1 VSOL 823/2013-A-26
KSBR 45 INS 28093/2012 1 VSOL 823/2013-A-26

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Anny Hradilové a soudkyň JUDr. Karly Trávníčkové a Mgr. Diany Vebrové v insolvenčním řízení ve věci dlužníka Josefa anonymizovano , anonymizovano , bytem Dudín 71, PSČ 588 05, o insolvenčním návrhu dlužníka spojeném s návrhem na povolení oddlužení, rozhodl o odvolání dlužníka ze dne 30.8.2013 proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 7.8.2013, č.j. KSBR 45 INS 28093/2012-A-17,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 7.8.2013, č.j. KSBR 45 INS 28093/2012-A-17, se p o t v r z u j e.

Odůvodnění:

Shora označeným usnesením Krajský soud v Brně s poukazem na ustanovení § 108 odst. 1, odst. 2 a odst. 4, § 398 odst. 1, 402 odst. 3 zák. č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon-dále jen též IZ ) uložil dlužníku, aby ve stanovené lhůtě zaplatil na označený účet soudu nebo v hotovosti v jeho pokladně, zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 10.000 Kč.

V důvodech uvedl, že insolvenčním návrhem doručeným soudu 13.11.2012 se dlužník domáhal vydání rozhodnutí o svém úpadku a jako řešení navrhl oddlužení formou splátkového kalendáře. Soud posoudil jeho návrh a shledal jej důvodným. Dále vzal též v úvahu, že společně s dlužníkem si podala u Krajského soudu v Brně svůj samostatný insolvenční návrh, spojený s návrhem na povolení oddlužení i manželka dlužníka (pozn. její řízení je vedeno pod sp. KSBR 45 INS 28096/2012), která uvedla stejné závazky jako dlužník (pozn. rovněž v celkové výši 2.036.239 Kč) a prohlásila, že všechny spadají do společného jmění manželů (dále jen též SJM ) a že žádá o společné projednání obou návrhů. Soud se tak zabýval i návrhem manželky dlužníka a zjistil, že oddlužení dlužníka lze provést formou splátkového kalendáře, jelikož příjmy dlužníka ve výši 7.052 Kč měsíčně, spolu s darem ve výši 9.200 Kč měsíčně od pana Romana Jabůrka, dále společně s příjmy jeho manželky ve výši 8.454 Kč měsíčně, dosahují takové výše, aby byl dlužník schopen společně s manželkou zaplatit svým nezajištěným věřitelům za dobu 5 let minimálně 30% jejich pohledávek (30% nezajištěných pohledávek vůči oběma dlužníkům z celkové částky 1.111.836 Kč činí 333.550 Kč). Nicméně dlužník v návrhu označil i čtyři zajištěné věřitele (pozn. s celkovou výší pohledávek 924.403 Kč) kteří, pokud se přihlásí se svou pohledávkou jako zajištěnou, budou uspokojeni pouze z výtěžku zpeněžení zajištění, bez ohledu na to, zda bude schváleno oddlužení plněním splátkového kalendáře. Přitom jen hodnota nemovitostí v SJM činí dle doloženého znaleckého posudku 1.848.280 Kč. V daném případě je zde tedy možnost provést oddlužení jak zpeněžením majetkové podstaty, tak formou splátkového kalendáře, neboť příjmy dlužníka a jeho manželky dosahují takové výše, aby bylo možno dosáhnout po odečtení odměny a hotových výdajů insolvenčního správce, 49% uspokojení nezajištěných věřitelů plněním splátkového kalendáře a s ohledem na shora uvedenou hodnotu majetku dlužníka a jeho manželky by v případě schválení oddlužení formou zpeněžení majetkové podstaty byli nezajištění věřitelé po odečtení odměny a hotových výdajů insolvenčního správce a po vyplacení všech zajištěných věřitelů uspokojeni ve výši 83% svých pohledávek.

