1 VSOL 854/2012-B-34
KSBR 30 INS 468/2012 1 VSOL 854/2012-B-34

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Heleny Myškové a soudkyň JUDr. Ivany Waltrové a JUDr. Ivany Wontrobové v insolvenční věci dlužníka Ondřeje anonymizovano , anonymizovano , bytem Jarošov, Před Branou 411, PSČ 686 01, o neschválení oddlužení, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Brně č.j. KSBR 30 INS 468/2012-B-6 ze dne 12.6. 2012 ve znění usnesení Krajského soudu v Brně č.j. KSBR 30 INS 468/2012-B-24 ze dne 26.11.2012

takto:

Usnesení soudu prvního stupně se z r u š u j e a věc se v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí soud prvního stupně neschválil oddlužení dlužníka (výrok I.), na majetek dlužníka prohlásil konkurs (výrok II.), rozhodl, že konkurs na majetek dlužníka bude veden jako nepatrný konkurs (výrok III.), dále deklaroval, že prohlášením konkursu přechází na insolvenčního správce oprávnění nakládat s majetkovou podstatnou, jakož i výkon práv a plnění povinností, které přísluší dlužníku, pokud souvisí s majetkovou podstatou, a že účinky prohlášení konkursu nastávají okamžikem zveřejnění tohoto usnesení v insolvenčním rejstříku (výroky IV. a V.).

V důvodech rozhodnutí soud prvního stupně uvedl, že usnesením ze dne 19.3.2012 soud rozhodl o úpadku dlužníka, povolil jeho oddlužení, ustanovil do funkce insolvenčního správce, vyzval věřitele dlužníka k přihlášení pohledávek, nařídil přezkumné jednání a svolal schůzi věřitelů, na jejímž programu bylo zařazeno hlasování věřitelů o způsobu řešení oddlužení dlužníka. Ze zprávy insolvenčního správce ze dne 4.2.2012 vyplývá, že dne 16.4.2012 zanikl pracovní poměr dlužníka, od 17.4.2012 je dlužník evidován jako uchazeč o zaměstnání na úřadu práce. Dlužník tak nemá příjmy a není schopen splnit podmínky pro schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře. S ohledem na jeho majetkové poměry nepřipadá v úvahu ani oddlužení zpeněžením majetku dlužníka. Tyto skutečnosti potvrdil insolvenční správce na schůzi věřitelů dne 15.5.2012, na kterou se dlužník bez omluvy nedostavil, přestože byl řádně předvolán s upozorněním, že jeho účast je nezbytná. Za současné situace dlužník není schopen s ohledem na absenci příjmu schopen poskytnout nezajištěným věřitelům na uspokojení jejich pohledávek žádné plnění, dlužník navíc projevil lehkomyslný a nedbalý přístup k plnění svých povinností v insolvenčním řízení, když se bez omluvy nedostavil k přezkumnému jednání a na schůzi věřitelů. Soud proto postupoval podle ustanovení § 405 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, ve znění pozdějších předpisů (insolvenční zákon, dále jen IZ ) a oddlužení dlužníka neschválil, podle ustanovení § 405 odst. 2 IZ současně rozhodl o způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem s tím, že podle ustanovení § 314 odst. 1 písm. a) IZ bude konkurs na majetek dlužníka veden jako nepatrný konkurs. Účinky prohlášení konkursu na právní postavení dlužníka a jejich dopad na práva a povinnosti třetích osob jsou upraveny v ustanovení § 245 až § 276 IZ.

Proti tomuto usnesení podal dlužník odvolání. Uvedl, že dne 16.4.2012 zanikl jeho pracovní poměr, od 17.4.2012 byl evidován na úřadu práce a neměl dostatečný příjem pro splnění podmínek oddlužení, avšak od 19.6.2012 je zaměstnán u zaměstnavatele Zdeněk Zetík, IČ: 12415804, k čemuž dokládá pracovní smlouvu s tím, že jeho měsíční příjem by měl činit přibližně 10.500 Kč čistého. Navrhuje proto, aby napadené rozhodnutí bylo zrušeno a oddlužení mu bylo povoleno. Následně dlužník sdělil, že dne 1.9.2012 nastoupil do nového zaměstnání u společnosti DIGI SLOVAKIA, s.r.o., IČ: 35701722 a k tomu dokládá pracovní smlouvu.

Podle § 7 odst. 1 IZ, pro insolvenční řízení a pro incidenční spory se použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ), nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou, že obsahuje způsobilý odvolací důvod, který lze z hlediska vylíčení skutkového stavu podřadit pod ustanovení § 205 odst. 2 písm. f) o.s.ř., přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně, jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 212, § 212a odst. 1, odst. 3 a odst. 5 o.s.ř.), a po doplnění dokazování v odvolacím řízení dospěl k závěru, že odvolání dlužníka je důvodné.

