1 VSOL 834/2013-A-10
KSBR 27 INS 22118/2013 1 VSOL 834/2013-A-10

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Karly Trávníčkové a soudkyň JUDr. Anny Hradilové a Mgr. Diany Vebrové v insolvenční věci dlužnice Taťány anonymizovano , anonymizovano , bytem Krásné 42, PSČ 592 03, o insolvenčním návrhu dlužnice spojeném s návrhem na povolení oddlužení, o odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 12.8.2013, č.j. KSBR 27 INS 22118/2013-A-5

takto:

Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 12.8.2013, č.j. KSBR 27 INS 22118/2013-A-5 se p o t v r z u j e .

Odůvodnění:

Usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí soud prvního stupně odmítl podle ustanovení § 128 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (dále jen IZ ) insolvenční návrh dlužnice s odůvodněním, že v něm schází vylíčení rozhodujících skutečností osvědčujících úpadek nebo hrozící úpadek dlužnice, neboť v kolonce 06 formuláře dlužnice pouze uvedla, že má 2 peněžité závazky, které není schopna hradit a konkretizovala 2 věřitele, neuvedla však konkrétní informace o splatnosti závazků vůči těmto věřitelům a splatnost těchto závazků pak neuvedla ani v kolonkách 18-21 formuláře.

Proti tomuto rozhodnutí podala dlužnice odvolání, ve kterém soudu prvního stupně vytýkala, že její insolvenční návrh, jakož i návrh, který podal její manžel, soud posuzoval jako dva samostatné návrhy, nikoliv jako jeden společný návrh a že v kolonce 09 formuláře podrobně popsala okolností, které svědčí o úpadku a v kolonce 06 formuláře jasně uvedla, že úvěr od České spořitelny není splácen od října 2009 a jeho výše činí 2.281.304,38 Kč s 14,89 % úrokem z prodlení z částky 1.885.625,06 Kč od 1.10.2009 do zaplacení. Navrhovala, aby odvolací soud odvoláním napadené rozhodnutí zrušil a rozhodl o povolení společného oddlužení manželů.

Po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou k tomuto úkonu oprávněnou, přezkoumal odvolací soud odvoláním napadené usnesení soudu prvního stupně, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 7 odst. 1 IZ, § 212, § 212a o.s.ř.), a aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ), dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

Z obsahu insolvenčního spisu vyplývá, že dlužnice se insolvenčním návrhem ze dne 30.7.2013, doručeným soudu dne 9.8.2013, domáhala rozhodnutí o svém úpadku a navrhovala, aby byl řešen společným oddlužením manželů plněním splátkového kalendáře s tím, že rovněž její manžel Miroslav Šírek podává insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení. Návrh podala na předepsaném formuláři a v kolonce 06 k závazkům uvedla, že dlužnice a její manžel mají 1 závazek zajištěný a vykonatelný, ostatní 2 závazky jsou nezajištěné. Dále v této kolonce popsala vykonatelný závazek vůči České spořitelně, a.s., ze kterého vyplývá právo na uspokojení ze zajištění, když uvedla, že Česká spořitelna se z důvodu nesplacení splátek úvěru v říjnu 2009 obrátila se žalobou na Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou, který ve věci vedené pod sp.zn. 12C 400/2009-62 rozsudkem uložil manželům Taťáně a Miroslavu anonymizovano zaplatit tomuto věřiteli nerozdílně částku 2.281.304,38 Kč s 14,89 % úrokem z prodlení p.a. z částky 1.885.625,06 Kč od 1.10.2009 do zaplacení ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku. Dále pak soud uložil dlužníkům uhradit náklady řízení ve výši 123.399 Kč k rukám advokáta JUDr. M. Lošana. Navrhovatelka je v úpadku, neboť má více věřitelů a peněžité závazky více jak 30 dnů po splatnosti, a tyto není schopna plnit, zastavila platby svých peněžitých závazků, neboť již dále není schopna všechny peněžité závazky hradit. Současně nejméně jeden závazek neplní po dobu delší tři měsíce po lhůtě splatnosti. V kolonce 18 návrhu uvedla pouze 1 nevykonatelný závazek, ze kterého nevyplývá právo na uspokojení ze zajištění (zatímco v kolonce 06 hovořila o 2 nezajištěných závazcích), a to vůči věřiteli Československé obchodní bance, a.s., se sídlem Praha 5, Radlická 333/150, PSČ 150 57, IČ: 00001350 ve výši 20.000 Kč, když v popisu tohoto závazku uvedla Poštovní spořitelna-kontokorentní účet č. 222625081/0300 . V kolonce 21 návrhu pak uvedla 1 vykonatelný závazek, ze kterého vyplývá právo na uspokojení ze zajištění (shodně s údajem v kolonce 06) vůči věřiteli Česká spořitelna, a.s., se sídlem Praha 4, Olbrachtova 1929/62, PSČ 140 00, IČ: 45244782 ve výši 2.281.304,38 Kč, a to z titulu smlouvy o úvěru č. 0281784189 ze dne 24.11.2006, který je vykonatelný na základě usnesení Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou č.j. 28 Co 38/2012-148 a dále u tohoto závazku označila exekuční příkaz č. j. 052 EX 872/13-8 soudního exekutora

