1 VSOL 941/2017-B-208
č. j. KSOS 31 INS 16241/2013 1 VSOL 941/2017-B-208

USNESENÍ

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Anny Hradilové a soudkyň JUDr. Karly Trávníčkové a JUDr. Táni Šimečkové v insolvenční věci

dlužníka: Magnety, s.r.o., IČO 25854666 sídlem Světlá 334, 793 31 Světlá Hora zastoupeného advokátem JUDr. Tomášem Chlebikem sídlem Karola Śliwky 621/5, 733 01 Karviná-Fryštát

o vydání výtěžku zpeněžení zajištěnému věřiteli, k odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 29. 5. 2017, č. j. KSOS 31 INS 16241/2013-B-169

takto:

Usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 29. 5. 2017, č.j. KSOS 31 INS 16241/2013-B-169, se potvrzuje.

Odůvodnění:

1. Shora označeným usnesení soud prvního stupně udělil podle ustanovení § 298 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon, dále jen IZ ) insolvenční správkyni souhlas s vydáním výtěžku zpeněžení ve výši 8 799 905 Kč z prodeje nemovitých věcí a ve výši 200 841 Kč z prodeje movitých věcí, tj. výtěžek celkové výši 9 000 746 Kč zajištěnému věřiteli č. 85/P3: PLUS JOIN COMPANY s.r.o. (výrok I.), uložil insolvenční správkyni vyplatit tuto částku zajištěnému věřiteli do 15 dnů od právní moci tohoto usnesení (výrok II.), dále jí uložil povinnost podat soudu písemnou zprávu o provedeném vydání výtěžku do 30 dnů od právní moci usnesení (výrok III.) a povolil insolvenční správkyni čerpat zálohu na odměnu v celkové výši 535 700 Kč (výrok IV.).

2. V důvodech uvedl, že o vydání výtěžku zajištěnému věřiteli č. 85/P3 PLUS JOIN COMPANY s.r.o. požádala insolvenční správkyně podáním doručeným soudu dne 27.6.2016, isir.justi ce.cz

