1 VSOL 915/2016-B-59
KSOL 10 INS 20011/2013 1 VSOL 915/2016-B-59

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Anny Hradilové a soudkyň JUDr. Karly Trávníčkové a JUDr. Táni Šimečkové v insolvenční věci dlužnice Ivety anonymizovano , anonymizovano , bytem Olomouc, Horní náměstí 583, PSČ 779 00, adresa pro doručování: Olomouc, Frágnerova 512/2, PSČ 772 00, vedené u Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci pod sp. zn. KSOL 10 INS 20011/2013, o zrušení schváleného oddlužení, o odvolání dlužnice ze dne 20.6.2016 proti usnesení Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci ze dne 7.6.2016, č. j. KSOL 10 INS 20011/2013-B-35,

t a k t o:

Usnesení soudu prvního stupně se m ě n í tak, že schválené oddlužení dlužnice se n e z r u š u j e.

O d ů v o d n ě n í:

Usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí Krajský soud v Ostravě, pobočka v Olomouci s poukazem na ustanovení § 418 odst. 1 písm a), § 412 odst. 1 písm. d) zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon-dále jen IZ ) zrušil schválené oddlužení dlužnice (výrok I.), prohlásil na její majetek konkurs (výrok II.), rozhodl, že konkurs bude veden jako nepatrný (výrok III.) a deklaroval, že účinky prohlášení konkursu nastávají okamžikem zveřejnění tohoto usnesení v insolvenčním rejstříku (výrok IV.). isir.justi ce.cz

V důvodech uvedl, že insolvenčním návrhem dlužnice spojeným s návrhem na povolení oddlužení doručeným soudu 17.7.2013 bylo zahájeno předmětné insolvenční řízení, usnesením ze dne 18.9.2013 (A-8) soud rozhodl o úpadku dlužnice a povolil jeho řešení oddlužením. Ve zprávě doručené dne 3.12.2013 insolvenční správce sdělil, že dlužnice je na mateřské dovolené, pobírá rodičovský příspěvek ve výši 3.800 Kč, má příjem z pracovního poměru u Realpatria, s.r.o. ve výši 7.300 Kč měsíčně a příjem z pracovního poměru u zaměstnavatele ManpowerGroup s.r.o. ve výši 5.100 Kč měsíčně. Předpokládaná míra uspokojení nezajištěných věřitelů v tu dobu byla cca 49 %. Usnesením ze dne 9.1.2014, č.j. KSOL 10 INS 20011/2013-B3 soud proto schválil oddlužení dlužnice plněním splátkového kalendáře. Následně však z průběžných zpráv správce (v období od 5.9.2014-14.8.2015) bylo zjištěno, že plnění ze strany dlužnice probíhá sporadicky, není dostatečné, dlužnice byla na mateřské dovolené, a proto bylo oddlužení hrazeno z mimořádných příjmů, v mezidobí dlužnici dokonce vznikl dluh na odměně insolvenčního