Ve smyslu ust. § 398 odst. 1 IZ oddlužení lze tedy v daném případě provést jak zpeněžením majetkové podstaty, tak plněním splátkového kalendáře, avšak dle ust. § 402 odst. 3 IZ o způsobu oddlužení rozhodne až schůze věřitelů prostou většinou hlasů nezajištěných věřitelů počítanou podle výše jejich pohledávek; obdobně to platí pro hlasování věřitelů mimo schůzi věřitelů. Teprve v případě jestliže ani jeden ze způsobů oddlužení nezíská prostou většinu hlasů nezajištěných věřitelů, rozhodne o způsobu oddlužení insolvenční soud; učiní tak do skončení schůze věřitelů a v případě uvedeném v § 399 odst. 3 do 15 dnů po zveřejnění výsledků hlasování v insolvenčním rejstříku. Avšak i v případě řešení úpadku dlužníka tou či onou formou, bude s největší pravděpodobností zpeněžováno a do doby zpeněžení majetku dlužníka by správce zůstal zcela bez finančních prostředků potřebných k řádnému výkonu své funkce a musel by počáteční náklady nést ze svého, což nelze po insolvenčním správci spravedlivě požadovat. Za takovéto náklady lze především považovat poštovné, platby za telekomunikační služby, cestovné, náklady na inzerci, náklady dražby, apod. Účelem zálohy tedy je zejména umožnit výkon činností insolvenčního správce bezprostředně po rozhodnutí o úpadku a tím překlenout prvotní nedostatek peněžních prostředků na krytí nákladů insolvenčního řízení a současně záloha slouží jako záruka na krytí odměny insolvenčního správce. S ohledem na okolnosti projednávaného případu, kdy nebylo doposud prokázáno, že by dlužník či jeho manželka vlastnili pohotové finanční prostředky, proto soud rozhodl, že v daném případě je záloha na náklady insolvenčního řízení v požadované výši 10.000 Kč (a to jak od dlužníka, tak jeho manželky) potřebná.

Proti tomuto usnesení podal dlužník včasné odvolání, v němž namítal, že výše požadované zálohy, kterou má zaplatit on i jeho manželka je příliš vysoká a není dostatečně zdůvodněna. Z rozhodnutí soudu není zřejmé, jaké náklady by mohly správci vzniknout. Navíc nejsou s manželkou schopni z jejich příjmů ve stanovené lhůtě tak vysokou zálohu zaplatit. Přitom z usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 25.4.2013 je zřejmé, že soud prvního stupně měl znovu o záloze rozhodnout pouze v případě, když nebude možno obě řízení spojit nebo řešit jejich úpadek oddlužením. Tento pokyn soud prvního stupně nedodržel. Proto dlužník navrhl zrušení napadeného usnesení.

Podle ust. § 7 odst. 1 IZ se pro insolvenční řízení a incidenční spory použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.), nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobami k tomuto úkonu oprávněnými, přezkoumal napadené usnesení i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 206, § 212, § 212a odst. 1, 5 a 6 o.s.ř.) a aniž musel ve věci nařizovat jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ), dospěl k závěru, že odvolání dlužníka není důvodné.