28. 6. 2016 a dne 16. 3. 2017 a současně žádala o vyplacení zálohy na její odměnu. Soud zjistil, že věřitel č. 85/P3, PLUS JOIN COMPANY s.r.o., je přihlášeným věřitelem se zjištěnou pohledávkou (na přezkumném jednání dne 7. 5. 2014) v celkové výši 18 649 565 Kč, zajištěnou majetkem náležejícím do majetkové podstaty dlužníka, a to movitými věcmi a zástavním právem k nemovitostem dlužníka v k. ú. Světlá ve Slezsku, na LV č. 490, obec Světlá Hora, blíže specifikovaných v podání správkyně na č. d. B-125 a v soupisu majetkové podstaty na č. d. B-10, přičemž účinky vzniku zástavního práva tohoto věřitele k nemovitým věcem nastaly 20. 1. 2012. K předmětným nemovitostem má zřízené zástavní právo i další věřitel, a to věřitel č. 67-Česká správa sociálního zabezpečení s datem pořadí 5. 6. 2013 a 10. 10. 2013, a dále věřitel č. 48-Finanční úřad pro Moravskoslezský kraj, Územní pracoviště v Bruntále s datem pořadí 7. 10. 2013. Věřitel č. 85-PLUS JOIN COMPANY s.r.o. se proto uspokojuje ze zajištění jako první v pořadí (§ 167 odst. 1 IZ). Návrh správkyně na vydání výtěžku zajištěnému věřiteli byl v insolvenčním rejstříku zveřejněn dne 29. 6. 2016, 30. 6. 2016 a 22. 3. 2017 a námitky proti tomuto návrhu podány nebyly. Zpeněžením nemovitých předmětů zajištění přímým prodejem bylo dosaženo výtěžku 10 186 000 Kč, náklady se zpeněžením činily 198 766 Kč a náklady spojené se správou majetku činily 676 174 Kč, přičemž náklady spojené se zpeněžením lze odečíst nejvýše v rozsahu 5 % výtěžku zpeněžení a náklady spojené se správou nejvýše v rozsahu 4 % výtěžku zpeněžení (§ 298 odst. 4 IZ). Se souhlasem zajištěného věřitele lze odečíst náklady i ve větším rozsahu. Souhlas zajištěného věřitele s vyšším odpočtem nákladů na správu byl soudu doručen dne 27. 6. 2016 (č. d. B-125). Čistý výtěžek zpeněžení tedy činí 9 311 060 Kč. Dále zpeněžením movitých předmětů zajištění přímým prodejem bylo dosaženo výtěžku 228 819 Kč, přičemž nevznikly žádné náklady spojené se správou tohoto majetku a náklady s jeho zpeněžením činily 3 433 Kč; čistý výtěžek zpeněžení tedy v daném případě činí 225 386 Kč. Současně soud rozhodl o žádosti správkyně a povolil zálohu na její odměnu (§ 38 odst. 4 IZ) a při propočtu vycházel z ustanovení § 1 odst. 2 vyhlášky č. 313/2007 Sb. Odměna správkyně určená z výtěžku zpeněžení nemovitostí připadajícího na zajištěného věřitele činí v dané věci 422 442,40 Kč + DPH 21 %, tedy celkem 511 155 Kč. Odměna správkyně určená z výtěžku zpeněžení movitých předmětů připadajícího na zajištěného věřitele činí 20 285 Kč + DPH 21 %, tedy celkem 24 545 Kč. Tuto zálohu v celkové výši 535 700 Kč je správkyně povinna vyúčtovat v konečné zprávě. Po odpočtu nákladů a odměny správkyně (§ 298 odst. 2 IZ) činí výtěžek zpeněžení k výplatě zajištěnému věřiteli částku 9 000 746 Kč. 3. Proti tomuto usnesení podal dlužník odvolání, v němž namítal, že setrvává na výhradách k postupu a rozhodnutí soudu v rozsahu, v jakém byly tyto popsány v odůvodnění předchozího opravného prostředku. Vrchní soud v Olomouci ve svém předchozím rozhodnutí ze dne 29. 3. 2017 vzal v potaz vynaložení odvolaným správcem Ing. Petrem Zbořilem částky 100 000 Kč + DPH na opravu střechy zajištěných nemovitostí, stejně tak byl odvolacímu soudu znám obsah protokolu KS Ostrava z 25. 1. 2017 a tedy i sdělení Ing. Zbořila ohledně této položky. V neposlední řadě odvolací soud vzal na vědomí i jakýsi souhlas věřitele PECUNIA leasing, a.s. z 23. 2. 2017. Soud v řízení o námitkách proti odvolanému insolvenčnímu správci Ing. Zbořilovi pokračuje a Ing. Zbořil se u jednání dne 25. 1. 2017 vyjádřil v podstatě ke všem vynaloženým nákladům tak, že souhlas věřitele mu dán nebyl a on jako správce o souhlas ani nežádal. Ke sporné položce konkrétně uvedl, že písemný souhlas zajištěného věřitele k dispozici nemá. K posouzení tak zůstává otázka, zda tento souhlas lze či nikoliv udělit dodatečně. Pokud zajištěný věřitel takto učinil, tak je jeho krok pochopitelný potud, že se sice snížil jeho očekáváný příjem o 100 000 Kč, na druhou stranu dosáhl určité úspory v položce odměny insolvenčního správce. Dlužník se domnívá, že takto postupovat nelze, a to zejména proto, že v době držení pohledávek tímto původním věřitelem Shodu s prvopisem potvrzuje Jitka Jahodová

