1 VSOL 840/2014-A-38
KSBR 30 INS 28027/2013 1 VSOL 840/2014-A-38

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Anny Hradilové a soudkyň JUDr. Karly Trávníčkové a Mgr. Diany Vebrové v insolvenční věci dlužníka Mgr. Jaroslava anonymizovano , anonymizovano , bytem Josefov, Horní 15, PSČ 696 21, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. KSBR 30 INS 28027/2013, o insolvenčním návrhu dlužníka spojeném s návrhem na povolení oddlužení, rozhodl o odvolání dlužníka doručeném soudu dne 22.7.2014, proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 25. června 2014, č.j. KSBR 30 INS 28027/2013-A-30,

t a k t o:

Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 25. června 2014, č.j. KSBR 30 INS 28027/2013-A-30, se p o t v r z u j e.

O d ů v o d n ě n í:

Shora označeným usnesením Krajský soud v Brně s poukazem na ust. § 108 odst. 1-3 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon-dále jen též IZ ) zastavil insolvenční řízení ve věci dlužníka s odůvodněním, že předmětné řízení bylo zahájeno 9.10.2013 insolvenčním návrhem dlužníka, kterým se domáhal zjištění jeho úpadku. V průběhu řízení usnesením ze dne 19.11.2013, č.j. KSBR 30 INS 28027/2013-A-11 soud uložil dlužníku, aby ve stanovené lhůtě zaplatil na označený účet soudu zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 50.000 Kč a současně dlužníka poučil, že nebude-li záloha zaplacena, může soud před rozhodnutím o insolvenčním návrhu řízení zastavit. Proti tomuto usnesení podal dlužník odvolání, na jehož základě odvolací soud svým rozhodnutím ze dne 30.4.2014 uvedené usnesení potvrdil, právní moci nabylo dne 12.6.2014. Záloha na náklady insolvenčního řízení tak měla být zaplacena nejpozději dne 17.6.2014, což se nestalo. Proto postupoval soud prvního stupně dle ust. § 108 odst. 3 IZ a insolvenční řízení zastavil.

Proti tomuto usnesení podal dlužník včasné odvolání, v němž uvedl, že požadovaných 50.000 Kč nemohl zaplatit, protože tak vysokou částku nemá k dispozici, i když se ji snažil ušetřit za pomoci synů. Podporu v nezaměstnanosti má vyčerpánu a manželka na ni nemá nárok, všechny úspory vydali na exekuce, peníze mají devět let vázané v movitém a nemovitém majetku. Tenkrát podal první návrh na exekuci známý podvodník Zdeněk Ptáček, který s nimi podvodným způsobem podepsal notářský zápis, na jehož základě po nich vymáhá 1.400.000 Kč, aniž by vlastnil neuhrazenou směnku. V současné době se dlužník snaží o obnovu vyšetřování tohoto podvodu, při minulém vyšetřování dal soud za pravdu Ptáčkovi, přestože v minulosti byl jmenovaný za podobné delikty již potrestán. To je důvod, který jim bránil řešit jejich finanční situaci prodejem majetku, případně bankovní půjčkou či překlenovacím úvěrem. Pokud dlužník ze seznamu věřitelů odstraní pana Ptáčka a další dva neoprávněné věřitele Borise Kmeta a Martina Sedláčka, dostane se k dlužné částce, která by byla řešitelná insolvencí. Navrhl, aby odvolací soud napadené usnesení zrušil a aby záloha na náklady insolvenčního řízení byla poskytnuta z prostředků získaných po vydání předběžného opatření (č.d. A-19) na dokončení exekuce (sp. zn. 164 EX 1358/2013) dvojgaráže v Hodoníně na st. p. č. 3929, u které byl přidělen příklep za 181.000 Kč. Dále uvedl, že proti udělení příklepu za rodinný dům v Josefově, Horní 15 se odvolal, protože byl vydražen za nepřiměřeně nízkou cenu a bude požadovat novou dražbu.

V dalším podání ze dne 1.10.2014 (č.d. A-34) dlužník oznámil, že dne 30.9.2014 ukončil přijímací řízení do pracovního poměru, kde má přislíbenu mzdu 23.000 Kč, nástup do pracovního poměru s podpisem pracovní smlouvy bude mít 15.10.2014. Tato skutečnost dlužníku umožní platit náklady spojené s insolvenčním řízením. Dále dlužník uvedl, že podal návrh na zastavení exekuce u oprávněných Wüstenrot-stavební spořitelna (133 EX 40/11-62) a Zdeňka Ptáčka (45 EX 154/05-8), které byly podány u Okresního soudu v Hodoníně dne 29.9.2014.

Odvolací soud konstatuje, že předmětné řízení ve věci dlužníka bylo zahájeno 9.10.2013. Dne 1.1.2014 nabyl účinnosti zákon č. 294/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, ve znění pozdějších předpisů. Podle čl. II. přechodného ustanovení citovaného zákona, zákon č. 182/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona platí i pro insolvenční řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; právní účinky úkonů, které v insolvenčním řízení nastaly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají zachovány. Podle ust. § 7 IZ nestanoví-li tento zákon jinak, nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu, týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.

Po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou, odvolací soud přezkoumal nyní napadené usnesení soudu prvního stupně, včetně řízení, které jeho vydání přecházelo (§ 212, § 212a odst. 1, 5 a 6 o.s.ř.), a aniž musel ve věci nařizovat jednání (§ 94 odst. 1 písm. c/ IZ) dospěl k závěru, že odvolání dlužníka není opět důvodné.