správce, dlužnice často měnila zaměstnavatele; na nedostatečné plnění byla správcem opakovaně upozorňována. Dne 31.7.2015 dlužnice předložila darovací smlouvu uzavřenou s Růženou Jiříčkovou, dle níž si pro oddlužení opatřila příjem ve výši 4.500 Kč měsíčně. Ze zprávy správce ze dne 14.8.2015 soud zjistil, že dlužnice od 15.4.2015 do 8.7.2015 měla uzavřenou pracovní smlouvu s Fakultní nemocnicí v Olomouci a pokud doložila novou dohodu o pracovní činnosti od 3.8.2015 se společností Trenkwalder a.s., pak ze mzdy dlužnice nemohly být prováděny žádné srážky, v tomto měsíci dlužnice zaslala plnění 4.000 Kč. Soud s ohledem na dosavadní průběh oddlužení nařídil jednání na 6.11.2015, přičemž v mezidobí správce oznámil, že dlužnice zaslala částku 30.000 Kč pro navýšení plnění oddlužení a na úhradu dlužných srážek z příjmu za předchozí měsíce, tato částka byla rozdělena v říjnu 2015, správce soudu rovněž sdělil, že dlužnice projevuje snahu své oddlužení plnit, pravidelně jej kontaktuje. U jednání dne 6.11.2015 dlužnice uvedla, že 30.000 Kč, která byla správci v měsíci říjnu 2015 zaslána, byla mimořádným příjmem, darem od matky; dále uvedla, že má dvě brigády a k 15.11.2015 bude na účet správce zaslána částka 4.500 Kč. Dlužnice byla soudem upozorněna, na dlouhodobé neplnění minimální hranice pro uspokojení věřitelů a dále, že s ohledem na porušení povinnosti dlužnice bez zbytečného odkladu informovat soud a správce o novém zaměstnavateli Fakultní nemocnice v Olomouci, lze v daném případě uvažovat o zrušení schváleného oddlužení (§ 418 IZ). Byla dále upozorněna, že pokud bude zajišťovat očekávanou míru uspokojení nezajištěných věřitelů v rozsahu minimálně 30 %, umožní soud dlužnici v oddlužení pokračovat, pokud se tak nestane, bude její oddlužení zrušeno. V další zprávě správce sdělil, že v prosinci 2015 dosáhla míra očekávaného uspokojení 30,05 %, že dlužnice doplatila dlužnou částku, projevuje snahu své oddlužení plnit a správce pravidelně kontaktuje, dle zprávy správce ze dne 30.3.2016, v březnu 2016 dosáhla míra očekávaného uspokojení 30,27 %. Nicméně dle mimořádné zprávy správce ze dne 25.5.2016 soud zjistil, že dlužnice správci oznámila, že si momentálně intenzivně hledá práci, žádnou pracovní smlouvu ani dohodu o pracovní činnosti správci nedoložila, slibovala plnění z darovací smlouvy. Plnění za duben 2016 bylo na účet správce připsáno až 2.5.2016, v květnu 2016 činil předpoklad plnění oddlužení

