1 VSOL 869/2016-P19-11
KSBR 38 INS 8324/2015 1 VSOL 869/2016-P19-11

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Anny Hradilové a soudkyň JUDr. Karly Trávníčkové a JUDr. Táni Šimečkové v insolvenční věci dlužníků a) Pavla anonymizovano , anonymizovano , bytem v Brně, Merhautova 1033/169, PSČ 613 00, b) Moniky anonymizovano , anonymizovano , bytem v Brně, Merhautova 1033/169, PSČ 613 00, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. KSBR 38 INS 8324/2015, o přihlášce pohledávky věřitele č. 20 (přihláška č. P19) AB 5 B.V., se sídlem Nizozemské království, Amsterdam, Strawinskylaan 933, PSČ 1077XX, reg. č. 34192873, zastoupeného Mgr. Romanem Pospiechou, LL.M., advokátem, se sídlem Praha 2, Vyšehrad, anonymizovano 136/9, PSČ 128 00, o odvolání věřitele AB 5 B.V. ze dne 26.5.2016, proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 6. května 2016, č.j. KSBR 38 INS 8324/2015-P19-5,

t a k t o:

Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 6. května 2016, č.j. KSBR 38 INS 8324/2015-P19-5, se p o t v r z u j e.

O d ů v o d n ě n í:

Shora označeným usnesením Krajský soud v Brně s poukazem na ustanovení § 185 a § 430 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon-dále jen též IZ ), odmítl přihlášku věřitele AB 5 B.V. ze dne isir.justi ce.cz

12.2.2016, kterou věřitel přihlásil pohledávku výši 19.772,44 Kč (výrok I.) a rozhodl, že právní mocí tohoto rozhodnutí končí účast věřitele AB 5 B.V. v tomto insolvenčním řízení (výrok II.).

V důvodech soud prvního stupně uvedl, že usnesením ze dne 24.4.2015, č.j. KSBR 38 INS 8324/2015-A-10 byl zjištěn úpadek dlužníků a současně byli věřitelé, kteří dosud nepřihlásili své pohledávky, vyzváni, aby tak učinili ve lhůtě 30 dnů ode dne zveřejnění rozhodnutí o úpadku v insolvenčním rejstříku. Dále byli věřitelé ve smyslu ustanovení § 173 odst. 1 IZ řádně poučeni, že k opožděně podaným přihláškám pohledávek soud nepřihlíží a takto uplatněné pohledávky se v insolvenčním řízení neuspokojují. Uvedené usnesení bylo zveřejněno v insolvenčním rejstříku dne 24.4.2015, posledním dnem lhůty stanovené pro přihlášení pohledávek věřitelů byl 25.5.2015. Podání, jímž se věřitel AB 5 B.V. domáhal přihlášení své pohledávky ve výši 19.772,44 Kč, bylo soudu doručeno dne 13.2.2016 prostřednictvím datové schránky právního zástupce věřitele. Z uvedeného je zřejmé, že přihláška byla soudu podána až po uplynutí jím stanovené lhůty pro podání přihlášek pohledávek, tj. opožděně. Vzhledem k tomu, že věřitel AB 5 B. V., je věřitelem se sídlem v členském státě Evropské unie, insolvenční soud zkoumal, zda lze tohoto věřitele považovat za známého věřitele dlužníka ve smyslu ustanovení § 430 odst. 1 IZ. Z obsahu spisu (insolvenčního návrhu, sdělení dlužníka) nevyplývalo, že by AB 5 B. V. byl dlužníkovým věřitelem, insolvenční soud tedy tomuto věřiteli zvlášť nedoručoval rozhodnutí o úpadku a výzvu k podávání přihlášek. Věřitel ve své přihlášce pohledávky (kol. 11 další okolnosti ) sdělil, že dlužníkovi bylo oznámeno postoupení pohledávky původním věřitelem Home Credit a.s. a pakliže dlužník soudu neoznámil, že jeho věřitelem je zahraniční osoba, nemůže jít tato skutečnost k tíži zahraničního věřitele. Usnesením ze dne 6.4.2016, č.j. KSBR 38 INS 8324/2015-P19-3 soud vyzval věřitele AB 5 B. V., aby ve stanovené lhůtě předložil doklad potvrzující doručení oznámení o postoupení pohledávky dlužníkovi. Podáním doručeným soudu dne 6.4.2016 předložil věřitel soudu listinu o úhrnném podání České pošty, s.p., odesílatelem Home Credit a.s. ze dne 7.4.2015. Touto listinou však věřitel AB 5 B.V. nedoložil, že byl známým věřitelem dlužníka, tj. že bylo dlužníkovi oznámeno postoupení pohledávky z původního věřitele Home Credit a.s. na věřitele AB 5 B.V., a kdy (nepředložil listinu prokazující doručení oznámení o postoupení pohledávky dlužníkovi), proto insolvenční soud posoudil přihlášku jeho pohledávky jako přihlášku podanou opožděně a ve smyslu ustanovení § 185 IZ ji odmítl.

