1 VSOL 876/2014-A-16
KSOS 25 INS 8201/2014 1 VSOL 876/2014-A-16

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Karly Trávníčkové a soudkyň JUDr. Anny Hradilové a Mgr. Diany Vebrové v insolvenční věci dlužníka Luďka anonymizovano , anonymizovano , bytem Olšany 99, PSČ 789 62, o insolvenčním návrhu dlužníka spojeném s návrhem na povolení oddlužení, k odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 30.5.2014, č.j. KSOS 25 INS 8201/2014-A-6

takto:

Usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 30.5.2014, č.j. KSOS 25 INS 8201/2014-A-6 se p o t v r z u j e .

Odůvodnění:

Usnesením uvedeným v záhlaví tohoto rozhodnutí soud prvního stupně odmítl podle ustanovení § 128 odst. 2 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (dále jen IZ ) insolvenční návrh dlužníka s odůvodněním, že dlužník ani na výzvu soudu nepředložil seznam majetku opatřený svým podpisem a prohlášením o jeho správnosti a úplnosti, a navíc v něm uvedl pouze movitý majetek, přičemž z výpisu z katastru nemovitostí je zřejmé, že dlužník je také vlastníkem nemovitostí v obci Olšany. Dále dlužník nedoplnil seznam vyživovaných osob, když uvádí, že vyživovanou osobu nemá, avšak z centrální evidence obyvatel vyplývá, že má několik dětí a nejmladší z nich je narozeno v roce 2007. Za situace, že jediným příjmem dlužníka je příspěvek na živobytí, nesplňuje dlužník zákonnou podmínku uspokojení věřitelů ve výši minimálně 30 % nezajištěných pohledávek, přičemž nedoložil písemný souhlas nezajištěného věřitele, který se s dlužníkem dohodl na tom, že plnění, které obdrží, bude nižší než 30 % jeho pohledávky a jaká bude nižší hodnota plnění u této pohledávky, případně další očekávané příjmy v následujících pěti letech.

Proti tomuto rozhodnutí podal dlužník odvolání, ve kterém uvedl, že posílal seznam majetku, ve kterém uvedl jen byt, neboť vše ostatní nemá žádnou hodnotu. Má jen televizi starou 10 let, lednici starou asi 15 let a pračku starou asi 6 let. Vyživovací povinnosti nemá, neboť děti jsou již dospělé. K odvolání připojil prohlášení Jaroslavy Hůzlové (bez úředně ověřeného podpisu), že se zavazuje poskytovat dlužníkovi 2.000 Kč měsíčně na zaplacení insolvence.

S účinností od 1.1.2014 byl insolvenční zákon č. 182/2006 Sb., změněn zákonem č. 294/2013 Sb. Podle čl. II. přechodných ustanovení tohoto zákona, zákon č. 182/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona platí i pro insolvenční řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Právní účinky úkonů, které v insolvenčním řízení nastaly, přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají zachovány.

Rozhodným zněním insolvenčního zákona v přezkoumávané věci je proto insolvenční zákon ve znění účinném od 1.1.2014 (dále jen IZ ).

Podle ustanovení § 7 IZ nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro insolvenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.

Rozhodným zněním občanského soudního řádu pro přiměřené použití podle ustanovení § 7 IZ je občanský soudní řád ve znění účinném od 1.1.2014.

Po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobu k tomuto úkonu oprávněnou, přezkoumal odvolací soud odvoláním napadené rozhodnutí soudu prvního stupně, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 7 IZ, § 212, 212 a odst. 1, 5, 6 o.s.ř.), a aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2, písm. c) IZ) dospěl k závěru, že odvolání není důvodné

