1 VSOL 947/2015-B-21
KSBR 44 INS 25960/2014 1 VSOL 947/2015-B-21

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Karly Trávníčkové a soudkyň Mgr. Diany Vebrové a JUDr. Anny Hradilové v insolvenční věci dlužnice Lenky anonymizovano , anonymizovano , bytem Kotvrdovice 84, PSČ 679 07, o žádosti insolvenčního správce o udělení souhlasu s prodejem majetku z majetkové podstaty dlužnice mimo dražbu, o odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 5.5.2015, č.j. KSBR 44 INS 25960/2014-B-9

t a k t o:

Odvolání dlužnice se o d m í t á .

Odůvodnění:

Usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí soud prvního stupně dle ustanovení § 289 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále též jen IZ ), udělil insolvenčnímu správci souhlas k prodeji majetku zapsaného v soupisu majetkové podstaty dlužnice ze dne 9.2.2015 v oddíle 1)-nemovitý majetek pod pořadovým číslem 1-3 včetně mimo dražbu (výrok I.), určil, že prodej mimo dražbu insolvenční správce uskuteční za následujících podmínek: budou respektovány podmínky prodeje stanovené věřitelským orgánem, majetek bude prodán nejvyšší nabídce, vhodným způsobem bude zajištěno zaplacení kupní ceny, ohledně majetku není vedeno žádné soudní řízení, žádná třetí osoba k němu neuplatňuje nárok a nejsou ani jiné důvody, které by zpochybňovaly jeho zařazení do majetkové podstaty (výrok II.), uložil insolvenčnímu správci, aby podal soudu písemnou zprávu o průběhu a výtěžku zpeněžení dlužníkova majetku neprodleně po jeho uskutečnění (výrok III.) a uložil insolvenčnímu správci, aby předložil soudu smlouvu, kterou došlo ke zpeněžení majetku mimo dražbu neprodleně po jejím uzavření (výrok IV.).

Proti tomuto usnesení podala dlužnice odvolání, v němž namítala, že insolvenčním správcem navržený a soudem schválený způsob oddlužení je nepřiměřený, neboť jeho provedením se dlužnice a její matka dostanou do tíživé situace. Uvedla, že má dostatečný příjem, aby uspokojila své věřitele prostřednictvím oddlužení ve formě plnění splátkového kalendáře v rozsahu 58 % a navíc vlastní pozemek parc. č. 234/16 v katastrálním území Kotvrdovice, z jehož prodeje je schopna uspokojit věřitele v rozsahu 100 % jejich pohledávek. Dále namítala, že žádný z jejích závazků není zajištěný ani vykonatelný, a proto není důvod prodávat dům, neboť insolvenční řízení zahajovala právě proto, aby k prodeji domu nedošlo. Navrhla, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně zrušil.

Odvolací soud se nejprve zabýval otázkou, zda je odvolání proti napadenému usnesení přípustné, a to s negativním závěrem.

Podle ustanovení § 11 odst. 1 IZ insolvenční soud rozhoduje při výkonu dohlédací činnosti o záležitostech, které se týkají průběhu insolvenčního řízení, činí opatření potřebná k zajištění jeho účelu a ukládá povinnosti, týkající se činnosti jednotlivých subjektů řízení.

Podle ustanovení § 91 IZ, proti rozhodnutím, která insolvenční soud učinil při výkonu dohlédací činnosti včetně předběžných opatření, není odvolání přípustné, pokud zákon nestanoví jinak.

Z výše citovaných zákonných ustanovení lze dovodit, že rozhodnutí insolvenčního soudu, jímž je insolvenčnímu správci udělen souhlas se zpeněžením majetkové podstaty prodejem majetku mimo dražbu podle ust. § 289 odst. 1 IZ, má povahu rozhodnutí vydaného při výkonu dohlédací činnosti (§ 11 odst. 1 IZ) a nelze je napadnout odvoláním (§ 91 IZ).

Shora uvedené závěry odvolacího soudu jsou přitom konzistentní s ustálenou judikaturou, například s usnesením Nejvyššího soudu ČR ze dne 30.6.2004, sp.zn. 29 Odo 199/2003 (publikovaným v časopise Soudní judikatura, sešit č. 8/2004, značky SJ161/2004), jež se sice vyjadřovalo k úpravě obsažené v zákoně o konkursu a vyrovnání, které se však vzhledem ke shodě řešené problematiky uplatní i pro výklad insolvenčního zákona a dle něhož usnesení, jímž konkursní soud uděluje správci konkursní podstaty souhlas s prodejem majetku konkursní podstaty mimo dražbu (§ 27 odst. 2 zákona č. 328/1991 Sb., ve znění účinném do 31.12.2007), je rozhodnutím vydaným v rámci dohlédací činnosti konkursního soudu (§ 12 uvedeného zákona), proti němuž není odvolání přípustné.

Z důvodů shora uvedených proto odvolací soud odvolání dlužnice dle ust. § 218 písm. c) o.s.ř. odmítl, neboť směřuje proti rozhodnutí, proti němuž odvolání není přípustné.

P o u č e n í: Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné (§ 238 odst. 1, § 229 odst. 4 o.s.ř.).

V Olomouci dne 25.září 2015

Za správnost vyhotovení: JUDr. Karla Trávníčková v.r. Jitka Jahodová předsedkyně senátu