29,13%. Na základě těchto zjištění, dále s ohledem na skutečnost, že dlužnice soudu bez zbytečného odkladu neoznamovala ukončení pracovních poměrů ani nástup do nového pracovního poměru u zaměstnavatele Fakultní nemocnice v Olomouci, rovněž neplní podstatné povinnosti při oddlužení plněním splátkového kalendáře dle § 412 odst. 1 písm. d) IZ, kdy oddlužení dlužnice bylo schváleno v lednu 2014, přičemž dlužnice přehled svých příjmů předložila až 9.2.2015 a pak až 24.7.2015 a od července 2015 tuto svou povinnost opět neplní a v měsíci květnu 2016 došlo k poklesu očekávané míry uspokojení nezajištěných věřitelů dlužníka pod 30 %, proto je naplněn důvod pro zrušení oddlužení dle § 418 odst. 1 písm. a) IZ a prohlášení konkursu na její majetek s tím, že půjde o konkurs nepatrný dle § 314 odst. 1 písm. a) IZ.

Proti tomuto usnesení podala dlužnice včasné odvolání, v němž žádala jeho zrušení a vrácení věci soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Namítla, že závěry soudu prvního stupně jsou příliš tvrdé, nebylo přihlédnuto ke zprávám správce, který opakovaně sdělil, že dlužnice projevuje snahu své oddlužení plnit a pravidelně správce kontaktuje. Byť si je vědoma některých svých nedostatků, nikdy neměla v úmyslu své věřitele poškodit, vyplynuly spíše z její neznalosti, když změny pracovních smluv oznamovala a dokládala správci, resp. jeho asistentce a nikoliv vždy přímo soudu. Její pochybení bylo zapříčiněno i tím, že hledala další brigády a přivýdělky, pečuje o dítě ve věku 5,5 let, občas při tomto maximálním nasazení došlo k tomu, že se při splnění některých lhůt opozdila. Např. platba, která byla mezi věřitele rozdělena v květnu 2016, byla opožděná pouze o dva dny a míra uspokojení dosáhla nad hranici 30%. V současné době si našla hlavní pracovní poměr u společnosti Grafton Recruitment s.r.o., do 31.8.2016, kdy její příjem bude činit cca 13.500 Kč měsíčně, dále má sjednány brigády s celkovým příjmem 2.500 Kč měsíčně, v neposlední řadě má příjem z darovací smlouvy 4.500 Kč. Kromě toho má v jednání další pracovní poměr, s možností doby na neurčito, kdy dojde k dalšímu navýšení jejích příjmů. I když soud její oddlužení zrušil pro neplnění podstatných povinností při oddlužení, z jeho závěrů je nepochybné, že důvodem byl pokles příjmů dlužnice a míry uspokojení věřitelů. Ze spisu však neplyne, že by své povinnosti zcela neplnila, byť několikrát dodatečně, nicméně je evidentní, že má zájem situaci řešit a to na hranici svých sil.

Ke svému odvolání dlužnice doložila pracovní smlouvu uzavřenou s Grafton Recruitment s.r.o. s nástupem do práce 30.5.2016 na pozici pomocný strojní dělník v elektronice, na dobu určitou do 31.8.2016, doklad o úhradě částky 3.800 Kč na účet správce ze dne 22.6.2016. Podáním doručeným soudu 4.7.2016 doložila novou pracovní smlouvu uzavřenou s HPcommerce s.r.o. dne 1.7.2016, s nástupem do práce 25.7.2016 (v pozici administrativní pracovnice, fakturantka, skladnice) s místem výkonu práce Bohuňovice, na dobu určitou do 24.1.2017, s měsíční mzdou 15.000 Kč hrubého. Podáním z 18.7.2016 dlužnice doložila dohodu o provedení práce (kompletace, třídění sluchátek) uzavřenou na dobu od 13.7.-14.7.2016.2016 s MOLPIR GROUP CZ a.s.

Věřitelé dlužnice se k podanému odvolání nevyjádřili.

Předně je třeba uvést, že dané řízení bylo zahájeno 17.7.2013. S účinností od 1.1.2014 byl insolvenční zákon č. 182/2006 Sb. změněn zákonem č. 294/2013 Sb. Podle čl. II. přechodných ustanovení tohoto zákona, zákon č. 182/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, platí i pro insolvenční řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Právní účinky úkonů, které v insolvenčním řízení nastaly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají zachovány.

Rozhodným zněním insolvenčního zákona v přezkoumávané věci je proto insolvenční zákon ve znění účinném od 1.1.2014.

Podle ustanovení § 7 IZ, nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.

Rozhodným zněním občanského soudního řádu pro přiměřené použití podle ustanovení § 7 IZ je v posuzované věci občanský soudní řád ve znění účinném od 1.1.2014.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou k tomuto úkonu oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení, včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212, § 212a odst. 5 a odst. 6 o.s.ř.), a po té, kdy věc projednal u odvolacího jednání, dospěl k závěru, že odvolání dlužnice lze vyhovět a napadené usnesení změnit.

