1 VSOL 853/2013-A-10
KSOS 38 INS 23252/2013 1 VSOL 853/2013-A-10

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Anny Hradilové a soudkyň JUDr. Karly Trávníčkové a Mgr. Diany Vebrové v insolvenční věci dlužníka Agrofin, s.r.o., identifikační číslo: 606 99 027, se sídlem Třinec-Staré Město, Staroměstská 534, PSČ 739 61, o insolvenčním návrhu dlužníka, rozhodl o jeho odvolání ze dne 10.9.2013 proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 27.8.2013, č.j. KSOS 38 INS 23252/2013-A-4,

t a k t o:

Usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 27.8.2013, č.j. KSOS 38 INS 23252/2013-A-4, se p o t v r z u j e.

O d ů v o d n ě n í:

Shora označeným usnesením Krajský soud v Ostravě s poukazem na ustanovení § 108 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon-dále jen též IZ ) uložil dlužníku, aby ve stanovené lhůtě zaplatil na označený účet soudu zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 50.000 Kč.

V důvodech soud prvního stupně uvedl, že insolvenčním návrhem, doručeným soudu 21.8.2013 se dlužník domáhal zjištění svého úpadku a jeho řešení konkursem. S ohledem na údaje uvedené v seznamu majetku dlužníka, zejména s ohledem na skutečnost, že dlužník nemá žádnou pokladní hotovost, ani finanční prostředky na bankovních účtech, dospěl soud k závěru, že je třeba, aby dlužník zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení v maximální výši. Složená záloha umožní překonat prvotní nedostatek disponibilních peněžních prostředků na krytí nákladů insolvenčního řízení do doby, než bude možno majetkovou podstatu zpeněžit. Zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení soud zpravidla ukládá navrhovateli v případě, kdy to považuje vzhledem k povaze dané věci za nezbytné a ve výši odpovídající jejímu účelu, tj. k zajištění pravidelnosti insolvenčního řízení a k zajištění úhrady alespoň minimálních předpokládaných nákladů, tj. nákladů spojených se zjišťováním, udržováním a správou majetkové podstaty, včetně nákladů spojených s hotovými výdaji a odměnou insolvenčního správce, která při způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem činí dle ust. § 1 odst. 5 vyhlášky 313/2007 Sb. nejméně 45.000 Kč.

Proti tomuto usnesení podal dlužník včasné odvolání. Namítal, že jeho návrh obsahoval podrobný seznam pohledávek a majetku dlužníka, když mimo jiné uvedl, že se v jeho vlastnictví nachází parcela č. 626/5-orná půda o výměře 8147 m2, zapsaná na LV č. 978 pro obec Kuchařovice a kat. úz. Kuchařovice u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Znojmo. Obvyklá cena pozemku byla exekutorem JUDr. Tomášem Vránou, exekutorským úřadem Přerov, stanovena znaleckým posudkem ve výši 815.000 Kč. Tento majetek je v dražbě dobře zpeněžitelný a jeho výtěžek zajistí finanční prostředky pro úhradu nákladů insolvenčního řízení. Měl by být proto povinnosti zaplatit zálohu zproštěn. Z tohoto důvodu navrhl, aby napadené usnesení bylo zrušeno.

Podle ust. § 7 odst. 1 IZ se pro insolvenční řízení a incidenční spory použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.), nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou k tomuto úkonu oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 206, § 212, § 212a odst. 1, odst. 5 a 6 o.s.ř.), a aniž musel ve věci nařizovat jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ), dospěl k závěru, že odvolání dlužníka není důvodné.

Podle ust. § 108 odst. 1, odst. 2 IZ platí, že insolvenční soud může před rozhodnutím o insolvenčním návrhu uložit insolvenčnímu navrhovateli, aby ve stanovené lhůtě zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení, je-li to nutné ke krytí nákladů řízení a prostředky k tomu nelze zajistit jinak. Tuto zálohu nelze uložit insolvenčnímu navrhovateli, který je zaměstnancem dlužníka a jehož pohledávka spočívá pouze v pracovně právních nárocích. Výši zálohy může insolvenční soud určit až do částky 50.000 Kč.

