1 VSOL 920/2012-B
KSBR 40 INS 14439/2011 1 VSOL 920/2012-B 38

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Karly Trávníčkové a soudkyň JUDr. Ivany Waltrové a JUDr. Ivany Wontrobové v insolvenční věci dlužníka Ing. Pavla anonymizovano , anonymizovano , bytem Zlín, Bratří Jaroňků 4063, PSČ 760 01, zastoupeného JUDr. Zdeňkou Pechancovou, advokátkou se sídlem Luhačovice, Masarykova 175, PSČ 763 26, o zrušení schváleného oddlužení, k odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 29.10.2012 č.j. KSBR 40 INS 14439/2011-B-25,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 29.10.2012 č.j. KSBR 40 INS 14439/2011-B-25 se p o t v r z u j e .

Odůvodnění:

Usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí soud prvního stupně podle ustanovení § 418 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (dále jen IZ ), zrušil schválené oddlužení a současně rozhodl o způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem. V odůvodnění uvedl, že dlužník návrhem na povolení oddlužení sledoval nepoctivý záměr, který nutno spatřovat v tom, že v návrhu, jakož i v seznamu závazků, neuvedl pohledávky vůči věřiteli AD PROPERTY, s.r.o., které byly dodatečně zjištěny u zvláštního přezkumného jednání dne 17.10.2012, čímž snížil celkovou výši svých závazků, jakož i 30 % hranici jejich uspokojení, kterou je nutné dosáhnout pro povolení oddlužení, a navíc se jedná o pohledávky z podnikání společnosti ALVES, s.r.o., ke kterým dlužník přistoupil podle ustanovení § 533 ObčZ, a tudíž je na něho ve smyslu ustanovení § 389 odst. 1 IZ nutno pohlížet jako na podnikatele, jehož úpadek nelze řešit oddlužením. Schválení oddlužení dlužník dosáhl tím, že tyto závazky z podnikání zatajil. V této souvislosti uvedl, že se nelze -38 domnívat, že dlužník tyto závazky neuvedl z pouhé roztržitosti, opomnění či nevědomosti o jejich existenci, neboť k závazkům přistoupil v posledním roce před podáním návrhu na povolení oddlužení a k některým z nich dokonce necelé dva měsíce před podáním návrhu na povolení oddlužení.

Proti tomuto rozhodnutí podal dlužník odvolání z důvodu, že soud prvního stupně dospěl k nesprávným skutkovým zjištěním, pokud uzavřel, že dlužník své závazky vůči věřiteli AD PROPERTY, s.r.o. zamlčel účelově, a že rozhodnutí soudu prvního stupně spočívá na nesprávném právním posouzení věci, pokud soud uzavřel, že přistoupení k závazkům společnosti ALVES, s.r.o. postupem dle ustanovení § 503 ObčZ převzal na sebe závazky z podnikání, a tudíž je na něho nutno pohlížet jako na podnikatele ve smyslu § 389 odst. 1 IZ, který nemůže navrhnout, aby jeho úpadek byl řešen oddlužením. V této souvislosti namítal, že pouze nevěděl, že tyto závazky musí uvádět a že nebyly hrazeny. Byl v dobré víře, že tento závazek vzniklý z titulu občanskoprávního úkonu-přistoupení k závazku dle ustanovení § 503 ObčZ-bude uhrazen společností ALVES, s.r.o., neboť s ní dlužník uzavřel dohodu ze dne 13.5.2011, na základě níž dlužník vyplatil společnosti částku 1.050.000 Kč, a tato společnost prohlásila, že nemá vůči dlužníkovi žádné pohledávky a závazky, tímto jsou všechny závazky vypořádány, a to i do budoucna. Dlužník byl v přesvědčení, že tato jeho platba pokryla veškerá jeho přistoupení k závazkům společnosti ALVES, s.r.o. Navrhoval, aby odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně zrušil.

Insolvenční správce dlužníka se k podanému odvolání dlužníka nevyjádřil.

