1 VSOL 862/2012-A-19
KSOS 38 INS 4695/2012 1 VSOL 862/2012-A-19

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Karly Trávníčkové a soudkyň JUDr. Ivany Waltrové a JUDr. Ivany Wontrobové v insolvenční věci dlužnice Jany anonymizovano , anonymizovano , bytem Dukelská 10, Olomouc, PSČ 772 00, o insolvenčním návrhu dlužnice, o odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Ostravě č.j. KSOS 38 INS 4695/2012-A-14 ze dne 26.9.2012 takto:

Usnesení Krajského soudu v Ostravě č.j. KSOS 38 INS 4695/2012-A-14 ze dne 26.9.2012 se p o t v r z u j e .

Odůvodnění:

Usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí soud prvního stupně zastavil insolvenční řízení. V důvodech rozhodnutí uvedl, že usnesením ze dne 29.5.2012 dlužnici uložil, aby ve lhůtě 7 dnů od právní moci rozhodnutí zaplatila zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 50.000 Kč s poučením, že nebude-li záloha ve stanovené lhůtě zaplacena, může soud insolvenční řízení zastavit. Usnesení bylo zveřejněno v insolvenčním rejstříku dne 29.5.2012 a dlužnici doručeno zvláštním způsobem, právní moci nabylo dne 31.8.2012 (dlužnice podala proti rozhodnutí odvolání, na základě kterého odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil). Lhůta k zaplacení zálohy na náklady insolvenčního tak uplynula dnem 7.9.2012, záloha však zaplacena nebyla. Soud proto postupoval podle ustanovení § 108 odst. 3 insolvenčního zákona a insolvenční řízení zastavil.

Proti tomuto usnesení podala dlužnice odvolání. Uvedla, že se jí změnila životní situace, mezi ní a jejím synem Milošem Matouškem došlo k uzavření darovací smlouvy a dále nastala změna ve výši jeho průměrného měsíčního příjmu. Žádá proto, aby odvolací soud napadené rozhodnutí zrušil.

Podle § 7 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších doplnění (dále jen IZ ), pro insolvenční řízení a pro incidenční spory se použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ), nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212, § 212a odst.1, odst. 5 a odst. 6 o.s.ř.), aniž musel ve věci nařizovat jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ), a dospěl k závěru, že odvolání dlužnice není důvodné.

Podle § 108 odst. 3 IZ, nebude-li záloha na náklady insolvenčního řízení ve stanovené lhůtě zaplacena, může insolvenční soud před rozhodnutím o insolvenčním návrhu insolvenční řízení zastavit, a neučiní-li tak, může přikročit k jejímu vymáhání; o tom musí insolvenčního navrhovatele poučit.

Z obsahu insolvenčního spisu vyplývá, že usnesením č.j. KSOS 38 INS 4695/2012-A-4 ze dne 29.5.2012 soud prvního stupně uložil dlužnici, aby ve lhůtě 7 dnů od nabytí právní moci rozhodnutí zaplatila zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 50.000 Kč na účet soudu uvedený ve výroku s poučením, že nebude-li záloha na náklady insolvenčního řízení ve stanovené lhůtě zaplacena, může insolvenční soud před rozhodnutím o insolvenčním návrhu insolvenční řízení zastavit, a neučiní-li tak, může přikročit k jejímu vymáhání. K odvolání dlužnice Vrchní soud v Olomouci usnesením č.j. KSOS 38 INS 4695/2012, 1 VSOL 485/2012-A-10 ze dne 31.8.2012 usnesení soudu prvního stupně potvrdil, usnesení odvolacího soudu bylo zveřejněno v insolvenčním rejstříku dne 31.8.2012 a dlužnici doručeno zvláštním způsobem dne 13.9.2012. Podle sdělení účtárny Krajského soudu v Ostravě ze dne 14.9.2012 záloha na náklady insolvenčního řízení nebyla ke dni 13.9.2012 zaplacena. Z obsahu spisu nevyplývá, že by poté záloha na náklady insolvenčního řízení byla zaplacena.

Z výše uvedeného je zřejmé, že rozhodnutí o uložení povinnosti zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 50.000 Kč nabylo právní moci a lhůta stanovená soudem prvního stupně k jejímu zaplacení marně uplynula. Soudu prvního stupně tak vzniklo právo insolvenční řízení zastavit podle ustanovení § 108 odst. 3 IZ. Soud prvního stupně proto postupoval zcela správně, pokud insolvenční řízení z důvodu, že dlužnice ve lhůtě uložené jí pravomocným rozhodnutím nezaplatila zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 50.000 Kč, zastavil, přičemž o tomto následku byla dlužnice usnesením, kterým jí byla tato povinnost uložena, poučena.

K odvolací námitce dlužnice, že jí změnila životní situace, neboť došlo k sepsání darovací smlouvy a změnila se výše jejího průměrného měsíčního příjmu, nelze v odvolacím řízení přihlédnout. Rozhodující pro posouzení věcné správnosti napadeného rozhodnutí je totiž pouze skutečnost, zda záloha na náklady insolvenčního řízení byla či nebyla zaplacena přes řádné poučení soudem prvního stupně o následcích jejího nezaplacení. Odvolací soud by takovou námitku dlužnice mohl zkoumat toliko v rámci odvolání proti rozhodnutí o uložení povinnosti zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení, přičemž v přezkoumávané věci již o odvolání dlužnice proti takovému rozhodnutí bylo odvolacím soudem pravomocně rozhodnuto.

Ze shora uvedených důvodů odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně jako věcně správné potvrdil podle ustanovení § 219 o.s.ř.

Poučení: Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné.

V Olomouci dne 13. listopadu 2012

Za správnost vyhotovení : JUDr. Karla Trávníčková, v.r. Jitka Jahodová předsedkyně senátu