Ustanovení § 108 odst. 3 IZ dále stanoví, že nebude-li záloha na náklady insolvenčního řízení ve stanovené lhůtě zaplacena, může insolvenční soud před rozhodnutím o insolvenčním návrhu insolvenční řízení zastavit, a neučiní-li tak, může přikročit k jejímu vymáhání; o tom musí insolvenčního navrhovatele poučit.

V přezkoumávaném případě ze spisu soudu prvního stupně odvolací soud především zjistil, že insolvenční návrh dlužníka je projednatelný; jsou v něm uvedeny všechny rozhodné skutečnosti, které (pokud se ukáží pravdivými) nasvědčují tomu, že dlužník je v úpadku a to jak z důvodu insolvence, tak z důvodu předlužení, neboť dlužník uvádí, že má 7 věřitelů, vůči nimž má postupně od roku 2008-2010 spatné a převážně vykonatelné závazky v řádech několika desítek milionů Kč, které není schopen hradit. Dále uvedl, že má ve svém majetku shora uvedený pozemek, dále akcie na jméno dvou společností a také pohledávky vůči třem svým dlužníkům, z toho u dvou se jedná o pohledávky promlčené.

Na základě těchto zjištění odvolací soud shodně se soudem prvního stupně i s dlužníkem samotným uzavírá, že úpadek dlužníka bude nutno řešit konkursem. Odvolací soud souhlasí rovněž se závěrem soudu prvního stupně, že v daném případě je složení zálohy ve výši 50.000 Kč na náklady insolvenčního řízení nutné, neboť dlužník nemá v svém majetku žádné pohotové finanční prostředky a požadovaná částka poslouží ustanovenému insolvenčnímu správci bezprostředně po rozhodnutí o úpadku dlužníka k úhradě jeho výdajů (cestovné, poštovné a jiné poplatky) a je rovněž zárukou pro úhradu jeho odměny pro případ, že majetek dlužníka se nezdaří zpeněžit alespoň v rozsahu potřebném na úhradu těchto nákladů a odměny správce (která při konkursu, je-li zpeněžováno, činí minimálně 45.000 Kč). Jak správně zdůraznil již soud prvního stupně smyslem institutu zálohy je především umožnit insolvenčnímu správci výkon jeho funkce a překlenout tak nedostatek finančních prostředků po rozhodnutí o úpadku, a dále je rovněž zárukou úhrady odměny a hotových výdajů insolvenčního správce pro případ, že by je nebylo možno hradit z majetkové podstaty (§ 38 odst. 2 IZ). Náklady insolvenčního řízení nelze přenášet na stát, který by hradil odměnu a hotové výdaje správce v případě, že by prověřování majetkové situace dlužníka insolvenčním správcem nevedlo ke zjištění a zpeněžení majetku, případně majetku v potřebném rozsahu.

K odvolacím námitkám je třeba uvést, že v této fázi řízení nelze spekulovat, za jakou částku bude v insolvenčním řízení zmíněný pozemek zpeněžen a zda se správci podaří vymoci pohledávky dlužníka, ani za jakou hodnotu se podaří zpeněžit akcie, které dlužník vlastní. Jestliže by se v dalším řízení, po rozhodnutí o úpadku ukázalo, že nebude možno zpeněžit majetek dlužníka v potřebném rozsahu (alespoň na úhradu nákladů insolvenčního řízení), pak by při nezaplacení zálohy (kterou je možno požadovat pouze do rozhodnutí o úpadku) veškeré náklady tohoto insolvenčního řízení nesl stát a nadto by věřitelé dlužníka nebyli uspokojeni ani poměrně, čímž by celé insolvenční řízení ztratilo svůj smysl.

S ohledem na všechny výše uvedené skutečnosti a důvody dospěl odvolací soud k závěru, že napadené rozhodnutí soudu prvního stupně je věcně správné, a to včetně výše stanovené zálohy. Proto je odvolací soud dle ust. § 219 o.s.ř. jako věcně správné potvrdil.

P o u č e n í: Proti tomuto usnesení j e dovolání přípustné ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě, pokud napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud (§ 237, § 239, § 240 odst. 1 o.s.ř.).

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníku se však doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne zvláštního doručení usnesení (§ 71, § 74 odst. 1, § 75 odst. 2 IZ).

V Olomouci dne 30. září 2013

Za správnost vyhotovení: JUDr. Anna Hradilová, v.r. Jitka Jahodová předsedkyně senátu