JUDr. Ladislava Navrátila z Pardubic. K návrhu připojila seznam vykonatelných závazků s tím, že je společný s manželem Miroslavem Šírkem a zde uvedla 1 vykonatelný závazek s právem na uspokojení ze zajištění vůči České spořitelně, a.s. ve výši 2.281.304,38 Kč, který je vykonatelný na základě usnesení Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou č.j. 28 Co 38/2012-148. Závazek dokládala přílohou-usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 25.2.2013, č.j. 27 Co 38/2012-148. Tento seznam vykonatelných závazků podepsala a prohlásila, že je správný a úplný. Dále k návrhu připojila svůj seznam nevykonatelných závazků, ve kterém uvedla závazek vůči Československé obchodní bance, a.s. ve výši 20.000 Kč, který dokládala přílohou-výpisem z účtu Era-Poštovní spořitelny ke dni 30.6.2013. Tento seznam nevykonatelných závazků podepsala a prohlásila, že je správný a úplný. Na tomto základě rozhodl soud prvního stupně odvoláním napadeným rozhodnutím.

Z insolvenčního spisu Krajského soudu v Brně sp. zn. KSBR 27 INS 22116/2013 se zjišťuje, že insolvenční návrh Miroslava Šírka (manžela dlužnice Taťány anonymizovano ) byl usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 15.8.2013, č.j. KSBR 27 INS 22116/2013-A-4 odmítnut, a to z důvodu, že dlužník je podnikatelem, který podle ust. § 389 odst. 1 IZ nemůže podat návrh na povolení oddlužení. Proti tomuto rozhodnutí podal dlužník odvolání, o kterém dosud nebylo odvolacím soudem rozhodnuto.

Na tomto základě rozhodl soud prvního stupně odvoláním napadeným rozhodnutím.

Podle ust. § 7 odst. 1 IZ se pro insolvenční řízení a incidenční spory použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ), nestanoví-li tento zákon jinak, nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Podle ust. § 128 odst. 1 IZ insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný a nebo neurčitý, insolvenční soud odmítne, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; učiní tak neprodleně, nejpozději do sedmi dnů poté, co byl insolvenční návrh podán. Ustanovení § 43 o.s.ř. se nepoužije.

Podle ust. § 103 odst. 2 IZ v insolvenčním návrhu musí být uvedeny rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, skutečnosti, ze kterých vyplývá oprávnění podat návrh, není-li insolvenčním navrhovatelem dlužník, označeny důkazy, kterých se insolvenční navrhovatel dovolání, a musí z něj být patrno, čeho se jím insolvenční navrhovatel domáhá.

