1 VSOL 905/2015-A-12
KSOL 10 INS 12181/2015 1 VSOL 905/2015-A-12

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Karly Trávníčkové a soudkyň Mgr. Diany Vebrové a JUDr. Anny Hradilové v insolvenční věci dlužníků: a) Jany anonymizovano , anonymizovano , bytem Olomouc, Nová Ulice, Resslova 213/1, PSČ 779 00, IČ: 41373545, b) Bély anonymizovano , nar. 13.4.1964, bytem Olomouc, Nová Ulice, Resslova 213/1, PSČ 779 00, o insolvenčním návrhu dlužníků spojeném se společným návrhem dlužníků-manželů na povolení oddlužení, o odvolání dlužníků proti usnesení Krajského soudu v Ostravě, pobočky v Olomouci, ze dne 29.7.2015, č.j. KSOL 10 INS 12181/2015-A-7,

tak to :

Usnesení soudu prvního stupně se p o t v r z u j e .

Odův odně ní:

Usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí soud prvního stupně dle ustanovení § 108 odst. 1, odst. 2 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále též jen IZ ), uložil dlužníkům, aby společně a nerozdílně zaplatili zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 50.000 Kč.

V odůvodnění usnesení soud prvního stupně uvedl, že dlužníkům nelze povolit oddlužení, neboť dlužnice a) není osobou oprávněnou k podání návrhu na povolení oddlužení dle ust. § 389 odst. 1 písm. b), § 389 odst. 2 písm. a) IZ, neboť má nezajištěný závazek pocházející z podnikatelské činnosti vůči věřiteli GE Money Bank, a.s., který v minulosti nebyl podroben konkursu a věřitel GE Money Bank, a.s., s řešením úpadku dlužnice a) oddlužením nesouhlasí. Jelikož jsou dlužníci manželé, kteří podali společný návrh na povolení oddlužení, mají po dobu trvání insolvenčního řízení o tomto návrhu postavení nerozlučných společníků a považují se za jednoho dlužníka, a proto se důvod bránící v řešení úpadku oddlužením dlužnici a) vztahuje i na dlužníka b). Jediným možným způsobem řešení úpadku dlužníků je proto konkurs a s ohledem na majetek dlužníků a výši postižitelných příjmů je zde důvodná obava, že v případě prohlášení konkursu by zde nebyly prostředky, které pokryjí náklady insolvenčního řízení. Proto soud prvního stupně dlužníkům uložil zálohu na náklady insolvenčního řízení, která umožní pokrýt náklady insolvenčního správce, zejména náklady související se zjišťováním stavu majetku dlužníků, případně k zaplacení minimální odměny insolvenčního správce, která při řešení dlužníkova úpadku konkursem činí dle vyhl. č. 313/2007 Sb. nejméně 45.000 Kč, přičemž lze důvodně očekávat vznik dalších nákladů s konkursem spojených (např. hotových výdajů správce).

Proti tomuto usnesení podali dlužníci odvolání, v němž namítali, že nesouhlas věřitele GE Money Bank, a.s., s oddlužením dlužnice a) je bezpředmětný s tím, že soud prvního stupně měl postupovat dle ust. § 397 odst. 1, § 403 odst. 1, odst. 2 IZ a o způsobu řešení úpadku dlužníků měl rozhodnout podle výsledků hlasování na schůzi věřitelů. Dlužníci dále namítali, že v případě řešení jejich úpadku konkursem nebude dosaženo takového uspokojení věřitelů jako v případě oddlužení, čímž by byly porušeny zásady insolvenčního řízení upravené v ust. § 5 písm. a) IZ. Navrhli, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně zrušil a aby dlužníkům povolil oddlužení ve formě plnění splátkového kalendáře bez uložení zálohy na náklady insolvenčního řízení.

Podle ustanovení § 7 IZ, nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.