souhlas udělen nebyl a nyní původní věřitel není v postavení osoby, oprávněné takovýto souhlas udělit. Dlužník je toho názoru, že odvolaný insolvenční správce se dostal do jím nezaviněné pozice, při které rozhodoval nikoli z vlastní vůle, nýbrž pod tlakem některých z věřitelů. O tom svědčí např. i uznání pohledávek věřitele PECUNIA leasing a.s., ačkoliv se jednalo o pohledávky od počátku sporné a zasluhující si jejich přezkum soudem. Dlužník pohledávky v celém rozsahu popřel. Nynější správkyně JUDr. Dorková se k tomuto úkonu Ing. Zbořila vyjádřila tak, že nemůže žádným způsobem změnit stanovisko předchozího správce a zvrátit jeho popěrné úkony. Byly tedy zjištěny pohledávky neexistující, popř. zaniklé (např. započtením), tehdejší insolvenční správce byl na návrh věřitelského výboru odvolán a činný již není a nově jmenovaná správkyně převzala skutkový i právní stav řízení. Následně se správkyně (v trestním řízení) vyjádřila, že pokud pohledávku popře, tak lze dodatečně učinit zpětvzetí popření, což však např. u popřené pohledávky věřitele M8 Slovakia neučinila z toho důvodu, že je věc složitá a měl by rozhodnout soud. Správkyně prohlásila, že jí nebyly předány Ing. Zbořilem žádné účetní doklady a v kanceláři účetní paní Grohmanové insolvenční správkyně nikdy nebyla a účetnictví nemá. Ing. Zbořil jí předal pouze seznamy majetku, závazků a pohledávek, nikoli inventury. Dlužník je přesvědčen, že nejsou dány důvody pro vyplacení jakýchkoli částek věřiteli PECUNIA leasing a.s., a už vůbec nejsou splněny podmínky pro rozhodování o těchto záležitostech za situace, kdy nynější držitel pohledávky souhlas nepodal a naopak dostupný souhlas původního věřitele nemůže mít právní účinky pro splnění podmínek pro rozhodnutí soudu. Navrhl, aby napadené usnesení odvolací soud zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k novému rozhodnutí. 4. Odvolací soud především konstatuje, že předmětné řízení bylo zahájeno insolvenčním návrhem jednoho z věřitelů dlužníka dne 6. 6. 2013 a napadené usnesení bylo soudem prvního stupně vydáno 29. 5. 2017. Na danou věc je proto nutno aplikovat insolvenční zákon ve znění účinném do 1. 7. 2017. K tomu viz přechodné ustanovení k zákonu č. 294/2013 Sb., kterým byl insolvenční zákon novelizován s účinností od 1. 1. 2014 a dle jehož čl. II platí, že zákon č. 182/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona platí i pro insolvenční řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Právní účinky úkonů, které v insolvenčním řízení nastaly, přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají zachovány.

5. Podle ustanovení § 7 IZ platí, že nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen též o.s.ř. ) týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje. Rozhodným zněním občanského soudního řádu pro přiměřené použití podle ustanovení § 7 IZ je v dané věci občanský soudní řád ve znění účinném od 30. 9. 2017 (viz přechodná ustanovení v čl. II bod 1. zák. č. 296/2017 Sb., kterým byl s účinností od 30. 9. 2017 novelizován zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád).

6. Po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou k tomuto úkonu oprávněnou (§ 298 odst. 7 IZ), přezkoumal odvolací soud odvoláním napadené rozhodnutí soudu prvního stupně, včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 7 IZ, § 212, § 212a odst. 1, 5 a 6 o.s.ř.) a aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ), dospěl k závěru, že odvolání dlužníka není důvodné.