Pokud jde o skutková zjištění soudu prvního stupně, jedná o zjištění podrobná, která mají oporu ve spise, proto v zájmu stručnosti tohoto rozhodnutí, odvolací soud na tato zjištění odkazuje. Nutno dále doplnit, že do řízení přihlásili věřitelé vůči dlužnici své nezajištěné pohledávky v celkové výši 609.130,30 Kč a tyto pohledávky byly na přezkumném jednání dne 11.12.2013 (B-2) v celém rozsahu zjištěny; na schůzi věřitelů nebyl zvolen věřitelský výbor ani zástupce věřitelů. Usnesením ze dne 9.1.2014 (B-3) soud prvního stupně schválil oddlužení dlužnice formou splátkového kalendáře, dle kterého měla dlužnice začít splácet své závazky po dobu 60 měsíců, počínaje dnem 28.2.2014, a je rovněž skutečností, že dlužnice byla v tomto usnesení poučena mj. o tom, že je povinna vykonávat přiměřenou výdělečnou činnost a usilovat o získání příjmů a dále, že je povinna bez zbytečného odkladu oznámit insolvenčnímu soudu a správci každou změnu svého bydliště a vždy k 15. březnu a k 15. září kalendářního roku předložit soudu a správci přehled svých příjmů za uplynulých 6 měsíců (§ 412 odst. 1 IZ). Ze zpráv správce o plnění splátkového kalendáře (kromě zjištění soudu prvního stupně) dále vyplývá, že od února 2014 do prosince 2014 dlužnice svým věřitelům (převážně mimořádnými příjmy) uhradila celkem 19.903 Kč, vůči správci ji za toto období vznikl dluh na odměně a výdajích 2.178 Kč. Za období od ledna 2015 do dubna 2016 (včetně), tj. za 27 měsíců splátkového kalendáře, dlužnice ze svých převážně mimořádných příjmů (jak uvedla, obdržela od matky 30.000 Kč) a na základě darovací smlouvy ze dne 31.7.2015, uhradila svým věřitelům celkem 82.801 Kč (tj. 13,59 %), k tomuto měsíci již neměla vůči správci žádný dluh. Z důvodů, které již uvedl soud prvního stupně, tj. s ohledem na skutečnost, že dlužnice nepodávala pravidelné zprávy soudu a její plnění bylo zejména v průběhu roku 2015 nedostatečné (i přes upozornění správce), soud nařídil ve věci jednání na 6.11.2015, při kterém dlužnice mj. vysvětlila, že ve Fakultní nemocnici v Olomouci byl ukončen pracovní poměr proto, že při 12 hodinovém provozu nemohla řádně pečovat o nezletilého syna, z tohoto pracovního poměru však byly příjmy správci poskytnuty dodatečně. Byla upozorněna, za jakých okolností soud již přistoupí ke zrušení jejího oddlužení. Jelikož z dalších zpráv správce v květnu a dubnu 2016 vyplývalo, že situace, a to v pravidelnosti plnění (včetně plnění z darovací smlouvy) se opět na straně dlužnice podstatně nezměnila, vydal soud prvního stupně nyní odvoláním napadené usnesení.

U nařízeného odvolacího jednání dlužnice, kromě toho co uvedla v odvolání, dále doplnila, že doklady o pracovním poměru a příjmech od Fakultní nemocnice v Olomouci předložila správci. Stejně tak správci po celou dokládala uzavřené dohody o provedení práce či doklady ohledně brigád, tyto další příjmy však byly natolik nízké, že z nich nebylo možno nic strhávat. Nastoupila do pracovního poměru k HPcommerce s.r.o. (od července 2016), obdrží za měsíc srpen k 15.9.2016 mzdu 13.522 Kč. K důkazu předložila listinu, vypracovanou účetní zaměstnavatele, která tuto skutečnost potvrdila. Dále dlužnice uvedla, že si shání další brigády, aby příjmy pro oddlužení navýšila.

Insolvenční správce Mgr. Ing. Petr Konečný ve zprávě pro odvolací řízení ze dne 31.8.2016 (č.d. B-53) sdělil, že dlužnice mu novou pracovní smlouvu předložila, za červenec 2016 obdržela mzdu 3.177 Kč, z příjmů od předchozího zaměstnavatele Trenkwalder a.s. nemohly být provedeny žádné srážky, z příjmů od Grafon Recruitment s.r.o. (za období od května 2016-červenec 2016) byla provedena srážka 1.804 Kč (z příjmu 8.886 Kč). Správce po vydání napadeného usnesení má tedy k dispozici za červen 2016 částku 3.800 Kč (plnění z darovací smlouvy), za červenec 2016 částku 1.804 Kč a 4.000 Kč z darovací smlouvy, za srpen zatím nemá žádnou částku, celkem tak má k dispozici 9.604 Kč, které s ohledem na prohlášený konkurs jsou deponovány na účtu správce; na jeho odměně a výdajích do zrušení oddlužení neeviduje žádný dluh.

