1 VSOL 925/2012-A-12
KSOS 34 INS 22734/2012 1 VSOL 925/2012-A-12

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Karly Trávníčkové a soudkyň JUDr. Ivany Waltrové a JUDr. Ivany Wontrobové v insolvenční věci dlužnice Marie anonymizovano , anonymizovano , bytem Mírov 5, PSČ 789 53, o insolvenčním návrhu dlužnice, k odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 31.10.2012, č.j. KSOS 34 INS 22734/2012-A-7,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 31. 10. 2012, č.j. KSOS 34 INS 22734/2012-A-7 se potvrzuje.

Odůvodnění:

Usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí soud prvního stupně odmítl podle ustanovení § 128 odst. 2 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (dále jen IZ ) insolvenční návrh dlužnice s odůvodněním, že ani přes výzvu soudu neodstranila vady příloh, když v aktualizovaném seznamu majetku sice již uvedla i nemovitosti, ale tento seznam nepodepsala a v seznamu závazků neuvedla odděleně zajištěné věřitele.

Proti tomuto rozhodnutí podala dlužnice odvolání, ve kterém pouze namítala, že dle jejího názoru vše splnila. K odvolání přiložila aktualizovaný seznam majetku ze dne 22. 10. 2012 (obsahující též požadovanou identifikaci nemovitostí), který opatřila prohlášením o úplnosti, správnosti a dodatečně též svým podpisem.

Po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou k tomuto úkonu oprávněnou, přezkoumal odvolací soud odvoláním napadené usnesení soudu prvního stupně, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 7 odst. 1 IZ, § 212, § 212 a odst. 1, 5, 6 o.s.ř.), a aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ), dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

Z obsahu insolvenčního spisu vyplývá, že dlužnice se insolvenčním návrhem ze dne 5. 9. 2012, doručeným soudu dne 18. 9. 2012, domáhala rozhodnutí o hrozícím úpadku a navrhovala, aby byl řešen plněním splátkového kalendáře. Návrh podala na předepsaném formuláři, ve kterém (v kolonce 19) neuvedla žádné závazky, ze kterých vyplývá právo na uspokojení ze zajištění, a v kolonce 17 neuvedla žádný majetek, který je předmětem zajišťovacích práv. V kolonce 16 mezi majetek, který není předmětem zajišťovacích práv, uvedla pouze movité věci. K návrhu připojila seznam majetku ze dne 5. 9. 2012, který opatřila podpisem a prohlášením o úplnosti a správnosti, ale neuvedla v něm (stejně jako v insolvenčním návrhu), že je vlastnicí nemovitostí zapsaných u Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště Šumperk na LV č. 197 a 198 pro obec a katastrální území Mírov. Dále k návrhu připojila seznam závazků ze dne 5. 9. 2012 opatřený podpisem a prohlášením o úplnosti, pravdivosti a správnosti, ve kterém nejsou odděleně uvedeni žádní zajištění věřitelé. Soud prvního stupně usnesením ze dne 11.10.2012, č.j. KSOS 34 INS 22734/2012-A-4, které bylo dlužnici doručeno zvláštním způsobem dne 16.10.2012, dlužnici vyzval k tomu, aby ve lhůtě do 7 dnů od doručení tohoto usnesení doplnila svůj insolvenční návrh o opravený seznam majetku, ve kterém mimo jiné řádně označí nemovitosti jejich identifikačními údaji, dále seznam závazků, ve kterém mimo jiné odděleně uvede zajištěné věřitele, a seznam majetku doplní aktuálním znaleckým posudkem s odhadem obvyklé ceny nemovitostí ve vlastnictví dlužníka, který nebude starší tří měsíců. Současně byla dlužnice poučena, že nebude-li insolvenční návrh ve stanovené lhůtě doplněn, insolvenční soud jej podle ustanovení § 120 odst. 2 IZ odmítne. Na tuto výzvu dlužnice reagovala podáním ze dne 18. 10. 2012, doručeným soudu dne 23. 10. 2012, ve kterém žádala ze zdravotních důvodů o prodloužení 7denní lhůty na lhůtu 14denní. Dne 26. 10. 2012 dlužnice soudu doručila opravený insolvenční návrh s návrhem na povolení oddlužení ze dne 22.10.2012, ve kterém do kolonky 17 doplnila, že předmětem zajišťovacích práv (zástavního práva) je byt-Mírov č.p. 5, LV 197, bytový dům na parcele č. 83, zatímco kolonky 19 a 21 týkající se nevykonatelných a vykonatelných závazků, ze kterých vyplývá právo na uspokojení ze zajištění, zůstaly nevyplněny. K návrhu předložila výpis z katastru nemovitostí, z něhož vyplývá, že na nemovitostech ve vlastnictví dlužnice vázne zástavní právo smluvní pro pohledávku Ludvíka Kratochvíla ve výši 480.000 Kč na základě smlouvy o zřízení zástavního práva ze dne 30. 3. 2010. Dále k tomuto opravenému návrhu připojila seznam majetku, který není předmětem zajišťovacích práv , a uvedla v něm vlastnictví k nemovitostem dle kolonky 17 návrhu. Tento aktualizovaný seznam majetku ze dne 22. 10. 2012 však nepodepsala. Dále k návrhu připojila seznam závazků ze dne 22. 10. 2012 opatřený jejím podpisem a prohlášením o úplnosti, pravdivosti a správnosti, ve kterém neuvedla žádného zajištěného věřitele. Aktuální znalecký posudek na odhad obvyklé ceny nemovitostí nepředložila. Na tomto základě rozhodl soud prvního stupně odvoláním napadeným rozhodnutím.

