1 VSOL 92/2018-B-19
KSOS 40 INS 10680/2017 1 VSOL 92/2018-B-19

USNESENÍ Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Karly Trávníčkové a soudkyň JUDr. Anny Hradilové a JUDr. Táni Šimečkové v insolvenční věci

dlužnice: Kateřina anonymizovano , anonymizovano , bytem Dolní náměstí 12/14, 746 01 Opava-Město,

o odvolání insolvenčního správce dlužnice Insolvenční společnost v.o.s., IČO 04506227, sídlem Vlasákova 1419/21, 155 00 Praha 5-Stodůlky proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 8. 1. 2018, č. j. KSOS 40 INS 10680/2017-B-10

takto:

Usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 8. 1. 2018, č. j. KSOS 40 INS 10680/2017-B-10 se ve výrocích III., a VII. zrušuje a v tomto rozsahu se věc vrací soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

1. Usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí soud prvního stupně mimo jiné schválil oddlužení dlužnice Kateřiny anonymizovano plněním splátkového kalendáře (výrok II.), plátcům příjmu dlužnice: a) Charita Opava, IČO 43964591, Přemyslovců 13/26, 747 07 Opava-Jaktař, b) Česká republika-Česká správa sociálního zabezpečení, IČO 00006963, Křížová 1292/25, 225 08 Praha 5, a také případným dalším následujícím plátcům příjmu dlužnice soud uložil, aby po doručení tohoto rozhodnutí, počínaje měsícem únor 2018, tento příjem nevypláceli dlužnici, ale zasílali jej insolvenčnímu správci Insolvenční společnost v.o.s., Vlasákova 1419/21, 155 00 Praha 5, a to bez zřetele k právní moci tohoto usnesení, a současně s prováděním srážek zasílali každý měsíc insolvenčnímu správci doklad obsahující údaje o příjmu a o provedených srážkách-výplatní lístek (výrok III.) a insolvenčnímu správci soud uložil, aby: 1) každý měsíc ze součtu částek zaslaných plátci příjmu a) a b) prováděl srážky ve stejném rozsahu jako při výkonu rozhodnutí pro uspokojení přednostní pohledávky (ustanovení § 278 a 279 občanského soudního řádu), následně dlužnici neprodleně vyplatil částku zbývající po provedení srážek a ze sražené části těchto příjmů a z částky zaslané plátcem příjmu dle výroku IV. a dlužníkem: a) si ponechal částku 900 Kč (navýšenou o DPH v zákonem stanovené výši, je-li správce plátcem této daně) jako zálohu na odměnu a na náhradu hotových výdajů, b) uhradil případné pohledávky za majetkovou podstatou a pohledávky postavené na roveň pohledávkám za podstatou, a to v pořadí: i. záloha na odměnu a náhradu hotových výdajů dle bodu a., ii. běžné výživné, iii. záloha na odměnu dle výroku VI., iv. náklady znaleckého posudku pořízeného v insolvenčním řízení k ocenění nezajištěného isir.justi ce.cz

majetku a případně další pohledávky za majetkovou podstatou spojené s udržováním a správou majetkové podstaty, v. dlužné výživné, vi. odměna osoby, která sepsala a za dlužníka podala návrh na povolení oddlužení, a náklady znaleckého posudku oceňujícího nezajištěný majetek vyžádaný od exekutora, c) vytvořil rezervu na odměnu a náhradu hotových výdajů na dobu 6 měsíců, tuto rezervu v případě potřeby využíval, opětovně doplňoval a v posledních 6 měsících trvání splátkového kalendáře využil k úhradě odměny a náhrady hotových výdajů dle bodu a., d) vytvořil rezervu na úhradu pohledávek za podstatou a pohledávek jim na roveň postavených, pokud by okolnosti nasvědčovaly tomu, že by mohly zůstat po skončení splátkového kalendáře neuhrazeny, e) zbývající částku vyplatil nejpozději do konce měsíce nezajištěným věřitelům v poměrech dle distribučního schématu splátkového kalendáře ve zprávě pro oddlužení obsažené v podání insolvenčního správce ze dne 24. 8. 2017 (č. l. B- 8); první splátka bude uhrazena nejpozději do 28. 2. 2018, 2) v případě potřeby vyplácel dlužnici zálohově část nepostižitelné částky a vyživovaným osobám část výživného tak, aby nebylo ohroženo pokrytí základních životních potřeb těchto osob, 3) sdělil ve lhůtě 3 dnů plátci příjmu dlužníka číslo účtu, na který mají být počínaje měsícem únor 2018 zasílány částky z příjmu dlužnice (výrok VII.). V odůvodnění pouze uvedl, že nebyly shledány důvody, které by bránily schválení oddlužení, a proto rozhodl dle ustanovení § 406 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (dále jen IZ ), o schválení přijatého způsobu oddlužení, a zároveň vydal související výroky dle ustanovení § 406 odst. 3 IZ. Dále uvedl, že podle ustanovení § 398 odst. 3 IZ provádí výplatu částek nezajištěným věřitelům dle splátkového kalendáře insolvenční správce.