Z obsahu insolvenčního spisu vyplývá, že dne 9.1.2012 dlužník podal u soudu prvního stupně insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení (na předepsaném formuláři), kterým se domáhal zjištění úpadku a povolení oddlužení plněním splátkového kalendáře. Ve vztahu ke svému majetku v návrhu uvedl, že nemá žádného hodnotnějšího majetku kromě osobního automobilu značky Hyundai, obvyklého vybavení domácnosti a osobních věcí. Shodně specifikoval svůj majetek i v seznamu majetku přiloženém k návrhu. Usnesením č.j. KSBR 30 INS 468/2012-A-9 ze dne 19.3.2012 byl zjištěn úpadek dlužníka, dále bylo rozhodnuto, že úpadek dlužníka bude řešen oddlužením a insolvenčním správcem byl ustanoven Ing. Petr Janíček, DiS., Uherský Brod, Kaunicova 76, bylo nařízeno přezkumné jednání na den 15.5.2012 a na tentýž den svolána první schůze věřitelů s tím, že proběhne bezprostředně po přezkumném jednání, k přezkumnému jednání a na první schůzi věřitelů insolvenční soud předvolal dlužníka a insolvenčního správce s poučením, že jejich účast je nezbytná. Podáním ze dne 2.5.2012 podal insolvenční správce zprávu o stavu řízení a hospodářské situaci dlužníka, ve které uvedl, že ke dni 16.4.2012 došlo ke zrušení pracovního poměru dlužníka, od 17.4.2012 je dlužník evidován jako uchazeč o zaměstnání na úřadu práce, celková výši přihlášených pohledávek činí 256.092,27 Kč, žádné pohledávky nejsou zajištěné majetkem dlužníka. Dlužník není schopen uhradit nezajištěným věřitelům 30% jejich pohledávek, v případě zpeněžení majetkové podstaty by výtěžek rovněž nepostačoval na úhradu 30% zjištěných pohledávek nezajištěných věřitelů. Na majetek dlužníka by měl být proto prohlášen konkurs. Dne 15.5.2012 se konalo přezkumné jednání, na kterém byly přezkoumány nezajištěné pohledávky věřitelů (přihlášené pod č. P1 až P3) v celkové výši 256.092,27 Kč, a následně se konala první schůze věřitelů, na které insolvenční správce sdělil, že dlužníka telefonicky kontaktoval krátce před jednáním a dlužník sdělil, že si spletl termín jednání, v současné době je stále bez zaměstnání a nemá žádný příjem. Podáním ze dne 3.9.2012 (doručeným soudu prvního stupně dne 7.9.2012) dlužník sdělil, že dne 1.9.2012 nastoupil do nového zaměstnání u společnosti DIGI SLOVAKIA, s.r.o. IČ: 35701722, k čemuž dokládá kopii pracovní smlouvy.

Podle § 390 odst. 1 věty prvé IZ, návrh na povolení oddlužení musí dlužník podat spolu s insolvenčním návrhem.

Podle § 395 odst. 1 písm. b) IZ, insolvenční soud zamítne návrh na povolení oddlužení, jestliže se zřetelem ke všem okolnostem lze důvodně předpokládat, že hodnota plnění, které by při oddlužení obdrželi nezajištění věřitelé, bude nižší než 30% jejich pohledávek, ledaže tito věřitelé s nižším plněním souhlasí.

Podle § 405 odst. 1, odst. 2 IZ, insolvenční soud oddlužení neschválí, jestliže v průběhu insolvenčního řízení vyšly najevo skutečnosti, které by jinak odůvodňovaly zamítnutí návrhu na povolení oddlužení; v případě uvedeném v § 402 odst. 5 tak rozhodne namísto rozhodnutí o způsobu oddlužení. Jestliže insolvenční soud oddlužení neschválí, rozhodne současně o způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem.

Ustanovení § 405 IZ umožňuje insolvenčnímu soudu, aby i ve fázi insolvenčního řízení po rozhodnutí o způsobu oddlužení schůzí věřitelů povolené oddlužení neschválil a současně rozhodl o prohlášení konkursu na majetek dlužníka v případech, kdy dodatečně vyjdou najevo (stejné) skutečnosti, pro které by bylo nutno zamítnout návrh na povolení oddlužení z důvodů uvedených v ustanovení § 395 IZ.

Odvolací soud z důkazů provedených v odvolacím řízení zjistil následující skutečnosti:

Z pracovní smlouvy ze dne 31.8.2012, že tuto smlouvu uzavřeli jako zaměstnavatel společnost DIGI SLOVAKIA, s.r.o., se sídlem Röntgenova 26, Bratislava, Slovenská republika, IČ: 35701722, a jako zaměstnanec dlužník, pracovní poměr je sjednán na dobu určitou do 31.8.2012, na druh práce-redaktor, s místem výkonu práce v Bratislavě a termínem nástupu do práce dnem 1.9.2012, ve smlouvě je sjednána tříměsíční zkušební doba.

Z výplatních lístků za měsíce září 2012, říjen 2012, listopad 2012 a prosinec 2012, že čistá mzda dlužníka činila v září 2012 částku 689,03 EUR, v říjnu 2012 částku 689,03 EUR, v listopadu 2012 částku 689,03 EUR a v prosinci 2012 částku 989,10 EUR.