Shodu s prvopisem potvrzuje Jitka Jahodová

7. Podle ustanovení § 230 IZ platí, že správou majetkové podstaty se rozumí zejména činnost, jakož i právní úkony a opatření z ní vyplývající, pokud směřuje k tomu, aby nedocházelo ke znehodnocení majetkové podstaty, zejména aby nedošlo k odstranění, zničení, poškození nebo odcizení majetku, který do ní náleží (odst. 1 písm. a/). Jde-li o správu věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty, která slouží k zajištění pohledávky, je osoba s dispozičními oprávněními vázána pokyny zajištěného věřitele směřujícími k řádné správě; je- li zajištěných věřitelů více, uděluje tyto pokyny zajištěný věřitel, jehož pohledávka se uspokojuje ze zajištění jako první v pořadí. Jestliže zajištěný věřitel neudělí příslušné pokyny ani ve lhůtě určené insolvenčním soudem, má právo je udělit zajištěný věřitel, jehož pohledávka se uspokojuje ze zajištění jako další v pořadí; jinak pokyny udělí v rámci dohlédací činnosti insolvenční soud, který současně rozhodne o nákladech spojených s provedením jeho pokynu. Osoba s dispozičními oprávněními může odmítnout pokyny zajištěného věřitele, má- li za to, že nesměřují k řádné správě; v takovém případě požádá insolvenční soud o jejich přezkoumání v rámci dohlédací činnosti (odst. 2). Náklady spojené s provedením jeho pokynu podle odstavce 2 nese zajištěný věřitel ze svého (odst. 3). 8. Podle ustanovení § 298 IZ zajištění věřitelé mají právo, aby jejich pohledávka byla uspokojena z výtěžku zpeněžení věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty, jimiž byla zajištěna (odst. 1). Výtěžek zpeněžení po odečtení nákladů spojených se správou a zpeněžením podle odstavce 4, nestanoví-li insolvenční soud jinak, a po odečtení částky připadající na odměnu insolvenčního správce a částky připadající na uspokojení osoby podle odstavce 8 vydá insolvenční správce se souhlasem insolvenčního soudu zajištěnému věřiteli (odst. 2). Proti návrhu insolvenčního správce na vydání výtěžku zpeněžení podle odstavce 2 mohou ostatní věřitelé a dlužník podat námitky do 7 dnů ode dne zveřejnění návrhu v insolvenčním rejstříku; k později podaným námitkám se nepřihlíží. K projednání včas podaných námitek nařídí insolvenční soud do 30 dnů jednání, při kterém rozhodne o tom, zda návrhu insolvenčního správce vyhoví (odst. 3). Náklady spojené se zpeněžením lze odečíst nejvýše v rozsahu 5 % výtěžku zpeněžení; náklady spojené se správou nejvýše v rozsahu 4 % výtěžku zpeněžení. Se souhlasem zajištěného věřitele lze odečíst náklady i ve větším rozsahu (odst. 4). 9. Pokud jde o dosavadní průběh řízení, odvolací soud v zájmu stručnosti rozhodnutí odkazuje na svá zjištění, jak je podrobně uvedl již ve svém předchozím usnesení ze dne 29. 3. 2017, č. j. 1 VSOL 1270/2016-B-164. Lze proto z obsahu spisu soudu prvního stupně připomenout, že:

-do řízení přihlásil svou pohledávku mj. i věřitel č. 3 PECUNIA leasing, a.s. (přihláška č. P3), jehož pohledávka ve výši 18 649 565 Kč byla u přezkumného jednání dne 7. 5. 2014 v celém rozsahu zjištěna, včetně práva na uspokojení ze zajištění (prvním v pořadí), jehož předmětem byl majetek dlužníka (movitý i nemovitý), který byl rovněž sepsán do majetkové podstaty. Právním nástupcem uvedeného věřitele se na základě pravomocného usnesení soudu prvního stupně ze dne 19. 12. 2014, č. j. KSOS 31 INS 16241/2013-P3-4 stal věřitel PLUS JOIN COMPANY s.r.o. (dále jen též věřitel č. 85).

-Usnesením ze dne 20. 2. 2015 (č. d. B-53) byl dříve ustanovený insolvenční správce Ing. Petr Zbořil odvolán z funkce a novou správkyní byla ustanovena JUDr. Ilona Dorková.

