1 VSOL 910/2014-A-12
KSBR 26 INS 15824/2014 1 VSOL 910/2014-A-12

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Anny Hradilové a soudkyň JUDr. Karly Trávníčkové a Mgr. Diany Vebrové v insolvenční věci dlužnice Sandry anonymizovano , anonymizovano , bytem Jihlava, Masarykovo náměstí 97/1, PSČ 586 01, doručovací adresa: Jihlava, Jarní 7, PSČ 586 01, zastoupené JUDr. Lubošem Komůrkou, advokátem, se sídlem Jihlava, Benešova 8, PSČ 586 01, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. KSBR 26 INS 15824/2014, o insolvenčním návrhu dlužnice, spojeném s návrhem na povolení oddlužení, rozhodl o odvolání dlužnice ze dne 4.8.2014, proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 21. července 2014, č.j. KSBR 26 INS 15824/2014-A-7,

t a k t o:

Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 21. července 2014, č.j. KSBR 26 INS 15824/2014-A-7, se p o t v r z u j e.

O d ů v o d n ě n í:

Shora označeným usnesením Krajský soud v Brně s poukazem na ust. § 3 odst. 1-3, § 103 odst. 2 a § 128 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon-dále jen též IZ ), dále s odkazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 NSČR 22/2009 ze dne 20.5.2010, odmítl insolvenční návrh dlužnice.

V důvodech uvedl, že soudu byl dne 9.6.2014 doručen insolvenční návrh dlužnice spojený s návrhem na povolení oddlužení, v němž dlužnice neuvedla, dostatek informací týkajících se jejího úpadku. Jednak řádně neidentifikovala žádného ze svých věřitelů a dále neuvedla žádné konkrétní informace o splatnosti svých závazků; tyto údaje neuvedla ani v povinné příloze insolvenčního návrhu, kterou představuje seznam závazků. Dlužnice v návrhu pouze uvedla, že úvěr u věřitele Hypoteční banky, a.s. byl zesplatněn v lednu 2014 a ostatní závazky po dobu nejméně 6 měsíců rovněž neplní. Soud proto postupoval podle ust. § 128 odst. 1 IZ a insolvenční návrh odmítl, neboť za této situace nelze rozhodnout, zda je dlužnice v úpadku.

Proti tomuto usnesení podala dlužnice včasné odvolání. Namítla, že věřitele řádně označila a je přesvědčena, že rovněž uvedla dostatek informací k jejímu úpadku ve formě platební neschopnosti. Z návrhu i ze seznamu závazků je zřejmé, že má více věřitelů, vůči nim peněžité závazky po dobu delší 30 po lhůtě splatnosti. Uvedla rovněž právní důvod, výši závazků a současně dobu prodlení s jejich plněním a zejména z posledně uvedené informace vyplývá splatnost závazků. Navrhla, aby odvolací soud napadené usnesení změnil tak, že se její insolvenční návrh neodmítá.

Podle ust. § 7 IZ v platném znění platí, že nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení, včetně řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 212, § 212a odst. 1, odst. 2 a odst. 5 o.s.ř.) a aniž musel ve věci nařizovat jednání (§ 94 odst. 2 písm c/ IZ), dospěl k závěru, že odvolání dlužnice není důvodné.

Jak již uvedl soud prvního stupně náležitosti insolvenčního návrhu vymezuje ust. § 103 odst. 1 a 2 IZ. Kromě obecných náležitostí tohoto podání, musí insolvenční návrh obsahovat řádné označení insolvenčního navrhovatele a dlužníka, musí v něm být uvedeny rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, skutečnosti, ze kterých vyplývá oprávnění podat návrh, není-li insolvenčním navrhovatelem dlužník. Dále v něm musí být označeny důkazy, kterých se insolvenční navrhovatel dovolává, a musí z něj být patrno, čeho se jím insolvenční navrhovatel domáhá.

Podle ust. § 3 odst. 1 IZ je dlužník v úpadku, jestliže má a) více věřitelů a b) peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a c) tyto závazky není schopen plnit (dále jen platební neschopnost").

