1 VSOL 86/2014-A-27
KSBR 29 INS 22613/2013 1 VSOL 86/2014-A-27

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Anny Hradilové a soudkyň JUDr. Karly Trávníčkové a Mgr. Diany Vebrové v insolvenční věci dlužníka VALTICKÉ PODZEMÍ s.r.o., identifikační číslo: 283 43 859, se sídlem Valtice, Vinařská 34, PSČ 691 42, právně zastoupeného Mgr. Tomášem Danielem, advokátem, se sídlem Břeclav, náměstí T.G.Masaryka 10, PSČ 690 02, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. KSBR 29 INS 22613/2013, o insolvenčním návrhu věřitelů: a) VB Factoring s.r.o., identifikační číslo: 286 96 468, se sídlem Liberec 2, Mozartova 679/21, PSČ 460 01 b) VINAŘSTVÍ CHATEAU LEDNICE, a.s., identifikační číslo: 256 12 077, se sídlem Jablonec nad Nisou, Komenského 791/23, PSČ 466 01 c) NIKON spol. s r.o., identifikační číslo: 615 09 426, se sídlem Praha 5-Zbraslav, K Radotínu 15, PSČ 156 00, d) Ing. Romana Žďárského, Jablonec nad Nisou, Na Kopci 4772/35, PSČ 466 01, rozhodl o odvolání věřitelů ad a) a b) proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 13.11.2013, č.j. KSBR 29 INS 22613/2013-A-19,

t a k t o:

Insolvenční řízení s e n e z a s t a v u j e .

O d ů v o d n ě n í: Shora označeným usnesením Krajský soud v Brně s poukazem na ust. § 108 odst. 1-3 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon-dále jen též IZ ), rozhodl o zastavení tohoto insolvenčního řízení s odůvodněním, že společným insolvenčním návrhem doručeným soudu 15.8.2013 se věřitelé a)-c) domáhali rozhodnutí soudu o úpadku dlužníka. Usnesením ze dne 26. 9. 2013, čj. KSBR 29 INS 22613/2013-A-15, vyzval insolvenční soud věřitele a)-c), aby ve lhůtě 5 dnů od právní moci tohoto usnesení zaplatili na účet soudu společně a nerozdílně zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 50.000 Kč; současně věřitele poučil o tom, že nebude-li záloha na náklady insolvenčního řízení ve stanovené lhůtě zaplacena, může insolvenční soud před rozhodnutím o insolvenčním návrhu insolvenční řízení zastavit. Usnesení s výzvou bylo doručeno věřitelům zvláštním způsobem do jimi užívaných datových schránek a to věřiteli ad a),b) a d) dne 30.9.2013 a věřiteli ad c) dne 29. 9. 2013, právní moci nabylo 16.10. 2013, záloha měla být uhrazena nejpozději dne 21.10.2013. Jak soud zjistil ze sdělení účtárny ze dne 5.11.2013, nebyla požadovaná záloha ke dni 4.11.2013 zaplacena. Proto soud dle ust. § 108 odst. 3 IZ insolvenční řízení zastavil.

Proti tomuto usnesení podali věřitelé ad a) a b) včasné odvolání, v němž uvedli, že záloha byla v požadované výši zaplacena; navrhli zrušení napadeného usnesení.

Ze záznamu o složení účtárny insolvenčního soudu ze dne 18.11.2013 (č.d. A-21) se podává, že záloha v požadované výši 50.000 Kč byla zaplacena věřitelem ad b) dle výpisu z účtu ze dne 15.11.2013 a byla zúčtována pod účetní doklad 6015/223/2013 a položku rejstříku 778/1789/2013, V.s. 7780178913.

Především odvolací soud konstatuje, že po vydání napadeného usnesení byl zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení ve znění pozdějších předpisů opět novelizován zákonem č. 294/2013 Sb., s účinností od 1.1.2014. Podle přechodného ustanovení v čl. II zák. č. 294/2013 Sb. platí, že zákon č. 182/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona (to je od 1.1.2014) platí i pro insolvenční řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, právní účinky úkonů, které v insolvenčním řízení nastaly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají zachovány.