Podle ustanovení § 412 odst. 1 IZ platí, že po dobu trvání účinků schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře je dlužník povinen: a) vykonávat přiměřenou výdělečnou činnost a v případě, že je nezaměstnaný, o získání příjmu usilovat; nesmí rovněž odmítat splnitelnou možnost si příjem obstarat, b) hodnoty získané dědictvím, darem a z neúčinného právního úkonu, jakož i majetek, který dlužník neuvedl v seznamu majetku, ač tuto povinnost měl, vydat insolvenčnímu správci ke zpeněžení a výtěžek, stejně jako jiné své mimořádné příjmy, použít k mimořádným splátkám nad rámec splátkového kalendáře, c) bez zbytečného odkladu oznámit insolvenčnímu soudu, insolvenčnímu správci a věřitelskému výboru každou změnu svého bydliště nebo sídla a zaměstnání, d) vždy k 15. březnu a k 15. září kalendářního roku předložit insolvenčnímu soudu, insolvenčnímu správci a věřitelskému výboru přehled svých příjmů za uplynulých 6 kalendářních měsíců, neurčí-li insolvenční soud v usnesení o schválení oddlužení jinou dobu předkládání, e) nezatajovat žádný ze svých příjmů a na žádost insolvenčního soudu, insolvenčního správce nebo věřitelského výboru předložit k nahlédnutí svá daňová přiznání za období trvání účinků schválení oddlužení, f) neposkytovat nikomu z věřitelů žádné zvláštní výhody, g) nepřijímat na sebe nové závazky, které by nemohl v době jejich splatnosti splnit.

Podle ustanovení § 418 odst. 1 IZ platí, že insolvenční soud schválené oddlužení zruší a současně rozhodne o způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem, jestliže a) dlužník neplní podstatné povinnosti podle schváleného způsobu oddlužení, nebo b) se ukáže, že podstatnou část splátkového kalendáře nebude možné splnit, nebo c) v důsledku zaviněného jednání vznikl dlužníku po schválení oddlužení peněžitý závazek po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti, anebo d) to navrhne dlužník.

V daném případě soud prvního stupně své rozhodnutí postavil i na závěru, že dlužnice neplní podstatné povinnosti při oddlužení ve smyslu ustanovení § 418 odst. 1 písm. a) IZ, nicméně především zdůraznil, že dlužnice dle stavu ke dni vydání napadeného rozhodnutí, není schopna uhradit svým nezajištěným věřitelům za celou dobu splátkového kalendáře, nejméně 30% jejich pohledávek (§ 418 odst. 1 písm. b) IZ).

Pokud jde o první z uvedených důvodů (§ 418 odst. 1 písm. a) IZ), nutno skutečně přisvědčit soudu prvního stupně, že dlužnice si své povinnosti vůči insolvenčnímu soudu, tj. oznamovat každou změnu, zejména pracovního poměru, včetně přehledů o svých příjmech, vždy a bezezbytku nesplnila, přestože ze spisu lze zjistit (č.d. B-12, B-18, B-19, B-20, B-21, B-22), že i tyto povinnosti dlužnice částečně dle svých možností plnila a skutečnost, že dlužnice nedokládala pravidelné přehledy o svých příjmech (t.j. v březnu a září roku 2014-2015), byla zcela nepochybně ovlivněna i tím, že dlužnice neměla stálý pracovní poměr, měla často krátkodobé zaměstnání formou dohod o provedení práce či brigád. Naproti tomu ze zpráv správce jednoznačně vyplývá, že dlužnice je s ním po celou dobu oddlužení v kontaktu, se správcem spolupracuje a potřebné podklady správci předkládá (i když ne vždy ve stanovené či slíbené lhůtě) a jak správce opakovaně uvedl, dlužnice má snahu svou situaci řešit a oddlužení plnit. Proto odvolací soud dospěl k závěru, že důvod ke zrušení oddlužení z hlediska ustanovení § 418 odst. 1 písm. a) IZ nebyl dán.

