet soudu zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 50.000 Kč.

V důvodech uvedl, že insolvenčním návrhem doručeným soudu 27.8.2013 bylo ve věci dlužnice zahájeno insolvenční řízení, dlužnice insolvenční návrh spojila s návrhem na povolení oddlužení a jako způsob oddlužení navrhovala plnění splátkovým kalendářem. Jednou ze základních podmínek pro povolení oddlužení je však reálný předpoklad splacení alespoň 30% pohledávek nezajištěných věřitelů dlužníka, ledaže tito věřitelé s nižším plněním souhlasí. Jak vyplývá z údajů uvedených v návrhu, včetně jeho doplnění, celková výše závazků dlužnice činí 2.879.414,29 Kč, v seznamu majetku dlužnice uvedla, že vlastní pouze běžné vybavení domácnosti. Co se příjmů týče, uvedla, že pobírá mzdu ve výši 21.715 Kč čistého měsíčně, má vyživovací povinnost vůči 2 osobám. Při oddlužení plněním splátkového kalendáře je však dlužník povinen po dobu 5 let měsíčně splácet nezajištěným věřitelům ze svých příjmů částku ve stejném rozsahu, v jakém z nich mohou být při výkonu rozhodnutí nebo při exekuci uspokojeny přednostní pohledávky (ust. § 398 odst. 3 IZ). Splátky pro oddlužení se vypočítávají z čisté mzdy dlužníka. Z této částky se dále v souladu s ust. § 38 IZ odečte odměna a náhrada hotových výdajů insolvenčního správce, což dle ust. § 3 a § 7 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 313/2007 Sb. představuje celkem 900 Kč měsíčně, za 5 let 54.000 Kč; je-li insolvenční správce plátcem daně z přidané hodnoty, náleží mu k odměně a k náhradě hotových výdajů částka odpovídající této dani (celkem včetně DPH to činí 64.800 Kč). V daném případě dospěl soud k závěru, že povolení oddlužení by v současné době nebylo u dlužnice možné, neboť nelze předpokládat, že hodnota plnění, kterou by při oddlužení obdrželi nezajištění věřitelé, by činila alespoň 30% jejich pohledávek. Celková výše závazků dlužnice činí 2.879.414,29 Kč, dlužnice pobírá mzdu ve výši 21.715 Kč čistého měsíčně a má vyživovací povinnost vůči 2 osobám. Je tedy schopna splatit nezajištěným věřitelům po odečtení odměny insolvenčního správce přibližně 17,7 % jejich pohledávek. Souhlas věřitelů s nižším plněním dlužnice nedoložila. Za tohoto stavu nelze očekávat splnění oddlužení plněním splátkového kalendáře a vzhledem k hodnotě majetku dlužnice nelze očekávat ani splnění oddlužení zpeněžením majetkové podstaty. Lze proto uzavřít, že v případě pokračování insolvenčního řízení bude návrh dlužnice na povolení oddlužení dle ust. § 395 odst. 1 písm. b) IZ zamítnut pro nedostatečné plnění dlužnice vůči nezajištěným věřitelům a současně soud dle ust. § 396 odst. 1 IZ rozhodne o způsobu řešení úpadku dlužnice konkursem. S ohledem na majetek dlužnice, včetně okruhu postižitelných příjmů, proto existuje důvodná obava, že v případě prohlášení konkursu by zde nebyly prostředky, které pokryjí náklady insolvenčního řízení, zejména nákladů souvisejících se zjišťováním (prověřováním) stavu majetku dlužnice, odměny insolvenčního správce a jeho hotových výdajů. Pokud je způsobem řešení dlužníkova úpadku konkurs, činí odměna insolvenčního správce nejméně 45.000 Kč (ust. § 1 odst. 5 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 313/2007 Sb.). Soud proto rozhodl o uložení zálohy v maximální možné výši. Pokud by nebyla záloha složena a v řízení by bylo přesto pokračováno, zatížily by jeho náklady stát, přičemž smyslem úpravy zálohy na náklady insolvenčního řízení je zabránění této situaci.

Proti tomuto usnesení podala dlužnice včasné odvolání. Namítala, že doplnila insolvenční návrh podáním ze dne 26.9.2013, v němž uvedla, že její příjem je v současné době navýšen dle darovací smlouvy o 5.285 Kč měsíčně, celkem tak má pro oddlužení příjem 27.000 Kč; její současné závazky činí 2.570.218,29 Kč, z toho zajištěné závazky celkem 759.979,41 Kč a nezajištěné závazky 1.810.238,88 Kč. Je proto schopna ze svého příjmu uhradit nejméně 30% svých nezajištěných závazků. Navrhla proto zrušení napadeného usnesení.

Podle ust. § 7 odst. 1 IZ se pro insolvenční řízení a incidenční spory použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.), nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou k tomuto úkonu oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 206, § 212, § 212a odst. 1, odst. 5 a 6 o.s.ř.), a aniž musel ve věci nařizovat jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ), dospěl k závěru, že v daném případě a to pouze s ohledem na doplnění významných skutečností ze strany dlužnice, nejsou dány podmínky ani pro potvrzení, avšak ani pro změnu napadeného usnesení.

