1 VSOL 911/2015-B-47
KSBR 52 INS 25693/2014 1 VSOL 911/2015-B-47

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Karly Trávníčkové a soudkyň Mgr. Diany Vebrové a JUDr. Anny Hradilové v insolvenční věci dlužníka Alexandra anonymizovano , anonymizovano , bytem Brno, Žebětínská 857/1, PSČ 623 00, IČ: 66518806, zastoupeného advokátkou JUDr. Kateřinou Pavlíkovou, se sídlem Brno, Příkop 843/4, PSČ 602 00, o neschválení oddlužení a o prohlášení konkurzu, k odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 31.7.2015, č. j. KSBR 52 INS 25693/2014-B-31,

tak to :

Usnesení soudu prvního stupně se z r u š u j e a věc se vrací soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Odův odně ní:

Usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí soud prvního stupně dle ustanovení § 405 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále též jen IZ ), neschválil oddlužení dlužníka povolené usnesením ze dne 16.10.2015, č. j. KSBR 52 INS 25693/2014-A-18 (výrok I.), na majetek dlužníka prohlásil konkurs (výrok II.) a vyslovil, že účinky rozhodnutí o prohlášení konkursu nastávají okamžikem jeho zveřejnění v insolvenčním rejstříku (výrok III.).

V odůvodnění usnesení soud prvního stupně uvedl, že dlužník při sjednávání úvěrů se společností Home Credit a.s. uváděl záměrně zkreslené údaje o výši svých příjmů a závazků, aby splnil podmínky pro jejich získání a v této skutečnosti shledal s poukazem na závěry usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 28.7.2011, sen. zn. 29 NSČR 14/2009, nepoctivý záměr dlužníka v souvislosti s podáním návrhu na povolení oddlužení. Vyšel ze závěru, že právě údaje o výši čistého příjmu dlužníka a o výši jeho závazků jsou rozhodující pro ochotu druhé smluvní strany smlouvu o úvěru uzavřít a pro podmínky, za nichž je věřitel ochoten úvěr poskytnout. Obranu dlužníka, že nesprávné údaje uváděl z důvodu zmatenosti po úrazu, vyhodnotil jako účelovou. Pro úplnost uvedl, že s ohledem na snížení příjmů dlužníka přichází v úvahu oddlužení pouze kombinací obou jeho forem. Na tomto základě oddlužení dlužníka neschválil a rozhodl o způsobu řešení jeho úpadku konkursem. Proti tomuto usnesení podal dlužník odvolání. Dlužník učinil nesporným, že při sjednávání úvěrů se společností Home Credit a.s. uváděl zkreslené údaje o výši svých čistých příjmů a závazků, namítal však, že nebyl veden nepoctivým záměrem, neměl v úmyslu poškodit věřitele a nesprávné údaje uváděl neúmyslně z důvodu svého špatného zdravotního stavu. Trpí paranoidní schizofrenií, pro toto onemocnění je charakteristické selhávání myšlenkových procesů a snížená schopnost vnímat emoce nebo na ně reagovat a často se projevují potíže s pracovní a dlouhodobou pamětí, pozorností, výkonnými funkcemi a rychlostí zpracování informací. Od 25.6.2014 musel vzhledem ke zdravotnímu stavu ukončit podnikání, čímž došlo ke snížení jeho příjmů a k navyšování dluhů a jediným způsobem řešení jeho svízelné finanční situace je nyní oddlužení. Od května 2015 je v částečném invalidním důchodu s příjmem z důchodu cca 5.886 Kč měsíčně. Od 1.1.2016 předpokládá změnu příjmové situace, neboť nastoupí do zaměstnání u společnosti HRAZDÍRA s.r.o. s hrubou měsíční mzdou 19.500 Kč, z níž by měl být schopen při zohlednění invalidního důchodu zaplatit nezajištěným věřitelům 30 % jejich pohledávek, přičemž předpokládá oddlužení kombinací zpeněžením majetkové podstaty a formou plnění splátkového kalendáře. Za účelem prokázání svého zdravotního stavu navrhl lékařské vyšetření či posudek ošetřujících lékařů. Dlužník navrhl, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně změnil tak, že se jeho oddlužení schvaluje.