Proti tomuto usnesení podal věřitel AB 5 B.V. včasné odvolání, v němž žádal, aby napadené usnesení bylo zrušeno a věc vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Namítal, že jeho přihláška pohledávek opožděně podána nebyla, je zahraniční osobou se sídlem v členském státě Evropské unie a v tomto případě bylo nutno postupovat dle ustanovení § 430 IZ ve spojení s ustanovením čl. 39 a čl. 40 Nařízení Rady (ES) č. 1346/2000 ze dne 29.5.200, kdy měl být jako zahraniční věřitel informován o zahájení insolvenčního řízení a teprve v návaznosti na doručení oznámení o zahájení insolvenčního řízení vedeného na majetek dlužníka, se počítá lhůta k podání přihlášky. K prokázání, že je známým věřitelem, doložil oznámení o postoupení pohledávky, kterým jeho právní předchůdce Home Credit a.s. jako postupitel, oznámil dlužníkovi postoupení pohledávky na postupníka-odvolatele. Oznámení o postoupení ze dne 3.4.2015 bylo dlužníku zasláno 7.4.2015, což je prokázáno poštovním podacím archem a tedy, že oznámení o postoupení se dostalo do dispozice dlužníka. Z uvedeného vyplývá, že dlužníku již před zahájením insolvenčního řízení bylo známo , že odvolatel je jeho věřitelem, nikoliv Home Credit a.s. Z procesní opatrnosti odvolatel odkázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 26.7.2012, sen. zn. 29 NSČR 13/2010, rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ve věci sp. zn. KSPH 38 INS 30072/2013 104 VSPH 158/2014 a Krajského soudu v Ostravě č.j. KSOS 14 INS 37761/2013-P10-2.

Podle ustanovení § 7 IZ, nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně, jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 212 a § 212a odst. 1 a 6 o.s.ř.) a aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2 písm. c/ IZ), dospěl k závěru, že odvolání věřitele není důvodné.

Podle ustanovení § 136 odst. 2 písm. d), IZ insolvenční soud v rozhodnutí o úpadku vyzve věřitele, kteří dosud nepřihlásili své pohledávky, aby tak učinili ve lhůtě 2 měsíců, s poučením o následcích jejího zmeškání. Podle odst. 3 téhož ustanovení, je-li s rozhodnutím o úpadku spojeno rozhodnutí o povolení oddlužení, činí lhůta k přihlášení pohledávek 30 dnů.

Podle § 173 odst. 1 IZ, věřitelé podávají přihlášky pohledávek u insolvenčního soudu od zahájení insolvenčního řízení až do uplynutí lhůty stanovené rozhodnutím o úpadku. K přihláškám, které jsou podány později, insolvenční soud nepřihlíží a takto uplatněné pohledávky se v insolvenčním řízení neuspokojují.

Podle § 185 IZ, jestliže v průběhu insolvenčního řízení nastala skutečnost, na základě které se podle tohoto zákona k přihlášce pohledávky nebo k přihlášené pohledávce nepřihlíží, insolvenční soud odmítne přihlášku rozhodnutím, proti kterému je odvolání přípustné a které se doručuje zvlášť přihlášenému věřiteli, dlužníku a insolvenčnímu správci; odvolání proti němu může podat jen přihlášený věřitel. Právní mocí takového rozhodnutí účast tohoto věřitele v insolvenčním řízení končí; o tom insolvenční soud přihlášeného věřitele uvědomí ve výroku rozhodnutí.