Z obsahu předloženého spisu vyplývá, že návrhem doručeným soudu dne 25.3.2014 se dlužník domáhal rozhodnutí o svém úpadku a navrhoval, aby byl řešen oddlužením plněním splátkového kalendáře. Návrh podal na předepsaném formuláři a v kolonce 06 uvedl, že má vůči 5 věřitelům peněžité závazky ve výši celkem 90.595 Kč a platby všech svých závazků zastavil minimálně od konce roku 2012, neboť má příjem ve výši 8.800 Kč měsíčně, z něhož nemůže hradit pravidelné splátky. V kolonce 11 uvedl, že v následujících pěti letech očekává příjmy od úřadu práce ve výši 8.800 Kč měsíčně a předpokládá, že si najde zaměstnání a bude mít příjem, z něhož bude věřitele uspokojovat. V kolonce 13 uvedl, že nemá žádnou vyživovací povinnost. V kolonce 15 (majetek, který není předmětem zajišťovacích práv) uvedl movité věci, které tvoří běžné vybavení domácnosti a dále v této kolonce uvedl stavební parcelu 91/3-zastavěná plocha a nádvoří s budovou č.p. 99. V kolonce 17 (závazky, ze kterých nevyplývá právo na uspokojení ze zajištění-nevykonatelné) 3 závazky vůči 3 věřitelům a v kolonce 19 (závazky, ze kterých nevyplývá právo na uspokojení ze zajištění-vykonatelné) uvedl 3 závazky vůči 3 různým věřitelům. K návrhu připojil potvrzení úřadu práce ze dne 24.3.2014 o tom, že od 1.4.2013 je mu poskytována dávka v hmotné nouzi-příspěvek na živobytí ve výši 8.800 Kč měsíčně. Dále k návrhu připojil seznam majetku ze dne 25.3.2014, který je opatřen podpisem dlužníka a prohlášením, že seznam movitého majetku je správný a úplný . V tomto seznamu uvedl mobilní telefon, televizor, DVD přehrávač, vše v pořizovací ceně celkem cca 9.500 Kč. Seznam nemovitého majetku dlužník nepředložil, resp. v předloženém seznamu neuvedl, že je vlastníkem bytu. Soud prvního stupně zjistil z katastru nemovitostí vedeného Katastrálním úřadem pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště Šumperk na LV č. 280 pro obec Olšany, kat. území Olšany nad Moravou, že dlužník má společně s Ilonou Richterovou v SJM podíl ve výši 626/10000 k pozemkové parcele St. 91/3-zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č.p. 99, bydlení. Usnesením ze dne 4.4.2014, č.j. KSOS 25 INS 8201/2014-A-4 byl dlužník vyzván, aby ve lhůtě 7 dnů od doručení tohoto usnesení doplnil svůj insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení tak, že a) předloží seznam svého majetku, v němž řádně označí jednotlivě veškerý svůj majetek, včetně pohledávek, u pohledávek stručně uvede skutečnosti, na kterých se zakládají a uvede jejich výši; výslovně se dále vyjádří k jejich dobytnosti, u majetku včetně pohledávek, u kterých probíhá soudní nebo jiné řízení nebo ohledně nichž již bylo příslušným orgánem rozhodnuto, dlužník tato řízení označí. Seznam podepíše a výslovně v něm uvede, že je úplný a správný; b) uvede všechny osoby, ke kterým má vyživovací povinnost-uvede všechny své nezaopatřené děti a uvede, zda o jejich výživě nebylo soudně rozhodováno (popřípadě uvede výši stanoveného výživného); c) doplní písemný souhlas nezajištěného věřitele, který se s dlužníkem dohodl na tom, že plnění, které obdrží, bude nižší než 30 % jeho pohledávky a jaká bude nižší hodnota plnění u této pohledávky, případně další očekávané příjmy dlužníka v následujících pěti letech. Tato výzva obsahovala odůvodnění a poučení, že nebude-li návrh ve stanovené lhůtě řádně doplněn podle bodu a) tohoto usnesení, soud podle ustanovení § 128 odst. 2 IZ návrh odmítne. Nebude-li návrh ve stanovené lhůtě řádně doplněn podle bodu b) tohoto usnesení a soud nebude moci pro tento nedostatek pokračovat v řízení, soud návrh na povolení oddlužení podle ustanovení § 393 odst. 3 IZ odmítne a současně rozhodne o způsobu řešení úpadku konkursem. Nebude-li návrh ve stanovené lhůtě řádně doplněn podle bodu c) tohoto usnesení, soud návrh na povolení oddlužení dle ustanovení § 395 IZ zamítne a současně rozhodne o způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem. Na tuto výzvu reagoval dlužník elektronickým podáním ze dne 16.4.2014 (bez úředně ověřeného podpisu), ve kterém uvedl seznam movitých věcí včetně pořizovací ceny a zůstatkové ceny a prohlásil, že nemá žádné vyživovací povinnosti. Na tomto základě rozhodl soud prvního stupně odvoláním napadeným rozhodnutím

Podle ustanovení § 103 IZ v insolvenčním návrhu musí být dále uvedeny rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, skutečnosti, ze kterých vyplývá oprávnění podat návrh, není-li insolvenčním navrhovatelem dlužník, označeny důkazy, kterých se insolvenční navrhovatel dovolává, a musí z něj být patrno, čeho se jím insolvenční navrhovatel domáhá (odstavec 2). Insolvenční navrhovatel je povinen k insolvenčnímu návrhu připojit předepsané přílohy a listinné důkazy, kterých se dovolává (odstavec 3).