Věřitelé č. 1, č. 2 a č. 3 se k odvolání dlužníka vyjádřili tak, že je nedůvodné a navrhli usnesení soudu prvního stupně jako věcně správné potvrdit. Uvedli, že pro posouzení nepoctivosti záměru dlužníka při sjednání úvěrových smluv s věřiteli je irelevantní posudek o invaliditě dlužníka vztahující se k období od května 2015 a namítali, že v řízení nebylo prokázáno, že se dlužník léčí již od roku 2014. Pro posouzení platnosti uzavřených úvěrových smluv je rozhodující svéprávnost dlužníka, která v době uzavírání úvěrových smluv ani v době podání insolvenčního návrhu nebyla omezena. Dlužník při sjednávání úvěrových smluv uváděl nesprávné a rozporuplné údaje ohledně výše svých příjmů, následně tvrdil, že žádné smlouvy neuzavřel, přestože byl prokázán opak, z čehož vyplývá nepoctivý záměr dlužníka v souvislosti s podáním návrhu na povolení oddlužení.

Podle ustanovení § 7 IZ, nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.

Po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou k tomuto úkonu oprávněnou, přezkoumal odvolací soud odvoláním napadené rozhodnutí soudu prvního stupně, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 7 IZ, § 212, § 212a o.s.ř.) a po doplnění a zopakování dokazování dospěl k závěru, že odvolání dlužníka je důvodné.