-Podáním ze dne 14. 7. 2015 (č. d. B-70) předložil odvolaný správce svou konečnou zprávu (za dobu jeho působení), v níž uvedl příjmy majetkové podstaty, výdaje a provedl Shodu s prvopisem potvrzuje Jitka Jahodová

propočet své odměny. V této zprávě mimo jiné uvedl, že na podzim roku 2014 bylo nutno provést opravu střešního pláště části výrobního areálu (zajištěného majetku) s cílem zamezit další devastaci tohoto majetku před zimním obdobím, věc byla projednána s tehdejším zajištěným věřitelem č. 3 PECUNIA leasing, a.s., náklady na opravu byly tímto věřitelem schváleny a byly proplaceny ve výši 100 000 Kč + DPH, tj. 121 000 Kč. K tomu mj. doložil výpis z účtu č. 8436267335 vedený u Citibank Europe plc, dle něhož byla tato částka na opravu střechy dne 13. 1. 2015 uhrazena. Dále uvedl, že v noci z 15. 12. 2014 na 16. 12. 2014 došlo ve výrobním areálu ke zřícení komína vysokého cca 30 m, byla poškozena část sousedící výrobní haly, došlo k úniku plynu z poškozeného plynového vedení, škoda vyčíslená dle faktury RWE Energie činila 133 496,64 Kč bez DPH.

10. Dále odvolací soud ze spisu soudu prvního stupně zjistil, že:

-dne 16. 3. 2016 (B-94) doručila současná správkyně soudu žádost o souhlas se zpeněžením movitého a nemovitého majetku, jehož součástí byl i majetek, který byl předmětem zajištění pro pohledávku věřitele PLUS JOIN COMPANY s.r.o.; ke zpeněžení mělo dojít na základě výběrového řízení a svou žádost doložila podmínkami výběrového řízení ze dne 1. 3. 2016 č. j. 01/16, návrhem kupní smlouvy, pokyny zajištěného věřitele ze dne 1. 3. 2016 a 16. 3. 2016 a souhlasem věřitelského výboru ze dne 2. 3. 2016.

-Usnesením ze dne 24. 3. 2016 (B-98) soud prvního stupně udělil správkyni souhlas s prodejem nezajištěného majetku, a na základě další žádosti správkyně ze dne 28. 4. 2016 (č. d. B-111), kterou doložila protokolem o vyhodnocení výběrového řízení, souhlasem věřitelského výboru, znaleckým posudkem, soud usnesením ze dne 13. 5. 2016 (B-112) udělil správkyni souhlas s prodejem nezajištěného majetku mimo dražbu.

-Podáním ze dne 14. 6. 2016 (B-118) správkyně oznámila, že uvedený majetek byl zpeněžen, že kupní cena byla zaplacena a doložila kupní smlouvu uzavřenou 16. 5. 2016, dle níž byl majetek (zajištěný i nezajištěný) zpeněžen za celkovou kupní cenu 11 907 500 Kč, vč. DPH. -Podáním ze dne 20. 6. 2016, doplněným 27. 6. 2016 (B 125-126, zveřejněno v insolvenčním rejstříku 29. 6. 2016) předložila správkyně soudu první žádost o souhlas s vydáním výtěžku ze zpeněžení zajištěnému věřiteli č. 85, v němž uvedla, že nemovitosti zatížené zástavním právem pro věřitele č. 85 byly zpeněženy za 10 186 000 Kč (tj. 92,6 % z celku), ostatní nemovitosti za 814 000 Kč (tj. 7,4% z celkové ceny), přičemž náklady na zpeněžení zajištěného majetku činily celkem 198 766 Kč (odměna zprostředkovatele 184 876 Kč vč. DPH, znalecké posudky 13. 890 Kč) a náklady na správu zajištěného majetku činily celkem 555 174 Kč (oprava střechy poškozené pádem komína, pojištění objektu, odvoz suti ze zříceného komína a daň z nemovitostí). Náklady vynaložené se správou tohoto majetku v roce 2014, jak byly uvedeny ve zprávě jejího předchůdce (v souvislosti s opravou střešního pláště části výrobního areálu ve výši 121 000 Kč), mezi těmito náklady uvedeny nebyly. Správkyně provedla rovněž propočet své odměny dle § 1 odst. 2 vyhlášky č. 313/2007 Sb. (517 011 Kč) s tím, že zajištěnému věřiteli by měla být z nemovitostí vydána částka 8 915 048 Kč. Dále správkyně rovněž navrhla vydání výtěžku zajištěnému věřiteli ze zpeněžení zajištěných movitých věcí s tím, že kupní cena činila 228 819 Kč, náklady na zpeněžení 3 433 Kč, a po odpočtu odměny správkyně ve výši 24 545 by měla být vydána zajištěnému věřiteli další částka 200 841 Kč. Celkem Shodu s prvopisem potvrzuje Jitka Jahodová