Podle ust. § 3 odst. 1 IZ je dlužník v úpadku, jestliže má a) více věřitelů, b) peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a c) tyto závazky není schopen plnit (dále jen platební neschopnost ).

Podle ust. § 3 odst. 2 IZ se má za to, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže a) zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo je b) neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti nebo c) není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníkovi výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo d) nesplní-li povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1, kterou mu uložil insolvenční soud.

Odvolací soud konstatuje, že insolvenční návrh musí mít náležitosti dle ust. § 103 a 104 IZ, návrh na povolení oddlužení náležitosti dle ust. § 391 IZ, a že podmínkou pro projednání návrhu na povolení oddlužení je podání bezvadného insolvenčního návrhu. K náležitostem insolvenčního návrhu srov. např. rozhodnutí NS ČR ze dne 27.1.2010, sp. zn. KSBR 37 INS 294/2008, 29 NSCR 1/2008, publikované ve Sbírce rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu ČR pod pořadovým č. 88/2010).

Odvolací soud ve shodě se soudem prvního stupně konstatuje, že insolvenční návrh dlužnice postrádá uvedení rozhodujících skutečností, které osvědčují její úpadek, tedy úpadek tak, jak je definován v ustanovení § 3 odst. 1, 2 IZ, neboť v něm schází tvrzení o splatnosti závazku vůči Československé obchodní bance, a.s. (tento údaj schází rovnež v seznamu nevykonatelných závazků), takže není osvědčena mnohost věřitelů, resp. existence více peněžitých závazků po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti (§ 3 odst. 1, písm. b/ IZ). V insolvenčním návrhu musí být tvrzeny takové okolnosti, z nichž závěr o úpadku dlužníka nebo o hrozícím úpadku logicky vzato vyplývá. Pouhé konstatování, že dlužník je v úpadku , není ve smyslu § 103 odst. 2 IZ uvedením okolností, které úpadek osvědčují (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 20.5.2010 sp. zn. 29 NSČR 22/2009, publikovaný v časopise Soudní judikatura 2/2012 na str. 141). Povinnost vylíčit v insolvenčním návrhu rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, není splněna tím, že insolvenční navrhovatel ohledně těchto skutečností odkáže na jakýkoliv listinný důkaz, který připojil k insolvenčnímu návrhu jako přílohu (srov. např. usnesení NS ČR ze dne 26.2.2009, sp. zn. 29 NSČR 7/2008, publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek NS pod pořadovým č. 91/2009). Odkaz na listinný důkaz lze výjimečně připustit pouze u insolvenčního návrhu dlužníka, je-li odkazováno na řádný seznam závazků jako povinnou přílohu dlužnického návrhu dle ust. § 104 odst.1 IZ. V posuzované věci dlužnice odkazovala na údaje obsažené v insolvenčním návrhu jejího manžela a k němu připojených přílohách, což je-jak shora uvedeno-nepřípustné, a ve svém insolvenčním návrhu a k němu připojených přílohách, tj. v seznamu závazků řádně specifikovala údajem splatnosti pouze jeden vykonatelný závazek.

Pro úplnost odvolací soud dodává, že podle ust. § 128 odst.1, poslední věta IZ se nepoužije ust. § 43 o.s.ř., takže nelze spravedlivě očekávat, že insolvenční soud bude vyzývat insolvenčního navrhovatele k odstranění vad insolvenčního návrhu.

S ohledem na shora uvedené proto odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně jako věcně správné v ust. § 219 o.s.ř. potvrdil.

P o u č e n í: Proti tomuto usnesení j e dovolání přípustné ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Brně, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud (§ 237, § 239, § 240 odst. 1 o.s.ř.).

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníku se však doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne zvláštního doručení usnesení (§ 71, § 74 odst. 1, § 75 odst. 2 IZ).

V Olomouci dne 15. října 2013

Za správnost vyhotovení: JUDr. Karla Trávníčková, v.r. Jitka Jahodová předsedkyně senátu