Z obsahu spisu se podává, že insolvenční řízení v posuzované věci bylo zahájeno dne 22.9.2014 insolvenčním návrhem dlužníka spojeným s návrhem na povolení oddlužení, jímž se dlužník domáhal rozhodnutí o svém úpadku a jeho řešení oddlužením ve formě plnění splátkového kalendáře. Dlužník uvedl, že je svobodný, bez vyživovací povinnosti, má 10 věřitelů, vůči nimž má 34 závazků, které nepocházejí z podnikatelské činnosti, přičemž v průběhu měsíců června až srpna 2014 zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků. Má příjem z podnikatelské činnosti a ze dvou pracovních poměrů, vlastní nemovitosti v katastrálním území Kohoutovice zatížené zástavním právem ve prospěch věřitele Komerční banka, a.s. Soud prvního stupně usnesením ze dne 16.10.2014, č.j. KSBR 52 INS 25693/2014-A-18, rozhodl o úpadku dlužníka, dlužníku povolil řešení úpadku oddlužením a ustanovil insolvenčního správce Mgr. Miroslava Lahodu, se sídlem Brno, Banskobystrická 157, PSČ 621 00, IČ: 72015802. Dne 29.10.2014 byly soudu doručeny námitky věřitelů č. 3 Home Credit a.s., č. 2 AB 4B.V. a č. 1 AB 5 B.V. proti schválení oddlužení dlužníka s odůvodněním, že dlužník při uzavírání úvěrových smluv s původním věřitelem společností Home Credit a.s. uved neúplné a nepravdivé informace, což ovlivnilo schválení úvěrů a toto jednání dlužníka je předmětem trestního oznámení a v tomto jednání dlužníka je třeba spatřovat nepoctivý záměr. Při sjednávání úvěrové smlouvy č. 6310015387 ze dne 8.11.2013 dlužník uvedl příjem z podnikatelské činnosti 60.000 Kč měsíčně, ačkoliv v insolvenčním návrhu uvedl, že v roce 2013 měl čisté příjmy z podnikání 148.685 Kč, což představuje čistý měsíční příjem 12.390,42 Kč. Při sjednávání smlouvy o spotřebitelském úvěru č. 4402088429 ze dne 12.2.2014 dlužník uvedl příjmy z podnikatelské činnosti 70.000 Kč měsíčně a závazky vůči jiným společnostem 20.000 Kč měsíčně, při sjednávání smlouvy o spotřebitelském úvěru č. 4403182345 ze dne 21.3.2014 dlužník uvedl příjmy z podnikatelské činnosti 40.000 Kč čistého měsíčně a závazky vůči jiným společnostem 7.000 Kč měsíčně, při sjednávání smlouvy o spotřebitelském úvěru č. 4403225018 ze dne 26.3.2014 dlužník uvedl čistý příjem z podnikatelské činnosti 30.000 Kč měsíčně a závazky vůči jiným společnostem 7.000 Kč, při sjednávání smlouvy č. SUA14/001942 na nákup vozidla ze dne 26.3.2014 dlužník uvedl čisté měsíční příjmy 25.000 Kč a závazky vůči jiným společnostem 4.000 Kč a při sjednávání smlouvy o spotřebitelském úvěru č. 4403201338 ze dne 27.3.2014 dlužník uvedl čisté příjmy z podnikatelské činnosti 25.000 Kč měsíčně a tvrdil, že nemá žádné závazky vůči jiným subjektům. V insolvenčním návrhu naopak dlužník tvrdil čisté příjmy z podnikatelské činnosti za 8 měsíců roku 2014 169.600 Kč, což činí průměrný čistý měsíční příjem z podnikatelské činnosti v roce 2014 21.200 Kč. Při uzavírání smluv dlužník neuvedl žádné další příjmy, ačkoliv v insolvenčním návrhu tvrdil, že od 3.3.2014 pobírá čistou mzdu ve výši 19.440 Kč a z insolvenčního návrhu vyplývá, že v době uzavírání výše uvedených smluv dlužník měl závazky vůči jiným společnostem. K námitkám věřitelů se dlužník vyjádřil tak, že v důsledku špatného zdravotního stavu měl mylnou představu o výši svých příjmů a závazků, nadto neměl k dispozici písemné vyhotovení smluv a neznal jejich obsah. V době sjednávání smluv si nepřipouštěl, že by mohlo dojít ke zhoršení jeho zdravotního stavu a k ohrožení možnosti sjednané úvěry splatit, přičemž neměl v úmyslu nikoho podvést ani poškodit. Všechny úvěry sjednal půl roku před zahájením insolvenčního řízení a splácel je cca do srpna 2014. Dne 26.11.2014 správce předložil soupis majetkové podstaty dlužníka, podle něhož dlužník vlastní osobní automobil v odhadované ceně 10.000 Kč, movitý majetek v odhadované hodnotě 1.000 Kč a nemovitosti v katastrálním území Kohoutovice zatížené zástavním právem smluvním v odhadované ceně 3.000.000 Kč. Dne 18.3.2015 se konalo u soudu prvního stupně přezkumné jednání a první schůze věřitelů. Schůze věřitelů rozhodla o provedení oddlužení kombinací obou způsobů. Soud prvního stupně projednal námitky věřitelů č. 1, č. 2 a č. 3 u jednání den 1.4.2015 a dne 29.4.2015, provedl dokazování listinami a zvukovým záznamem na CD a na tomto základě rozhodl ve věci odvoláním napadeným usnesením.

Odvolací soud zopakoval a doplnil dokazování čtením podstatného obsahu následujících listin: -posudku o invaliditě Městské správy sociálního zabezpečení Brno-město ze dne 30.4.2015, č.j. LPS/2015/5341/BM-CSSZ, z něhož zjistil, že dlužník trpí neorganickou psychotickou poruchou, jedná se o hraniční osobnost s psychotickými dekompenzacemi. Jedná se o stav, který nastal po distorzi pravého kolene v červenci 2014, po kontuzi levého hemithoraxu v září 2014 a po kolapsovém stavu při horší stabilitě a chronických potížích s páteří v září 2014. U dlužníka se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, přičemž se jedná o invaliditu 2. stupně. Z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla pracovní schopnost dlužníka o 50 %. Psychické problémy u dlužníka začaly od roku 2013, po změně psychiatra v listopadu 2014 dochází postupně ke zlepšení zdravotního stavu. Jedná se o postižení se značně sníženou úrovní sociálního fungování, výkon některých denních aktivit je narušen,