Po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou k tomuto úkonu oprávněnou, přezkoumal odvolací soud odvoláním napadené rozhodnutí soudu prvního stupně, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, a po jednání ve věci dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

Z obsahu předloženého spisu vyplývá, že insolvenčním návrhem ze dne 12.8.2011, doručeným soudu dne 15.8.2011, se dlužník domáhal rozhodnutí o svém úpadku a navrhoval, aby byl řešen oddlužením plněním splátkového kalendáře. V návrhu uvedl tři závazky vůči třem věřitelům (doc. Ing. Dagmar Měřínské, Ph.D., Ing. Marcele Havlové a Home Credit, a.s.) ve výši celkem 1.200.000 Kč. Při přezkumném jednání dne 19.10.2011 byly přezkoumány a zjištěny pohledávky vůči přihlášeným věřitelům Home Credit, a.s., IČ: 26978636 ve výši 104.577 Kč, Komerční bance, a.s., IČ: 45317054 ve výši 250.093,30 Kč a E.ON Energie, a.s., IČ: 26078201 ve výši 5.238 Kč. V návrhu dále uvedl, že má vyživovací povinnost ke dvěma nezletilým dětem stanovenou soudem ve výši celkem 5.000 Kč. Na tomto základě insolvenční soud usnesením ze dne 21.10.2011, č.j. KSBR 40 INS 14439/2011-B-6 schválil oddlužení dlužníka plněním splátkového kalendáře. Podáním ze dne 11.11.2011, doručeným soudu dne 16.12.201, sdělila společnost ALVES, s.r.o., IČ: 26228246, že dlužník v insolvenčním návrhu spojeném s návrhem na povolení oddlužení účelově zamlčel závazky z obchodního styku vůči věřiteli -38

AD PROPERTY, s.r.o., které vyplývají z notářských zápisů NZ 271/2011 ze dne 17.6.2011, NZ 106/2011 ze dne 25.2.2011, NZ 141/2011 ze dne 11.3.2011, NZ 107/2011 ze dne 25.2.2011 a NZ 190/2011 ze dne 13.4.2011, a dále závazky vůči bankám (Reiffeisenbank S.A., ČSOB, ČS, Volksbank). Toto podání bylo doplněno podáním ze dne 23.1.2012, doručeným soudu 24.1.2012, k němuž byly připojeny přílohy. Poté, co společnost AD PROPERTY, s.r.o., tyto své pohledávky ve výši 1.511.560 Kč, bylo na den 17.10.2010 nařízeno zvláštní přezkumné jednání, a proto nebyla insolvenčním správcem ani dlužníkem popřeny, byly u tohoto jednání v přihlášené výši zjištěny, seznam přihlášených pohledávek doplněn o věřitele č. 4 a pohledávky navýšeny na částku 1.871.414,35 Kč. K tomuto přezkumnému jednání dlužník soudu předložil darovací smlouvu ze dne 27.9.2012, na základě níž se Jarmila Měřínská jako darující zavázala darovat každý měsíc dlužníkovi jako obdarovanému po dobu 48 měsíců, a to počínaje měsícem listopad 2012, částku 9.447 Kč. Na tomto základě rozhodl insolvenční soud odvoláním napadeným rozhodnutím.