Podle § 430 IZ, známé věřitele dlužníka, kteří mají své obvyklé místo pobytu, bydliště nebo sídlo v některém z členských států Evropské unie s výjimkou Dánska, vyrozumí insolvenční soud neprodleně o zahájení insolvenčního řízení a o vydání rozhodnutí o úpadku (odstavec 1). Povinnost vyrozumět známé věřitele podle odstavce 1 splní insolvenční soud tím, že jim zvlášť doručí rozhodnutí, kterým se oznamuje zahájení insolvenčního řízení a rozhodnutí o úpadku nebo jeho zkrácené znění (odstavec 2). Známým věřitelům podle odstavce 1 insolvenční soud zvlášť doručí i výzvu k podávání přihlášek pohledávek (odstavec 3).

Úprava obsažená v ustanovení § 430 IZ počítá s tím, že známí věřitelé dlužníka, kteří mají své obvyklé místo pobytu, bydliště nebo sídlo v některém z členských států Evropské unie s výjimkou Dánska, budou insolvenčním soudem vyrozuměni o zahájení insolvenčního řízení a o vydání rozhodnutí o úpadku zvláštním doručením těchto rozhodnutí (§ 430 odst. 1 a odst. 2 IZ) a že jim bude zvlášť doručena i výzva k podávání přihlášek, přičemž těmto známým věřitelům v souladu s ustanovením § 74 odst. 2 IZ začíná běžet lhůta k podání přihlášek až ode dne, kdy jim výzva k podání přihlášek bude doručena zvlášť. Potud jde o přizpůsobení insolvenčního zákona i jinak přímo aplikovatelnému nařízení Rady (ES) č. 1346/2000 ze dne 29.5.2000, o úpadkovém řízení a o respektování zjevného faktu přirozené jazykové bariéry, která věřitelům s místem obvyklého pobytu, bydlištěm nebo sídlem v některém z členských států Evropské unie zpravidla brání v účinném využití insolvenčního rejstříku jako zdroje informací o insolvenčním řízení (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky sen. zn. KSBR 38 INS 735/2008, 29 NSČ 4/2008 ze dne 4.9.2008, publikované ve Sbírce rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu pod R 25/2009).

K výkladu pojmu známý je věřitel se Nejvyšší soud České republiky vyjádřil především ve svém rozhodnutí sen. zn. KSCB 27 INS 3323/2008, 29 NSČR 13/2010 ze dne 31.5.2012 (publikované ve Sbírce rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu v čísle vydání /svazku/ 10, ročník 2012, strana 1473 pod R 138/2012) tak, že známým věřitelem dlužníka, který má své obvyklé místo pobytu, bydliště nebo sídlo v některém z členských států Evropské unie s výjimkou Dánka, je v insolvenčním řízení takový věřitel, o kterém by se insolvenční soud, případně předběžný správce nebo (od rozhodnutí o úpadku) insolvenční správce dlužníka dozvěděl při obvyklém chodu věcí buď z listin, jež je dlužník povinen předložit insolvenčnímu soudu (typicky ze seznamu závazků ve smyslu ustanovení § 104 odst. 1 písm. d/ IZ) nebo z řádně vedeného účetnictví dlužníka anebo (typově u dlužníka, která nemá povinnost vést účetnictví) z jiných dlužníkem řádně vedených záznamů o stavu jeho majetku a závazků (včetně korespondence). Dlužník, který nekoná s péčí řádného hospodáře a nevede řádné seznamy o stavu svého majetku a o svých závazcích nebo který nesplní řádně a včas povinnost předložit soudu seznam závazků, nemá právo spoléhat na to, že věřitel (jenž by v propadné lhůtě určené k podání přihlášky do insolvenčního řízení byl jinak znám-při obvyklém chodu věcí-alespoň insolvenčnímu správci), přijde v důsledku dlužníkovy nedbalosti o možnost přihlásit pohledávku do insolvenčního řízení. Nejvyšší soud dále v tomto rozhodnutí uzavřel, že nevyjde-li do uplynutí propadné lhůty určené v rozhodnutí o úpadku k podávání přihlášek v insolvenčním řízení o takovém věřiteli ničeho najevo ani z dlužníkem