-dokladu o výplatě důchodu ze dne 16.7.2015, z něhož zjistil, že dlužník pobírá invalidní důchod pro invaliditu 2. stupně ve výši 5.907 Kč, -lékařské zprávy MUDr. Marty Holanové, odborné lékařky-psychiatra, se sídlem Brno, Taussigova 13, PSČ 615 00, ze dne 10.8.2015, z níž zjistil, že se dlužník v této ambulanci léčí od roku 2014 pro závažnou duševní poruchu-paranoidní schizofrenii, -zprávy insolvenčního správce ze dne 9.12.2015, z níž zjistil, že dlužník aktuálně pobírá pouze invalidní důchod 2. stupně ve výši 5.907 Kč měsíčně a z tohoto důchodu nelze provádět srážky. Dlužník je svobodný, bez vyživovací povinnosti. Majetkovou podstatu dlužníka tvoří nemovitosti, jež jsou předmětem zajištění pohledávky věřitele č. 6 Komerční banky, a.s. a zajištěný věřitel udělil insolvenčnímu správci pokyn ke zpeněžení předmětu zajištění, ve kterém zvolil formu prodeje mimo dražbu prostřednictvím realitní kanceláře RE/MAX Pro. Na základě tohoto pokynu insolvenční správce uzavřel zprostředkovatelskou smlouvu, předmět zajištění byl soudním znalcem oceněn na hodnotu 2.541.000 Kč. V soupisu majetkové podstaty je dále osobní automobil Ford Mondeo, který se nachází u Radomíra Hájka se sídlem Brno, Ivanovické náměstí 25, PSČ 620 00, IČ: 66565103, automobil je dle sdělení Radomíra Hájka nepojízdný a vyžaduje opravu ve výši 40.000 Kč, bez této opravy je pravděpodobně velmi obtížně prodejný. Ke dni 30.11.2015 se na účtu majetkové podstaty nacházely finanční prostředky ve výši 64.104,73 Kč, ostatní položky uvedené v soupisu majetkové podstaty budou v případě, že usnesení o prohlášení konkursu na majetek dlužníka nabude právní moci, ze soupisu po udělení souhlasu soudem vyjmuty z důvodu jejich neprodejnosti, -daňového přiznání dlužníka k dani z příjmů fyzických osob za rok 2013, z něhož zjistil, že základ daně z příjmů dlužníka za rok 2013 činil 194.730 Kč, daň činila 26.745 Kč, -matričního listu dlužníka ze dne 26.3.2014 (č.d.B-26/2) a informace uvedené klientem-dlužníkem při sjednávání úvěru na auto č. SUA14/001942 (č.d.B- 29) a z těchto listin zjistil, že dlužník při sjednávání úvěrové smlouvy č. SUA14/001942 uvedl, že má čistý měsíční příjem 25.000 Kč, měsíční výdaje na domácnost 4.000 Kč a ostatní měsíční splátky 2.216 Kč, -úvěrové smlouvy č. 6310015387 ze dne 8.10.2013, z níž zjistil, že byla uzavřena mezi společností Home Credit a.s., se sídlem Brno, Moravské náměstí 249/8, PSČ 602 00, IČ: 26978636, jako věřitelem a dlužníkem, dlužník uvedl, že má čistý měsíční příjem 60.000 Kč, -návrhu na uzavření úvěrové smlouvy č. 4402088429 ze dne 12.2.2014, z níž zjistil, že byla uzavřena mezi společností Home Credit a.s., se sídlem Brno, Moravské náměstí 249/8, PSČ 602 00, IČ: 26978636, jako věřitelem a dlužníkem, dlužník uvedl čistý měsíční příjem 70.000 Kč, -smlouvy o úvěru č. 4403231338 ze dne 27.3.2014, z níž zjistil, že byla uzavřena mezi společností Home Credit a.s., se sídlem Brno, Moravské náměstí 249/8, PSČ 602 00, IČ: 26978636, jako věřitelem a dlužníkem, dlužník uvedl čistý měsíční příjem 25.000 Kč,