Odvolací soud zopakoval a doplnil dokazování čtením listin, z nichž dospěl k následujícímu zjištění: -Z notářského zápisu sepsaného notářem JUDr. Svatomírem Helešicem dne 25.2.2011, sp.zn. NZ 106/2011, N 106/2011 zjistil, že společnost ALVES, s.r.o., IČ: 26228246 jako dlužník uznal svoji povinnost zaplatit věřiteli AD PROPERTY, s.r.o., IČ: 43784763 závazek ze smlouvy o prodeji zboží- obuvi ve výši 19.260 EUR a závazek ze smlouvy o právní pomoci ve výši 4.624 EUR a celkovou dlužnou částku ve výši 23.884 EUR se zavázal zaplatit ve lhůtě do 15.11.2011. K tomuto závazku v souladu s ustanovením § 533 ObčZ přistoupil Ing. Zdeněk Špaček jako přistupující dlužník č. 1, Jiří Gazda jako přistupující dlužník č. 2 a Ing. Pavel Měřínský jako přistupující dlužník č. 3, a to na základě dohody s věřitelem AD PROPERTY, s.r.o., ve které se zavázali, že tuto povinnost dlužníka splní společně a nerozdílně. Přistupující dlužníci se dohodli s věřitelem, že celou dlužnou částku zaplatí do 15.11.2011; -Z notářského zápisu sepsaného notářem JUDr. Svatomírem Helešicem dne 13.4.2011, č.j. NZ 190/2011, N 202/2011 zjistil, že společnost ALVES, s.r.o., IČ: 26228246 jako dlužník uznal co do důvodu a výše závazek zaplatit věřiteli AD PROPERTY, s.r.o. ve výši 375.192 Kč z titulu smlouvy o odebrání zboží do 31.7.2011. Společnost AD PROPERTY, s.r.o. jako věřitel a Ing. Zdeněk Špaček jako přistupující dlužník č. 1, Jiří Gazda jako přistupující dlužník č. 2 a Ing. Pavel Měřínský jako přistupující dlužník č. 3 se dohodli v souladu s ustanovením § 533 ObčZ, že splní peněžitý závazek, který má dlužník ALVES, s.r.o. vůči věřiteli ve výši 375.192 Kč, společně a nerozdílně, a dále se dohodli, že celou dlužnou částku zaplatí do 31.7.2011; -Z notářského zápisu sepsaného notářem JUDr. Svatomírem Helešicem dne 17.6.2011, sp.zn. NZ 271/2011, N 287/2011 zjistil, že společnost ALVES, s.r.o. jako dlužník prohlásil, že uznává co do důvodu a výše svůj dluh vůči věřiteli vzniklý na základě smlouvy o obchodní spolupráci, na základě níž -38

věřitel jako prodávající dodal dlužníkovi jako kupujícímu zboží ve výši 23.651 Kč a dluh z titulu právní pomoci ve výši 9.701 EUR. Věřitel s dlužníkem se dohodli, že dlužnou částku zaplatí do 31.12.2011. Společnost AD PROPERTY, s.r.o. jako věřitel a Ing. Zdeněk Špaček jako přistupující dlužník č. 1, Jiří Gazda jako přistupující dlužník č. 2 a Ing. Pavel Měřínský jako přistupující dlužník č. 3 se dohodli v souladu s ustanovením § 533 ObčZ, že splní peněžitý závazek, který má dlužník ALVES, s.r.o. vůči věřiteli ve výši 33.352 EUR, společně a nerozdílně. Přistupující dlužníci se dohodli s věřitelem, že celou dlužnou částku zaplatí do 31.12.2011; -Z notářského zápisu sepsaného notářem Mgr. Richardem Brázdou dne 13.5.2011, sp.zn. NZ 248/2011, N 284/2011 zjistil, že dlužník Ing. Pavel Měřínský prohlásil, že na základě škody, kterou způsobil společnosti ALVES, s.r.o., IČ: 26228246, jež byla způsobena tím, že Ing. Pavel Měřínský bez vědomí zbývajících společníků a jednatelů navýšil svoji měsíční mzdu v době od 1.3.2010, kdy byl zaměstnancem a jednatelem společnosti, dále tím, že Ing. Pavel Měřínský sjednával s třetími subjekty jménem společnosti fiktivní smlouvy o půjčce, když půjčené finanční prostředky nefigurují v účetnictví společnosti a těmto subjektům byly společností reálně vráceny, dále tím, že uzavíral simulované dohody o provedení práce se svými rodinnými příslušníky, když těmto byly na jejich základě vypláceny peněžní prostředky společnosti bez reálného protiplnění, a dále neoprávněnými nákupy pohonných hmot a dálničních známek z prostředků společnosti. Ing. Pavel Měřínský tímto ve smyslu § 558 ObčZ uznává co do důvodu a výše svůj dluh vůči společnosti ALVES, s.r.o. ve výši 950.000 Kč a zavazuje se zaplatit do 15.6.2011; -Z dohody o vyrovnání závazku uzavřené dne 13.5.2011 mezi společností ALVES, s.r.o. zastoupenou jednatelem Ing. Zdeňkem Špačkem a jednatelem Jiřím Gazdou a dále Ing. Pavlem Měřínským zjistil, že se obě strany dohodly na vyrovnání závazku ze strany Ing. Pavla anonymizovano vůči firmě ALVES, s.r.o. Tento závazek vznikl za doby působení pana anonymizovano ve firmě ALVES, s.r.o. do 14.4.2011 a zahrnuje navýšení mzdy, uzavření smluv o práci na dohodu bez vědomí jednatelů, půjček vedených mimo účetnictví a jejich vyplácení a čerpání PHM. Obě strany se tímto dohodly na kompenzaci výše uvedených škod finanční hotovostí ve výši 1.050.000 Kč. Vyrovnáním této částky firma ALVES, s.r.o. prohlašuje, že již nemá vůči Ing. Pavlu Měřínskému, jako bývalému jednateli a zaměstnanci žádných pohledávek a závazků, tímto jsou vypořádány, a to i do budoucna. Firma ALVES, s.r.o. se tímto zavazuje upustit od trestního oznámení vůči Ing. Pavlu Měřínskému, a to i do budoucna; -Z protokolu o zvláštním přezkumném jednání ze dne 17.10.2012 zjistil, že byla přezkoumána pohledávka č. 4 věřitele č. 4-AD PROPERTY, s.r.o., se sídlem Slovensko, Vratislava, Stará Vajnorská 11, která byla přihlášena z titulu přistoupení k závazku společnosti ALVES, s.r.o., IČ: 26228246, notářskými zápisy ze dne 25.2.2011, sp.zn. NZ 106/2011, N 106/2011, ze dne 11.3.2011 sp.zn. NZ 141/2011, N 146/2011 a ze dne 17.6.2011, NZ 271/2011 a -38