2. Proti tomuto rozhodnutí, a to výslovně proti výroku VII. a souvisejícímu výroku III, podal insolvenční správce včas odvolání, ve kterém namítal, že povinnost uložená insolvenčnímu správci ve výroku VII. nemá oporu v zákoně, kdy ustanovení § 398 odst. 3 IZ ve spojení s ustanovením § 298 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o.s.ř. ), stanoví, že v případě nařízení provádění srážek ze mzdy několika plátcům mzdy (případně srážky z jiných příjmů dle ustanovení § 299 o.s.ř.), určí jim jednotlivě, jakou část nezabavitelné částky nemají srážet. Použití o.s.ř. insolvenční správce zakládá na ustanovení § 7 IZ. Dále insolvenční správce odkázal na judikaturu Vrchního soudu v Praze, podle níž se insolvenční soud zbavil povinnosti jemu uložené ustanovením § 398 odst. 3 IZ ve spojení s ustanovením § 298 odst. 1 o.s.ř., když uložil plátcům příjmu dlužníka posílat celý příjem insolvenčnímu správci, aby s ním dále pracoval, jelikož dle výše uvedených ustanovení má být na soudu, aby určil, jakou část nezabavitelné částky má každý plátce příjmu srážet. Navrhoval, aby odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně ve výrocích III. a IV. zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně se závazným pokynem, aby insolvenční soud určil plátcům příjmu dlužnice jednotlivě, jakou část nezabavitelné částky má každý z plátců příjmů srážet.

3. Po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou k tomuto úkonu oprávněnou, přezkoumal odvolací soud odvoláním napadené rozhodnutí soudu prvního stupně, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 7 IZ, § 212, § 212a odst. 1, 5 a 6 o.s.ř.), a aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ), dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.

4. Soud prvního stupně ve výroku VII. přezkoumávaného usnesení uložil odvolateli jako insolvenčnímu správci povinnost, která, jak bude níže vysvětleno, nemá oporu v zákoně.

Shodu s prvopisem potvrzuje Jitka Jahodová

Insolvenční správce je ve vztahu k ukládané povinnosti v postavení účastníka řízení, a proto je subjektivně legitimován k podání odvolání proti rozhodnutí, kterým mu byla taková povinnost uložena (ustanovení § 201 o.s.ř.), jakož i proti souvisejícímu výroku III.

5. Podle ustanovení § 7 IZ nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro insolvenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.

6. Rozhodným zněním občanského soudního řádu pro přiměřené použití podle ustanovení § 7 IZ je občanský soudní řád ve znění účinném od 30.9.2017.

7. Rozhodným zněním insolvenčního zákona v přezkoumávané věci je insolvenční zákon ve znění účinném od 1.12.2017.

8. Podle ustanovení § 398 odst. 3 IZ při oddlužení plněním splátkového kalendáře je dlužník povinen po dobu 5 let měsíčně splácet nezajištěným věřitelům ze svých příjmů částku ve stejném rozsahu, v jakém z nich mohou být při výkonu rozhodnutí nebo při exekuci uspokojeny přednostní pohledávky. Tuto částku rozvrhne dlužník prostřednictvím insolvenčního správce mezi nezajištěné věřitele podle poměru jejich pohledávek způsobem určeným v rozhodnutí insolvenčního soudu o schválení oddlužení. Zajištění věřitelé se uspokojí jen z výtěžku zpeněžení zajištění; při tomto zpeněžení se postupuje obdobně podle ustanovení o zpeněžení zajištění v konkursu.