-smlouvy o úvěru č. 4403225018 ze dne 26.3.2014, z níž zjistil, že byla uzavřena mezi společností Home Credit a.s., se sídlem Brno, Moravské náměstí 249/8, PSČ 602 00, , IČ: 26978636, jako věřitelem a dlužníkem, dlužník uvedl čistý měsíční příjem 30.000 Kč, -smlouvy o úvěru č. SUA14/001942 ze dne 26.3.2014, z níž zjistil, že byla uzavřena mezi společností Home Credit a.s., se sídlem Brno, Moravské náměstí 249/8, PSČ 602 00, IČ: 26978636, jako věřitelem a dlužníkem, předmětem financování podle smlouvy je motorové vozidlo Ford Mondeo Turnier Diesel II. 2.0 TDCI a byl sjednán úvěr ve výši 38.000 Kč, -pracovní smlouvy ze dne 10.12.2015, uzavřené mezi dlužníkem jako zaměstnancem a společností HRAZDÍRA s.r.o., se sídlem Kaštanová 515/125a, IČ: 27721078, jako zaměstnavatelem, z níž zjistil, že dlužník má sjednán pracovní poměr na pozici stavební dozor od 4.1.2016 na dobu neurčitou s měsíční mzdou 19.500 Kč.

Odvolací soud zamítl důkazní návrhy dlužníka na provedení dokazování výslechem ošetřující lékařky MUDr. Janky Zapletalové a psychiatrické lékařky MUDr. Marty Holanové a na provedení dokazování lékařským vyjádřením či posudkem uvedených lékařek, neboť takové dokazování považoval za nadbytečné, v rozporu se zásadou ekonomie řízení, neboť již provedenými důkazy měl za dostatečně prokázaný skutkový stav nutný pro posouzení dané právní věci.

Podle ustanovení § 395 IZ, insolvenční soud zamítne návrh na povolení oddlužení, jestliže se zřetelem ke všem okolnostem lze důvodně předpokládat, a) že jím je sledován nepoctivý záměr nebo b) že hodnota plnění, které by při oddlužení obdrželi nezajištění věřitelé, bude nižší než 30 % jejich pohledávek, ledaže tito věřitelé s nižším plněním souhlasí.

Podle ustanovení § 405 IZ, insolvenční soud oddlužení neschválí, jestliže v průběhu insolvenčního řízení vyšly najevo skutečnosti, které by jinak odůvodňovaly odmítnutí nebo zamítnutí návrhu na povolení oddlužení (odstavec 1). Jestliže insolvenční soud oddlužení neschválí, rozhodne současně o způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem (odstavec 2).

Odvolací soud přezkoumal závěr soud prvního stupně o nepoctivosti záměru dlužníka při podání návrhu na povolení oddlužení vycházející ze zjištění, že dlužník při sjednávání úvěrových smluv se společností Home Credit a.s. uváděl záměrně zkreslené údaje o výši svých příjmů a závazků, aby splnil podmínky pro jejich získání s tím, že právě údaje o výši čistého příjmu dlužníka a o výši jeho závazků jsou rozhodující pro ochotu druhé smluvní strany smlouvu o úvěru uzavřít a pro podmínky, za nichž je věřitel ochoten úvěr poskytnout, a to z pohledu níže citované judikatury Nejvyššího soudu ČR.