NZ 278/2011 a vzhledem k tomu, že nebyla popřena insolvenčním správcem ani dlužníkem, byla zjištěna ve výši 1.511.560,52 Kč. K tomuto přezkumnému jednání dlužník předložil darovací smlouvu uzavřenou dne 27.9.2012, na základě níž se dárce Jarmila Měřínská zavázala darovat každý měsíc dlužníkovi po dobu 48 měsíců, a to počínaje listopadem 2012, částku 9.447 Kč.

Odvolací soud přezkoumal především závěr soudu prvního stupně, že dlužník nebyl věcně aktivně legitimován k podání návrhu, aby jeho úpadek byl řešen oddlužením, neboť přistoupením k závazku společnosti ALVES, s.r.o. vůči věřiteli AD PROPERTY, s.r.o. na sebe převzal závazky, které vznikly z podnikání společnosti ALVES, s.r.o., a tudíž je na něho nutno nahlížet jako na podnikatele ve smyslu § 389 IZ, a schválení oddlužení dosáhl jen tím, že tyto závazky v insolvenčním návrhu účelově zamlčel.

Podle ustanovení § 389 IZ dlužník, který není podnikatelem, může insolvenčnímu soudu navrhnout, aby jeho úpadek nebo hrozící úpadek řešil oddlužením (odstavec 1). Jiná osoba než dlužník není oprávněn návrh na oddlužení podat (odstavec 2).

Podle ustanovení § 390 odst. 3 IZ, návrh na povolení oddlužení podaný opožděně nebo někým, kdo k tomu nebyl oprávněn, insolvenční soud odmítne rozhodnutím, které doručí dlužníku, osobě, která takový návrh podala, insolvenčnímu správci a věřitelskému výboru. Odvolání může podat pouze osoba, která takový návrh podala.