K posledně uvedené podmínce (v § 3 odst. 1 písm. c/ IZ), ust. § 3 odst. 2 IZ stanoví vyvratitelnou právní domněnku, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže a) zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo b) je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, nebo c) není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo d) nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1, kterou mu uložil insolvenční soud.

Podle § 104 IZ dále platí, že podá-li insolvenční návrh dlužník, je povinen k němu připojit a) seznam svého majetku včetně svých pohledávek s uvedením svých dlužníků (dále jen "seznam majetku"), b) seznam svých závazků s uvedením svých věřitelů (dále jen "seznam závazků"), c) seznam svých zaměstnanců, d) listiny, které dokládají úpadek nebo hrozící úpadek (odst. 1). V seznamu závazků je dlužník povinen jako své věřitele označit všechny osoby, o kterých je mu známo, že vůči němu mají pohledávky nebo jiná majetková práva, nebo které vůči němu pohledávky nebo jiná majetková práva uplatňují. Jsou-li věřiteli dlužníka osoby dlužníkovi blízké nebo osoby, které tvoří s dlužníkem koncern, musí dlužník tyto skutečnosti výslovně uvést. Dlužník v seznamu závazků uvede údaj o výši a splatnosti jednotlivých závazků a stručně uvede, které z pohledávek svých věřitelů popírá co do důvodu nebo co do výše a proč. Má-li dlužník věřitele, o kterých je mu známo, že proti němu mají právo na uspokojení ze zajištění, nebo kteří toto právo proti němu uplatňují, uvede je odděleně. U pohledávek těchto věřitelů dále označí věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty, u kterých se uplatňuje uspokojení ze zajištění, včetně údaje o tom, které movité věci se nacházejí v držení věřitele nebo třetí osoby, dále označení druhu zajištění a důvodu jeho vzniku. Dále dlužník uvede, zda a v jakém rozsahu právo na uspokojení ze zajištění popírá a proč (odst. 3). Pro označení osob v seznamech platí § 103 odst. 1 obdobně. Předložené seznamy musí dlužník podepsat a výslovně v nich uvést, že jsou správné a úplné (odst. 4, poslední věta).

Ustanovení § 128 odst. 1 IZ dále stanoví, že insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý, insolvenční soud odmítne, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; učiní tak neprodleně, nejpozději do 7 dnů poté, co byl insolvenční návrh podán. Ustanovení § 43 občanského soudního řádu se nepoužije.

Ze spisu soudu prvního stupně se podává, že insolvenčním návrhem, spojeným s návrhem na povolení oddlužení (doručeným 9.6.2014), se dlužnice domáhala zjištění jejího úpadku a povolení oddlužení formou splátkového kalendáře. K podání insolvenčního návrhu dlužnice využila zákonem předepsaný formulář pro návrh na povolení oddlužení, který je možno využít i pro podání insolvenčního návrhu a v bodu 07, v němž měla popsat rozhodující skutečnosti osvědčující její úpadek (§ 3 IZ), uvedla, že má 9 věřitelů a vůči nim 10 závazků v celkové výši 2.980.000 Kč, z toho závazek vůči Hypoteční bance, a.s. je zajištěn zástavním právem, je vykonatelný, ostatní závazky jsou nezajištěné a nevykonatelné. Její závazky vznikly v důsledku pořízení nemovitostí, kdy si na úhradu kupní ceny vzala úvěr u Hypoteční banky, a.s., posléze přišla o práci, nebyla schopna splácet úvěr a hradit další náklady a přestože následně práci opět získala, nebyla již schopna své závazky plnit. Úvěr u uvedené banky byl zesplatněn v lednu 2014, přičemž jej nesplácela již od června 2010. Aktuálně splácí 1.500 Kč měsíčně vůči Finančnímu úřadu v Ivančicích, dále hradí splátky na kreditních kartách u Komerční banky, a.s. a ESSOX s.r.o. a úvěr vůči věřiteli Modrá pyramida, a.s. ; ostatní závazky jsou již po dobu nejméně 6 měsíců nehrazeny. Dále uvedla, že na základě rozhodnutí soudu přišla o zakoupené nemovitosti z důvodů neplatnosti kupní smlouvy a v této souvislosti jí vznikly další závazky z titulu nákladů řízení vůči věřitelkám Ludmile a Haně Pasekovým. V bodu 17 návrhu dlužnice označila 8 věřitelů a výši jejich nezajištěných a nevykonatelných pohledávek, uvedla rovněž, z jakého titulu tyto závazky vznikly (celkem ve výši 350.509,62 Kč). V bodu 19 návrhu pak označila jednoho věřitele s vykonatelnou pohledávkou ve výši 2.500.947 K a uvedla číslo jednací platebního rozkazu, který byl vydán Okresním soudem v Jihlavě (č.j. 108 C 17/2014-39). V bodu 18 pak uvedla, že věřitele se zajištěnými pohledávkami nemá. Data (ani rok) splatnosti jednotlivých závazků v návrhu neuvedla. V předloženém seznamu závazků dlužnice řádně označila všechny své věřitele, včetně adres, výši svých závazků i jejich právní důvod, uvedla rovněž, u kterých svých věřitelů své závazky plní či neplní, nicméně data splatnosti jednotlivých závazků zde rovněž neuvedla. Po té, kdy dlužnice na výzvu soudu sdělila a doložila, že jeden z jejích závazků je zajištěný (vůči Hypoteční bance, a.s.), vydal soud prvního stupně nyní odvoláním napadené usnesení.