Nejvyšší soud ČR v rozhodnutí ze dne 29. září 2010, sen. zn. 29 NSČR 6/2008, uveřejněném pod číslem 61/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, formuloval a odůvodnil závěr, že pro řešení otázky, zda důvody obsažené v § 395 insolvenčního zákona mají být uplatněny při posouzení přípustnosti oddlužení (pro zamítnutí návrhu na povolení oddlužení) nebo (až) při posouzení jeho věcné opodstatněnosti (pro neschválení oddlužení), není určující časové hledisko, tedy to, že (jak se podává z dikce § 405 odst. 1 insolvenčního zákona) skutečnosti, které by jinak odůvodňovaly zamítnutí návrhu na povolení oddlužení, vyšly najevo (až) v průběhu insolvenčního řízení (po povolení oddlužení). Podstatná je naopak kvalita posouzení zákonných kritérií v jednotlivých fázích oddlužení, tedy to, zda je v možnostech insolvenčního soudu příslušné skutečnosti prověřit (jejich existenci zjistit nebo vyloučit) v jednotlivých fázích oddlužení.

Nejvyšší soud ČR v rozhodnutí ze dne 28. července 2011, sen. zn. 29 NSČR 14/2009, uveřejněném pod číslem 14/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, dále k otázce, kdy lze se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že návrhem na povolení oddlužení je sledován nepoctivý záměr, uvedl následující: Ustanovení § 395 odst. 1 písm. a) insolvenčního zákona patří k právním normám s relativně neurčitou hypotézou, to jest k právním normám, jejichž hypotéza není stanovena přímo právním předpisem, a které tak přenechávají soudu, aby podle svého uvážení v každém jednotlivém případě vymezil sám hypotézu právní normy ze širokého, předem neomezeného okruhu okolností. Vedle okolností příkladmo vypočtených (jako ty, z nichž lze usuzovat na dlužníkův nepoctivý záměr při podání návrhu na povolení oddlužení) v ustanovení § 395 odst. 3 insolvenčního zákona, s nimiž je soud povinen se vypořádat (vyjdou-li v insolvenčním řízení najevo) vždy, tak bude závěr, že dlužník sleduje podáním návrhu na povolení oddlužení nepoctivý záměr, závislý vždy na posouzení konkrétních okolností, jež vyjdou najevo v rámci daného insolvenčního řízení. Jinak řečeno, nepoctivost dlužníkova záměru při podání návrhu na povolení oddlužení se nevyčerpává jednáními popsanými v § 395 odst. 3 insolvenčního zákona, když k úsudku ve smyslu § 395 odst. 1 písm. a) insolvenčního zákona mohou vést různá jednání dlužníka. Může jít např. o jednání směřující k poškozování věřitelů (lhostejno, že nesankcionované normami trestního práva) v době před zahájením insolvenčního řízení, o zatajování skutečností týkajících se majetkových poměrů dlužníka a podobně.

Nejvyšší soud ČR v rozhodnutí ze dne 28. března 2012, sen. zn. 29 NSČR 32/2011, uveřejněném pod číslem 112/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, dále k ustanovení § 395 IZ uvedl následující: Posouzení, zda dlužník (ne)sleduje podáním návrhu na oddlužení nepoctivý záměr [§ 395 odst. 1 písm. a) insolvenčního zákona] je logicky navázáno na hodnocení skutečností, které se udály v určitém časovém rámci, zpravidla (stejně jako v tomto případě) před zahájením insolvenčního řízení. Přitom je ovšem třeba mít na paměti, že o způsob řešení svého úpadku oddlužením typově žádají i osoby, které si úpadkovou situaci (nebo hrozící úpadek) přivodily do jisté míry lehkomyslným, marnotratným nebo obecně málo zodpovědným přístupem ke svým majetkovým záležitostem (počínaje tzv. řetězením úvěrů a půjček a konče třeba i utrácením peněz v hracích automatech), ale v určité fázi života (zpravidla časově úzce propojené s dobou zahájení insolvenčního řízení) se rozhodly tento přístup změnit a své ekonomické potíže řešit smysluplnou cestou v insolvenčním řízení. Je-li taková proměna opravdová [o čemž by se měl insolvenční soud přesvědčit v insolvenčním řízení ve vazbě na vše, co v něm vyšlo najevo ve fázích rozhodování o návrhu na povolení oddlužení a o schválení oddlužení, a k čemuž v době po povolení oddlužení slouží schůze věřitelů dle § 399 odst. 1 insolvenčního zákona se zdůrazněnou povinností (v § 399 odst. 2 insolvenčního zákona) dlužníkovy účasti a odpovědí na dotazy přítomných věřitelů (i insolvenčního soudu)], není důvod vylučovat dlužníka a priori z režimu oddlužení. Nalézt hranici, po jejímž překročení lze z událostí předcházejících zahájení insolvenčního řízení dovodit, že dlužník sleduje podáním návrhu na oddlužení nepoctivý záměr, může být v některých situacích obtížné, podstatné však je, zda nejpozději v době rozhodování insolvenčního soudu o schválení oddlužení je důvod usuzovat, že dlužník se poctivě snaží vypořádat s věřiteli a napravit stav vyvolaný předchozí nehospodárnou (jelikož k úpadku vedoucí) správou svého majetku. Přitom není vyloučeno ani to, aby jako dlužníkovy kroky směřující k poctivému vypořádání se s věřiteli zohlednil odvolací soud i jednání dlužníka, které může být (až v odvolacím řízení) i reakcí na důvody usnesení, jímž soud prvního stupně neschválil oddlužení.