Pokud jde o druhý důvod ve smyslu ustanovení § 418 odst. 1 písm. b/ IZ. Je skutečností, že dlužnice od února 2014 do dubna 2016, tj. za dobu 27 měsíců plnění splátkového kalendáře, byť nepravidelně (zejména v roce 2015) uhradila svým věřitelům z celkové dlužné (zjištěné) částky 609.130,30 Kč (z příjmů, mimořádnými splátkami, které ji poskytla rodina a z darovací smlouvy) celkem 82.801 Kč a že správci k tomuto měsíci nedlužila žádnou částku na jeho odměně a výdajích. Po zrušení oddlužení soudem prvního stupně byly dále správci zaslány platby v celkové výši 9.604 Kč. Po odpočtu nároku správce za měsíce květen-září 2016, to je za 5 měsíců po 1.089 Kč, zůstává z této částky pro věřitele dlužnice k dispozici částka 4.159 Kč. Proto pokud by dlužnice měla po zbývající dobu 28 měsíců, tj. od října 2016 skutečně čistý měsíční příjem 13.522 Kč, pak z tohoto příjmu (s přihlédnutím k jedné vyživované osobě-nezletilého syna), spolu s darem 4.500 Kč, je tu předpoklad, že bude mít pro oddlužení částku 7.257 Kč měsíčně a po odpočtu odměny a výdajů správce (1.089 Kč měsíčně), by měla být schopna uhradit svým věřitelům za celou dobu oddlužení cca 286.501 Kč, tj. 47,72 %.

Ze všech shora uvedených důvodů proto odvolací soud dopěl k závěru, že lze dlužnici poskytnout ještě další prostor k tomu, aby prokázala, že je schopna po zbývající dobu 28 měsíců podmínkám oddlužení dostát. Proto postupoval odvolací soud dle ustanovení § 220 odst. 1 písm. b) o.s.ř. a napadené usnesení soudu prvního stupně změnil tak, že schválené oddlužení dlužnice se nezrušuje.

Na adresu dlužnice však považuje odvolací soud za nutné na závěr zdůraznit, že je nyní na dlužnici, aby si především zajistila stálý příjem z pracovního poměru (aby jej i v jejím vlastním zájmu neustále po zbývající dobu oddlužení neměnila) a aby zajistila, že dar, ke kterému se dárkyně (zřejmě její babička) zavázala, bude rovněž v celém rozsahu plněn. Jen tak soudu, a především svým věřitelům prokáže, že své oddlužení a život bez dluhů mínila vážně a upřímně. Je dále třeba, aby si dlužnice byla vědoma toho, že oddlužení je sice dobrodiním zákonodárce (pro dlužníky), avšak zcela nepochybně se jedná o dobrodiní na úkor věřitelů, pokud dlužník není schopen věřitelům po dobu oddlužení uhradit celých 100 % jejich pohledávek. Pokud dlužnice všechny své povinnosti , vyplývající z ustanovení § 412 IZ (viz citace shora) po zbývající dobu ve vztahu k insolvenčnímu soudu, správci a především vůči věřitelům bezezbytku plnit nebude, pak ztratí výhody oddlužení, její úpadek bude řešen konkursem a nebude od svých dluhů osvobozena.

P o u č e n í: Proti tomuto usnesení j e dovolání přípustné ve lhůtě dvou měsíců ode dne doručení Nejvyššímu soudu v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě, pobočky v Olomouci pokud dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím

soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud (§ 237, § 239, § 240 odst. 1 o.s.ř.).

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužnici a insolvenčnímu správci, se však doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne zvláštního doručení usnesení (§ 71, § 74 odst. 1, § 75 odst. 2 IZ).

V Olomouci dne 7. září 2016

Za správnost vyhotovení: JUDr. Anna Hradilová, v.r. Jitka Jahodová předsedkyně senátu