Podle § 7 odst. 1 IZ se pro insolvenční řízení a incidenční spory použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ), nestanoví-li tento zákon jinak, nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Podle § 398 IZ oddlužení lze provést zpeněžením majetkové podstaty nebo plněním splátkového kalendáře (odstavec 1). Při oddlužení zpeněžením majetkové podstaty se postupuje obdobně podle ustanovení o zpeněžení majetkové podstaty v konkursu (odstavec 2). Při oddlužení plněním splátkového kalendáře je dlužník povinen po dobu pěti let měsíčně splácet nezajištěným věřitelům ze svých příjmů částku ve stejném rozsahu, v jakém z nich mohou být při výkonu rozhodnutí nebo při exekuci uspokojeny přednostní pohledávky. Tuto částku rozvrhne dlužník mezi nezajištěné věřitele podle poměru jejich pohledávek způsobem určeným v rozhodnutí insolvenčního soudu o schválení oddlužení. Zajištění věřitelé se uspokojí z výtěžku zpeněžení zajištění; při tomto způsobu zpeněžení se postupuje obdobně podle ustanovení o zpeněžení zajištění v konkursu ( odstavec 3).

Podle § 128 odst. 2 IZ nejsou-li k insolvenčnímu návrhu připojeny zákonem požadované přílohy, nebo neobsahují-li tyto přílohy stanovené náležitosti, určí insolvenční soud navrhovateli lhůtu k doplnění insolvenčního návrhu. Tato lhůta nesmí být delší než 7 dnů; to neplatí, jde-li o insolvenční návrh podle § 98 odst. 1. Nebude-li insolvenční návrh ve stanovené lhůtě doplněn, insolvenční soud jej odmítne.

Podle § 392 odst. 2 IZ v seznamu majetku dlužník kromě náležitostí uvedených v § 104 odst. 2 u každé položky tohoto seznamu uvede údaj o době pořízení majetku, o jeho pořizovací ceně a odhad obvyklé ceny majetku ke dni pořízení seznamu. Nejde-li o nemovitost nebo o majetek, který slouží k zajištění, ocenění znalcem se nevyžaduje.