řádně vedeného účetnictví nebo jiných záznamů o majetku a závazcích dlužníka, s nimiž se insolvenční správce včas seznámil, ani jinak, nebude pro tuto dobu pokládán za známého věřitele dlužníka. Tím, že okolnosti rozhodné pro závěr, že jde o známého věřitele dlužníka, vyjdou při obvyklém (řádném) chodu věcí najevo později (po uplynutí propadné přihlašovací lhůty) není insolvenční správce ani insolvenční soud zbaven povinnosti postupovat ohledně takového věřitele ve smyslu ustanovení § 430 IZ, resp. ustanovení článku 40 nařízení Rady (ES) č. 1346/2000 ze dne 29.5.2000 o úpadkovém řízení (plnit vůči němu informační povinnost), zmeškaná lhůta k podání přihlášky se však takovému věřiteli nevrací.

Dále Nejvyšší soud ČR v usnesení ze dne 29.7.2012, č.j. KSBR 26 INS 4436/2008, 29 NSČR 20/2010-P79-19 (dostupným na webových stránkách Nejvyššího soudu) doplnil, že jestliže dlužník označuje ve svém účetnictví, v jiných svých záznamech nebo v podáních adresovaných insolvenčnímu soudu svého věřitele, který má své obvyklé místo pobytu, bydliště nebo sídlo v některém z členských států Evropské unie s výjimkou Dánska, nepřesně (označí-li např. věřitele-fyzickou osobu pouze jeho fantazijní obchodní firmou), jde skutečnost, že takový věřitel se co do řádné identifikace stal známým insolvenčnímu soudu nebo insolvenčnímu správci až po uplynutí propadné přihlašovací lhůty, k tíži dlužníka a práva přihlásit pohledávku do insolvenčního řízení ve lhůtě počítané ode dne, kdy mu bude výzva k podání přihlášky doručena zvlášť, takového věřitele nezbavuje.

Konečně ve svém usnesení ze dne 22.12.2014, sen. zn. 29 NSČR 126/2014 (KSPA 56 INS 19901/2011) Nejvyšší soud formuloval závěr, že věřitel dlužníka, který nabyl pohledávku vůči dlužníku postoupením a má své obvyklé místo pobytu, bydliště nebo sídlo v některém z členských států Evropské unie s výjimkou Dánska, o kterém však do uplynutí propadné lhůty určené v rozhodnutí o úpadku k podávání přihlášek do insolvenčního řízení nevyjde v insolvenčním řízení ničeho najevo ani z dlužníkem řádně vedeného účetnictví nebo jiných záznamů o majetku a závazcích dlužníka, s nimiž se insolvenční správce včas seznámil, ani jinak, jelikož dlužník se o postoupení nedozvěděl (nebyl o něm nikým vyrozuměn) a jako majitele pohledávky dále označoval postupitele, není pro tuto dobu pokládán za známého věřitele dlužníka (toto rozhodnutí je rovněž dostupné na webových stránkách Nejvyššího soudu).