Podle § 7 IZ v nyní platném znění platí, že nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobami oprávněnými přezkoumal napadené usnesení, včetně řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 212, § 212a odst. 1, odst. 2 a odst. 5 o.s.ř.) a aniž musel ve věci nařizovat jednání, dospěl k závěru, že odvolání odvolatelů je důvodné.

Podle § 108 IZ v nyní platném znění platí, že insolvenční soud může před rozhodnutím o insolvenčním návrhu uložit insolvenčnímu navrhovateli, aby ve stanovené lhůtě zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení, je-li to nutné ke krytí nákladů řízení a prostředky k tomu nelze zajistit jinak; to platí i tehdy, je-li zřejmé, že dlužník nemá žádný majetek. Tuto zálohu nelze uložit insolvenčnímu navrhovateli-zaměstnanci dlužníka, jehož pohledávka spočívá pouze v pracovněprávních nárocích. Povinnost zaplatit zálohu neuloží insolvenční soud dlužníku, o jehož insolvenčním návrhu může rozhodnout bez zbytečného odkladu tak, že vydá rozhodnutí o úpadku, s nímž spojí rozhodnutí o povolení oddlužení (odst. 1). Výši zálohy může insolvenční soud určit až do částky 50 000 Kč. Je-li insolvenčních navrhovatelů více, jsou povinni zaplatit zálohu společně a nerozdílně (odst. 2). Nebude-li záloha na náklady insolvenčního řízení ve stanovené lhůtě zaplacena, může insolvenční soud před rozhodnutím o insolvenčním návrhu insolvenční řízení zastavit, a neučiní-li tak, může přikročit k jejímu vymáhání; o tom musí insolvenčního navrhovatele poučit (odst. 3).

Skutková zjištění, tak jak jsou uvedena v odůvodnění napadeného usnesení, jsou správná a úplná, proto odvolací soud v zájmu stručnosti rozhodnutí na tato zjištění odkazuje. Jestliže na základě pravomocného usnesení insolvenčního soudu nebyla záloha na náklady insolvenčního řízení ve stanovené lhůtě zaplacena, pak byl namístě postup soudu prvního stupně, pokud řízení z tohoto důvodu zastavil.

Nicméně pro rozhodnutí odvolacího soudu je rozhodující skutečnost, že v rámci odvolacího řízení věřitel ad b) požadovanou zálohu v plné výši uhradil a podle názoru odvolacího soudu není žádného rozumného důvodu nepřihlédnout k této skutečnosti, i když záloha byla zaplacena až po vydání napadeného usnesení, avšak dříve než odvolací soud o podaném odvolání rozhodl. Tento postup odvolacího soudu není v rozporu ani s ustanovením § 146 odst. 2 IZ. Nezohlednit nastalou situaci by znamenalo nehospodárný a přepjatě formalistický přístup, neboť zaplacenou zálohu by bylo nutno po právní moci napadeného usnesení věřiteli ad b) vrátit a v případě podání nového insolvenčního návrhu věřiteli ad a)-d) nelze vyloučit, že by jim soud opět povinnost zaplatit zálohu uložil, zejména s ohledem na dlužníkem v mezidobí předložený seznam majetku (č.d. A-18/11).

Proto postupoval odvolací soud dle ust. § 220 odst. 1 o.s.ř. a napadené usnesení soudu prvního stupně změnil tak, že insolvenční řízení se nezastavuje.

V dalším řízení se bude soud prvního stupně insolvenčním návrhem věřitelů zabývat věcně.

P o u č e n í: Proti tomuto usnesení j e dovolání přípustné ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Brně, pokud napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li

být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud (§ 237, § 239, § 240 odst. 1 o.s.ř.).

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníku a navrhujícím věřitelům se však doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne zvláštního doručení usnesení (§ 71, § 74 odst. 1, § 75 odst. 2 IZ).

V Olomouci dne 30. ledna 2014

Za správnost vyhotovení: JUDr. Anna Hradilová, v.r. Jitka Jahodová předsedkyně senátu