Co se týče obsahu insolvenčního návrhu dlužníka, který dlužník spojil s návrhem na povolení oddlužení a dosavadní postup Krajského soudu v Brně v tomto řízení, odvolací soud zcela odkazuje na svá předchozí zjištění a také závěry, jak jsou uvedeny v odůvodnění usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 30.4.2014, č.j. KSBR 30 INS 28027/2013, 1 VSOL 58/2014-A-21, kterým odvolací soud jako věcně správné potvrdil usnesení soudu prvního stupně ze dne 19.11.2013 (č.d. A-11), jímž byla dlužníku stanovena povinnost zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 50.000 Kč. Dále ze spisu vyplývá, že zmíněné usnesení Vrchního soudu v Olomouci bylo v insolvenčním rejstříku zveřejněno dne 6.5.2014 a dlužníku bylo doručeno poštou, tedy zvlášť (§ 75 IZ) dne 12.6.2014. Tohoto dne nabylo usnesení soudu prvního stupně, kterým byla dlužníku stanovena povinnost zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení, právní moci, záloha měla být zaplacena do 5 dnů, to je nejpozději dne 17.6.2014. Jak správně uvedl soud prvního stupně v odvolání napadeným usnesením, dlužník zálohu v této lhůtě, avšak ani později, nezaplatil.

Podle ust. § 108 odst. 3 IZ nebude-li záloha na náklady insolvenčního řízení ve stanovené lhůtě zaplacena, může insolvenční soud před rozhodnutím o insolvenčním návrhu řízení zastavit, a neučiní-li tak, může přikročit k jejímu vymáhání; o tom musí insolvenčního navrhovatele poučit.

V přezkoumávané věci není pochyb o tom (viz zjištění shora), že rozhodnutí o uložení povinnosti zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 50.000 Kč nabylo právní moci, dlužník v něm byl řádně poučen o následcích v případě nezaplacení zálohy, a proto v rámci tohoto odvolacího řízení, jehož předmětem je projednání odvolání proti rozhodnutí o zastavení řízení z důvodu nezaplacení zálohy, již nelze přezkoumávat podmínky pro uložení povinnosti zaplatit zálohu. Ze shora citovaného ust. § 108 odst. 3 IZ ovšem dále vyplývá, že insolvenční zákon (zákonodárce) ponechává na vůli insolvenčního soudu, zda z důvodu nezaplacení zálohy řízení zastaví nebo zda přikročí k jejímu vymáhání. Nejvyšší soud ČR ve svém rozhodnutí ze dne 27.9.2013, sen. zn. 29 NSČR 39/2013 (1 VSOL 20/2013, KSOL 10 INS 21861/2012), které je dostupné na internetových stránkách www.nsoud.cz, k výkladu tohoto ustanovení § 108 odst. 3 IZ formuloval závěr, že neuhradí-li insolvenční navrhovatel zálohu na náklady insolvenčního řízení, která mu byla uložena pravomocným rozhodnutím dle ust. § 108 odst. 1 IZ, insolvenční soud řízení zastaví, ledaže by se ukázalo, že trvat na uhrazení této zálohy je nadbytečné nebo tu jsou takové okolnosti, pro něž je řešení úpadku dlužníka nezbytné nebo obecně žádoucí.

Odvolací soud proto toliko prověřoval, zda bylo možno v tomto insolvenčním řízení pokračovat i bez uhrazení zálohy. V této souvislosti především odkazuje na podrobné odůvodnění potřebnosti zálohy v odůvodnění rozhodnutí soudu prvního stupně ze dne 19.11.2013 (č.d. A-11), dále na odůvodnění svého rozhodnutí ze dne 30.4.2014 (č.d. A-21) a konstatuje, že tam uvedené důvody, dle nichž je záloha potřebná, nepominuly a v dané věci zde rovněž nejsou takové okolnosti, pro něž je řešení úpadku dlužníka nezbytné nebo obecně žádoucí. Jinými slovy, důvody pro odmítnutí, případně zamítnutí dlužníkova návrhu na povolení oddlužení, nepominuly a bez uhrazení zálohy nelze v tomto řízení pokračovat, neboť zde především nejsou pohotové finanční prostředky pro počáteční činnost insolvenčního správce.

Na tomto závěru nemění nic ani skutečnost (namítaná v odvolání), že usneseními soudního exekutora Mgr. Jana Svobody ze dne 21.3.2013, č.j. 045 EX 154/05-357 a č.j. 045 EX 154/05-359 bylo rozhodnuto o příklepu vydražitelům (kteří v rámci exekuce vydražili nemovitosti ve vlastnictví dlužníka a jeho manželky) a jimiž byla vydražitelům uložena povinnost zaplatit nejvyšší podání v částce 1.326.667 Kč a 181.000 Kč do jednoho měsíce od právní moci usnesení o udělení příklepu. To proto, že dlužník a jeho manželka podali proti těmto usnesením odvolání, o kterém nemohlo být dosud rozhodnuto, z důvodů mj. zahájení předmětného insolvenčního řízení ve věci dlužníka. Proto shora uvedené částky, které mají být vydražiteli zaplaceny až po právní moci uvedených usnesení, doposud nemohou být k dispozici pro předmětné insolvenční řízení.

S ohledem na shora uvedené proto odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně jako věcně správné podle ustanovení § 219 o.s.ř. potvrdil.

P o u č e n í: Proti tomuto usnesení j e dovolání přípustné ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Brně, pokud napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má- li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud (§ 237, § 239, § 240 odst. 1 o.s.ř.). Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníku se však doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne zvláštního doručení usnesení (§ 71, § 74 odst. 1, § 75 odst. 2 IZ).

V Olomouci dne 31. října 2014

Za správnost vyhotovení: JUDr. Anna Hradilová v.r. Jitka Jahodová předsedkyně senátu