Výkladem ustanovení § 389 odst. 1 IZ co do slovního spojení dlužník, který není podnikatelem , se Nejvyšší soud zabýval např. v rozhodnutí ze dne 21.4.2009, sp.zn. KSOS 34 INS 625/2008, 29 NSČR 3/2009-A, které je publikováno ve Sbírce rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu pod R 79/2009, v rozhodnutí ze dne 23.2.2011, sp.zn. KSUL 70 INS 3940/2008, 29 NSČR 9/2009 publikovaném ve Sbírce rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu pod R 112/2011, a v těchto rozhodnutích na dané téma uzavřel, že: 1) dlužníkem, který není podnikatel , se ve smyslu ustanovení § 389 odst. 1 IZ rozumí taková fyzická nebo právnická osoba, která není zákonem považována za podnikatele a současně nemá závazky (dluhy) vzešlé z jejího podnikání; 2) to, zda existuje rozumný důvod nepokládat při rozhodování o návrhu na povolení oddlužení nebo při rozhodování o tom, zda se oddlužení schvaluje, za překážku bránící uplatnění institutu oddlužení neuhrazený dluh z dlužníkova dřívějšího podnikání, insolvenční soud uváží vždy především s přihlédnutím k a) době vzniku konkrétního dlužníkova závazku (dluhu) z podnikání, b) době ukončení dlužníkova podnikání, c) četnosti neuhrazených dlužníkových závazků (dluhů) z podnikání, d) výši konkrétního dlužníkova závazku (dluhu) z podnikání v porovnání s celkovou výší všech dlužníkových závazků, e) tomu, zda věřitel, o jehož pohledávku jde, je srozuměn s tím, že tato pohledávka bude podrobena režimu oddlužení; 3) podmínka, že dlužník nemá dluhy z podnikání, je -38 pro účely posouzení, zda návrh na povolení oddlužení podala k tomu oprávněná osoba (ve smyslu § 389 odst. 1 a § 390 odst. 3 IZ), splněna i tehdy, jestliže návrh na povolení oddlužení podal dlužník, který svým majetkem pouze zajistil jako směnečný rukojmí dluh jiné osoby z jejího podnikání. V odůvodnění této právní věty Nejvyšší soud konstatoval, že je přesvědčen, že výklad vylučující z účasti na oddlužení dlužníky, kteří sice již nepodnikají, ale stále mají závazky vzešlé z jejich podnikání, se nevztahuje na osoby, jež podnikateli nebyly a nejsou a které svým majetkem pouze zajistily dluhy vzešlé z podnikání jiných subjektů, bez zřetele k tomu, zda šlo o zajištění z titulu obecného ručení ve smyslu § 303 a násl. ObchZ nebo o zajištění pohledávky zástavním právem, anebo o zajištění pohledávky zajišťovací směnkou. Dále konstatoval, že v intencích závěrů obsažených v R 79/2009 je z možnosti podat úspěšně návrh na povolení oddlužení (jako k tomu oprávněná osoba) vyloučen dlužník, který svým jednání projevuje vůli osobně se účastnit na podnikání (např. tím, že koupí podnik), a nikoli dlužník, jenž svým úkonem toliko poskytl majetkovou garanci (záruku) za uspokojení pohledávek věřitele vůči jinému dlužníku-podnikateli.

Odvolací soud v intencích závěrů obsažených ve shora citovaných rozhodnutích Nejvyššího soudu konstatuje, že dlužník, který nebyl a není podnikatelem, se nestane podnikatelem ve smyslu ustanovení § 389 odst. 1 IZ tím, že podle ustanovení § 533 ObčZ přistoupí k závazku, který vzešel z podnikání jiného subjektu, neboť tímto přistoupením neprojevuje vůli osobně se účastnit na podnikání, pouze se jako nový dlužník zavazuje, že dluh věřiteli zaplatí společně a nerozdílně s původním dlužníkem, a proto i kdyby dlužník v insolvenčním návrhu spojeném s návrhem na povolení oddlužení uvedl závazky vůči věřiteli AD PROPERTY, s.r.o., nebylo by důvodné konstatovat, že návrh na povolení oddlužení je z důvodů uvedených v ustanovení § 389 odst. 1 IZ podán někým, kdo k tomu není oprávněn, a tudíž by nebyl důvod pro odmítnutí tohoto návrhu podle ustanovení § 390 odst. 3 IZ.

Dále odvolací soud přezkoumal závěr soudu prvního stupně, že neuvedením závazků vůči věřiteli AD PROPERTY, s.r.o. dlužník účelově snížil celkovou výši svých závazků, a tím současně rovněž zákonem požadovanou 30% hranici jejich splnění, kterou je nutné dosáhnout pro povolení oddlužení, takže podáním neúplného návrhu na povolení oddlužení sledoval nepoctivý záměr ve smyslu ustanovení § 395 odst. 1 IZ, což je důvodem pro postup dle ustanovení § 418 IZ.