ze zpeněžení nemovitého a movitého majetku mělo být dle tohoto návrhu zajištěnému věřiteli vydáno 9 115 890 46 Kč. K tomuto návrhu správkyně předložila doklady prokazující náklady se správou a zpeněžením, mj. i souhlas zajištěného věřitele č. 85 s výdaji se správou zajištěného majetku převyšující 4% (§ 298 odst. 4 IZ).

-Jelikož proti tomuto návrhu nebyly podány žádné námitky, usnesením ze dne 8. 8. 2016, č. j. KSOS 31 INS 16241/2013-B-127 soud prvního stupně tomuto návrhu správkyně vyhověl, udělil jí souhlas s vydáním výtěžku zpeněžení v celkové výši 9 115 889,76 Kč zajištěnému věřiteli č. 85 a povolil jí čerpat zálohu na odměnu ve výši celkem 541 556,24 Kč. K odvolání dlužníka bylo toto usnesení rozhodnutím Vrchního soudu v Olomouci ze dne 29. 3. 2017 (B-164) zrušeno a věc vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení s tím, aby se opětovně zabýval náklady na správu zajištěného nemovitého majetku.

11. Náklady vynaloženými mj. na správu zajištěného nemovitého majetku se soud prvního stupně zabýval (za účasti odvolaného správce, dlužníka a věřitelského výboru) na svolaném jednání již dne 25. 1. 2017 (B-153) a následně dne 6. 9. 2017 (B-180) v souvislosti s projednáním námitek proti závěrečné zprávě a vyúčtování odvolaného správce Ing. Zbořila.

12. Přípisem ze dne 23. 2. 2017 (č. d. B-158) společnost PECUNIA leasing, a.s. potvrdila, že správci Ing. Petru Zbořilovi dala souhlas s vynaložením částky 100 000 Kč + DPH (tj. 121 000 Kč) na opravu střechy budovy, která tvořila součást zajištění jeho tehdejších pohledávek (před postoupením) a že správce postupoval v souladu s jeho pokyny.

