1 VSOL 922/2012-A-10
KSBR 29 INS 24450/2012 1 VSOL 922/2012-A-10

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Karly Trávníčkové a soudkyň JUDr. Ivany Waltrové a JUDr. Ivany Wontrobové v insolvenční věci dlužníka Petra Kreuzwiesera, nar. 16.12.1971, bytem 28. října 2384/4, Znojmo, PSČ 669 02, o insolvenčním návrhu dlužníka, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Brně č.j. KSBR 29 INS 24450/2012-A-5 ze dne 18.10.2012,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Brně, č.j. KSBR 29 INS 24450/2012-A-5 ze dne 18.10.2012 se mění tak, že insolvenční návrh se neodmítá.

Odůvodnění:

Usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí soud prvního stupně odmítl insolvenční návrh dlužníka ze dne 8.10.2012. V důvodech rozhodnutí uvedl, že dlužník ve svém insolvenčním návrhu (spojeném s návrhem na povolení oddlužení) pouze uvedl, že má 6 peněžitých závazků, přičemž k počtu věřitelů se dlužník nevyjádřil. Dlužník netvrdil další skutečnosti rozhodné pro posouzení insolvenčního návrhu, z jeho obecného tvrzení není soud schopen posoudit, zda dlužník je či není v úpadku, případně zda mu úpadek hrozí. Soud přihlédl i k seznamu jeho závazků jako povinné příloze podle ustanovení § 104 insolvenčního zákona, ve kterém dlužník sice řádně identifikoval své věřitele a uvedl právní důvod vzniku závazku, nevyjádřil se však k jejich splatnosti. Soud proto dospěl k závěru, že u dlužníka je dána mnohost závazků a pluralita věřitelů, z tvrzení dlužníka však nelze usoudit, zda jeho nevykonatelné závazky jsou více jak 30 dnů po lhůtě splatnosti a dlužník tyto závazky neplní déle jak 3 měsíce. U závazků, u kterých dlužník uvedl exekuční řízení, soud mohl dospět k závěru, že jako vykonatelný závazek je po splatnosti déle jak 30 dnů, nelze však posoudit, zda vykonatelné závazky dlužníka jsou či nejsou hrazeny prostřednictvím výkonu rozhodnutí nebo v rámci exekuce. Nelze tedy posoudit, zda dlužníkem tvrzená neschopnost dostát jeho závazkům je objektivní, případně zda jde pouze o neochotu dlužníka plnit své peněžité závazky. Pro výše uvedené nedostatky nelze pokračovat v insolvenčním řízení, soud proto insolvenční návrh podle ustanovení § 128 odst. 1 insolvenčního zákona odmítl.

Proti tomuto usnesení podal dlužník odvolání. Uvedl, že podle jeho názoru insolvenční návrh vyplnil řádně a podle vzoru, který byl ke stažení na internetu. Navrhuje proto, aby odvolací soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně zpět k projednání.

Podle § 7 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších doplnění (dále jen IZ ), pro insolvenční řízení a pro incidenční spory se použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ), nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně, jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 212 a § 212a odst. 1, odst. 5 a odst. 6 o.s.ř.), aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2 písm. c/ IZ), a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.

Podle § 103 odst. 2 IZ, v insolvenčním návrhu musí být dále uvedeny rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, skutečnosti, ze kterých vyplývá oprávnění podat návrh, není-li insolvenčním navrhovatelem dlužník, označeny důkazy, kterých se insolvenční navrhovatel dovolává, a musí z něj být patrno, čeho se jím insolvenční navrhovatel domáhá.

Podle § 3 odst. 1 IZ, dlužník je v úpadku, jestliže a) má více věřitelů a b) peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a c) tyto závazky není schopen plnit (dále jen platební neschopnost ).

Podle § 3 odst. 2 IZ, má se za to, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže a) zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo b) je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, nebo c) není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo d) nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1, kterou mu uložil insolvenční soud.