V přezkoumávané věci z insolvenčního spisu vyplývá, že insolvenční řízení bylo zahájeno dne 30.3.2015 insolvenčním návrhem dlužníků, který spojili se společným návrhem manželů na povolení oddlužení (394a IZ). V návrhu i v seznamu závazků dlužníci mj. uvedli, že mají závazek z úvěrové smlouvy č. 5508062088 (ze dne 21.9.2005) vůči věřiteli Home Credit a.s. ve výši 19.227,03 Kč a kromě uvedené úvěrové smlouvy k návrhu předložili rovněž upomínku věřitele Home Credit a.s. ze dne 14.3.2015, kterou byl dlužník a) upomenut k zaplacení částky 1.511 Kč s tím, že pokud nebude zaplacena ihned, věřitel předá pohledávku externí vymáhací agentuře, s čímž může být spojena i osobní návštěva pracovníka agentury pověřeného k vymáhání dluhu. Usnesením ze dne 24.4.2015, č.j. KSBR 38 INS 8324/2015-A-10 soud prvního stupně rozhodl o zjištění úpadků dlužníků, povolil jeho řešení oddlužením, ustanovil insolvenčním správcem Mgr. Václava Rožce a současně byli věřitelé dlužníků, kteří dosud nepřihlásili své pohledávky, vyzváni, aby tak učinili ve lhůtě 30 dnů ode dne zveřejnění tohoto usnesení v insolvenčním rejstříku a rovněž byli poučeni ve smyslu ustanovení § 173 odst. 1 IZ, že k přihláškám, které budou podány později, insolvenční soud nepřihlíží a takto přihlášené pohledávky nebudou v insolvenčním řízení uspokojeny. Toto usnesení bylo zveřejněno v insolvenčním rejstříku dne 24.4.2015 ve 14.26 hod. Přihláškou datovanou 12.2.2016 (doručenou soudu 13.2.2016) přihlásil odvolatel (věřitel č. 20) do insolvenčního řízení pohledávku za dlužníkem a) ve výši celkem 19.772,44 Kč z titulu revolvingového úvěru dle smlouvy ze dne 21.9.2005 č. 5508062088 s tím, že úvěrová smlouva byla uzavřena mezi dlužníkem a) a původním věřitelem Home Credit Finance a.s., právním předchůdcem Home Credit a.s., úvěr byl ke dni 2.4.2015 zesplatněn a dlužník a) vyzván k zaplacení úvěru, včetně smluvní pokuty. Dále se z této přihlášky podává (bod 11), že pohledávky z uvedené úvěrové smlouvy byly postoupeny společnosti PPF B1 B.V. , se sídlem Nizozemské království, která se dne 18.12.2012 přejmenovala na AB 5 B.V. a o tomto postoupení byl dlužník obeznámen postupitelem Home Credit a.s. Ke své přihlášce věřitel předložil (mj.) shora uvedenou úvěrovou smlouvu č. 5508062088 ze dne 21.9.2005 a oznámení o postoupení pohledávky společností Home Credit a.s. datované dne 3.4.2015, adresované dlužníku Pavlu anonymizovano , bytem Brno, Merhautova 1033/169, PSČ 613 00, dle něhož mělo být dlužníku sděleno, že pohledávka ze shora uvedené smlouvy byla v souladu s ustanovením § 1882 zák. č. 89/2012 Sb., postoupena společnosti AB 5 B.V, soukromé společnosti s ručením omezeným, IČ: 334192873, založené dle právních předpisů Nizozemského království, jejíž statutární sídlo se nachází v Amsterdamu s tím, že dlužník je povinen poskytovat plnění přímo uvedené společnosti.

Dále z této přihlášky vyplývá, že přípisem ze dne 10.3.2016 (č.d. P19-2, zveřejněným v insolvenčním rejstříku de 5.4.2016), doručeným tehdejšímu advokátu věřitele č. 20 Mgr. Ing. Jaromíru Škárovi dne 11.3.2016, insolvenční správce vyzval věřitele č. 20, aby ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení výzvy doplnil svou přihlášku o listiny prokazující, že dlužníku a) bylo doručeno oznámení o postoupení od původního věřitele, včetně uvedení data, kdy toto oznámení bylo dlužníku doručeno nebo aby bylo doloženo, že věřitel č. 20 prokázal dlužníku postoupení pohledávky z původního věřitele věřiteli č. 20, tj. včetně uvedení data, kdy se tak stalo. Dále byl věřitel č. 20 vyzván správcem, aby doložil veškeré listiny, prokazující, že mu byla pohledávka původním věřitelem Home Credit a.s. postoupena. Současně byl věřitel správcem poučen, že toto doplnění je nutno předložit ve stanovené lhůtě, dvojmo a to Krajskému soudu v Brně ke sp. zn. KSBR 38 INS 8324/2015 s tím, že pokud se tak nestane, bude přihláška pohledávky správcem předložena insolvenčnímu soudu k rozhodnutí o tom, že se k této přihlášce pohledávek nepřihlíží (§ 188 odst. 2 věta třetí, § 185 IZ). Podáním ze dne 4.4.2016 (č.d. P19-2-zveřejněným 5.4.2016) správce navrhl soudu odmítnutí přihlášky věřitele č. 20 dle ustanovení § 185 IZ s tím, že učinil úkony směřující ke zjištění, zda je věřitel č. 20 známým věřitelem dlužníka ve smyslu ustanovení § 430 IZ, když vyzval tohoto věřitele k doplnění přihlášky přípisem ze dne 10.3.2016 (viz zjištění shora), avšak věřitel ve stanovené lhůtě nereagoval a dlužník a) správci dne 17.3.2016 sdělil, že o postoupení pohledávky původním věřitelem nic neví, jakékoliv oznámení o postoupení mu doručeno nebylo a že jeho věřitelem je stále Home Credit a.s. K tomuto návrhu správce sdělení dlužníka ze dne 17.3.2016 rovněž doložil (zveřejněno opět 5.4.2016).