13. Podáním ze dne 14. 3. 2017 (B-159) předložila současná správkyně opravený návrh na vydání výtěžku zpeněžení zajištěnému věřiteli č. 85, v němž mezi náklady na správu nemovitého majetku započetla i náklady na opravu střechy jedné z nemovitostí z podzimu roku 2014 ve výši 121 000 Kč včetně DPH s tím, že z celkového výtěžku 10 186 000 Kč, po odpočtu všech nákladů na zpeněžení (198 766 Kč), na správu (676 174 Kč) a po odpočtu její odměny ve výši 511 155,30 Kč, by měl být zajištěnému věřiteli vydán čistý výtěžek z nemovitostí ve výši 8 799 905 Kč a za věci movité 200 841 Kč (po odpočtu nákladů na zpeněžení 3 433 Kč, odměny správkyně 24 545 Kč); celkem výtěžek 9 000 746 Kč. 14. Podáním ze dne 28. 4. 2017 (č. d. B-168) předložil soudu věřitelský výbor (ve složení věřitelů č. 27, č. 73 a č. 85) své usnesení ze dne 28. 4. 2017, ve kterém mj. rozhodl, že výdaj ve výši 121 000 Kč v podobě opravy části střechy areálu považuje za účelně vynaložený . 15. Na tomto skutkovém základě rozhodl soud prvního stupně opětovně nyní odvoláním napadeným usnesením. 16. Odvolací soud na základě všech shora uvedených zjištění a citovaných zákonných ustanovení dospěl k závěru, že postup obou správců při správě zajištěného nemovitého majetku byl správný, jimi vynaložené náklady byly nejenže nutné (účelné), navíc byly odsouhlaseny zajištěným věřitelem, tj. jak věřitelem č. 85, tak v případě nákladů z roku 2014 i věřitelem č. 3, přičemž u posledně uvedeného věřitele se nejednalo o souhlas dodatečný, jak to dovozuje dlužník, neboť věřitel č. 3 výslovně potvrdil, že správce jednal dle jeho pokynu, nikoliv že tyto náklady schvaluje dodatečně (viz zjištění shora). Stejně tak shledává odvolací soud účelně vynaložené náklady, jež vznikly v souvislosti se zpeněžením. Jelikož nemovitý majetek dlužníka (včetně zajištěného) byl prodán za nejvyšší nabídku a propočet odměny správkyně je v souhlasu s ustanovením § 1 odst. 2 vyhlášky č. 313/2007 Sb. (o odměně správce, o Shodu s prvopisem potvrzuje Jitka Jahodová

náhradách jeho hotových výdajů, o odměně členů a náhradníků věřitelského výboru a o náhradách jejich nutných výdajů), proto je správný závěr soudu prvního stupně, že věřiteli č. 85 je nutno vydat čistý výtěžek ze zpeněžení nemovitého majetku v celkové výši 9 000 746 Kč.

17. Ze shora uvedených důvodů proto odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně jako věcně správné (včetně závislých výroků) podle ustanovení § 219 o.s.ř. potvrdil. 18. Pouze pro úplnost odvolací soud na závěr dodává, že nepřehlédl, že podstata dlužníkových výhrad (dle obsahu spisu) proti vydání výtěžku zajištěnému věřiteli č. 85 se koncentruje do námitek, že pohledávku tohoto věřitele (před postoupením věřitele č. 3) neuznává, případně, že zanikla jednostranným zápočtem provedeným ze strany dlužníka a že insolvenční správce Ing. Zbořil pochybil, pokud tuto pohledávku přesto uznal. K tomu nutno uvést, že jde o námitky právně bezvýznamné, neboť i když dlužník u přezkumného jednání dne 7. 5. 2014 tuto pohledávku popřel, pak za situace, kdy řešením úpadku dlužníka je konkurs, toto popření nevyvolalo žádné účinky, tj. nemělo vliv na její zjištění (viz § 192 odst. 3 IZ, dále srovnej § 336 odst. 2, § 410 odst. 2 IZ) a jelikož tuto pohledávku nepopřel žádný z přihlášených věřitelů, jsou výsledkem tohoto přezkumného jednání vázáni všichni účastníci předmětného insolvenčního řízení (věřitelé a dlužník) i ostatní procesní subjekty, včetně insolvenčního správce a insolvenčního soudu (§ 9, § 201 IZ).

Poučení:

Proti tomuto usnesení je dovolání přípustné ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě, pokud napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud (§ 237, § 239, § 240 odst. 1 o.s.ř.).

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníku, insolvenční správkyni, zajištěnému věřiteli, věřitelskému výboru a státnímu zastupitelství, které případně opětovně vstoupilo do insolvenčního řízení, se však doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne zvláštního doručení rozhodnutí (§ 71, § 74 odst. 1, § 75 odst. 2 IZ).

Olomouc dne 26. února 2018

JUDr. Anna Hradilová, v.r. předsedkyně senátu

Shodu s prvopisem potvrzuje Jitka Jahodová