9. Podle ustanovení § 406 odst. 3, písm. d) IZ v rozhodnutí, jímž schvaluje oddlužení plněním splátkového kalendáře, insolvenční soud přikáže plátci mzdy dlužníka, nebo plátci jiného příjmu dlužníka postižitelného výkonem rozhodnutí srážkami ze mzdy povinného (dále jen plátce mzdy dlužníka), aby po doručení rozhodnutí o schválení oddlužení prováděl ze mzdy nebo jiného příjmu dlužníka stanovené srážky a nevyplácel sražené částky dlužníku.

10. Podle ustanovení § 406 odst. 5 IZ rozhodnutí o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře doručí insolvenční soud do vlastních rukou také plátci mzdy dlužníka. O právech a povinnostech plátce mzdy dlužníka po doručení rozhodnutí o schválení oddlužení platí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu o plátci mzdy při výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy povinného. Částky sražené z dlužníkovy mzdy zasílá plátce mzdy dlužníka insolvenčnímu správci, a to bez zřetele k tomu, že rozhodnutí o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře dosud není v právní moci.

11. Podle ustanovení § 298 o.s.ř. nařizuje-li soud provádění srážek ze mzdy několika plátcům mzdy, určí jim jednotlivě, jakou část nezabavitelné částky nemají srážet. Kdyby příjem povinného nedosahoval u některého plátce mzdy ani uvedené části nezabavitelné částky, je plátce mzdy povinen oznámit to soudu. Soud pak znovu určí, jakou část nezabavitelné částky má každý plátce mzdy srážet. Soud může též určit, zejména jsou-li prováděny srážky již jen

Shodu s prvopisem potvrzuje Jitka Jahodová

pro běžné výživné, aby je prováděl pouze některý z plátců mzdy a aby ostatní v provádění srážek zatím nepokračovali (odstavec 1). Provádí-li srážky několik plátců mzdy zároveň, zašlou srážky vždy soudu. Soud prověří, zda celkově sražená částka nepřevyšuje pohledávku oprávněného. Nepřevyšuje-li ji, vyplatí celou sraženou částku oprávněnému. Převyšuje-li ji, vyplatí soud ze sražené částky oprávněnému jen tolik, kolik odpovídá jeho pohledávce, a zbytek vrátí povinnému (odstavec 2).

12. Podle ustanovení § 302 odst. 1 o.s.ř. má-li povinný vedle práva na mzdu i právo na jiný příjem, uvedený v § 299, postupuje se tak, jakoby šlo o několik mezd.

13. Insolvenční zákon ve svém ustanovení § 398 odst. 3 určuje rozsah částky, kterou je dlužník povinen po vymezenou dobu splácet ze svých příjmů nezajištěným věřitelům, tak, že jde o částku ve stejném rozsahu, v jakém z nich mohou být při výkonu rozhodnutí nebo při exekuci uspokojeny přednostní pohledávky. Tuto částku, respektive její výpočet, určují ustanovení § 277 až 279 o.s.ř.

14. Na úpravu rozsahu prováděných srážek v § 398 odst. 3 IZ navazuje ustanovení § 406 odst. 3 písm. d) insolvenčního zákona, podle kterého soud v rozhodnutí, jímž schvaluje oddlužení plněním splátkového kalendáře, přikáže plátci mzdy dlužníka nebo jeho jiného příjmu, postižitelného výkonem rozhodnutí srážkami ze mzdy, aby po doručení rozhodnutí o schválení oddlužení prováděl ze mzdy nebo jiného příjmu dlužníka stanovené srážky a nevyplácel sražené částky dlužníku.

15. Podle ustanovení § 406 odst. 5, věta druhá IZ se práva a povinnosti plátce mzdy dlužníka (jeho jiného příjmu) po doručení rozhodnutí o schválení oddlužení řídí přiměřeně ustanovením občanského soudního řádu o plátci mzdy při výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy povinného. Z ustanovení § 298 a § 302 odst. 1 o.s.ř. přitom vyplývá, že nařizuje-li soud provádění srážek ze mzdy (či jiného příjmu uvedeného v § 299 o.s.ř.) několika plátcům, určí jim jednotlivě, jakou část nezabavitelné částky nemají srážet.