Po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobami k tomuto úkonu oprávněnými, přezkoumal odvolací soud odvoláním napadené rozhodnutí soudu prvního stupně, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 7 IZ, § 212, § 212a odst. 1, 5 a 6 o.s.ř.), a aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ), dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

Z obsahu spisu se podává, že insolvenční řízení v posuzované věci bylo zahájeno dne 12.5.2015 insolvenčním návrhem dlužníků a) a b) spojeným se společným návrhem dlužníků-manželů na povolení oddlužení, jímž se dlužníci domáhali rozhodnutí o svém úpadku a jeho řešení oddlužením ve formě plnění splátkového kalendáře. Dlužníci uvedli, že mají závazky ve výši 2.788.067 Kč a majetek v hodnotě 62.480 Kč sestávající z obvyklého vybavení domácnosti, osobních věcí a osobního automobilu Citroën C5, rok výroby 2003. Dlužníci popsali důvody svého úpadku a uvedli, že dlužnice a) v minulosti podnikala, podnikatelskou činnost ukončila v roce 2014 a nyní má 10 závazků z podnikání vůči 9 věřitelům, 7 věřitelů poskytlo souhlas s oddlužením, věřitel GE Money Bank, a.s., se zatím nevyjádřil a věřitel Cetelem ČR, a.s., souhlas s oddlužením neposkytl. K návrhu připojili seznam závazků opatřený podpisy dlužníků s prohlášením, že je správný a úplný, v němž označili 20 nezajištěných závazků a 1 zajištěný závazek vůči věřiteli Cetelem ČR, a.s., s tím, že tento závazek pochází z podnikání. V seznamu nezajištěných závazků označili mimo jiné dva závazky z podnikání vůči věřiteli GE Money Bank, a.s. Vyjma dvou závazků nejsou závazky placeny nejméně od ledna 2015. K návrhu dlužníci připojili seznam závazků z podnikání opatřený podpisem dlužnice a) s prohlášením, že je správný a úplný, v němž dlužnice a) označila 10 závazků vůči 9 věřitelům, u závazku vůči věřiteli Cetelem ČR, a.s., uvedla, že se jedná o zajištěný závazek, u dvou závazků vůči věřiteli GE Money Bank, a.s., uvedla, že jsou nezajištěné a že se věřitel dosud nevyjádřil, zda s oddlužením dlužnice a) souhlasí, u závazků ostatních věřitelů uvedla, že věřitelé s oddlužením souhlasí. K návrhu dlužníci připojili seznam majetku opatřený podpisy dlužníků s prohlášením, že je správný a úplný, v němž označili majetek shodně s insolvenčním návrhem. Podáním doručeným soudu dne 30.6.2015 sdělil věřitel GE Money Bank, a.s., že nesouhlasí s řešením úpadku dlužnice a) v insolvenčním řízení, neboť jeho pohledávky za dlužnicí a) pochází z podnikatelské činnosti a on trvá na jejich úplném uhrazení. Podáním doručeným soudu prvního stupně dne 7.7.2015 sdělila dlužnice a), že věřitel GE Money Bank, a.s, s jejím oddlužením nesouhlasí. Na tomto základě soud prvního stupně ve věci rozhodl odvoláním napadeným usnesením.

Podle ustanovení § 108 IZ, insolvenční soud může před rozhodnutím o insolvenčním návrhu uložit insolvenčnímu navrhovateli, aby ve stanovené lhůtě zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení, je-li to nutné ke krytí nákladů řízení a prostředky k tomu nelze zajistit jinak; to platí i tehdy, je-li zřejmé, že dlužník nemá žádný majetek. Tuto zálohu nelze uložit insolvenčnímu navrhovateli-zaměstnanci dlužníka, jehož pohledávka spočívá pouze v pracovněprávních nárocích. Povinnost zaplatit zálohu neuloží insolvenční soud dlužníku, o jehož insolvenčním návrhu může rozhodnout bez zbytečného odkladu tak, že vydá rozhodnutí o úpadku, s nímž spojí rozhodnutí o povolení oddlužení (odstavec 1). Výši zálohy může insolvenční soud určit až do částky 50 000 Kč. Je-li insolvenčních navrhovatelů více, jsou povinni zaplatit zálohu společně a nerozdílně (odstavec 2).

Podle ustanovení § 389 odst. 1, písm. b) IZ, dlužník může insolvenčnímu soudu navrhnout, aby jeho úpadek nebo jeho hrozící úpadek řešil oddlužením, jde-li o fyzickou osobu, která nemá dluhy z podnikání.