Pro posouzení otázky, jestli podáním neúplného návrhu na povolení oddlužení dlužník sledoval nepoctivý záměr ve smyslu ustanovení § 395 odst. 1 IZ, je rozhodné, zda by mu bylo povoleno oddlužení plněním splátkového kalendáře i za situace, že by v návrhu dlužník pohledávky vůči věřiteli AD PROPERTY, s.r.o. uvedl, a nebo by mu za této situace naopak reálně hrozilo zamítnutí návrhu podle ustanovení § 395 odst. 1, písm. b) IZ, neboť hodnota plnění, které by při oddlužení obdrželi nezajištění věřitelé, by byla nižší než 30 % jejich pohledávek. Dále je rozhodné, zda tyto závazky zamlčel, a nebo se mohl důvodně domnívat, jak tvrdí -38 v podaném odvolání, že částka 1.050.000Kč, kterou vyplatil společnosti ALVES,s.r.o. na základě dohody ze dne 13.5.2011 pokryla veškerá jeho přistoupení k závazkům společnosti ALVES, s.r.o.

Při posuzování otázky, zda by dlužníkovi bylo povoleno oddlužení plněním splátkového kalendáře i za situace, že by v návrhu pohledávky vůči věřiteli AD PROPERTY, s.r.o. uvedl, odvolací soud vyšel z obsahu insolvenčního návrhu, ve kterém dlužník uvedl, že má příjem ve výši 21.980 Kč měsíčně, vyživovací povinnost ke dvěma nezletilým dětem stanovenou soudem ve výši celkem 5.000 Kč, a dále z upraveného seznamu závazků ve výši 1.871.414 Kč, jejichž pravost ani výši dlužník nepopírá. Na základě těchto údajů odvolací soud zjistil, že dlužník by za pět let zaplatil nezajištěným věřitelům pouze 23,46 % (pokud by insolvenční správce nebyl plátcem DPH), případně 22,89 % (pokud by insolvenční správce byl plátcem DPH), takže hodnota plnění, které by při oddlužení obdrželi nezajištění věřitelé, by byla nižší než 30 % jejich pohledávek. Této skutečnosti si byl dlužník vědom, neboť poté, co věřitel AD PROPERTY, s.r.o. svoji pohledávku přihlásil a k jejímu přezkoumání bylo nařízeno zvláštní přezkumné jednání, předložil darovací smlouvu uzavřenou dne 27.9.2012, na základě níž se dárce zavázal darovat dlužníkovi po dobu 48 měsíců, a to počínaje měsícem listopad 2012, částku 9.447 Kč. K této darovací smlouvě nelze při úvahách o splnění podmínek pro povolení oddlužení plněním splátkového kalendáře přihlédnout, neboť nutno vyjít pouze ze zajištěných příjmů, které měl dlužník k dispozici při podání insolvenčního návrhu spojeného s návrhem na povolení oddlužení, tj. ke dni 15.8.2011, neboť na základě těchto skutečností soud prvního stupně usnesením ze dne 21.10.2011, č.j. KSBR 40 INS 14439/2011-B-6 požadované oddlužení dlužníkovi schválil.

Při posuzování otázky, zda se dlužník mohl důvodně domnívat, jak tvrdí v podaném odvolání, že částka 1.050.000Kč, kterou vyplatil společnosti ALVES,s.r.o. na základě dohody ze dne 13.5.2011 pokryla veškerá jeho přistoupení k závazkům společnosti ALVES, s.r.o. , vyšel odvolací soud z obsahu notářského zápisu sepsaného notářem Mgr. Richardem Brázdou dne 13.5.2011, sp.zn. NZ 248/2011, N 284/2011, z něhož zjistil, že dlužník Ing. Pavel Měřínský prohlásil, že je na základě škody, kterou způsobil společnosti ALVES, s.r.o., IČ: 26228246, jež byla způsobena tím, že Ing. Pavel Měřínský bez vědomí zbývajících společníků a jednatelů navýšil svoji měsíční mzdu v době od 1.3.2010, kdy byl zaměstnancem a jednatelem společnosti, dále tím, že Ing. Pavel Měřínský sjednával s třetími subjekty jménem společnosti fiktivní smlouvy o půjčce, když půjčené finanční prostředky nefigurují v účetnictví společnosti a těmto subjektům byly společností reálně vráceny, dále tím, že uzavíral simulované dohody o provedení práce se svými rodinnými příslušníky, když těmto byly na jejich základě vypláceny peněžní prostředky společnosti bez reálného protiplnění, a dále neoprávněnými nákupy pohonných hmot a dálničních známek z prostředků společnosti. Ing. Pavel Měřínský tímto ve smyslu § 558 ObčZ uznává co do důvodu a výše svůj dluh vůči společnosti ALVES, s.r.o. ve výši 950.000 Kč a zavazuje se zaplatit do 15.6.2011, jakož i z navazující dohody o vyrovnání závazku uzavřené dne 13.5.2011 mezi společností -38