16. Z uvedeného je zřejmé, že provádění srážek ze mzdy dlužníka může insolvenční soud přikázat jen plátci mzdy dlužníka (jeho jiného postižitelného příjmu) a nikoli insolvenčnímu správci. Pokud tedy soud výrokem III. uložil plátcům příjmu dlužnice, aby po doručení tohoto rozhodnutí, počínaje měsícem únor 2018, tento příjem nevypláceli dlužnici, ale zasílali jej insolvenčnímu správci, a výrokem VII. uložil správci, aby vypočítal ze souhrnu všech čistých příjmů dlužnice zákonné srážky, nepostupoval v souladu se zákonnou úpravou (srov. např. rozhodnutí Vrchního soud v Olomouci ze dne 16.9.2016, č.j. KSOS 14 INS 21383/2015, 4 VSOL 1156/2016-B-20, ze dne 10.4.2017, č.j. KSBR 31 INS 13702/2016, 1 VSOL 23/2017-B-16 nebo též ze dne 25.4.2017, č.j. KSBR 33 INS 16334/2016, 1 VSOL 1601/2016-B-11).

17. Z ustanovení § 298 odst. 1, věta první o.s.ř. pak plyne, že při souběhu postižitelných příjmů dlužníka od všech plátců se tyto příjmy při provádění zákonných srážek sčítají a nezabavitelná částka, která nesmí být sražena, může být dlužníku ponechána jen jednou, byť pobírá postižitelný příjem od více plátců. Proto zákon soudu stanoví povinnost určit jednotlivě každému plátci, jakou část nezabavitelné částky nemá dlužníku srážet tak, aby součet těchto

Shodu s prvopisem potvrzuje Jitka Jahodová

částek vyústil v celkovou nezabavitelnou částku (např. pokud nezabavitelná částka ze součtu příjmů dlužníka od dvou plátců činí 8.000 Kč, určí soud jednomu plátci, aby nesrážel z jím poskytovaného příjmu 2.000 Kč a druhému 6.000 Kč). Kdyby příjem dlužníka u některého plátce postižitelného příjmu nedosahoval jemu určené části nezabavitelné částky (např. uvedené částky 2.000 Kč), je plátce povinen to oznámit insolvenčnímu soudu, který pak znovu určí, jakou část nezabavitelné srážky nemá každý plátce srážet.

18. Soud prvního stupně nepostupoval shora naznačeným způsobem a ve výroku III. uložil oběma plátcům příjmů dlužnice zasílat celý příjem insolvenčnímu správci (kterému pak ve výroku VII. uložil povinnost, kterou dle zákona nemá). Soudem zvolený postup by však přicházel v úvahu pouze v případě, kdyby se na něm dlužnice s plátci mzdy a s insolvenčním správcem výslovně dohodli a plátci mzdy by insolvenčnímu správci zasílali celou mzdu na základě pokynu dlužnice, což se ovšem z odůvodnění odvoláním napadeného rozhodnutí nepodává.

19. S ohledem na shora uvedené odvolací soud odvoláním napadené usnesení soudu prvního stupně ve výrocích III. a VII. zrušil a v tomto rozsahu věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

20. V dalším řízení bude třeba, aby soud na základě šetření o aktuální výši příjmu dlužnice u každého z jejích dvou (případně dalších) plátců příjmu určil jednotlivým plátcům část nezabavitelné částky, kterou nemají dlužnici z jejího příjmu srážet, a přikázal jim, aby zbylou část příjmu dlužnice zasílali insolvenčnímu správci pro účely plnění splátek do oddlužení (ustanovení § 298 odst. 1 a § 302 o.s.ř.).

Poučení: Proti tomuto usnesení j e dovolání přípustné ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě, pokud napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud (§ 237, § 239, § 240 odst. 1 o.s.ř.).

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužnici a odvolateli se však doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne zvláštního doručení usnesení (§ 71, § 74 odst. 1, § 75 odst. 2 IZ).

Olomouc 8. února 2018

JUDr. Karla Trávníčková, v.r. předsedkyně senátu

Shodu s prvopisem potvrzuje Jitka Jahodová