Podle § 393 odst. 3 IZ návrh na povolení oddlužení insolvenční soud odmítne, není-li přes jeho výzvu řádně doplněn a v řízení o něm nelze pro tento nedostatek pokračovat nebo nejsou-li k němu přes jeho výzvu připojeny zákonem požadované přílohy anebo neobsahují-li tyto přílohy přes jeho výzvu stanovené náležitosti.

Odvolací soud považuje za nutné zdůraznit, že dle § 398 IZ lze oddlužení provést zpeněžením majetkové podstaty nebo plněním splátkového kalendáře. Je-li oddlužení dle § 397 IZ soudem povoleno, rozhodují o způsobu, jímž bude provedeno, přihlášení nezajištění věřitelé svým hlasováním na schůzi věřitelů či mimo ni (§ 399 a násl. IZ), a teprve pokud se na způsobu oddlužení dle § 402 odst. 3 IZ neusnesou, rozhodne o něm insolvenční soud (§ 402 odst. 4 IZ). Případným návrhem dlužníka stran způsobu jeho oddlužení nejsou věřitelé ani soud při tomto rozhodování nijak vázáni. Výsledek hlasování věřitelů je soud povinen respektovat, a proto rozhodnou-li věřitelé o způsobu oddlužení, a nevyjdou-li najevo důvody, pro něž je dle § 395 IZ nutno návrh na povolení oddlužení zamítnout, schválí oddlužení s tím, že bude provedeno způsobem, o němž věřitelé rozhodli. Z uvedeného je zřejmé, že náležitosti návrhu na povolení oddlužení a jeho povinné přílohy, včetně jejich náležitostí, jsou v § 391 a § 392 IZ vymezeny tak, aby soudu poskytly dostatečný podklad pro rozhodnutí o tom, zda jsou dány podmínky pro povolení (a schválení oddlužení, a aby umožnily věřitelům (popřípadě soudu) kvalifikovaně posoudit, kterým ze způsobů stanovených v § 398 IZ má být oddlužení provedeno. Proto zákon stanoví jako podmínku projednatelnosti návrhu na povolení oddlužení i předložení jeho řádných předepsaných příloh a s nesplněním tohoto požadavku přes výzvu soudu spojuje následek spočívající v odmítnutí návrhu.

Ve shodě se soudem prvního stupně odvolací soud konstatuje, že dlužnice ani přes výzvu soudu neodstranila vady příloh, neboť aktualizovaný seznam majetku ze dne 22. 10. 2012, obsahující nově i identifikaci nemovitostí, které dlužnice do původního insolvenčního návrhu a seznamu majetku ze dne 5. 9. 2012 neuvedla, není dlužnicí podepsán, takže nesplňuje zákonem stanovené náležitosti. Navíc z návrhu ani ze seznamu závazků není zřejmé, zda má dlužnice závazek vůči zajištěnému věřiteli. Soud prvního stupně tedy postupoval správně, když insolvenční návrh, který nebyl ve stanovené lhůtě na výzvu soudu doplněn, podle ustanovení § 128 odst. 2, poslední věta IZ odmítl.

Pro úplnost odvolací soud dodává, že k seznamu majetku, který dlužnice předložila spolu s odvoláním, a který je již dlužnicí řádně podepsán, nelze přihlížet, neboť rozhodovací praxe soudů se ustálila na závěru, že vady insolvenčního návrhu může insolvenční navrhovatel odstranit jen do rozhodnutí o odmítnutí insolvenčního návrhu, a že k odstranění vad insolvenčního návrhu provedenému až v odvolacím řízení se nepřihlíží (srov. usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 17. 3. 2008, sp. zn. KSPH 20 INS 437/2008, 1 VSPH 5/2008, publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 11/2009).

S ohledem na shora uvedené proto odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně jako věcně správné v ust. § 219 o.s.ř. potvrdil.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné.

V Olomouci dne 29. listopadu 2012

Za správnost vyhotovení: JUDr. Karla Trávníčková v.r. Vladimíra Kvapilová předsedkyně senátu