ALVES, s.r.o. zastoupenou jednatelem Ing. Zdeňkem Špačkem a jednatelem Jiřím Gazdou a dále Ing. Pavlem Měřínským , z níž zjistil, že se obě strany dohodly na vyrovnání závazku ze strany Ing. Pavla anonymizovano vůči firmě ALVES, s.r.o. Tento závazek vznikl za doby působení pana anonymizovano ve firmě ALVES, s.r.o. do 14.4.2011 a zahrnuje navýšení mzdy, uzavření smluv o práci na dohodu bez vědomí jednatelů, půjček vedených mimo účetnictví a jejich vyplácení a čerpání PHM. Obě strany se tímto dohodly na kompenzaci výše uvedených škod finanční hotovostí ve výši 1.050.000 Kč. Pokud je v této dohodě uvedeno, že vyrovnáním této částky firma ALVES, s.r.o. prohlašuje, že již nemá vůči Ing. Pavlu Měřínskému, jako bývalému jednateli a zaměstnanci žádných pohledávek a závazků, tímto jsou vypořádány, a to i do budoucna , jedná se o dohodu, která řeší nároky společnosti ALVES, s.r.o. vůči dlužníkovi jako svému bývalému jednateli z titulu náhrady škody, což je zde výslovně a bez jakýchkoliv pochybností či výkladových nejasností uvedeno. Společnost AD PROPERTY, s.r.o. jako věřitel, jemuž se dlužník shora citovanými notářskými zápisy zavázal zaplatit dluh společnosti ALVES, s.r.o. společně a nerozdílně s tímto dlužníkem, nebyla ani účastníkem této dohody. Závazek dlužníka zaplatit společnosti AD PROPERTY, s.r.o. dluh dlužníka ALVES, s.r.o. společně a nerozdílně s tímto dlužníkem by nezanikl ani za situace, kdyby se dlužník ALVES, s.r.o. v dohodě ze dne 13.5.2011 zavázal, že poskytnutou částku 1.050.000Kč použije na úhradu závazků, k nimž dlužník shora citovanými notářským zápisy podle ustanovení § 533 ObčZ přistoupil. Nelze pominout, že notářské zápisy o přistoupení závazku byly sepisovány v období od 25.2.2011 do 17.6.2011 a bezprostředně poté dne 15.8.2011 byl podán předmětný insolvenční návrh. Je proto vyloučeno, aby na tyto pohledávky, též s ohledem na jejich výši, při sepisu insolvenčního návrhu dlužník jednoduše zapomněl.

Ve shodě se soudem prvního stupně odvolací soud konstatuje, že neuvedením správné výše závazků do insolvenčního návrhu spojeného s návrhem na povolení oddlužení dlužník sledoval nepoctivý záměr ve smyslu ustanovení § 395 odst. 3 IZ a v důsledku toho dosáhl rozhodnutí o schválení oddlužení. Za této situace soud prvního stupně zcela správně schválené oddlužení podle ustanovení § 418 IZ zrušil a rozhodl o způsobu řešení úpadku dlužníka konkursem.

S ohledem na shora uvedené proto odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně podle ustanovení § 219 o.s.ř. jako věcně správné potvrdil.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí n e n í dovolání přípustné, ledaže na základě dovolání podaného ve lhůtě dvou měsíců od doručení písemného vyhotovení rozhodnutí cestou Krajského soudu v Brně k Nejvyššímu soudu České republiky v Brně dospěje dovolací soud k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. -38

Toto rozhodnutí se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku. Insolvenčnímu správci a dlužnici se doručuje i zvláštním způsobem a odvolací lhůta běží ode dne, kdy jim bylo usnesení doručeno tímto zvláštním způsobem (§ 74 odst. 2, § 75 IZ).

V Olomouci dne 19.prosince 2012

Za správnost vyhotovení : JUDr. Karla Trávníčková, v.r. Jitka Jahodová předsedkyně senátu