Z obsahu insolvenčního spisu vyplývá, že dlužník podal u soudu prvního stupně dne 8.10.2012 insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení (na předepsaném formuláři), kterým se domáhal zjištění úpadku a povolení oddlužení. V popisu rozhodujících skutečností osvědčujících jeho úpadek uvedl, že v současné době má 6 peněžitých závazků, které není schopen splácet déle jak 3 měsíce, z čehož vyplývá, že je v úpadku. Dále uvedl, že na 5 peněžitých závazků již bylo vydáno soudní nebo exekutorské usnesení z důvodu neschopnosti tyto závazky splácet. K návrhu dlužník doložil seznam závazků, seznam majetku a seznam zaměstnanců. V seznamu závazků uvedl jeden závazek, ze kterého nevyplývá právo na uspokojení ze zajištění, jako nevykonatelný, dále pět závazků, ze kterých nevyplývá právo na uspokojení k zajištění, jako vykonatelné, přičemž jednotlivé věřitele a výši závazků označil, dále v seznamu závazků uvedl, že věřitelé nejsou jeho osobami blízkými a netvoří s ním koncern, žádnou pohledávku nepopírá. V seznamu závazků prohlásil, že seznam je úplný a správný, a podepsal jej.

Návrh na povolení oddlužení, který je podáván spolu s insolvenčním návrhem, je podáván na jediném (předepsaném) formuláři, byť jde obsahově o dva návrhy, pro které jsou zákonem předepsány samostatně obsahové náležitosti. Insolvenční návrh musí mít náležitosti podle ustanovení § 103 a 104 IZ, návrh na povolení oddlužení podle ustanovení § 391 a § 392 IZ. Podmínkou pro projednání návrhu na povolení oddlužení je podání bezvadného insolvenčního návrhu, a proto insolvenční soud musí v takovém případě nejprve zkoumat, zda insolvenční návrh splňuje náležitosti stanovené v ustanovení § 103, případně § 104 IZ. Dlužník je dle ustanovení § 103 IZ zejména v insolvenčním návrhu povinen vylíčit rozhodující skutečnosti, které osvědčují jeho úpadek či hrozící úpadek. Dlužník, který je fyzickou osobou-nepodnikatelem, musí tvrdit konkrétní skutečnosti, ze kterých vyplývají znaky úpadku dle ustanovení § 3 odst. 1 IZ, tedy že má více věřitelů a peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti, které není schopen plnit. K náležitostem insolvenčního návrhu viz například rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. KSBR 37 INS 294/2008, 29 NS ČR 1/2008 ze dne 27.1.2010, publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu pod poř. č. 88/2010.

Odvolací soud na rozdíl od soudu prvního stupně uzavírá, že v posuzované věci dlužník podal insolvenční návrh, ve kterém dostatečným způsobem popsal rozhodující skutečnosti osvědčující jeho úpadek, a proto jeho insolvenční návrh je projednatelný. Dlužník v insolvenčním návrhu a v povinné příloze k tomuto návrhu-seznamu závazků-konkrétně uvedl 6 závazků vůči 5 věřitelům, a to označením věřitele a uvedením výše závazku. Dále v návrhu uvedl, že tyto své závazky v počtu 6 (všechny závazky) není schopen splácet déle jak 3 měsíce. Z uvedeného je tedy zřejmé, že všechny závazky dlužníka jsou více než 30 dnů po lhůtě splatnosti, když je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, a proto i zřejmé, že dlužník je v úpadku ve formě platební neschopnosti ve smyslu ustanovení § 3 odst. 1 a odst. 2 písm. b) IZ. Lze proto uzavřít, že dlužník uvedl dostatečná skutková tvrzení, ze kterých vyplývá, že je v úpadku, tedy že má více věřitelů (nejméně dva), vůči nimž má peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti, které není schopen plnit, nebo je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti. Insolvenční návrh dlužníka tak nemá vady, které by bránily pokračování v insolvenčním řízení, a proto nebyl dán důvod pro postup podle ustanovení § 128 odst. 1 IZ k jeho odmítnutí.

Na základě shora uvedeného odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně podle ustanovení § 220 odst. 1 o.s.ř. změnil tak, že insolvenční návrh dlužníka se neodmítá.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné.

V Olomouci dne 29. listopadu 2012

Za správnost vyhotovení: JUDr. Karla Trávníčková v.r. Vladimíra Kvapilová předsedkyně senátu