Ze zprávy insolvenčního správce ze dne 14.1.2013, že celková výše zjištěných pohledávek v insolvenčním řízení činí 256.092,27 Kč, pohledávky celkem činí 258.155,27 Kč (mimo zjištěných pohledávek se jedná o bankovní poplatky ve výši 150 Kč, poštovné ve výši 683 Kč a cestovné ve výši 1.230 Kč, celkem částka 2.063 Kč jako pohledávka za podstatou), se souhlasem dlužníka bylo zpeněženo jeho osobní vozidlo za částku 23.000 Kč, majetková podstata tak představuje částku 82.403,06 Kč (mimo výtěžku zpeněžení ve výši 23.000 Kč, vyplacenou neschopenku dlužníka ve výši 1.436 Kč, mzdu dlužníka včetně úroků 1.931,95 EUR-přepočteno na 49.486,89 Kč, dále mzdu dlužníka ve výši 8.480,17 Kč.

Výše uvedená zjištění rezultují v závěr, že v průběhu odvolacího řízení nastaly nové skutečnosti, na základě kterých lze očekávat, že dlužník je schopen ze svého příjmu plnit nezajištěným věřitelům nejméně 30% jejich pohledávek (§ 395 odst. 1 písm. b/ IZ). Z čistého měsíčního příjmu dlužníka ve výši 689.03 EUR (přibližně 17.708 Kč) by totiž dlužník mohl podle předpisů upravujících srážky ze mzdy (zejména občanský soudní řád a nařízení vlády č. 595/2006 Sb.) při nepostižitelné částce 6.065 Kč splácet 8.611 Kč (z dalších 9.096 Kč lze srazit 2/3, tedy 6.064 Kč, zbylých 2.547 Kč lze srazit bez omezení). Za období únor až srpen 2013 (8 měsíců) by dlužník zaplatil 68.888 Kč, pokud by k této částce byla připočtena částka 23.000 Kč (ze zpeněžení), celkem by zaplatil 91.888 Kč. Při započítání odměny a nákladů insolvenčního správce ve výši 1.081 Kč měsíčně (správce je plátcem DPH), za 8 měsíců celkem ve výši 8.712 Kč, a dále s přihlédnutím k odměně za zpeněžení ve výši 3.450 Kč (15 % z částky 23.000 Kč) by nároky insolvenčního správce činily 12.162 Kč, po zohlednění těchto nároků a dále částky 2.063 Kč (pohledávky za podstatou) by zůstala částka 77.663 Kč na úhradu pohledávek nezajištěných věřitelů, což představuje 30,33% pohledávek nezajištěných věřitelů (zjištěných v insolvenčním řízení celkem ve výši 256.092,27 Kč).

Lze proto uzavřít, že po vydání napadeného usnesení se změnil skutkový stav věci potud, že dlužník předložil doklady nasvědčující tomu, že by měl být schopen poskytnout plnění ve výši 30% pohledávek nezajištěných věřitelů po dobu trvání jeho pracovního poměru u dosavadního zaměstnavatele. Tím byl zpochybněn závěr, z něhož vychází rozhodnutí soudu prvního stupně, tj. že jsou naplněny důvody, které by jinak byly podkladem pro zamítnutí návrhu na povolení oddlužení.

Skutečnost, že se dlužník nedostavil (ač byl řádně předvolán a poučen o nutnosti jeho účasti) k přezkumnému jednání a na schůzi věřitelů, odvolací soud nepovažuje samu o sobě (bez dalšího) za lehkomyslný či nedbalý přístup dlužníka k plnění jeho povinností v insolvenčním řízení, které by odůvodňovalo zamítnutí návrhu na povolení oddlužení (§ 395 odst. 2 písm. b/ IZ). V tomto odvolací soud proto nepřisvědčuje závěru soudu prvního stupně, tedy že i z tohoto důvodu nelze oddlužení dlužníka schválit.

Na základě shora uvedených důvodů odvolací soud napadené usnesení soudu prvního stupně za přiměřeného použití ustanovení § 7 odst. 1 IZ podle ustanovení § 219a odst. 2 o.s.ř. zrušil a podle ustanovení § 221 odst. 1 písm. a) o.s.ř. věc vrátil soudu prvního stupně k dalším řízení.

V dalším řízení, nedojde-li ke změně poměrů dlužníka, se soud prvního stupně (vázán právním názorem odvolacího soudu) bude opětovně zabývat tím, zda je možno schválit oddlužení dlužníka (§ 406 IZ), případně zda jsou dány jiné důvody pro jeho neschválení (§ 405 IZ).

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení j e dovolání přípustné ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu České republiky v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Brně, pokud dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Toto usnesení se považuje za doručené zveřejněním v insolvenčním rejstříku; dlužníku a insolvenčnímu správci se však doručuje

zvláštním způsobem. Lhůta pro podání dovolání běží od doručení zvláštním způsobem.

V Olomouci dne 31. ledna 2013

Za správnost vyhotovení: JUDr. Helena Myšková v.r. Jana Fuksíková předsedkyně senátu