Podle ust. § 108 odst. 1, odst. 2 IZ platí, že insolvenční soud může před rozhodnutím o insolvenčním návrhu uložit insolvenčnímu navrhovateli, aby ve stanovené lhůtě zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení, je-li to nutné ke krytí nákladů řízení a prostředky k tomu nelze zajistit jinak. Tuto zálohu nelze uložit insolvenčnímu navrhovateli, který je zaměstnancem dlužníka a jehož pohledávka spočívá pouze v pracovně právních nárocích. Výši zálohy může insolvenční soud určit až do částky 50.000 Kč.

Ustanovení § 108 odst. 3 IZ dále stanoví, že nebude-li záloha na náklady insolvenčního řízení ve stanovené lhůtě zaplacena, může insolvenční soud před rozhodnutím o insolvenčním návrhu insolvenční řízení zastavit, a neučiní-li tak, může přikročit k jejímu vymáhání; o tom musí insolvenčního navrhovatele poučit.

Co se týče skutkových zjištění z insolvenčního návrhu dlužnice, včetně návrhu na povolení oddlužení a jeho příloh a to ohledně počtu a rozsahu nezajištěných závazků dlužnice, počtu vyživovaných osob, příjmů a celkové majetkové situace dlužnice, odvolací soud v zájmu stručnosti rozhodnutí zcela odkazuje na úplná a správná skutková zjištění soudu prvního stupně, jak jsou uvedena v odůvodnění napadeného usnesení, neboť tato zjištění mají v insolvenčním spise dlužnice plnou oporu.

Je ovšem dále skutečností, že po vydání napadeného usnesení (před jeho doručením) dlužnice zaslala insolvenčnímu soudu doplnění návrhu (dne 26.9.2013, č.d. A-9), v němž uvedla, že její příjem z pracovního poměru sice stále činí 21.715 Kč, avšak má další příjem z darovací smlouvy (kterou předložila) ve výši 5.285 Kč měsíčně; celkem tedy bude mít pro oddlužení měsíční příjem 27.000 Kč, je proto schopna uhradit svým věřitelům za 5 let 30% jejich pohledávek (v celkové výši 2.879.414,29 Kč). Dne 9.10.2013 dlužnice opětovně doplnila svůj návrh (č.d. A-13) sdělením, že původně uváděný závazek vůči věřiteli UniCredit Bank Czech Republik, a.s. ve výši 1.069.175,41 Kč je závazkem zajištěným a to zástavním právem k nemovitostem, jež jsou zapsány Katastrálním úřadem pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště Frýdek-Místek na LV č. 489, předmětem zástavy je parcela č. 616 a 505/6 , nacházející se v obci Hukvaldy. Tento zajištěný nevykonatelný závazek byl třetí osobou dne 24.9.2013 částečně uhrazen, zůstává proto dluh vůči této bance ve výši 759.979,41 Kč. K tomuto podání doložila návrh na vklad zástavního práva k nemovitostem ze dne 15.7.2005, adresovaný shora uvedenému katastrálnímu úřadu a dále výpis z úvěrového účtu, vyhotovený dne 24.9.2013 věřitelem UniCredit Bank Czech Republik, a.s.

Z dlužnicí takto dodatečně předložených listin odvolací soud zjistil, že:

-dne 26.9.2013 byla mezi Romanem anonymizovano , nar. 15.2.1969 (porovnáním rodného čísla s údaji v návrhu na oddlužení se jedná o manžela dlužnice) jako dárcem a dlužnicí (jako obdarovanou) uzavřena darovací smlouva, v níž s dárce zavázal poskytovat dlužnici každý měsíc po dobu 5 let 5.285 Kč, dárkyně tento dar přijala;

-dle návrhu (ze dne 15.7.2005) na vklad zástavního práva k nemovitostem byla předmětem zástavního práva (dle zástavní smlouvy č. HF-780-0387/05-2459) budova č.p. 106-objekt bydlení na pozemku par. č. st. 616, pozemek par. č. st. 606 a dále pozemek par. č. 505/6, zapsané na LV č. 489, kat. úz. Sklenov, obec Hukvaldy, zajišťovaná pohledávka činila 1.350.000 Kč, zástavce Agáta Krpcová, RČ 475422/758, bytem Hukvaldy 106;

-dle výpisu z úvěrového účtu ze dne 24.9.2013, vyhotoveného UniCredit Bank Czech Republik, a.s., činila dlužná jistina po splatnosti z hypotečního úvěru 1.013.504,17 Kč, dne 24.9.2013 byla uhrazena celková částka (na jistinu i úroky) 281.774,04 Kč, zůstatek dluhu na jistině činí 759.979,41 Kč; dluh na úrocích, poplatcích či úrocích z prodlení činí 0 Kč.