Odvolací soud po zopakování a doplnění dokazování uzavírá, že názor soudu prvního stupně o nepoctivosti záměru dlužníka v souvislosti s podáním návrhu na povolení oddlužení neobstojí. Lze sice přisvědčit skutkovému závěru soudu prvního stupně o tom, že dlužník při sjednávání úvěrových vztahů se společností Home Credit a.s. uváděl nepravdivé a neúplné údaje o výši svých čistých měsíčních příjmů a o výši svých závazků, z tohoto jednání však nelze bez dalšího dovodit nepoctivý záměr dlužníka ve vztahu k podanému návrhu na povolení oddlužení. Odvolací soud při posuzování dané právní věci zohlednil zejména skutečnost, že dlužník od roku 2013, kdy začaly jeho psychické potíže, trpí závažnou duševní poruchou-paranoidní schizofrenií, přičemž tento dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav dlužníka významně ovlivňuje jeho chování a zařazení ve společnosti. Odvolací soud vzal v úvahu rovněž fakt, že dlužník smlouvy o úvěru uzavíral cca půl roku před podáním návrhu na povolení oddlužení, tj. nikoliv bezprostředně před jeho podáním a závazky z těchto smluv splácel až do června 2014, resp. do srpna 2014, kdy došlo ke zhoršení jeho zdravotního stavu a k poklesu jeho příjmů. Z provedeného dokazování přitom vyplynulo, že dlužník se od roku 2014, po stanovení správné diagnózy, systematicky léčí a snaží se o zařazení do pracovního procesu, což doložil pracovní smlouvou ze dne 10.12.2015, a to přestože je invalidní a byl mu přiznán invalidní důchod 2. stupně z důvodu poklesu pracovní schopnosti o 50 %, z čehož se podává opravdová snaha dlužníka vypořádat se poctivě se svými věřiteli a své ekonomické potíže řešit smysluplnou cestou v insolvenčním řízení (viz. závěry výše citovaného rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 28.3.2012, sen. zn. 29 NSČR 32/2011).

Z důvodů shora uvedených proto odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně dle ust. § 221 odst. 1 písm. a) o.s.ř. k dalšímu řízení.

V tomto dalším řízení se soud prvního stupně bude zabývat tím, zda dlužník splňuje podmínky pro povolení oddlužení dle ust. § 395 odst. 1 písm. b) o.s.ř. a poté ve věci opakovaně rozhodne.

Poučen í: Proti tomuto usnesení j e dovolání přípustné ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Brně, pokud napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud (§ 237, § 239, § 240 odst. 1 o.s.ř.).

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníku, insolvenčnímu správci a zástupci věřitelů se však doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne zvláštního doručení usnesení (§ 71, § 74 odst. 1, § 75 odst. 2 IZ).

V Olomouci dne 16. prosince 2015

Za správnost vyhotovení: JUDr. Karla Trávníčková v.r. Jitka Jahodová předsedkyně senátu