1 VSOL 827/2012-A-9
KSBR 45 INS 23066/2012 1 VSOL 827/2012-A-9

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Karly Trávníčkové a soudkyň JUDr. Ivany Waltrové a JUDr. Ivany Wontrobové v insolvenční věci dlužníka Jána anonymizovano , anonymizovano , bytem Brno, Kšírova 489/134, PSČ 619 00, o insolvenčním návrhu dlužníka spojeném s návrhem na povolení oddlužení, k odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 2.10.2012 č.j. KSBR 45 INS 23066/2012-A-4

takto:

Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 2.10.2012 č.j. KSBR 45 INS 23066/2012-A-4 se p o t v r z u j e .

Odůvodnění:

Usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí soud prvního stupně odmítl podle ustanovení § 128 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (dále jen IZ ) insolvenční návrh dlužníka s odůvodněním, že dlužník v návrhu pouze citoval zákonnou dikci úpadku ve formě platební neschopnosti, ale ničeho neuvedl ke splatnosti závazků, takže nedostatečně osvědčil druhý a třetí znak úpadku, tedy neprokázal existenci více splatných peněžitých závazků déle než 30 dnů po splatnosti a svou neschopnost je plnit. Přičemž splatnost závazků nelze dovodit ani ze seznamu závazků, jež tvoří povinnou přílohu insolvenčního návrhu, neboť ani zde splatnost závazků neuvedl a navíc prohlášení o úplnosti a pravdivosti tohoto seznamu neopatřil svým podpisem.

Proti tomuto rozhodnutí podal dlužník odvolání, ve kterém odvolací soud žádal, aby ho případně kontaktoval k doložení konkrétních dokumentů a namítal, že veškeré podklady, které soudu doručil, jsou podle něho jasně srozumitelné. Z obsahu podaného odvolání vyplývá, že navrhoval, aby odvolací soud odvoláním napadené rozhodnutí změnil tak, že se insolvenční návrh neodmítá.

Po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou k tomuto úkonu oprávněnou, přezkoumal odvolací soud odvoláním napadené usnesení soudu prvního stupně, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 7 odst. 1 IZ, § 212, § 212a o.s.ř.), a aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ), dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

Z obsahu insolvenčního spisu vyplývá, že dlužník se insolvenčním návrhem ze dne 11.9.2012, doručeným soudu 20.9.2012, domáhal rozhodnutí o svém úpadku a navrhoval, aby byl řešen plněním splátkového kalendáře. Návrh podal na předepsaném formuláři a v kolonce 06 návrhu pouze uvedl, že v současné době má 13 peněžitých závazků po lhůtě splatnosti, které není schopen splácet po dobu delší tří měsíce a z toho vyplývá, že je v úpadku. V kolonce 18 návrhu popsal 7 nevykonatelných závazků vůči 4 nezajištěným věřitelům, které specifikoval obchodním názvem a uvedl výší jednotlivých závazků. V kolonce 20 návrhu popsal 6 vykonatelných závazků vůči 5 nezajištěným věřitelům, které specifikoval obchodním názvem a uvedl výši jednotlivých závazků. Stejným způsobem pak závazky specifikoval v seznamu závazků, který ale neopatřil podpisem pod prohlášení o správnosti a úplnosti. Jak v návrhu, tak v seznamu závazků tedy schází údaje o splatnosti jednotlivých závazků. Na tomto základě rozhodl soud prvního stupně odvoláním napadeným rozhodnutím.

Podle ustanovení § 7 odst. 1 IZ se pro insolvenční řízení a incidenční spory použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ), nestanoví-li tento zákon jinak, nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Podle ustanovení § 128 odst. 1 IZ insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný a nebo neurčitý, insolvenční soud odmítne, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; učiní tak neprodleně, nejpozději do sedmi dnů poté, co byl insolvenční návrh podán. Ustanovení § 43 o.s.ř. se nepoužije.

Podle ustanovení § 103 odst. 2 IZ v insolvenčním návrhu musí být uvedeny rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, skutečnosti, ze kterých vyplývá oprávnění podat návrh, není-li insolvenčním navrhovatelem dlužník, označeny důkazy, kterých se insolvenční navrhovatel dovolává, a musí z něj být patrno, čeho se jím insolvenční navrhovatel domáhá.

Podle ustanovení § 3 odst. 1 IZ je dlužník v úpadku, jestliže má a) více věřitelů, b) peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a c) tyto závazky není schopen plnit (dále jen platební neschopnost ).

Podle ustanovení § 3 odst. 2 IZ se má za to, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže a) zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo je b) neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti nebo c) není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníkovi výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo d) nesplní-li povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1, kterou mu uložil insolvenční soud.

Ve shodě se soudem prvního stupně odvolací soud konstatuje, že insolvenční návrh musí mít náležitosti dle ust. § 103 a 104 IZ, návrh na povolení oddlužení náležitosti dle ust. § 391 IZ, a že podmínkou pro projednání návrhu na povolení oddlužení je podání bezvadného insolvenčního návrhu. K náležitostem insolvenčního návrhu (srov. např. rozhodnutí NS ČR ze dne 27.1.2010, sp. zn. KSBR 37 INS 294/2008, 29 NSCR 1/2008, publikované ve Sbírce rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu ČR pod poř. č. 88/2010).

Promítnuto na poměry projednávané věci odvolací soud ve shodě se soudem prvního stupně konstatuje, že insolvenční návrh dlužníka postrádá uvedení rozhodujících skutečností, které osvědčují jeho úpadek, tedy úpadek tak, jak je definován v ustanovení § 3 odst. 1, 2 IZ. V insolvenčním návrhu musí být tvrzeny takové okolnosti, z nichž závěr o úpadku dlužníka nebo o hrozícím úpadku logicky vzato vyplývá. Pouhé konstatování, že dlužník je v úpadku , nebo mu úpadek hrozí , případně, že dlužník je insolventní , nebo že je v platební neschopnosti , a nebo že je předlužen , není ve smyslu § 103 odst. 2 IZ uvedením okolností, které úpadek osvědčují (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 20.5.2010 sp. zn. 29 NSČR 22/2009, publikovaný v časopise Soudní judikatura 2/2012 na str. 141). K návrhu sice byly připojeny zákonem požadované povinné přílohy dle § 104 odst. 1 IZ, ale splatnost závazků ani neschopnost závazky splácet z nich nebylo možno zjistit a navíc nebyly opatřeny podpisem dlužníka pod prohlášení o jejich úplnosti a správnosti, takže k nim nelže vůbec přihlížet.

Pro úplnost odvolací soud dodává, že vady insolvenčního návrhu nelze odstraňovat v odvolacím řízení. Rozhodovací praxe soudů se ustálila na závěru, že vady insolvenčního návrhu může insolvenční navrhovatel odstranit jen do rozhodnutí o odmítnutí insolvenčního návrhu dle § 128 odst.1 IZ, a že k odstranění vad insolvenčního návrhu provedenému až v odvolacím řízení se nepřihlíží (srov. usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 17.3.2008, sp. zn. KSPH 20 INS 437/2008, 1 VSPH 5/2008, publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 11/2009).

S ohledem na shora uvedené proto odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně jako věcně správné v ust. § 219 o.s.ř. potvrdil.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí l z e podat dovolání ve lhůtě do dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu České republiky v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Brně.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníkovi se však doručuje i zvláštním způsobem, lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne zvláštního doručení usnesení.

V Olomouci dne 30. října 2012

Za správnost vyhotovení : JUDr. Karla Trávníčková, v.r. Jitka Jahodová předsedkyně senátu