Ze spisu soudu prvního stupně se podává, že insolvenční návrh dlužníka, spojený s návrhem na povolení oddlužení, kdy navrhuje oddlužení formou splátkového kalendáře, je projednatelný. Lze dále souhlasit se závěrem, že dle dosavadního obsahu obou spisů, závazky dlužníka a jeho manželky spadají do společného jmění manželů. Ze skutkových zjištění soudu prvního stupně a z obsahu spisu lze tedy shrnout, že závazky dlužníka a jeho manželky činí celkem 2.036.239 Kč, z toho nezajištěné závazky 1.111.836 Kč a zajištěné závazky 924.403 Kč. Dlužníkův dosud doložený měsíční příjem činí 7.052 Kč, příjmy manželky 8.454 Kč, dále si dlužník pro oddlužení zajistil příjem z darovací smlouvy 9.200 Kč měsíčně, hodnota nemovitého majetku (jež je zatížen zástavním právem) a který patří do společného jmění manželů, činí, dle doloženého znaleckého posudku, obvyklou cenu 1.848.280 Kč. Nutno zdůraznit, že toliko dle předběžných propočtů dlužník i jeho manželka splňují podmínky pro společné oddlužení a to v obou jeho formách a lze očekávat, že v rámci splátkového kalendáře by svým nezajištěným věřitelům uhradili cca 47% za dobu 5 let. V případě řešení úpadku dlužníka a jeho manželky zpeněžením majetkové podstaty by po úhradě závazků zajištěných věřitelů ve výši 924.403 Kč, byli schopni uhradit svým nezajištěným věřitelům, po odpočtu odměny správce (v případě, že by byl plátcem daně z přidané hodnoty) cca 69% jejich pohledávek (ovšem bez odpočtu nákladů a hotových výdajů správce, které v tuto dobu nejsou známy).

Jak správně poukázal soud prvního stupně, není rozhodující, jakou formu oddlužení navrhují dlužník s manželkou, ale jako formu zvolí věřitelé a tudíž nelze vyloučit, že dlužníci budou muset podstoupit oddlužení zpeněžením majetkové podstaty (jejich nemovitostí), což by nepochybně bylo i pro nezajištěné věřitele rychlejší a výhodnější, pokud ovšem budou nemovitosti dlužníků výhodně zpeněženy. Ovšem i za situace, pokud by nezajištění věřitelé zvolili (§ 402 IZ) oddlužení formou splátkového kalendáře, nelze vyloučit, že přihlásí-li se do řízení po rozhodnutí o úpadku i zajištění věřitelé, kteří uplatní své zajištění, že nedají pokyn správci zajištěný nemovitý majetek zpeněžit, aby mohly být z jeho výtěžku jejich pohledávky uspokojeny (§ 409 odst. 3 IZ). Především pro tuto, ale i další činnost insolvenčního správce je potřebné zajistit pohotové finanční prostředky zálohou na náklady insolvenčního řízení, jak správně dovodil soud prvního stupně. Nelze přitom přehlédnout, že insolvenční soud může uložit povinnost zaplatit zálohu pouze do rozhodnutí o insolvenčním návrhu, to je do rozhodnutí o úpadku (§ 108 IZ), kdy není ještě zřejmé, v jaké formě bude případné oddlužení dlužníků probíhat.

Odvolací soud se proto ztotožňuje se závěry soudu prvního stupně, že záloha na náklady insolvenčního řízení je v daném případě, a v soudem prvního stupně stanovené výši 10.000 Kč, potřebná, i když následně dojde ke spojení obou řízení a záloha v této výši byla stanovena i manželce dlužníka. Jak již bylo uvedeno, především pro počáteční činnost insolvenčního správce, kterou správce vykonává bezprostředně po rozhodnutí o úpadku (soupis majetku, prověření aktuálních příjmů dlužníků, příprava a přezkum přihlášených pohledávek věřitelů, účast na přezkumném jednání, cestovné, náklady dražby, odměna dražebníka apod.) je záloha potřebná a to do doby než bude správci, ať již v rámci splátkového kalendáře či v souvislosti se zpeněžením majetku, vyplacena příslušná odměna a uhrazeny jeho hotové výdaje. Nakládání se složenou zálohou musí správce řádně vyúčtovat a také doložit.

Ze všech shora uvedených důvodů proto postupoval odvolací soud dle ustanovení § 219 o.s.ř. a napadené usnesení soudu prvního stupně jako věcně správné potvrdil.

P o u č e n í: Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné (§ 238 odst. 1 písm. d/ o.s.ř.)

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníku se však doručuje i zvláštním způsobem (§ 71, § 74 odst. 1, § 75 odst. 2 IZ).

V Olomouci dne 18.listopadu 2013

Za správnost vyhotovení: JUDr. Anna Hradilová, v.r. Jitka Jahodová předsedkyně senátu