Podle ustanovení § 389 odst. 2, písm. a) IZ, dluh z podnikání nebrání řešení dlužníkova úpadku nebo hrozícího úpadku oddlužením, jestliže s tím souhlasí věřitel, o jehož pohledávku jde. Podle ustanovení § 397 odst. 1 IZ, nedojde-li ke zpětvzetí návrhu na povolení oddlužení ani k jeho odmítnutí nebo zamítnutí, insolvenční soud oddlužení povolí. V pochybnostech o tom, zda dlužník je oprávněn podat návrh na povolení oddlužení, insolvenční soud oddlužení povolí a tuto otázku prozkoumá v průběhu schůze věřitelů svolané k projednání způsobu oddlužení a hlasování o jeho přijetí. Insolvenční soud oddlužení nepovolí do doby, než mu dlužník předloží seznam majetku a seznam závazků. Rozhodnutí o povolení oddlužení se doručuje dlužníku, insolvenčnímu správci a věřitelskému výboru. Odvolání proti němu není přípustné.

Podle ustanovení § 390 odst. 3 IZ, návrh na povolení oddlužení podaný opožděně nebo někým, kdo k tomu nebyl oprávněn, insolvenční soud odmítne rozhodnutím, které doručí dlužníku, osobě, která takový návrh podala, insolvenčnímu správci a věřitelskému výboru. Odvolání může podat pouze osoba, která takový návrh podala.

Podle ustanovení § 396 IZ, v případě, že soud návrh na povolení oddlužení odmítne, vezme na vědomí jeho zpětvzetí nebo jej zamítne, rozhodne současně o způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem.

Ze shora citovaných ustanovení insolvenčního zákona vyplývá, že při zkoumání otázky, zda dlužník, který má dluh z podnikání, je osobou oprávněnou podat návrh na povolení oddlužení, je rozhodující souhlas věřitele, o jehož pohledávku jde (§ 389 odst. 2, písm. a) IZ), a proto je nezbytné, aby dlužník v návrhu na povolení oddlužení uvedl, že má potřebné souhlasy všech věřitelů, vůči kterým má dluhy z podnikání, a že tudíž je osobou oprávněnou podat návrh na povolení oddlužení. Pokud toto skutkové tvrzení v návrhu schází, nelze postupovat podle shora citovaného ustanovení § 397 odst.1 IZ, neboť pochybnosti o tom, zda dlužník je oprávněn podat návrh na povolení oddlužení, lze mít jen, když dlužník souhlasy tvrdí, ale zatím nedokládá.

V posuzované věci dlužnice a) v návrhu a v připojeném seznamu závazků označila svůj závazek vůči věřiteli GE Money Bank, a.s., jako závazek pocházející z jejího podnikání a podáním doručeným soudu dne 7.7.2015 sdělila, že věřitel GE Money Bank, a.s., s řešením jejího úpadku oddlužením nesouhlasí. Tuto skutečnost potvrdil věřitel GE Money Bank, a.s., podáním doručeným soudu dne 30.6.2015, v němž uvedl, že trvá na úhradě své pohledávky vůči dlužnici a) v plné výši.

Odvolací soud proto konstatuje, že na dlužníky nelze pohlížet jako na osoby oprávněné podat návrh na povolení oddlužení (vzhledem ke skutečnosti, že dlužníci podali společný návrh manželů na povolení oddlužení, hledí se na ně jako na jediného dlužníka a důvody týkající se byť jen jednoho z nich je třeba vztahovat k oběma-§ 394a odst. 4 IZ), což je skutečnost odůvodňující odmítnutí návrhu na povolení oddlužení podle ust. § 390 odst. 3 IZ a rozhodnutí o řešení úpadku konkursem podle ustanovení § 396 IZ. Skutečnost, že řešení úpadku dlužníků konkurzem je pro věřitele méně výhodné než řešení úpadku dlužníků oddlužením, je irelevantní.

Uložení povinnosti zaplatit zálohu dlužníkovi, který podal insolvenční návrh, je odůvodněno zejména v případech, kdy dle předběžného závěru insolvenčního soudu bude úpadek dlužníka řešen konkursem a struktura dlužníkova majetku je taková, že po rozhodnutí o úpadku nebudou v majetkové podstatě dostatečné pohotové peněžní prostředky (v hotovosti nebo na účtu) k zajištění činnosti insolvenčního správce, případně ani není zřejmé, zda majetek dlužníka postačuje k úhradě nákladů konkursu. Je tomu tak proto, že v konkursu, na rozdíl od oddlužení plněním splátkového kalendáře jako v praxi převažující formy oddlužení, nejsou náklady řízení hrazeny postupně, ale vznikají ve větší míře krátce po rozhodnutí o úpadku a hradí se právě z majetkové podstaty.