Na základě shora uvedených zjištění odvolací soud shodně se soudem prvního stupně uzavírá, že insolvenční návrh dlužnice je vadný a pro jeho vady nelze v tomto insolvenčním řízení pokračovat (§ 128 odst. 1 IZ). Především proto, že dlužnice v insolvenčním návrhu (avšak ani v seznamu svých závazků) neuvedla řádně splatnost svých závazků a to alespoň u dvou věřitelů. Splatnost závazku dlužnice lze dovodit pouze u věřitele Hypoteční banky, a.s., kdy dlužnice uvedla, že banka celý úvěr zesplatnila v lednu 2014, závazek nehradí od roku 2010. I když u věřitelek Hany a Ludmily Pasekových (v seznamu závazků) dlužnice uvedla číslo jednací rozsudku Krajského soudu v Brně, dle něhož by měla těmto věřitelkám hradit náklady řízení (č.j. 13 Co 484/2011-182), nicméně bez datumu vydání uvedeného rozsudku a jeho právní moci, splatnost těchto pohledávek za dlužnicí nelze dovodit. Nehledě k tomu, že v návrhu dlužnice pohledávky těchto věřitelek zařadila mezi věřitele s nevykonatelnými pohledávkami.

Odvolací soud proto shodně se soudem prvního stupně uzavřel, že dlužnice na základě takto podaném insolvenčním návrhu neumožnila insolvenčnímu soudu posoudit, zda její závazky (nejméně vůči dvěma označeným věřitelům) jsou skutečně 30 dnů po lhůtě splatnosti a že dlužnice není schopna tyto závazky hradit na základě některé právní (vyvratitelné) domněnky dle ust. § 3 odst. 2 IZ (viz citace shora). Shora uvedené a potřebné údaje nebylo možno zjistit ani ze seznamu závazků, i když jej dlužnice ke svému návrhu předložila a prohlásila, že je správný a úplný.

Jelikož insolvenční zákon v ust. § 128 odst. 1 IZ neumožňuje insolvenčnímu soudu vyzývat navrhovatele (včetně dlužníka) k opravě či doplnění insolvenčního návrhu, pak postupoval soud prvního správně, pokud insolvenční návrhu dlužnice bez dalšího odmítl.

Ze všech shora uvedených důvodů proto postupoval odvolací soud dle ust. § 219 o.s.ř. a napadené usnesení soudu prvního stupně jako věcně správné potvrdil.

P o u č e n í: Proti tomuto usnesení j e dovolání přípustné ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Brně, pokud napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má- li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud (§ 237, § 239, § 240 odst. 1 o.s.ř.).

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužnici se však doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne zvláštního doručení usnesení (§ 71, § 74 odst. 1, § 75 odst. 2 IZ).

V Olomouci dne 28. srpna 2014

Za správnost vyhotovení: JUDr. Anna Hradilová v.r. Jitka Jahodová předsedkyně senátu