Podle § 104 IZ podá-li insolvenční návrh dlužník, je povinen k němu připojit a) seznam svého majetku včetně svých pohledávek s uvedením svých dlužníků (dále jen seznam majetku ), b) seznam svých závazků s uvedením svých věřitelů (dále jen seznam závazků ), c) seznam svých zaměstnanců, d) listiny, které dokládají úpadek nebo hrozící úpadek (odstavec 1). V seznamu závazků je dlužník povinen jako své věřitele označit všechny osoby, o kterých je mu známo, že vůči němu mají pohledávky nebo jiná majetková práva, nebo které vůči němu pohledávky nebo jiná majetková práva uplatňují. Jsou-li věřiteli dlužníka osoby dlužníkovi blízké nebo osoby, které tvoří s dlužníkem koncern, musí dlužník tyto skutečnosti výslovně uvést. Dlužník v seznamu závazků uvede údaj o výši a splatnosti jednotlivých závazků a stručně uvede, které z pohledávek svých věřitelů popírá co do důvodu nebo co do výše a proč. Má-li dlužník věřitele, o kterých je mu známo, že proti němu mají právo na uspokojení ze zajištění, nebo kteří toto právo proti němu uplatňují, uvede je odděleně. U pohledávek těchto věřitelů dále označí věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty, u kterých se uplatňuje uspokojení ze zajištění, včetně údaje o tom, které movité věci se nacházejí v držení věřitele nebo třetí osoby, dále označení druhu zajištění a důvodu jeho vzniku. Dále dlužník uvede, zda a v jakém rozsahu právo na uspokojení ze zajištění popírá a proč (odstavec 3).

Podle ustanovení § 128 odst. 2 IZ nejsou-li k insolvenčnímu návrhu připojeny zákonem požadované přílohy, nebo neobsahují-li tyto přílohy stanovené náležitosti, určí insolvenční soud navrhovateli lhůtu k doplnění insolvenčního návrhu. Tato lhůta nesmí být delší než 7 dnů; to neplatí, jde-li o insolvenční návrh podle § 98 odst. 1. Nebude-li insolvenční návrh ve stanovené lhůtě doplněn, insolvenční soud jej odmítne.

Odvolací soud konstatuje, že insolvenční návrh musí mít náležitosti dle ust. § 103 a 104 IZ, návrh na povolení oddlužení náležitosti dle ust. § 391 IZ, a že podmínkou pro projednání návrhu na povolení oddlužení je podání bezvadného insolvenčního návrhu. K náležitostem insolvenčního návrhu srov. např. rozhodnutí NS ČR ze dne 27.1.2010, sp. zn. KSBR 37 INS 294/2008, 29 NSCR 1/2008, publikované ve Sbírce rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu ČR pod poř. č. 88/2010).

Odvolací soud konstatuje, že soud prvního stupně postupoval správně, když insolvenční návrh, který nebyl ve stanovené lhůtě na výzvu soudu doplněn o řádný seznam majetku s náležitostmi dle shora citovaného ustanovení § 104 odst. 1, písm. a), odst. 2,4 IZ, podle ustanovení § 128 odst. 2, poslední věta IZ odmítl.

S ohledem na shora uvedené proto odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně jako věcně správné v ust. § 219 o.s.ř. potvrdil.

Poučení: Proti tomuto usnesení j e přípustné podat dovolání ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu České republiky v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě, pokud napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně, anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníku, insolvenčnímu správci a odvolateli se doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet od doručení usnesení zvláštním způsobem.

V Olomouci dne 18.září 2014

Za správnost vyhotovení: JUDr. Karla Trávníčková v.r. Jitka Jahodová předsedkyně senátu