Předně odvolací soud konstatuje, že i když pohledávka věřitele UniCredit Bank Czech Republik, a.s. je zajištěna zástavním právem, nicméně zástavcem je osoba odlišná od dlužnice a předmětem zástavního práva je, dle dosud doložených listin, nemovitý majetek třetí osoby, nikoliv majetek dlužnice, či majetek spadající do společného jmění dlužnice a jejího manžela. Proto je třeba i na tento závazek v rámci návrhu na povolení oddlužení ve vztahu k dlužnici pohlížet jako na závazek nezajištěný, který je nutno k ostatním nezajištěným závazkům připočíst a je nutno uzavřít, že nezajištěné závazky dlužnice činí, po odpočtu shora uvedené částečné úhrady třetí osobou (jak dosud tvrdí dlužnice, avšak ničím nedokládá) vůči UniCredit Bank Czech Republik, a.s., celkem nejméně 2.570.218 Kč (1.810.238 + 759.979 Kč).

Pokud jde o předloženou darovací smlouvu, je nepochybné, že byla uzavřena mezi manžely. Nicméně bez dalšího z ní není zřejmé, z jakých prostředků hodlá manžel dlužnice dar ve shora uvedené výši dlužnici poskytovat. Jedná-li se o prostředky z vyplacené mzdy, či jiných obdobných příjmů manžela dlužnice, které spadající do společného jmění manželů, pak se jedná o smlouvu neplatnou, neboť manžel může druhému manželovi darovat pouze to, co netvoří součást jejich společného jmění manželů. Jde-li ovšem o výlučné prostředky manžela dlužnice (nespadající do společného jmění manželů) a bylo by možno k darované částce 5.285 Kč přihlédnout, pak za situace, pokud závazky dlužnice skutečně činí pouze celkovou částku 2.570.218 Kč, by dlužnice podmínky pro její oddlužení splňovala, neboť po odpočtu nezabavitelných částek z jejich příjmů a po odpočtu odměny a výdajů insolvenčního správce by byla schopna uhradit nezajištěným věřitelům v rámci splátkového kalendáře za 5 let 32,17-32,61% a to podle toho, zda by byl či nebyl případně ustanovený insolvenční správce plátcem daně z přidané hodnoty.

Za daných okolností bude proto v dalším řízení nezbytné vyzvat dlužnici, aby svůj návrh doplnila o sdělení, z jakých prostředků jí hodlá manžel dar v částce 5.285 Kč měsíčně poskytovat. Dále bude třeba, aby dlužnice vysvětlila a doložila, která třetí osoba a z jakého důvodu částečně uhradila její dluh vůči UniCredit Bank Czech Republik, a.s. v celkové výši 281.774,04 Kč (ke dni 24.9.2013) a zejména, aby sdělila, zda tato třetí osoba není jejím dalším věřitelem, kterému bude muset posledně uvedenou částku (kterou za ni uhradila) vracet.

Teprve v závislosti na výsledcích tohoto doplnění bude možno znovu zvážit, zda dlužnice podmínky pro oddlužení splňuje či nikoliv.

Pouze ze shora uvedených důvodů proto postupoval odvolací soud dle ust. § 219a odst. 1 o.s.ř. a napadené usnesení zrušil a dle ust. § 221 odst. 1 písm. a) o.s.ř. věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Nicméně na adresu dlužnice je nutno pro úplnost uvést, že i v případě, pokud by (v dané chvíli pouze hypoteticky) bylo možno přihlédnout k darované částce 5.285 Kč a pokud její závazky stále činí 2.879.414,29 Kč (v případě, že třetí osoba, která za ni částečně uhradila dluh, je jejím dalším věřitelem), pak by dlužnice bez dalšího i nadále podmínky oddlužení formou splátkového kalendáře nesplňovala, neboť by byla schopna uhradit nezajištěným věřitelům toliko cca 28,59-28,93% jejich pohledávek. Dále je na dlužnici, aby společně s manželem zvážili, zda i manžel podá insolvenční návrh spojený s návrhem na oddlužení, za předpokladu, že není podnikatel, nemá závazky z podnikání, a tedy není z oddlužení vyloučen a dále za předpokladu, že všechny jejich závazky jsou společné, tedy spadají do společného jmění manželů (vznikly za trvání manželství, bez ohledu na skutečnost, který z manželů jednotlivé smlouvy uzavíral) a za předpokladu, že jsou oba společně schopni vzhledem ke svým příjmům a výši závazků podmínky oddlužení splnit. To proto, že i v případě, pokud závazky, které v návrhu dlužnice uvádí, spadají do společného jmění manželů a pokud by dlužnici bylo povoleno její oddlužení plněním splátkového kalendáře a všechny podmínky oddlužení by splnila, pak by byla oddlužena pouze ona, nikoliv i její manžel, vůči němuž se mohou jejich věřitelé i nadále domáhat úhrady zbývajících neuhrazených částek.

P o u č e n í: Proti tomuto usnesení j e dovolání přípustné ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě, pokud napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud (§ 237, § 239, § 240 odst. 1 o.s.ř.).

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužnici se však doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne zvláštního doručení usnesení (§ 71, § 74 odst. 1, § 75 odst. 2 IZ).

V Olomouci dne 25. října 2013

Za správnost vyhotovení: JUDr. Anna Hradilová, v.r. Jitka Jahodová předsedkyně senátu