Usnesením ze dne 6.4.2016 (č.d. P19-3), zveřejněným téhož dne a doručeným věřiteli 7.4.2016, soud prvního stupně rovněž vyzval věřitele č. 20, by ve lhůtě 15 dnů od doručení předložil doklad potvrzující doručení oznámení o postoupení dlužníkovi a to za účelem posouzení včasnosti jeho přihlášky pohledávek. Dne 6.4.2016 věřitel č. 20 předložil soudu poštovní podací arch České pošty s.p., dle něhož byla poště pod podacím číslem RR 0015762675U odesílatelem-společností Home Credit a.s.-dne 7.4.2016 předána k doručení zásilka označená číslem 5508062088 pro adresáta Pavla Svobodu, Merhautova 1033/169, PSČ 613 00 Brno. Jiné listiny, jež by měly prokázat, že dlužníku bylo doručeno oznámení Home Credit a.s. o postoupení jeho pohledávky věřiteli č. 20, doloženy nebyly; rovněž nebyly věřitelem v tomto směru označeny žádné jiné konkrétní důkazy.

Na základě všech shora uvedených zjištění dospěl odvolací soud shodně se soudem prvního stupně k závěru, že věřitel č. 20 nebyl známým věřitelem dlužníka ve smyslu ustanovení § 430 IZ. Především nelze přehlédnout, že ještě přípisem ze dne 14.3.2015 (insolvenční návrh byl podán 30.3.2015) společnost Home Credit a.s. upomínala dlužníka a) k úhradě dluhu na její účet a lze souhlasit se závěrem, že ani dodatečně doloženým poštovním podacím archem České pošty s.p. ze dne 7.4.2015 nebylo prokázáno, že by dlužníku a) oznámení Home Credit a.s. ze dne 3.4.2015 o postoupení pohledávky věřiteli č. 20 bylo skutečně doručeno (že se v období od 7.4.2015 skutečně dostalo do jeho dispozice). Nehledě k tomu, že z přihlášky pohledávek, avšak ani z oznámení Home Credit a.s. ze dne 3.4.2015, nelze zjistit, kdy k tomuto postoupení mělo dojít (příslušná smlouva nebyla doložena). Odvolací soud proto uzavírá, a to i s přihlédnutím k závěrům Nejvyššího soudu ČR formulovaným v usnesení ze dne 22.12.2014, sen. zn. 29 NSČR 126/2014 (KSPA 56 INS 19901/2011), že i pokud zahraniční věřitel č. 20 nabyl pohledávku vůči dlužníku a) postoupením, avšak do uplynutí propadné lhůty (25.5.2015) určené v rozhodnutí o úpadku (ze dne 24.4.2015) k podávání přihlášek do insolvenčního řízení, nevyšla tato skutečnost najevo, a ani následně nebylo prokázáno, že se dlužník o tomto postoupení skutečně dozvěděl, pak nelze odvolatele pro tuto dobu pokládat za známého věřitele dlužníka.

Ze všech shora uvedených důvodů proto postupoval odvolací soud dle ustanovení § 219 o.s.ř. a napadené usnesení soudu prvního stupně jako věcně správné potvrdil.

P o u č e n í: Proti tomuto usnesení j e dovolání přípustné ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Brně, pokud napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud (§ 237, § 239, § 240 odst. 1 o.s.ř.).

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníkům, insolvenčnímu správci a odvolateli se však doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne zvláštního doručení usnesení (§ 71, § 74 odst. 1, § 75 odst. 2 IZ).

V Olomouci dne 15. září 2016

Za správnost vyhotovení: JUDr. Anna Hradilová, v.r. Jitka Jahodová předsedkyně senátu