Na základě údajů uvedených v insolvenčním návrhu lze dospět k závěru, že dlužníci jsou v úpadku a s ohledem na shora uvedené je zřejmé, že jejich úpadek bude nutno řešit konkursem. Za těchto okolností je rovněž správný závěr soudu prvního stupně, že složení zálohy na krytí nákladů insolvenčního řízení, které vzniknou s prověřováním stavu majetku dlužníků (§ 211 IZ), se soupisem majetkové podstaty a případně též s oceňováním a zpeněžováním majetku, jakož i nákladů na odměnu a další hotové výdaje insolvenčního správce, je v daném případě nezbytné, neboť správce bude k této své činnosti nutně potřebovat pohotové finanční prostředky, které ovšem dlužníci v majetkové podstatě nemají, a proto prostředky na úhradu těchto nákladů nutno zajistit uložením povinnosti zaplatit zálohu.

Podle ustanovení § 38 odst. 1 IZ, insolvenční správce má právo na odměnu a náhradu hotových výdajů. V případě konkursu se výše odměny určí z počtu přezkoumávaných přihlášek pohledávek a z výtěžku zpeněžení určeného k rozdělení mezi věřitele. Je-li insolvenční správce plátcem daně z přidané hodnoty, náleží mu k odměně a k náhradě hotových výdajů částka odpovídající této dani, kterou je insolvenční správce povinen z odměny a z náhrady hotových výdajů odvést podle zvláštního právního předpisu.

Podle ustanovení § 1 vyhlášky č. 313/2007 Sb., o odměně insolvenčního správce, o náhradách jeho hotových výdajů, o odměně členů a náhradníků věřitelského výboru a o náhradách jejich nutných výdajů, v platném znění (dále jen vyhláška ), pokud je způsobem řešení dlužníkova úpadku konkurs, činí odměna insolvenčního správce součet odměny určené podle odstavce 2 a odstavce 3. Pro účely výpočtu odměny podle věty první zahrnuje výtěžek zpeněžení určený k vydání věřitelům i částku připadající na odměnu insolvenčního správce (odstavec 1). Odměna insolvenčního správce určená z výtěžku zpeněžení jednotlivého předmětu zajištění činí 9% z částky od 0-1 mil. Kč (odstavec 2) a odměna insolvenčního správce určená z výtěžku zpeněžení určeného k rozdělení mezi nezajištěné věřitele činí 25% z částky od 0 do 500 tis. Kč (odstavec 3). Pokud je způsobem řešení dlužníkova úpadku konkurs, činí odměna správce nejméně 45.000 Kč (odstavec 5).

Podle § 2a vyhlášky, pokud je způsobem řešení dlužníkova úpadku konkurs nebo reorganizace, náleží insolvenčnímu správci dále odměna z počtu přezkoumaných přihlášek pohledávek věřitelů, která činí za každou přezkoumanou přihlášku pohledávky věřitele částku 1.000 Kč, nejvýše však 1.000.000 Kč celkem za přezkoumané přihlášky pohledávek. Za přezkoumanou přihlášku pohledávky věřitele se považuje taková přihláška pohledávky věřitele, kterou insolvenční správce zařadil do seznamu přihlášených pohledávek podle insolvenčního zákona. Pokud je způsobem řešení dlužníkova úpadku konkurs a nedošlo-li ke zpeněžení, náleží insolvenčnímu správci odměna z počtu přezkoumaných přihlášek pohledávek věřitelů nejméně 45.000 Kč.

Uložení zálohy ve výši 50.000 Kč proto považuje odvolací soud za důvodné, neboť podle shora citované vyhlášky činí při řešení dlužníkova úpadku konkursem minimální odměna insolvenčního správce 45.000 Kč bez DPH (nyní 21%).

S ohledem na shora uvedené proto odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně podle ustanovení § 219 o.s.ř. jako věcně správné potvrdil.

Poučen í: Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné.

V Olomouci dne 11.prosince 2015

Za správnost vyhotovení: JUDr. Karla Trávníčková v.r. Jitka Jahodová předsedkyně senátu